Severovýchodní fronta: Na samotném severu fronty dochází k bojům v těsné blízkosti Hrjanykivky. Ta leží v blízkosti jediného přechodu přes Oskil v těchto místech a je naprosto zásadní, aby ji ukrajinské síly udržely, pokud si chtějí uchovat možnost stáhnout se na západní břeh. V kuzemivském směru se již téměř mesíc linie nepohnuly, ale Ukrajinci jsou zde aktivní a vyvíjí setrvalý tlak na ruské pozice ve vesnici za pomoci útoků malých skupinek a dělostřelectva. Okupanti získali zpět území západně a jižně od Ploščanky. To bylo v posledních týdnech považováno za rozporované území, odkud se je povedlo vytlačit, ale poslední dostupné informace potvrzují, že je území nejspíš opět v jejich rukou. Podnikají odtud útoky ve směru na Něvske a Novoljubivku, jižněji pak na Jampolivku a Torske. Oblast mezi Dibrovou a Kreminnou je z větší části v ruských rukou, ale jihovýchodně od Kreminny dochází k ruskému ostřelování necelé dva kilometry od zástavby, což ukazuje, že ukrajinské síly odsud ještě nebyly úplně vytlačeny. Dnes ráno došlo podle šéfa Luhanské oblastní správy Serhije Hajdaje k útoku ze tří stran na Bilohorivku, ale všchny byly odraženy a okupační jednotky byly nuceny se stáhnout. zpět do výchozích pozic. U Verchnokamjanského a Spirného byly odraženy další pokusy o postup ruských jednotek.
Bachmutská a donbaská fronta: Ruské jednotky se snaží postupovat na Vjimku, ale dlouhodobě se jim zde nedaří. jisté ztráty zaznamenaly mezi Veselým a Bilohorivkou kvůli ukrajinskému dělostřeleckému přepadu. Některé zdroje tvrdí, že se povedlo okupanty z Veseleho vytlačit a Ukrajinci ho mají opět pod kontrolou. Je patrný pomalý ruský postup ve směru na Vasjukivku, ale dělostřelecká palba obránců jim pohyb v prostoru značně ztěžuje. Podle ukrajinských zdrojů ruské síly postoupily západně od Paraskovijivky a hrozí obklíčením osady podobně jako tomu hrozilo u Krasne Hory. Nejsme si úplně jistí, jestli má smysl psát o nebezpečí obklíčení, když zatím obě strany předvedly, že nejsou schopné obklíčení dotáhnout do konce. Je možné, že se Rusům již povedlo překročit silnici M03, ale téměř jistě nejsou schopni se za ní zatím dlouhodobě udržet. Bachmut se drží, frontová situace na severu je stabilní, ale na jižním okraji a jihozápadě města je velmi znepokojivá. Ruské zdroje hlásí, že u Bachmutu přišli Wagnerovci o další bitevník Su-24. Ruské síly provádějí intenzivní útočné operace na linii mezi Opytným a Ivanivským a i přes nedávné ukrajinské posily, které do města dorazily, jsou obranné linie prořídlé kvůli jejich délce a ukrajinským ztrátám. Okupanti začali prakticky plošně ostřelovat pravý břeh Donbaského kanálu především mezi Ivanivským a Kurďumivkou. Je jasné, že se zde budou snažit rozšířit okupované území a jde o dělostřeleckou přípravu ukrajinských pozic. Pokračují ruské útoky na východní oblasti Avdijivky, ale Rusové zde mají těžké ztráty především u Kamjanky a nedaří se jim postoupit. Ukrajinci odrazili i útoky na Pervomajské a Krasnohorivku. V Marjince dnes docházelo k těžkým bojům, ale ty se odehrávaly především východně od hlavní silnice, která městem vede, takže lze usuzovat, že jsou zde ruští vojáci bez územních zisků i nadále. Podle plukovníka Oleksije Dmytraškyvského ukrajinské síly minulý týden kolem Vuhledaru zničily 130 obrněných vozidel včetně 36 tanků. Město samotné je podle dnes zveřejněných fotografií prakticky srovnané se zemí. Těžké ztráty útočníků zde pokračují i dnes. Ukrajinské dělostřelectvo někdy v posledním dni zasáhlo muniční sklad v okupovaném Doněcku.
