Tento článek má za cíl seznámení s konstrukcí tanku T-90M, který představuje nejmodernější do výzbroje zavedenou verzi tanku v ruské armádě. Sériová výroba této verze začala v roce 2019, předpokládá se, že do 24.2.2022 bylo zhotoveno přibližně 140 kusů a v průběhu konfliktu bylo vyrobeno dalších přibližně 60 kusů. K tomu je však nutné připočíst tanky T-90A, které byly modernizovány do standardu T-90M. Celkový počet tanků T-90M, které jsou aktuálně ve službě, je tak obtížné odhadnout. V současné době je podle blogu Oryx, který se věnuje ztrátám ruské i ukrajinské techniky, Ukrajinci ukořistěno nebo zničeno celkem 46 tanků tohoto typu.
Konstrukčně vychází T-90M ze základního modelu T-72 Ural, který vešel do sériové výroby v roce 1973. Ten je sám přepracovanou konstrukcí tanku T-64, upravenou pro masovou produkci a pro technologické možnosti závodu v Nižném Tagilu. Dá se tedy říci, že základní konstrukce koncepčně pochází z šedesátých let dvacátého století.
V následujícím přehledu budou přiblíženy jednotlivé konstrukční uzly tanku T-90M. Je potřeba mít na vědomí, že dokud nebudou pro veřejnost uvolněny výstupy z amerických testů ukořistěných strojů, nejsou k tomuto tanku k dispozici žádné spolehlivé údaje. Proto je následující přehled spíše výčtem předpokládaných vlastností, než přesným popisem stroje.
Pohonná jednotka
Pohonnou jednotkou T-90M je přeplňovaný naftový čtyřtaktní dvanáctiválec v konfiguraci V12 s typovým označením V-92S2F o výkonu 1130 koní. Konstrukce motoru je hlubokou modernizací tankového motoru V-2, který byl zkonstruován ještě před druhou světovou válkou. Předpokládá se, že vysoký stupeň přeplňování, jakým bylo dosaženo uvedeného výkonu, měl negativní vliv na životnost motoru, a odhaduje se, že životnost do nutnosti provedení generální opravy nepřekračuje 500 hodin. Motory této vývojové řady jsou však jinak nenáročné na údržbu i schopnosti řidiče, a při dodržení předepsaných servisních intervalů se jedná o spolehlivou a pro tank o váze okolo 45 tun i dostatečně výkonnou jednotku.
Pokud u tanku nebyla přepracována převodovka, bude kritickým nedostatkem velmi nízká rychlost tanku při pohybu zpět. U tanků řad T-72 a T-90A dosahuje rychlost zpětného chodu pouze 4 km/h, což neumožňuje tanku rychlý ústup z pozice. U tanků NATO dosahuje tato rychlost obvykle 40 km/h.
Výzbroj
Hlavní výzbroj tvoří 125 mm tankový kanón s hladkou hlavní, s typovým označením 2A46M-5. Ten umožňuje střelbu prodlouženými střelami APFSDS typu 3BM59 a 3BM60 se zvýšeným průbojným účinkem. Sekundární výzbroj tvoří dva kulomety ráže 7,62 mm, jeden instalovaný koaxiálně k tankovému kanonu a druhý na dálkově ovládané věžičce, umístěné za průlezem velitele.
Nabíjecí automat na 22 nábojů je uložen standardně, pod věží. Byl vybaven dodatečným pancéřováním, nicméně vzhledem k větší délce nábojů bylo potřeba zvětšit jeho průměr. To vedlo k nutnosti zeslabit v místě nabíjecího automatu pancíř boků korby z 8 na 5 cm. Výrazně byl přepracován způsob přepravy dodatečné munice pro tankový kanón. Deset nábojů je nyní uloženo v pancéřové schránce v týlní části věže. Tato schránka je přístupná pouze z vnějšku tanku, pro doplnění nábojů do nabíjecího automatu je nezbytné zastavení a otevření průlezů. Zbývající munice je vezena mezi nabíjecím automatem a pohonnou jednotkou, tedy na relativně dobře chráněném místě.
Pancéřování
Můžeme předpokládat že čelo věže i korby je vybaveno komorami pro vrstvený pancíř, jeho konstrukce a tím ani předpokládaná odolnost však v současnosti není známa. Boky korby jsou však jako u předchozích verzí kryty pouze ocelovým pancířem o tloušťce 8cm, ještě menší tloušťka pancéřování kryje strop věže a týl korby. Na vlastním pancéřování jsou na věži a na přední části korby instalovány moduly dynamického pancéřování Relikt. Ty poskytují vysoký stupeň ochrany proti kumulativním střelám i střelám APFSDS, mimo jejich poslední generaci. Týl korby je pak kryt ochrannými mřížemi.
Dále mohou být tanky vybaveny ochranným potahem označovaným termínem Nakidka, který má snižovat tepelnou signaturu tanku.
