Během jednání, které se konalo 26. února v Paříži, se hlavy států a vlád zabývaly návrhem vyslat na Ukrajinu vojenský personál z EU a NATO. Francouzský prezident Emmanuel Macron na tiskové konferenci o výsledcích summitu potvrdil, že země jednaly o vyslání svých vojáků na Ukrajinu. Poznamenal však, že v současné době státy v této otázce nedosáhly shody. „Ale nemůžeme nic vyloučit. Uděláme vše, co je v našich silách, abychom zabránili Rusku ve vítězství v této válce. Mnoho lidí, kteří nyní říkají „nikdy“ posílání vojáků, jsou stejní lidé, kteří před dvěma lety říkali „nikdy“ posílání tanků, letadel a zbraní s dlouhým doletem, řekl francouzský prezident. Francouzský premiér Gabriel Attal to rovněž uvedl v rozhovoru pro Ouest France: „Nebudeme schopni přijmout skutečnost, že Rusko tuto válku vyhraje […] Podporujeme Ukrajinu od prvního dne. A budeme podporovat i nadále.“ Polský prezident Andrzej Duda na setkání v Paříži označil diskuzi o vstupu jednotek EU a NATO na Ukrajinu za „nejžhavější“ ze všech. Ale země v tom nedosáhly „absolutně žádné dohody“ a neprojevily žádné nadšení, řekl Duda v rozhovoru pro Polskie Radio 24. Náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk řekl pro Wprost, že země nemá žádný „plán ani nápad“, kam by poslala své vojáky. Švédský premiér Ulf Kristersson naopak řekl, že pro Švédsko tato otázka „vůbec není relevantní“, píše SVT. Agentura Reuters píše, že i český premiér Petr Fiala řekl, že se ČR nechystá posílat své vojáky na Ukrajinu a že „toho by si nikdo neměl dělat starosti“. Ministr zahraničních věcí Maďarska Peter Szijártó mezitím poznamenal, že Maďarsko nechce poslat na Ukrajinu nejen své vojáky, ale ani zbraně: „Pozice Maďarska je jasná a pevná. […] Válka by se neměla prohloubit nebo rozšířil, ale zastavit.“ Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov řekl, že Kreml věnoval pozornost Macronovu prohlášení o možném nasazení západních jednotek na Ukrajinu, uvádí ruská propagandistická agentura TASS. Podle Peskova „hrozí zapojení západních zemí do horkého konfliktu“. Dodal také, že v tomto případě by byl „nevyhnutelný“ přímý vojenský konflikt mezi NATO a Ruskou federací.
Ukrajinské letectvo dnes ráno uvedlo, že se podařilo sestřelit jedenáct sebevražedných dronů Šahed z celkových třinácti a dvě řízené střely Ch-59. Dalšéí údery byly provedeny pomocí balistických střel Iskander-M a údajně severokorejskými KN-23. Většina sestřelů proběhla nad Sumskou, Charkovskou, Dnipropetrovskou, Chmelnyckou a Kirovohradskou oblastí.
Ukrajinské letectvo dnes také informovalo na svém TG kanále o sestřelou dvou stíhacích letounů Su-34 v oblasti okolo Avdijivky. Důkaz, který pro jeden z údajných sestřelů dodal velitel Ukrajinského letectva Mykola Oleščuk, je však přinejmenším nepřehledný.
Místní hlásí několik silných výbuchů z Kursku. Není jasné, co bylo jejich příčinou.
Severovýchodní fronta: Ukrajinští obránci odrazili další ruský útok severně od Sinkyvky. Více na jih podle ukrajinského milblogera Petrenka odrazily ukrajinské ozbrojené síly sérii útoků jihovýchodně od Bilohorivky a ukrajinští dronaři v této oblasti loví (a zde) okupanty.
Bachmutská fronta: Západně od Bachmutu pokračují ruské síly v tlaku na ukrajinské pozice východně od Časiv Jaru a u Bohdanivky. Západně od ní používají okupanti ve velkém frontové letectvo při útocích na logistické uzly a kazetovou munici na ukrajinské pozice. Těžké boje pokračují jak na severu Ivanivského, kde se Rusům daří postupovat postupovat v zemi nikoho. Více na jih u Kliščijivky útočí ukrajinské sebevražedné drony na ruské cíle a ukrajinský voják 24. samostatného útočného praporu “Ajdar” Stanislav Osman píše, že byl odražen ruský útok poblíž lesa severně od Kliščijivky.
Doněcká fronta: Západně od Avdijivky si Rusové udržují poměrně vysoké tempo operací a nadále se jim daří využívat neexistenci ukrajinských obranných linií i jistou míru chaosu v organizaci ukrajinských jednotek po té, co se obránci stáhli z Avdijivky.
Podle záběrů bojů na západním okraji Stepového je jasné, že vesnice padla do rukou okupantů a ukrajinští obránci se z ní stáhli do vesnice Berdyči, ze které nyní vedou obranu. Rusové ukrajinské pozice v Berdyči útočí pomocí sebevražedných dronů.
