Kyjevem brzy ráno otřáslo několik explozí, když ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila ruské rakety. Úřady hlavního města uvedly, že úlomky raket poškodily domy ve východní části metropole a vyžádaly si nejméně 51 zraněných. Podle předběžných informací Rusko podobně jako v noci z neděle na pondělí použilo balistické rakety. Nejvíce škody úlomky napáchaly v Dniprovské čtvrti, která se rozkládá od centra Kyjeva na východ, poničené budovy a požáry ale úřady zaznamenaly i v dalších třech oblastech. Další ostřelování jsou hlášena z Chersonu a také poblíž Kupjansku.
Severovýchodní fronta: Těžké boje pokračují severně od Sinkyvky a jihozápadně od Peršotravnevého. Fronta se zde i přes četné ruské útoky příliš nehýbe, ale okupanti postupovali u Ivanovky a podařilo se jim zde obsadit několik okopů v lesní pásu ruské jednotky zaujaly pozice podél lesního pásu východně od vesnice. Těžké boje probíhají i v lese jihovýchodně od Kuzmina. Rusové zde útočí s pomocí většího množství těžké technika a situace je zatím značně nepřehledná. Více na jih probíhají boje u Bilohorivky a zdá se, že i zde se dnes Rusům alespoň částečně dařilo.
Bachmutská fronta: Okupanti nadále zvyšují své úsilí směrem k městu Chasiv Jar a snaží se prorazit mezi vesnicemi Bohdanivka a Chromové. Ruští výsadkáři ze 331. a 217. výsadkového pluku 98. gardové výsadkové divize dosáhly východního okraje Bohdanivky a zdá se, že Ukrajinci ztratili kontrolu nad celou vesnicí Chromové. Rusové však zatím neovládají jižní část Chromového, která se stala zemí nikoho. Na jihozápadně Bachmutu Rusové postupovali v chatkové oblasti a postoupili zde za poslední dva dny o více, než půl kilometru. Nejtěžší boje v okolí Bachmutu už standardně probíhají na přístupech k opevněnému kopci 215.7 severně od Kliščijivky. Rusové zde zaznamenali postup přibližně o 200 metrů, ale kopec a jeho opevnění zatím bezpečně drží Ukrajinci.
Doněcká fronta: U Avdijivky byl zaznamenám relativně malý postup Rusů západně a jihozápadně od průmyslové zóny Promka a Rusové zde do boje zapojili velké množství dělostřelectva a obrněné techniky. Okupanti se stále snaží postoupit do areálu avdijivské koksovny, ale ukrajinští obránci jim v tom však stále úspěšně brání. Po obsazení západní části Marjinky okupanti zvyšují tlak v severozápadní části města a útočí podél ulic Lesja Ukrajinka a Ivana Franka. Rusové tlačí i jižně pod Marjinkou, kde se jim za poslední dny podařilo postoupit téměř dva kilometry.
Jihovýchodní fronta: Ani dnes nemáme relevantní info.
Záporožská fronta: Severozápadně od Verbového zaútočili ruští výsadkáři z 7. gardové výsadkové útočné divize, byli však odraženi a museli se stáhnout do výchozích pozic. Z okolí Robotyného přichází jen malé množství informací. Před pár dny začaly severovýchodně od Novoprokopivky jednotky 71. motostřeleckého pluku 42. gardové motostřelecké divize za podpory jednotek 76. gardové výsadkové divize podnikat sérii protiútoků. K tomu se přidali i ruští motostřelci ze 136. samostatné motostřelecké brigády, kteří přešli do protiútoku jižně od Robotyného. Včera k večeru už některé ruské zdroje mluvily o tom, že se z něj stala země nikoho, ale realita je taková, že Rusové postoupili necelý kilometr k vesnici a poté byli zastaveni.
Chersonská fronta: Na východním břehu Dněpru pokračují intenzivní boje u obce Krynky. Okupanti zde vyvíjí značné úsilí a útočí už minimálně 4 den v řadě. Hlavní tíhu bojů nesou okupanti ze 104. gardové výsadkové divize, kteří mají při útocích na ukrajinské mariňáky nemalé ztráty. Situace však není jednoduchá, ani pro ukrajinské úkolové uskupení bránící východní břeh Dněpru. To se potýká s problémy se zásobováním a navíc zde mají okupanti početní převahu jak v živé síle, tak v těžké technice, která na východním břehu Ukrajincům chybí úplně.
Diplomatické a politické události:
Je prakticky nemožné, aby americký Kongres do Vánoc schválil legislativní balík zahrnující dodatečné finance na podporu Ukrajiny, řekl novinářům lídr Republikánské strany v Senátu Mitch McConnell. Podle agentury Reuters také volal po větším zapojení amerického prezidenta Joea Bidena do vyjednávání. Šéf Bílého domu při setkání s ukrajinským prezidentem Zelenským zákonodárce opět vyzval, aby nové finance pro Kyjev uvolnili.
Ukrajina a Turecko jsou připraveny v nejbližší době ratifikovat smlouvu o volném obchodu, která by vstoupila v platnost na začátku příštího roku. Uvedla to ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. „Smlouva o volném obchodu zjednoduší logistické záležitosti, podpoří Ukrajinu v rozvoji podnikání ve válečných podmínkách a rovněž otevře nové příležitosti pro naše partnery z Turecka,“ cituje z prohlášení Svyrydenkové agentura Reuters.
Norsko poskytne Ukrajině další pomoc ve výši tří miliard norských korun (6,2 miliardy českých korun). Podle agentury Reuters to oznámil norský premiér Jonas Gahr Störe na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oslu. V norském hlavním městě se ve středu sešli šéfové vlád severských zemí, kteří Ukrajině slíbili, že ji budou podporovat, dokud to bude potřeba. Dánská vláda pak představí nový podpůrný balíček pro Ukrajinu v hodnotě 1 miliardy eur. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina bez pomoci nedokáže nad Ruskem zvítězit.
