Pravděpodobně propagandistický snímek argentinské branné moci během invaze na Falklandy.
Odehrála se 3. dubna 1982, jako součást Argentinského pokusu o zabrání Falklandských ostrovů. Invaze jako taková začala 19. března, když Argentinští mariňáci, převlečení za civilní likvidátory železného odpadu připluli na ostrov a vztyčili zde Argentinskou vlajku. V té době byli na ostrově pouze členové British Antarctic Survey (BAS) a jejich velitel Trefor Edwards vyzval Argentince, aby vlajku sundali a hlásili se Britům v městečku Grytviken. Argentinci sice vlajku sundali, ale v Grytviken se nehlásili, a tak guvernér Rex Hunt poslal k ostrovu loď HMS Endurance se skupinou dvaceti dvou Royal Marines.
2. dubna dostal velitel výsadku Royal Marines Keith Mills rozkaz, že se má v případě Argentinského útoku pokusit pouze o symbolickou obranu a vzdát se, aby předešel zbytečným ztrátám. Na tento rozkaz měl Mills odpovědět „…kašlu na to, Argentinci si pobrečí“. Mezitím se k ostrovu přiblížila i argentinská korveta ARA Guerrico vybavená dvěma vrtulníky, na jejíž palubě bylo i 40 argentinských mariňáků pod vedením kapitána Trombetta, kteří společně s muži vydávacími se za sběrače šrotu tvořili tým „Grupo de Tareas 60.1“.
Poté, co se Keith Mills dozvěděl o tom, že Argentinci obsadili Port Stanley na Falklandech, začal své Královské mariňáky připravovat na obranu. Nechal v zátoce rozmístit miny, na vhodných místech ostnaté dráty a připravil obranné pozice okolo budovy, kde sídlila BAS. HMS Endurance nebyla ozbrojená a zajišťovala pouze spojení s Londýnem. Ten následně povolil Millsovi opětovat palbu, pokud budou jeho muži napadeni.
Argentinci měli v plánu provést výsadek po moři na Hope Point a poté vysadit další vojáky pomocí vrtulníků z korvety ARA Guerrico, která měla za úkol krýt výsadek z moře. Výsadek Argentinců však musel být kvůli bouři odložen o den, a to přineslo i změnu plánu útoku. Když se pak 3. dubna v 10:30 zlepšilo počasí, události se daly do pohybu. Britové na ostrově byli vyzváni ke kapitulaci a argentinská korveta vyrazila směrem k zátoce podporovaná vrtulníkem Alouette, který létal nad Britskými pozicemi. V 11:41 proběhl první výsadek patnácti argentinských mariňáků z vrtulníku Puma, který přistál na jižní straně zátoky. Druhý výsadek odstartoval v 11:47 a pokusil se přistát na východ od britských pozic, ze kterých ale byl vidět jako na dlani. Královští mariňáci proto spustili palbu a vrtulník havaroval – se dvěma mrtvými a čtyřmi zraněnými Argentinci na palubě. První výsadek Argentinců se mezi tím přesouval směrem k britským pozicím, ale následně byl postup zastaven silnou palbou z britských automatických zbraní, proto jeho velitel požádal o podporu z kanónů korvety.
Argentinská korveta nesoucí třetí výsadek spustila palbu na britské pozice. Výsledkem bylo, že se 20 mm automatický kanón zasekl po prvním výstřelu, 40 mm kanón po šesti výstřelech a 100 mm kanón také po prvním výstřelu. Mariňáci mezi tím opětovali palbu puškami a seržant Peter James Leach trefil bezzákluzovým kanónem odpalovač raket Exocet a věž s 100 mm kanónem. Palba mariňáků zabila jednoho námořníka a dalších pět námořníků bylo zraněno. Argentinská Alouette mezi tím přenesla na pevninu další výsadek argentinských mariňáků. Korveta se kvůli poškození musela stáhnout na volné moře a poručík Mills, jelikož mezi jeho muži už byli první zranění, vyhodnotil, že splnil svou vojenskou povinnost a vypravil se s bílou vlajkou směrem k argentinským mariňákům. Ti přijali kapitulaci Millsových mužů v 12:48.
Korveta ARA Guerrico při střetu ztratila cca 50% své palebné síly a musela se vrátit do Rio Grande kvůli opravám. Millsovi muži byli také odvezeni do Rio Grande. Britové pak vypověděli, že se k nim Argentinci chovali slušně, nakonec „byli to mariňáci, stejně jako my“, jak prohlásil jeden z britských mariňáků. Zajatci byli vráceni do Británie 20. dubna.