Záporožská fronta: U Dorožňanky okupanti pokračují v útocích ve směru na Huljajpole. ale pravděpodobně se jim nedaří dostat se severně za vesnici. Ukrajinci potvrdili ztrátu Myrného, ale jinak se zdá, že pokusy o další ruské útoky na západních oblastech fronty utichají a na scénu se tak dostává především dělostřelectvo. Starosta Melitopolu Ivan Fedorov dnes v rozhovoru pro ukrajinský 5. kanál uvedl, že v Záporožské oblasti dochází k rotaci jednotek, což by mohlo vysvětlovat pokles bojových operací. Dále informoval, že ačkoliv se okupační správa snaží donutit místní ke kolaboraci, ti to většinově odmítají i za cenu snížení životního komfortu. V okupovaném Moločkansku mělo dojít k výbuchu dalšího muničního skladu. Není jasné, zda šlo o nehodu nebo cílený ukrajinský útok. Jinak zde nemáme informace o novém vývoji.
Chersonská fronta: Zde nedošlo k žádným změnám, které by nějak vybočovaly ze smutného normálu. Dělostřelecká situace je prakticky totožná se tou včerejší. Noční útoky na Cherson si vyžádaly několik mrtvých a raněných. Podle serveru UPI útočí okupační dělostřelectvo na železniční trasy v osvobozených částech oblasti. Z Kinburnského poloostrova nejsou žádné nové zprávy. Objevilo se sice video, kde jsou vidět dělostřelecké zásahy na ruskou techniku, ale jde o záběry staršího data.
Počet zabitých ruských vojáků potvrzených z otevřených zdrojů (oznámení o pohřbech na sociálních sítích a jinde) dosáhl čísla 14093. Míra potvrzených ztrát se za poslední dva týdny zvýšila z 87,6 za den na 103,6 za den. Pro zajímavost v roce 2022 bylo při nejrůznějších silničních nehodách zabito kolem 12000 lidí a zraněno 131000. Celkově za poslední rok opustilo Rusko okolo 3 milionů obyvatel.
Satelitní snímky ukazují, že na cvičišti Pogonovo poblíž Voroněže byl zřízen polní tábor. Rusové navíc nedávno založili tábor v Postojalje Dvory, východně od Kurska. Jedná se o velmi nedávný vývoj, ke kterému došlo během posledních dvou týdnů. V Dvorech byly dříve prvky 6.CAA, zatímco v Pogonovo 1.tankové armády. Teoreticky by mohlo jít o přípravy na připravovanou ofenzivu, ale stále považujeme za pravděpodobnější, že ona ofenziva už probíhá.
Německý Bundeswehr zahájil výcvik ukrajinské armády na hlavních bojových tancích Leopard 2. Naproti tomu Rakousko, které jimy rovněž disponuje, odmítá cvičit ukrajinskou armádu, údajně kvůli rakouské neutralitě. Pro Ö1 Morgenjournal to potvrdila rakouská ministryně obrany Claudia Tannerová, uvádí deník Kurier. Podle odborníků však důvodem není neutralita, ale politika.
Podle experta na mezinárodní právo Ralpha Janika, kterého Kurier cituje, by neutralita neměla zasahovat do výcviku ozbrojených sil Ukrajiny, protože v této věci existuje společné rozhodnutí EU. “Pokud se tedy Rakousko rozhodne nevycvičit ukrajinskou armádu, pak je toto rozhodnutí čistě z politických důvodů,” tvrdí Janik.