V Sofii začali odstraňovat pomník sovětské armádě, který dominoval panoramatu bulharského hlavního města téměř sedmdesát let a řada lidí jej považovala za symbol ruského vlivu v této balkánské zemi. Informovala o tom agentura AP. Moskva počínání bulharských úřadů odsoudila. Pomník byl postaven v roce 1954 u příležitosti desátého výročí vstupu sovětských vojsk do Bulharska, které bylo ve druhé světové válce spojencem nacistického Německa. Příchod sovětské armády v roce 1944 znamenal začátek 45 let tvrdé komunistické vlády v této zemi.
Ruská ekonomika:
Dnes pro vás máme malou aktualizaci ohledně množství nehod v ruském civilním letectví. Jenom připomeňme, že během posledních přibližně dvou týdnů došlo již k více než deseti poruchám, které si vynutily předčasné přistání letadel, přičemž v poslední době se zvýšil počet závažných poruch typu požárů motorů letadel. Nyní do boje s množstvím nehod vytáhl ruský dozorový orgán, Federální agentura pro civilní letectví, který vyhlásil, že růst nehod se nezakládá na pravdě a jejich počet je o 11% nižší, než za stejné období minulého roku. Příčina nehod byla současně vysvětlena tím, že oproti minulému roku o 82% vzrostl počet střetů letadel s ptactvem.
Také se ponoříme do abstraktního světa fungujících reverzních sankcí. Ruské ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo vyřešit nedostatek pracovníků na trhu práce tím, že zakázalo zaměstnávání lidí, kteří opustili území Ruské federace a nyní žijí v zahraničí. Cílem má být tlak na návrat těchto lidí do Ruska, my jsme ale přesvědčeni, že to povede k zaručenému reverznímu růstu ekonomiky.
Situace na Blízkém východě:
Izrael oznámil, že při bojích v Gaze zemřelo dalších osm jeho vojáků, mezi nimi je i plukovník. Bilance padlých v pozemní operaci proti Hamásu tím vzrostla na 113. Sedm z osmi vojáků, jejichž smrt dnes oznámila izraelská armáda, zemřelo při sérii výbuchů, když prohledávali budovy na předměstí města Gaza Šadžajá, uvedla brigáda Golani.
Podpora hnutí Hamás u palestinské veřejnosti vzrostla, a to i v nyní válkou zdevastovaném Pásmu Gazy. Naopak Západem podporovaného předsedu palestinské samosprávy na okupovaném Západním břehu Jordánu Mahmúda Abbáse většina vnímá negativně, jeho rezignaci by uvítalo devadesát procent respondentů. S odvoláním na dnes zveřejněný průzkum veřejného mínění, který byl proveden mezi 22. listopadem a 2. prosincem a do kterého se zapojilo 1231 obyvatel Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy, o tom informuje agentura AP.
Někteří zahraniční novináři kritizují zákaz vstupu do Pásma Gazy, který podle nich uplatňuje izraelská vláda. Napsal to ve středu britský levicový deník The Guardian. Zahraniční média se tak prý musí spolehnout na palestinské spolupracovníky a tamní zdroje při informování o dění na území, na němž Izrael bojuje s teroristickou organizací Hamás. Izraelská vláda přitom tvrdí, že o tom, kdo vstoupí do Pásma Gazy, rozhoduje Egypt. Na egyptské hranici se totiž nachází jediný nyní otevřený přechod do Pásma Gazy – Rafáh.
Dnešní Třešnička™ bude o nevyvedeném pučíku. Pučík je takový malý převrat, který měl takové šance na úspěch, že je z toho či onoho důvodu k smíchu. Čelem k Aši přátelé, neboť se podíváme přes naše hranice na západ, kde byla vloni rozbita buňka protisystémových aktivistů, kteří si říkají Říšští občané. Tato obskurní skupina si klade za cíl obnovení hranic druhé, respektive třetí říše německé, případně Svaté říše říše národa německého, výběr je velkorysý. Nicméně do obecnějšího povědomí se dostala, až když se svezla na vlně popírání Covidu-19. Necelá třicítka těchto Ríšů chtěla po vypuknutí války na Ukrajině nejspíše zapálit Říšský sněm, šturmovat Bastilu nebo, což je podle posledních informací nejpravděpodobnější, vystřelit z Aurory! Podle vyšetřování totiž byli řízení ruskými tajnými službami a několikrát si docházeli pro úkoly na ruské konzuláty v Lipsku a Frankfurtu. *Ústa dokořán* ehehe, tolik tedy k tomu, že nejsme ve válce s Ruskem. Proč si je ale Kreml vybral není jasné, protože je třeba poznamenat, že tito Rajchsburgeři jsou tak ubozí, že podle The Economist si z nich dělají srandu i obyčejní němečtí pseudo, homo i domo nazis.
A pozor! Dnes, ve středu 13.12.2023 od 20:00, budeme mít SPECIÁLNÍ video podcast, kde hlavním tématem budou Napoleonské války. Budeme také mít hosty od Vědátora a na delší slovo přijde i náš oblíbený historik Tomáš Řepa. Budeme dostupní na našem partnerském projektu; Twitch kanále Brotherhood Of Terra. Následný záznam bude opět na Youtube. Budeme rádi, když si nás přijdete poslechnout!
*Moc se omlouváme, ale z důvodu nemoci, nemůže přijít s obdobím obeznámená část Vědátora. Z toho důvodu budeme primárně “těžit” z rozsáhlých vědomostí historika ÚNOB, Mgr. Tomáše Řepy, Ph.D.
Jsme moc rádi za Váš zájem!
