Tento článek, který rekapituluje nedávné exploze v Ruskem ovládaném území, vznikl původně jako scénář k jednomu z našich pravidelných podcastů. Pokud byste měli zájem podcast si poslechnout, na konci článku naleznete odkaz. Video má kolem dvou hodin, takže vyžaduje trochu volného času, ale jednotlivé body jsme rozebrali, byť jsme občas zabrousili i mimo téma.
Ruské okupační úřady se v současné době potýkají s nebývalým nárůstem výbuchů nejen na okupovaných územích, ale i v samotném Rusku. Důvod se zdá být nasnadě: S tím, jak vrcholí přípravy na ukrajinskou protiofenzívu, jde o základní způsob narušování bojeschopnosti ruských sil. Pojďme si tedy projít ty nejzásadnější, ačkoliv je velmi dobře možné, že jsme některé jiné vynechali.
Obecně bychom mohli říci, že se velmi těžko zastavují dělostřelecké granáty a protože má ruská armáda na okupovaných územích muniční sklady a zásobníky pohonných hmot relativně blízko fronty (logickým důvodem se jeví být fakt, že ruská armáda je proslulá svou notoricky špatnou logistikou), je pro Ukrajince snadné je zasahovat. To způsobuje menší či větší výpadky v zásobování. V posledních měsících je možné vidět videa hořících skladů i několikrát týdně.
Brjanská oblast
Ve druhé polovině letošního dubna došlo minimálně ke čtyřem výbuchům na železnici a následnému vykolejení nákladních vozů, které převážely zásoby, munici a palivo přes Brjanskou oblast. Je všeobecně známo, že Rusko dodává a odváží materiál do a z Běloruska právě přes tento region, a je více než pravděpodobné, že tyto partyzánské útoky si kladou za cíl logistiku narušovat.
Co známo není je, kolik má Rusko v současné době v Bělorusku rozmístěných jednotek, avšak dovolíme si tvrdit, že z běloruských letišť operují letouny MiG-31K, schopné nést “hypersonické” střely Ch-47M2 Kinžal. Rusko jich pravděpodobně nemá nijak velké zásoby, dokonce se domníváme, že většina vzletů ruských letounů je s maketami těchto střel, protože jejich výroba je extrémně náročná kvůli nedostatku západních komponent v ruském vojenském průmyslu. Vzhledem k tomu, že minimálně při posledních dvou incidentech oznámilo ruské ministerstvo pro zvláštní situace i vylití nebezpečných chemikálií do místa nehody, je možné, že mohlo jít i o letecké palivo, kterým Bělorusové nemusí disponovat.
Kromě výše uvedeného jsou vlaky naložené pravděpodobně také zásobami pro vojenský a letecký personál, který slouží k obsluze základen, protože Bělorusko není zrovna zemí oplývající mlékem a strdím.
Krym a přilehlé oblasti
Úder na Novofedorivku 11.8.2022: Náhody se nevyhýbají ani okupovanému Krymskému poloostrovu. Už od loňska je dostatek informací k ukrajinskému útoku na základnu Saky u města Novofedorivka, kdy se obráncům povedlo zasáhnout letiště a způsobit dvě obrovské exploze, které vyvolaly paniku mezi ruskými obyvateli dovolenkových letovisk a následné mnohakilometrové dopravní zácpy u Kerčského mostu. Jednalo se o do té doby bezprecedentní útok, který do značné míry otřásl ruskou důvěrou ve schopnost okupačních jednotek udržet obyvatele Krymu v bezpečí. Podle všech dostupných informací byl útok pravděpodobně proveden za pomoci raketového systému HRIM-2, který byl před invazí z roku 2022 ve vývojové fázi. Údajně existovaly dva prototypy, z nichž jeden vlastnila ukrajinská armáda a druhý (v exportní variantě) Spojené arabské emiráty. Ty, podle některých zdrojů, v očekávání invaze prototyp poslaly zpět. Tento úder jsme již zmiňovali v našem článku ZDE
Úder na Kerčský most 8.10.2022: Další obrovskou ranou propagandě o ruské neporazitelnosti byl bombový úder na Kerčský most, největší černou stavbu na světě. Několik dní se spekulovalo o tom, jak byl vlastně proveden, než se povedlo OSINT analytikům ve spolupráci s ruským šlendriánem ověřit, že výbušniny (mimochodem na bázi dusíkatých hnojiv), které byly použity k poškození mostu a jeho vyřazení z provozu na dlouhé měsíce, byly na místo dopraveny kamionem, jehož řidič se s největší pravděpodobností stal obětním beránkem ukrajinských tajných služeb. V prvních hodinách se spekulovalo o tom, zda byl úder veden ze vzduchu (právě např. HRIM nebo ATACMS, či z vodní hladiny (za pomoci námořního dronu nebo lodi s výbušninami). OSINT komunita byla také schopna zmapovat, že výbušniny byly na most dopraveny ze třetí země, nejspíše z Gruzie. Vzhledem k množství, které muselo být použito, jde o zjevnou nedbalost ruských tajných služeb a celníků. Dodáváme, že byla poškozena nejen mostovka silniční části, která se zřítila, ale také vlaková část mostu. Hlavním důvodem je fakt, že na vlakové části stál v těchto místech vlak s cisternami plnými paliva.
Úder u Feodosie 8.4.2023: Začátkem dubna došlo k ukrajinskému raketovému úderu u Feodosie na jihovýchodě Krymu. Okupační správa tvrdí, že se povedlo sestřelit sestřelit řízenou střelu právě ze systému HRIM-2. Není jisté, zda šlo o pokus vyřadit z provozu baterii protivzdušné obrany S-300, která se v těchto místech nachází, nebo o úder “nanečisto” na Kerčský most, ale v každém případě Ukrajinci demonstrovali, že mají kapacity na provedení raketového úderu v hloubi okupovaných oblastí. Některé informace pak hovoří tom, že střela (nebo střely, podle některých zdrojů mohly být dvě) byla vypálena z Oděsy. To znamená vzdálenost téměř 400 km. Kerčský most se nachází “jen” o 160 km dále na východ.