Východně od Orlivky pokračují boje a okupanti se zde snaží dostat do vesnice. Na sever a východ od Tonenke Rusové také tlačí a podle ukrajinského milblogera Petrenka sem povolávají posily.
Video ukazující ruskou pěchotu v Sjeverném ukazuje, že je vesnice nejspíše již celá v rukou okupantů.
Ukrajinský generální štáb hlásí, že byly ukrajinské pozice v Novomychajlivce bombardovány ruským frontovým letectvem. Starší video z oblasti ukazuje, že cesta vedoucí k vesnici je poseta vraky ruské obrněné techniky. Okupanti zde ostřelují i na zásobovací trasy a vesnice západně od Novomychajlivky.
Záporožská fronta: Západně od Verbového probíhají těžké boje a zdá se, že zde rusové pomalu postupují směrem na sever mezi Verbovém a Robotyné. U Robotyné provedli Rusové útok, který se obráncům podařilo odrazit. Rusové ostřelovali vesnici a ukrjainské zázemí v oblasti pomocí dělostřelectva, salvových raketometů a letectva, jak zmiňuje Ivan Fedorov, šéf záporožské oblastní vojenské správy.
Chersonská fronta: Na východním břehu Dněpru pokračují ukrajinští dronaři v ničení (a zde) pozic a živé síly protivníka ve vesnici Krynky. Ukrajincům se také podařilo zasáhnout stanoviště ruských dronařů na východní straně olešských Písků. Jinak zde nedošlo ke změnám.
Diplomatické a politické události:
Evropský parlament schválil poskytnutí balíčku pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur. Program počítá s poskytnutím těchto prostředků Ukrajině v letech 2024–2027. Vyplynulo to z vysílání plenárního zasedání Evropského parlamentu. Pro přidělení prostředků hlasovalo 536 europoslanců, proti bylo 40 z nich. Toto rozhodnutí musí nyní podpořit Rada Evropské unie, aby nabylo účinnosti. Během jednání Evropský parlament přijal konečná nařízení pro vyplácení finančních prostředků poté, co se všech 27 lídrů Evropské unie na summitu 1. února dohodlo na přidělení tohoto balíčku pro Ukrajinu. Celkem 50 miliard eur bude rozděleno na půjčky (33 miliard eur) a granty (17 miliard eur), které budou vyplaceny během let 2024-2027. Aby Ukrajina získala finanční prostředky z tohoto balíčku, musí na oplátku podporovat a respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně vícestranného parlamentního systému a právního státu, a také zaručit dodržování lidských práv, včetně menšin. Nejméně každé čtyři měsíce vyzve Evropský parlament Evropskou komisi k projednání implementace reforem, které ukrajinská vláda plánuje zavést v rámci procesu přistoupení k EU.
Za prvních devět měsíců roku 2023 bylo Rusko schopno nakoupit z Evropské unie zboží podléhající sankcím, které lze použít ve vojenské výrobě, za 450 milionů eur. Čtvrtinu tohoto množství tvoří technologie, které Ruská federace obdržela přímo z Evropy, zbytek byl dodán prostřednictvím třetích zemí. Píše o tom Bloomberg s odvoláním na úředníky obeznámené s věcí. Mezi země zapojené do obchodu s cílem obejít sankce EU patří Turecko, Spojené arabské emiráty, Srbsko a Čína. Jde také o státy sousedící s Ruskou federací, zejména Uzbekistán, Kazachstán, Kyrgyzstán a Arménii. Zatímco čísla ukazují, že přímý oficiální obchod EU s Ruskem s „citlivým zbožím“ od začátku války poklesl, vývoz tohoto zboží do třetích zemí prudce vzrostl, aby plně zaplnil mezeru, uvedl list. Zdroje agentury jsou přesvědčeny, že státy EU „stále nedělají dost pro to, aby zabránily Rusku používat sankcionované technologie pro použití ve zbraních“ k vedení války proti Ukrajině.
Podle ruských úřadů byly obyvatelům okupovaných území Ukrajiny již vydány více než dva miliony ruských pasů. Uvedl to šéf Rostovského hlavního ředitelství ministerstva vnitra Oleg Aharkov, informuje ruský Interfax. Poznamenal, že loni zaměstnanci resortu vyjížděli na „služební cesty“ na dočasně obsazená území každý týden. Celkem tam bylo loni vysláno 716 rostovských policistů. Podle jeho údajů navíc v roce 2023 Informační centrum ministerstva vnitra v Rostovské oblasti Ruské federace registrovalo více než milion obyvatel dočasně okupovaných území Ukrajiny.