Během Mnichovské bezpečnostní konference, každoročního mezinárodního jednání, kterého se účastní politici, představitelé armády, hospodářství a neziskových organizací, byly představeny výsledky průzkumu veřejného mínění na Ukrajině ohledně současné války. Z průzkumu vyplývá, že 95 % Ukrajinců je pro pokračování v boji až do vítězství, 93 % považuje za jediné akceptovatelné podmínky pro mír kompletní stažení ruských sil ze všech okupovaných území, včetně Krymu – dřívější průzkumy při tom ukazovaly, že vrácení Krymu je důležité jen pro asi 10 % dotazovaných. Návrat do stavu před 24. únorem 2022 v současnosti vyhovuje pouhým 7 %. Proti příměří při zachování současného stavu je 97 % respondentů. 83 % procent nevěří, že s Putinem u moci bude bezpečno a konečně 65 % je pro vstup Ukrajiny do NATO.
Podle generálního tajemníka NATO, Jense Stoltenberga, bude nutné, aby země aliance zvýšily výrobu zbraní a munice. “Očekávám, že spojenci přijmou nové direktivy defenzivního plánování NATO… Ministři by také měli zvážit jak navýšit naše výrobní kapacity a doplnit naše sklady zbraní,” prohlásil Stoltenberg a dodal, že “Válka na Ukrajině má na zásoby zbraní devastační účinek. Současná úroveň spotřeby munice na Ukrajině je mnohonásobně vyšší než naše průmyslové kapacity dokážou pokrýt… Například čekací doba na vysokorážní munici se zvýšila na 12-26 měsíců. Dnes vytvořené zakázky budou uspokojeny až dva a půl roku.” Z jeho vyjádření vyplývá, že v současnosti jen nemnoho zemí aliance reaguje na tuto situaci a zadává obrannému průmyslu víceleté zakázky – hovořil prakticky jen USA a Francii.
Moldavská prezidentka Maia Sandu oznámila, že Rusko plánuje v Moldávii provést státní převrat. Ruské tajné služby podle ní chtějí do převratu zapojit moldavskou opozici, zejména rusofilní populistickou stranu Șor. Proruské síly mají být podpořeny “osobami s vojenským výcvikem z Ruska, Běloruska, Srbska nebo Černé Hory”. Hlavním důvodem k takovému kroku je podle prezidentky touha Moldávie vymanit se z vlivu Ruska, rostoucí spolupráce se západními partnery a také využití země ve válce proti Ukrajině. Informaci jí poskytla ukrajinská tajná služba.
Dnešní třešníčka bude o tom, jak Rusové zase zapomněli zkontrolovat naplánované příspěvky. Vzpomínáte ještě jak téměř před rokem agentura RIA Novosti “omylem” zveřejnila článek oslavující velké vítězství na Ukrajině a příchod nového světového řádu? Tak se jim něco podobného povedlo zas. Na internetové stránce nejpopulárnějšího ruského deníku Komsomolskaja pravda se o víkendu na chvíli objevily příspěvky proti válce na Ukrajině, včetně výzvy, aby Rusko vrátilo Ukrajině anektovaný Krym, údajů o ztrátách ruské armády a o zabitých civilistech. Bylo tam i varování, že válka skončí teprve tehdy, až „diktátor Putin přijde o moc“. Pod příspěvky byl podepsán redaktor Vladimir Romaněnko, zakrátko ale bylo vše smazáno. Čtyřiadvacetiletý redaktor skutečně existuje a v deníku pracoval půl roku. „Práce v propagandě mě jako člověka s novinářským vzděláním vůbec nebavila, trpěl jsem krutým rozporem. Od prvního dne jsem byl proti válce. Moji nejbližší přátele jsou Ukrajinci,“ řekl novinář, který nyní žije v zahraničí, serveru Prodolženije sledujet (Pokračování následuje). Zpověď zaujala i další média, včetně běloruského opozičního webu Naša Niva.
