Ke zvláštnímu způsobu krytí spojeneckých vojáků, jaké vidíme na fotografii, se prostřednictvím tištěného zpravodaje rozvědky vyjádřil příslušník německých pancéřových granátníků a válečný zajatec od Monte Cassina. Svým anglickým vyšetřovatelům prozradil všeobecný názor německých vojáků na mimořádné chyby ve vedení boje Spojenců. I když můžeme diskutovat o pravdivosti jeho tvrzení, věříme, že se jedná o výjimečný vhled do myšlení frontových bojovníků druhé světové války.
„Americká pěchota útočí velmi opatrně a často se na své cestě k cíli příliš shlukuje. Krytí vyhledává poměrně lajdácky, takže je většinou celou dobu vidět. Při přesunech nejsou její linie dostatečně rozestoupené a rozvíjí se do hloubky místo do šířky.
Když američtí vojáci někam běží a dostanou náhle rozkaz zastavit, tak si jen kleknou a zůstanou stát. Takže místo aby se vrhli k zemi, jen sedí a čekají, kdy na ně někdo začne střílet. A pak, když se náhodou nic neděje, prostě jen vstanou a pokračují dále. To je podle mne strašně nebezpečné, zvláště když je oblast pročesávána odstřelovači jako v Itálii. Kvůli této hlouposti jsem na vlastní oči viděl zemřít nejméně tucet spojeneckých vojáků.
Ovšem někdy po výstřelu pěšáci padnou k zemi a odvalí se na pravou stranu. To my už známe. Také jsme si všimli, že Spojenci často zapomínají kličkovat a k cíli běží po přímce. To z nich opět dělá skvělé cíle.
K té síťce, co nosí spojenečtí vojáci na přilbách bych jen dodal, že nemá vliv na maskování. Dokonce nám umožňuje vidět obrys helmy, takže je ve dne jasně zřetelná i na velkou vzdálenost. Oproti tomu naše maskovací vzory tento obrys rozbíjí a různé barvy plátna umožňují přizpůsobení terénu.”
Tištěný zpravodaj rozvědky byl sérií dokumentů vojenské rozvědky vydávaný pro důstojníky a poddůstojníky spojeneckých armád. Jeho úkolem bylo seznámit vlastní vojáky s nejnovějšími poznatky o nepřátelských zbraních a taktikách. Jako informační kanál pro spojenecké armády nicméně funguje dodnes, i když se změnila média kterými je prezentován.