Pozorovací vybavení
Tank T-90M je jediným typem ruského tanku, který je kromě panoramatického zaměřovače střelce vybaven také panoramatický zaměřovačem velitele. Až tento model se tedy co se pozorovací výbavy týká vyrovná například tanku T-72M4 zavedenému v AČR, nebo jakýmkoliv moderním západním konstrukcím.
Systémy aktivní obrany tanku
T-90M je vybaven detektory osvitu laserovým paprskem, což mu spolu s dvojicí sedminásobných vrhačů multispektrálních dýmových granátů umožňuje zabránit navedení střely, která je vedena po laserovém paprsku. Plánována byla instalace systému aktivní obrany Arena-M, nicméně na sériových tancích T-90M není tento systém instalován.
Shrnutí
Tank T-90M představuje konstrukci, která se výzbrojí i pancéřovou ochranou vyrovná západním tankům předposlední generace, například Leopard 2A6. Nicméně některé nedostatky konstrukce, spolu s chybějícími automatizovanými systémy předávání údajů, jaké jsou využívány v poslední generaci tanků NATO, neumožňují stejně efektivní využití tohoto stroje. To je dále zvýrazněno absencí systému hard-kill (například izraelský Trophy), který se u poslední generace tanků stává standardem a bez kterého je možnost přežití tanku na moderním válčišti nasyceném protitankovými prostředky pouze omezená.
Rozbor trofejního tanku
Pojďme se nyní podívat na tank T-90M trochu detailněji. Vycházíme z informací, které sdílel ukrajinský válečný novinář Jurij Butusov na svém videoblogu. Jde o stroj, který Ukrajinci získali před necelým měsícem u vesnice Robotyné v Záporoží. Spolu s jedním ukrajinským tankistou se o něm baví a rozebírají, v čem je tento tank jiný, než ostatní technika ruské produkce.
Tank byl zasažený kumulativní střelou do pravého boku věže, jednalo se spíše o dílo náhody, protože byl zasažen přesně mezi bloky dynamického pancéřování Relikt (které má T-90M řešené výrazně lépe, než třeba T-72B3). Zásah zabil velitele tanku, zbytek posádky utekl, takže to sice Ukrajince stálo dost práce ale tank se podařilo získat relativně netknutý.
Věž tanku je ve srovnání s tanky T-72/T-90A výrazně rozměrnější, takže osádka má uvnitř dostatek místa. Navíc je tank na rozdíl od dříve zavedených modelů vybavený klimatizací, takže se v něm posádka v létě nepeče. Zásobníky v zadním výklenku věže (opatřené blow-out panely, určenými k bezpečné detonaci zasažené munice bez rizika pro posádku), které předpisově slouží k uložení 10 nábojů, byly u tohoto stroje prázdné a osádka v něm vezla osobní věci. Na meteostanici má T-90M instalované 4 kamery pro 360°přehled kolem tanku. Velitel má komplet vlastní ovládání věže, takže může sám vést palbu.
Jak panoramatický zaměřovač velitele (který podle jednoho z komentátorů z videa tvoří cca 20% ceny tanku), tak i panoramatický zaměřovač střelce, jsou v zásadě netknuté, takže půjdou použít. Jedná se o původní ruskou produkci, na rozdíl od Sosny-U, kde jsou použité francouzské matrice – díky čemuž už v posledním cca ¾ roce jdou z výroby tanky bez tohoto zaměřovače.
Tento stroj má přípravu pro BMS (Battle Management System – v podstatě jde o zobrazení vlastních a nepřátelských jednotek, volacích znaků, pozic a komunikace), to ale není v ruské armádě (mimo jednotek VDV) zavedeno, takže se dá jeho obrazovka použít maximálně pro navigaci. Radiostanice je navíc nekompatibilní s těmi užívanými pěchotou, komunikovat s ní tedy musí velitel tak, že vyleze z věže a zavolá si osobní vysílačkou.
Ukořistěný tank je vyrobený v roce 2020, hlaveň má ale vyrobenou v roce 1992, tedy ještě sovětské konstrukce. Tím pádem nemůže střílet poslední generací nábojů, které jinak mohou využít právě jen T-90M. Stroj je vybaven APU (Auxiliary Power Unit – přídavná energetická jednotka) na levém zadním rohu korby, takže i při vypnutém motoru vám funguje komplet elektronika i klimatizace.
Zaměřovač střelce PNMT je na rozdíl od toho u T-72B3 sjednocený (u zaměřovače Sosna-U je okulár umístěn dost nepohodlně vlevo a výš než ten od denního zaměřovače), matrice termovizního zaměřovače je ale nechlazená, takže citlivost je zejména v horších klimatických podmínkách horší než u západních ekvivalentů. Jediná věc, kterou má proti T-72 navíc řidič, je malá obrazovka, kde se může řidič podívat na obraz z 360° přehledových kamer. Třeba periskop je ale pořád stejný, jako u tanku T-72.
