(1 007 slov, doba čtení 5 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
Během červencové cesty na Ukrajinu jsme předali dvě bezpilotní pozemní platformy Bucefalus. Jednu převzal prapor bezpilotních systémů 3. operační brigády Spartan, druhou prapor operačního určení Fort ze sestavy 35. sumského pluku Národní gardy Ukrajiny. Projekt vznikl ve spolupráci Nadačního fondu Future for Ukraine, Institutu bezpečnostních studií a valka.online.
Na valka.online už několik let každý den popisujeme, jak drony mění válku na Ukrajině. Většina pozornosti se pochopitelně soustředí na průzkumné kvadrokoptéry, FPV drony nebo těžké bombardovací stroje, protože právě jejich záběry jsou nejviditelnější. Jenže stejná dronová revoluce změnila i věci, které na videích obvykle nejsou. Zásobování pozic, dopravu vody, baterií a munice nebo evakuaci raněných. Prostor několika kilometrů za frontou je dnes na mnoha místech nepřetržitě sledován. Jakmile se na cestě objeví automobil, čtyřkolka nebo skupina vojáků, může během několika minut následovat útok FPV dronu. Z úkolu, který dříve představoval relativně běžnou zásobovací jízdu, se tak stala jedna z nejnebezpečnějších činností na bojišti. Právě zde mají smysl bezpilotní pozemní platformy.
Bucefalus je ukrajinský pozemní dron určený především k přepravě nákladu a podpoře jednotek v přední linii. Může přivézt munici, jídlo, vodu, zdravotnický materiál nebo baterie a v opačném směru pomoci s transportem raněného. Neřeší všechny problémy frontové logistiky a není nezničitelný. Jeho hlavní výhoda je mnohem jednodušší. Trasou, kterou absolvuje stroj, nemusí pokaždé jet člověk. Obě platformy byly vyrobeny přímo na Ukrajině certifikovanou ukrajinskou společností. To pro nás nebyla jen otázka podpory místního průmyslu. Ukrajinský výrobce pracuje ve stejných podmínkách, ve kterých bude jeho technika nasazena, dostává zpětnou vazbu přímo od vojáků a může rychle řešit servis, náhradní díly i úpravy konstrukce. Dovézt drahé zařízení ze zahraničí je relativně jednoduché. Zajistit, aby fungovalo ještě po několika měsících skutečného provozu, už bývá složitější.
Samotné předání na Ukrajině jsem provedl jako ředitel Institutu bezpečnostních studií a spoluzakladatel projektu valka.online. Techniku jsme předávali přímo vojákům z jednotek, které ji budou používat. Nešlo tedy o předání do centrálního skladu s nadějí, že se jednou dostane na správné místo. Od začátku jsme věděli, kdo si jednotlivé platformy převezme a k jakým úkolům je potřebuje.
První Bucefalus zamířil k praporu bezpilotních systémů 3. operační brigády Národní gardy Ukrajiny „Spartan“. Brigáda vznikla v Charkově v roce 2014, tedy na začátku rusko-ukrajinské války. V následujících letech její příslušníci bojovali mimo jiné u Debalceva, Krymského, Mariupolu a Popasné. V roce 2020 jednotka obdržela čestné pojmenování po plukovníku Petru Bolbočanovi a v roce 2022 také vyznamenání „Za odvahu a statečnost“. O rok později byla zařazena mezi útočné brigády projektu Ofenzivní garda a přijala jméno Spartan. Za plnohodnotné invaze bojovala na Charkovsku, u Bachmutu a Soledaru i na záporožské frontě, včetně prostoru Robotyne.
Platformu si konkrétně převzal jejich prapor bezpilotních systémů. To je důležité, protože nejde o jednotku, která by se s robotickými prostředky teprve učila pracovat. Létající a pozemní drony zde mohou tvořit jeden celek. Letecký průzkum sleduje trasu a pohyb protivníka, zatímco pozemní platforma převáží náklad mezi zázemím a předsunutými pozicemi.