Útoky na Sevastopol: Již téměř pravidelně se setkáváme s ukrajinskými útoky na přístavní město Sevastopol, kde má svou základnu ruská černomořská flotila, jejíž nosiče střel s plochou dráhou letu jsou odpovědny za nemalé množství obětí z řad ukrajinských civilistů a obrovské škody způsobené na ukrajinské infrastruktuře. Většina ukrajinských útoků byla vedena ze vzduchu a ruská protivzdušná obrana si s nimi byla schopna poradit. Důvodem je nejen hustota PVO v oblasti, ale také fakt, že vlastní obranu mají i jednotlivé válečné lodě. Není tomu tak dlouho, co Ukrajinci vyvinuli vlastní hladinové drony, které jsou schopné útočit po moři, čímž se sice vyhnout detekci PVO, ale jsou relativně dobře spatřitelné, proto se Ukrajinci snaží útočit za snížené viditelnosti. Domníváme se, že tyto útoky mají jen omezený účinek, protože v ústí sevastopolského přístavu jsou umístěné sítě, které mají podobným úderům zamezit. Je tedy velmi dobře možné, že mají sloužit především k tříštění pozornosti okupačních jednotek, což se pravděpodobně daří. Jen v posledním týdnu totiž byli Ukrajinci schopni několikrát zasáhnout v Sevastopolu nádrže na skladování paliva pro ruské lodě. Podle satelitních snímků došlo při jednom z úderů (29.4.2023) ke zničení nebo poškození celkem deseti nádrží, což vedlo k požáru a znehodnocení více než 40 tisíc tun paliva.
V noci z 2. na 3.5. došlo k výbuchu podobného zařízení v Tamani, která leží na ruské straně kerčského průlivu. Tam byl zasažen jeden zásobník. Ruské úřady tvrdí, že šlo opět o zásah sebevražedným dronem, což je vzhledem ke vzdálenosti mezi svobodnými územími Ukrajiny a Tamani nejpravděpodobnější.
Údery v ruském vnitrozemí
Údery za pomoci dronů neprovádějí Ukrajinci jen na pobřeží a přilehlých ruských guberniích, ale nebojí se ani útoků na stovky kilometrů vzdálená místa. Jmenovat můžeme letecké základny Čajkovka, Djagilevo nebo Pskov. Do těchto míst se povedlo ukrajinským dronům doletět a často způsobit blíže nespecifikované škody, což potvrzují ruské zprávy. V několika případech došlo k poškození zde umístěných ruských strategických bombardérů, či obslužné techniky. Tyto útoky jsou nejčastěji prováděny upravenými drony Tupolev Tu-141 Striž, které mají dolet kolem 1000 km. Nevíme, jaké přesně je procento ukrajinské úspěšnosti, ale zásahy, které se Ukrajincům povedly, určitě nesvědčí ve prospěch ruské protivzdušné obrany.
Samostatnou kapitolou pak je video z dronu, kterému se povedlo 26.2.2023 přistát na radomovém kotouči ruského letounu včasné výstrahy Berijev A-50U na běloruské letecké základně Maščulišči. Ačkoliv ruské i běloruské úřady shodně tvrdí, že k poškození stroje nedošlo, některé ruské kanály zmiňovaly, že je nutné se strojem odletět na „prohlídku“. Je ovšem pravdou, že video, které skupina odpovědná za tento kousek zveřejnila, žádné poškození také neukazuje. Je tedy dost dobře možné, že prohlídka letounu byla jen preventivní, protože nebylo jasné, k čemu skutečně na základně mohlo dojít.
Útok drony na Kreml
Dne 3.5.2023 prosákly na světlo světa informace o nočním úderu sebevražedných dronů na Kreml, sídlo ruského diktátora Putina. Ačkoliv se jemu samotnému fyzicky nic nestalo, jde o další velmi citelný úder do metaforického srdce Ruska. Ukrajinci se podle dostupných informací o podobný kousek pokoušejí dlouhodobě, protože z Ruska chodí zprávy o nálezech ukrajinských dronů ve směru a okolí Moskvy v posledních měsících relativně často. Ruské tiskové agentury příspěchaly s informacemi, že se oba drony povedlo sestřelit, ale minimálně v jednom případě je jasně patrné, že tomu tak nebylo. Dron totiž doletěl až nad Senátní palác v areálu Kremlu, kde vybuchl u stožáru s ruskou vlajkou. Nikde na dostupných záběrech nejsou vidět trasírky nebo zplodinové čáry od střel PVO.
Tento kousek má ještě další dopad a to ten, že k útoku došlo téměř přímo u místa, kde vznikají tribuny pro výroční přehlídku k ukončení Velké vlastenecké války, jak Rusové nazývají Druhou světovou. Jak dnes víme, přehlídku to pravděpodobně nenarušilo. Ono totiž ostatně ani nebylo co narušovat. Každý z těch dronů měl vyšší cenu, než ten tank T-34.
Poznámka autora: V článku nejsou zmíněny střely Storm Shadow, protože v době, kdy jsme tento článek připravovali nejen že nebyly použity, ale nebyly informace o jejich předání ještě známé a proto jsme se je rozhodli vynechat. Stejně tak jsme se v rámci zjednodušení rozhodli nepřidávat i útoky, které se odehrály po 3.5.2023 do uzávěrky článku.
