Výcvik bojovníků terobrany
Síly územní obrany Ukrajiny, plným názvem Síly teritoriální obrany Ozbrojených sil Ukrajiny, jsou záložní složkou ukrajinské armády a jejich účelem je především spolupráce s pravidelnou armádou a bezpečnostními složkami na místní úrovni. Jedná se tedy o útvary, které mají plnit funkce domobrany nebo civilní obrany. Síly územní obrany, přezdívané též „terobrana“, vznikly po reorganizaci praporů územní obrany a dobrovolnických milicí vytvořených pod taktovkou ministerstva obrany po vypuknutí rusko-ukrajinské války.
Samotné jednotky existovaly v letech 2015 – 2021 v polovojenských formách, ale od roku 2022 byly formálně převedeny do jednotného obranného sboru. Terobrana je tvořena převážně záložníky, obvykle z řad bývalých válečných veteránů, a v případě války mohou být rozšířeny i o místní civilní dobrovolníky, což jsme mohli na začátku ruské invaze vidět velmi často. Nesmíme také zapomenout, že pod velením terobrany operuje i Mezinárodní legie územní obrany Ukrajiny tvořená zahraničními dobrovolníky.
V důsledku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly aktivovány rezervy sil územní obrany a mnoho civilistů se připojilo k místním jednotkám, aby pomohli v boji s útočníky. 25. února, během prvotní fáze ruské ofenzívy ke Kyjevu, ukrajinská vláda rozdala kolem 18 000 zbraní lidem, kteří si přáli bránit hlavní město. V následujících dnech se pak zapojili do různých bojových operací a bojů na Ukrajině nebo podporovali ukrajinské pozemní síly a národní gardu. Do 6. března 2022 se do územní obrany přihlásilo asi 100 000 lidí.
Teritoriální obranu na celé Ukrajině organizuje Generální štáb, případně regionální vlády v příslušných oblastech v rámci svých pravomocí. Přímý dohled nad ní vykonává náčelník generálního štábu, celkovou kontrolu přes generální štáb a kancelář velitele územní obrany přebírá velitel ozbrojených sil. Kvůli specifickým úkolům obrany území jsou síly teritoriální obrany zapojeny do ozbrojených sil Ukrajiny i dalších vojenských útvarů vytvořených v souladu s ústavou a zákony země, a to včetně pořádkových sil, jednotek Státní speciální dopravní služby, Státní speciální komunikační služby a příslušných orgánů a úřadů vlády. Krajské vojenské komisariáty tvoří samostatné střelecké prapory. Okresní, či městské vojenské komisariáty pak tvoří obranné jednotky podle zadaných úkolů. Krajské a okresní vojenské komisariáty mají rotu štábní obrany, která je zapojená do úkolů územní obrany.
Ukrajina je rozdělena do obranných pásem podle vyšších správních celků. Ty jsou zase podřízeny příslušnému operačnímu velení ozbrojených sil podle oblasti odpovědnosti, do které tyto správní jednotky patří. Každý vojenský komisariát má bezpečnostní rotu a krajské vojenské komisariáty jsou navíc odpovědné za prapory územní obrany. Každý okresní vojenský komisariát v oblasti své působnosti zodpovídá za sestavení dvou až pěti odřadů v závislosti na přidělených úkolech. To dává celkem 1202 jednotek, pokud nebereme v potaz okupovaná území. Přibližný stav personálu územní obrany je 423 000 mužů, z nichž je podle dostupných údajů 13 000 v praporech územní obrany, 76 000 ve strážních rotách a 334 000 v obranných jednotkách. Brigády územní obrany se rekrutují na základě vojenské zálohy a odpovídají úřadu krajského vojenského komisaře.
Síly územní obrany Ukrajiny mají standardní vojenskou strukturu. Nejvyšší složkou jsou brigády, které se dělí na prapory a ty následně na roty. Brigáda se skládá z velitelství, čtyř až osmi pěších praporů, roty palebné podpory, protisabotážní roty, minometné baterie a jednotky bojové a logistické podpory. Prapor se následně skládá z velitelství praporu, tří pěších rot, roty palebné podpory, průzkumné čety, spojovací jednotky, ženijní čety, čety materiálního zabezpečení a zdravotní sekce.
V roce 2018 bylo rozhodnuto o změně struktury vojsk ukrajinských ozbrojených sil, jehož účelem bylo vytvořit brigádu územní obrany v každém regionu. Celkem tedy bylo vytvořeno 25 brigád, které nesou čísla od 100 do 124. Začátkem roku 2022 pak bylo rozhodnuto o vytvoření čtyř dalších brigád ve velkých městech — Lvov (125.), Oděsa (126.), Charkov (127.), Dnipro (128.) . Po zahájení ruské invaze dne 24. února 2022 byly vytvořeny další tři nové brigády (například druhá brigáda města Kyjeva). Celkový počet brigád k květnu 2022 je tedy 32, z nichž 25 se plně nebo částečně účastní bojů na Ukrajině.
Výzbroj před válkou byla tvořena celou škálou zbraní sovětské a postsovětské provenience. Standardní výzbrojí pěšáka byly různé varianty útočných pušek AK a kulometů PK. Většina lehkých zbraní dodaných Ukrajině Západem skončila právě u ukrajinské územní obrany, takže jsme u nich po začátku “speciální operace” viděli například útočné pušky československé výroby SA 58, nebo původně americké M-14 dodané z pobaltských států. Z Čech bylo na Ukrajinu dodáno i nemalé množství útočných pušek BREN, které šly převážně k Mezinárodní legii a k pluku běloruských dobrovolníků Kastuś Kalinoŭski, Bělorusové však nespadají pod územní obranu Ukrajiny. Česká republika dodala i více než 3 000 kulometů UK vzor 59 L. Síly územní obrany Ukrajiny nemají příliš těžké výzbroje, ta se omezuje na minomety různých ráží, protiletadlové kanóny ZU-23-2 ráže 23 mm a bezzákluzová děla.
Síly teritoriální obrany sehrály v úvodních fázích války podstatnou roli, protože navyšovaly počty ozbrojenců, kteří zadrželi úvodní nápor ruských jednotek. Své nezpochybnitelné místo mají i dnes, kdy často slouží nejen v týlu, ale i na frontách, kde doplňují stavy pravidelné armády. To je dáno hlavně tím, že terobrana získala bojové zkušenosti v úvodních fázích invaze. Je vysoce pravděpodobné, že pokud by tyto jednotky v kritických okamžicích nebyly k dispozici, probíhala by v současné době válka jinak než denně vidíme. Díky tomu (v řadách terobrany fungovali i veteráni bojů v Luhanské a Doněcké oblasti), se mohlo toto uskupení často směle rovnat obyčejným ruským vojákům, kteří ačkoliv mohli mít lepší výcvik, neměli však žádné bojové zkušenosti.
