O výsadek se staraly většinou tři G-Car, vyzbrojené kulomety, které každý nesly 4 muže výsadku.
Fireforce byla taktika vzdušných výsadků používaná ozbrojenými silami Republiky Rhodesie. Podobně jako americký „Air Assault“ ve Vietnamské válce měla za úkol lokalizovat a eliminovat pokusy protivládních povstalců o infiltraci rhodéského území.
Zároveň tato taktika dovolovala používat aeromobilní lehkou pěchotu jako síly rychlé reakce v případě, že by se některá jednotka rhodéských obranných sil dostala do problémů. “Fireforce” představovali po většinu trvání války tři, ke konci války čtyři jednotky. Dvě bělošské a dvě černošské jednotky, kdy se každá měla na starost obrovské území o tisících kilometrech čtverečních. Mužstvo bylo bráno z elitní bělošské Rhodesian Light Infantry a nebo z černošských Rhodesian African Rifles. Vojáci u Fireforce sloužili minimálně šest týdnů, někdy ovšem i několik měsíců. Hlavní výzbrojí Fireforce byly vrtulníky Alouette III, později Bell UH-1, které nesly označení K-Car (Kill/Command – velitelský) a G-Car (Gunship – bojový). Fireforce používala také letouny, nejčastěji C-47 Dakota a Cessna Skymaster.
Součástí první vlny Fireforce byl K-Car, ve kterém obvykle letěl velitel. Tento vrtulník byl zároveň vybaven 20mm kanónem pro palebnou podporu. O výsadek se staraly většinou tři G-Car, vyzbrojené kulomety, z nichž každý nesl 4 muže výsadku. Dakota nesla obvykle 20 výsadkářů připravených k seskoku a Cessna Skymaster vybavená dvěma kulomety, různými lokálně vyráběnými bombami a raketami sloužila k blízké palebné podpoře výsadků.
![](https://www.valka.online/wp-content/uploads/2021/02/82908621_177900203595994_4052321662618566656_n.jpg)
Pokud byl na území, které hlídala Fireforce spatřen nepřítel, byla vyslána první vlna, kterou tvořilo 32 vojáků výsadku čili 4 vrtulníky, jedna Dakota a Skymaster. Hned za ní vyrážela druhá vlna, která byla tvořena automobily, které měly přivést posily a zároveň palivo a munici pro vrtulníky první vlny.
Po příletu nad území, kde se pohyboval nepřítel, kterého v tu dobu sledovaly průzkumné oddíly (často členové Sealous Scouts) přeletěl K-Car nad cílem, označil ho kouřovými granáty a poté vystoupal do výšky cca 300 metrů, odkud naváděl zbytek Fireforce a zároveň ho podporoval střelbou z 20mm kanónu. Při ceně 25 dolarů za jeden náboj do kanónu se střelci K-Caru omezovali na střelbu dávkami o třech ranách, dalším důvodem k tomuto opatření bylo omezené množství munice, které mohla malá Alouette III nést. První dva G-Cary, které vysadily svůj výsadek se poté ihned vracely pro posily, které se blížily po zemi ve druhé vlně. Třetí G-Car po vyložení výsadku kroužil okolo nepřítele a útočil na něj kulomety. Zároveň sloužil jako záloha, kdyby se K-Car dostal do problémů a prováděl klamné výsadky na prázdno, aby zmátl nepřítele.
![](https://www.valka.online/wp-content/uploads/2021/02/82805041_177900173595997_3390223484385755136_n.jpg)
Ihned poté, co vedoucí K-Car označil cíl, provedla na něj útok Cessna vyzbrojená napalmem a raketami, a poté na něj opakovaně útočila kulomety. Výsadkáři v Dakotě byli vysazováni co nejblíže nepříteli a pokud to nebylo možné, byli vysazeni dál a poté pro ně přiletěli G-Car vracející se pro posily. Výsadkáři standardně skákali z výšky asi 150 metrů, často však skákali z 91 metrů. Zaznamenaný rekord je z 66 metrů a nebylo neobvyklé, že stihli i tři bojové seskoky za jeden den.
Na zemi se Fireforce spoléhali na rychlost a agresivitu útoku. Každý výsadek čtyř mužů měl předem určený směr kterým bude postupovat, tento směr se korigoval podle toho kudy ustupoval nepřítel. Účelem bylo nepřítele zachytit při ústupu a zničit ho rychlým agresivním úderem. Důraz byl kladen na získání zajatců kvůli možným informacím – to se však vzhledem k rychlosti v krátké vzdálenosti na kterou se boje odehrávaly nedařilo příliš často.
![](https://www.valka.online/wp-content/uploads/2021/02/150906957_182407229915005_6084119514772377098_n-1.png)
Akce Fireforce trvaly většinou několik hodin, než se podařilo protivníka úplně eliminovat. Aby ztížil své odhalení, tak se nepřítel snažil rhodéské území infiltrovat většinou ve skupinách o šesti až dvanácti mužích. První vlna Fireforce sestávala z 32 mužů, což znamenalo převahu 3:1 ve prospěch pro Rhodésany. Kolik nepřátel Fireforce za válku zabila není úplně jisté, odhady jsou v řádu tisíců a na konci války si Fireforce držela poměr přibližně 80 zabitých nepřátel na jednoho svého ztraceného člena.