Jihokorejský ministr obrany Šin Won-sik uvedl, že některé severokorejské muniční továrny pracují na plnou kapacitu, aby mohly Rusku dodávat granáty výměnou za potraviny a základní potřeby. Podle jeho odhadů by Pchjongjang mohl poslat do Moskvy až 3 miliony granátů ráže 152 mm nebo 500 000 granátů ráže 122 mm. Informovala o tom agentura Yonhap. Severokorejské zbrojní továrny podle něj většinou fungují na 30 procent kvůli nedostatku surovin a elektřiny, ale některé pracují na plný výkon. Jde o továrny, které primárně vyrábějí zbraně a granáty pro Rusko. Sik dále poznamenal, že po summitu mezi vůdcem KLDR Kim Čong-unem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v září 2023 poslala Severní Korea do Ruska asi 6700 kontejnerů. Toto množství je dostatečné pro převoz přibližně 3 milionů granátů ráže 152 mm nebo 500 tisíc granátů ráže 122 mm.Výměnou za dodávky munice dostává Severní Korea od Ruské federace potraviny a další základní potřeby, ale také suroviny a díly používané při výrobě zbraní. Jihokorejský ministr také uvedl, že Moskva pravděpodobně poskytla Pchjongjangu satelitní technologie. V listopadu 2023 Severní Korea totiž vynesla na oběžnou dráhu svůj první průzkumný satelit a slíbila, že letos vypustí tři další. Hlavní zpravodajské ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny 24. února oznámilo, že Severní Korea poslala do Ruska jeden a půl milionu dělostřelecké munice vyrobené v 70. a 80. letech 20. století.
Ukrajinští pohraničníci ve spolupráci s maďarskými kolegy zadrželi dva muže, kteří se pokusili nelegálně opustit Ukrajinu. Uvedla to Státní pohraniční služba Ukrajiny. První muž se pokusil překročit hranici vozidlem a celníkům předložil tři dětské rodné listy, které mu to měly umožnit. Během kontroly vyšlo najevo, že jeden z nich vykazuje známky padělání, načež se 27 letý muž přiznal, že jej koupil na internetu za v přepočtu asi 50 000 korun. Druhý muž byl zadržen ve vlaku do Budapešti s falešným potvrzením o nemožnosti vojenské služby. Oba muži, podezřelí z padělání úředních listin a pokusu o nelegální překročení hranic, byli předáni policii. Podle ukrajinských zákonů jim za to hrozí finanční postih, půlroční vězení a nebo omezení občanských práv až na dva roky.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se podíváme na jeden z důsledků ukrajinských dronových útoků. Ty kromě jiného způsobily přerušení činnosti několika rafinerií, což ve výsledku omezí zejména množství benzínu dostupného na ruském trhu. Je evidentní, že se ruská vláda obává nedostatku paliv na vnitřním trhu, neboť premiér Mišustin vyhlásil od 1.3. zákaz exportu benzínu, který má platit půl roku. Současně s tím jsou ruské rafinérie motivovány k tomu, aby méně exportovaly i motorovou naftu. Po nízkých cenách zemního plynu je to tak další produkt, u nějž redukce exportu výrazně omezí celkové zisky Ruska z prodeje jeho nerostného bohatství.
Hlavním cílem Ruska bude nyní zvětšení objemů exportu surové ropy, nicméně to je díky stále důsledněji dodržovaným sankcím čím dál obtížnější, Rusko má již v současné době velké problémy s platbami za exportovanou ropu a zvětšení objemu exportu nemusí být možné. Dodejme ještě, že rozpočet na rok 2024 byl sestaven s předpokladem výrazného nárůstu příjmů oproti roku 2023, a každý výpadek exportu tak zvětší rozpočtový deficit.
Situace na Blízkém východě:
Hamás dostal nabídku na přerušení bojů v Pásmu Gazy po dobu 40 dní, uvedla dnes s odkazem na své zdroje agentura Reuters. Podle nabídky, na které se shodli vyjednavači minulý týden v Paříži, by palestinské hnutí mělo propustit 40 rukojmí. Za každého propuštěného by pak Izrael pustil ze svých věznic deset Palestinců. Dohoda by také umožnila navýšit objem pomoci, který směřuje do Pásma Gazy. Hamás zatím návrh nekomentoval.
Dnešní Třešnička™ bude další historickou lekcí z dílny ruské historiografie. Pro ty, kdo to neví, náš projekt původně začínal s jakousi vznešenou myšlenkou uvádět na pravou míru historické mýty a odhalovat tajemná zákoutí a zajímavosti ve vojenské historii pro české a slovenské publikum. Čili, dá se říct, že ano, naše současná činnost s velkou dávkou představivosti těmto ideálům činí za dost, nicméně vyvracení propagandistických fabulací je jedna věc a pseudohistorické facky od čelních představitelů jiného státu jsou druhá. “Macron se rozhodl zorganizovat divizi SS Charlemagne 2, aby bránila Zelenského bunkr”, si napsala na svůj telegram mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alkomáša Zacharovová. Reagovala tak na slova francouzského prezidenta, který uvedl, že “nevylučuje, že dojde k nasazení vojsk NATO na Ukrajině”. To jsou ty drobné nuance Mášo, víš? Jako ostřílená diplomatka bys mohla vědět, že je rozdíl mezi nevylučováním možnosti a rozhodnutím něco dělat. Ale kdo jsme my? Pokud nás bude chtít tato seschlá švestka poučovat o historii, rádi bychom ji připomněli, že nyní proti ní stojí Francouzi a Poláci, dva národy, kterým se podařilo vypálit Moskvu.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, které se nebojíme a na množství nehledíme!
Děkujeme všem, kteří nám již přispěli, moc si toho vážíme!