Druhou platformu převzal prapor operačního určení Fort, který je součástí 35. sumského pluku Národní gardy Ukrajiny. Historie pluku sahá do roku 1993. V srpnu 2024 dostal za plnění úkolů při obraně nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny čestné pojmenování „Sumský“. Jeho domovským prostorem je oblast bezprostředně sousedící s Ruskem, která byla od prvních dnů plnohodnotné invaze vystavena pozemním útokům, ostřelování a později také soustavným útokům dronů.
35. sumský pluk není pouze jednotkou určenou k ochraně objektů v týlu. Jeho příslušníci chrání kritickou infrastrukturu a vzdušný prostor Sumské oblasti, slouží v bezpilotních a dalších bojových útvarech a jeho jednotky operačního určení byly nasazeny také mimo domovský region. Oficiální materiály Národní gardy například popisují působení příslušníků pluku na hranici Sumské oblasti i při zdravotnických evakuacích na pokrovském směru.
Právě vojáci Fortu při převzetí vysvětlili, že platformu dostali v době, kdy pohyb lidí v blízkosti nulové linie znamená kvůli neustálé hrozbě FPV dronů smrtelné riziko. Bucefalus chtějí používat k dopravě munice a zásob a podle situace také k evakuaci raněných. To je ve výsledku přesnější popis významu pozemních dronů než jakákoliv marketingová prezentace výrobce.
U podobné pomoci se často mluví hlavně o ceně a technických parametrech. Podstatnější je ale otázka, zda odpovídá potřebám konkrétní jednotky. Evropská představa o tom, co by měli ukrajinští vojáci používat, se může od reality na frontě poměrně rychle vzdálit. Proto má smysl mluvit přímo s lidmi, kteří budou zařízení obsluhovat, a následně od nich získávat zkušenosti z provozu. Přímý kontakt je důležitý také pro další práci Institutu bezpečnostních studií. Nechceme technologie posuzovat pouze podle katalogových listů. Potřebujeme vědět, jak fungují v blátě, za mrazu, při rušení, po několika desítkách kilometrů provozu a ve chvíli, kdy už není po ruce servisní technik. Teprve tehdy se ukáže rozdíl mezi zajímavým prototypem a prostředkem, který má pro bojovou jednotku skutečnou hodnotu.
Celé předání vzniklo ve spolupráci tří projektů, které mají rozdílné role. Valka.online přináší dlouhodobé sledování války a kontakt s prostředím ukrajinských jednotek. Institut bezpečnostních studií se věnuje hodnocení a rozvoji technologií pro bezpečnostní a vojenské využití. Nadační fond Future for Ukraine pak umožňuje získat prostředky a převést konkrétní potřebu do konkrétní pomoci.

Bucefaly jsme předali, ale tím naše práce na Ukrajině nekončí. Za přibližně čtrnáct dní budeme předávat první jednotky mobilního energetického systému FUP, respektive první sérii BBQ-3F10, který jsme v Institutu bezpečnostních studií společně s výrobním partnerem vyvinuli pro vojenské použití. FUP je určen pro místa, kde nefunguje běžná elektrická síť a kde stále zapnutý dieselový generátor není kvůli hluku, tepelné stopě, spotřebě paliva nebo nutnosti pravidelného zásobování vždy vhodným řešením. Systém může napájet komunikační prostředky, velitelská stanoviště, zdravotnická pracoviště, 3D tiskárny a především nabíjet baterie dronů a dalšího vybavení, na němž jsou dnešní jednotky závislé.
Dvě platformy samy o sobě průběh války nezmění. Mohou ale snížit počet jízd, při kterých musí vojáci riskovat život kvůli několika bednám munice, balení vody nebo vyzvednutí raněného. Pozemní dron může být zničen, uvíznout v terénu nebo se porouchat. Takový stroj lze opravit nebo nahradit. Člověka ne.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.