(2 872 slov, doba čtení 15 minut)
Rusové dnes opět v odvetě za ukrajinský útok na vojenské cíle zaútočili na centrum Kyjeva. Během dnešní noci a rána bylo podle velení ukrajinských vzdušných sil sestřeleno 40 sebevražedných dronů Šahed z 65 a pět balistických střel Iskander-M nebo jeho severokorejské varianty KN-23. Další útoky byly provedeny střelami s plochou dráhou letu Ch-59/69 a nejméně dvěma balistickými střelami Ch-47M2 Kinžal.
Během vzdušného útoku na ukrajinské hlavní město byly hlášeny podle deníku Kyiv Independent dopady střel a trosek do kancelářského centra města, kde došlo k poškození desítek obytných i užitkových budov, či např. portugalská ambasáda. V současné době je známo, že zemřel nejméně jeden člověk a dalších dvanáct bylo zraněno.
Nezávislý portál The Barents Observer dnes oznámil, že v noci došlo k výbuchu nedaleko ruského Murmansku, města ležícího ve stejnojmenné oblasti na severozápadě Ruska. Samotné záběry je možné shlédnout zde, nicméně podle TBO došlo k výbuchu na nebo v blízkosti místní letecké základny Severomorsk-1.
Člen redakce Rádia Svoboda, Mark Krutov, zveřejnil satelitní snímky škod po ukrajinském útoku na rafinérii v Orjolu 18. prosince. Nejméně jedna nádrž na pohonné hmoty kompletně shořela, druhá je pravděpodobně poškozená.
Neplecha v Rusku: Ukrajinci dnes ostřelovali kurský Rylsk, podle ruských kanálů nejen dělostřelectvem, ale též balistickými střelami ATACMS. Podle ruského kanálu Zapisky Veterana dopadlo do města na padesát kusů různých druhů munice, kde způsobilo rozsáhlé škody nejen na budově místního Domu kultury, ale také dalších budov. Vzhledem k tomu, že je na záběrech vidět poměrně velké množství ruských vojáků, z nichž někteří mají na sobě dokonce tradiční červené rozpoznávací pásky (čas 1:21 – 1:34 na prvním videu v odkazu), lze se domnívat, že terčem bylo shromaždiště živé síly, která se chystala do bojů, nebo techniky.
Přímo v ukrajinském průlomu můžeme pravděpodobně sledovat ruský postup do lesů severně od Kruglenkova (geolokalizace), což lze usuzovat z videozáběrů příslušníků ukrajinského 73. námořního střediska zvláštních operací, kteří zde útočí do ruských pozic, a po bojích se jim dokonce podařilo odtáhnout ruského zajatce.
Ruští vojáci si stěžují, že jejich vlastní jednotky týlového zabezpečení raději vyhazují zásoby pro vojáky ještě před frontou, protože se bojí jezdit s nimi do předních pozic. Ruský voják zveřejnil záběry nejméně několika k tun takto vyhozených potravin, munice a dalších zásob.
Severovýchodní fronta: Boje o jižní (geolokalizace, čas 0:05 – 0:10) a centrální (geolokalizace, čas 0:11 a ) část Kolisnykivky (čas 0:11 – 0:16), ze které ukrajinské ozbrojené složky okupanty údajně před pár dny vytlačily. Na pozdějších záběrech, zhruba od času 0:22 můžeme vidět, že se ruští vojáci snaží překročit řeku Piščanu, která vesnici rozděluje.
Ruští okupanti podle geolokalizovaných záběrů od ruských OSINT analytiků s velkou pravděpodobností postoupili o pár stovek metrů v prostoru Kruhljakivky směrem k jižnímu okraji vesnice.
Bachmutská fronta: Boj továrnu na výrobu žáruvzdorných cihel v Časivu Jaru pokračuje. Útoky ruských dronů v jihovýchodní části továrny ukazují, že obránci kontrolují naprostou většinu závodu, což naznačuje, že zde došlo k úspěšnému ukrajinskému protiútoku.
Záběry zveřejněné na telegramovém kanále dronařů uskupení Raroh z 24. samostatné mechanizované brigády ukazují, že ruští vojáci využívají potrubí mezi Kalynivkou a Časivym Jarem pro skrytí přesunů k městu.
Doněcká fronta: Na jihu Torecku se okupanti pokouší postoupit v jižní části sídliště Zabalka. V centrální části Torecku zůstává situace nepřehledná, ruské jednotky pokračují v útocích severně od terrikonu Centralného dolu, podél Svitlé a Myrne ulice a severně od paneláků u stadionu Avangard. Celkově se zdá, že se Rusové po neúspěšném čelním tlaku rozhodli vyzkoušet své štěstí na severu a jihu města.
Ve směru na Pokrovsk pokračují těžké bitvy na obvyklých místech, u Ševčenka na severu výběžku, u Piščaneho, Novovasylivky, Novoolenivky, Ukrajinky, Slovjanky, Petropavlivky a Ševčenka na jihu výběžku, kam se okupanti pomalu, ale jistě dostávají.
Rusové poškodili ukrajinský Leopard 2A4, který se pohyboval Soloným (geolokalizace úvodu videa), couvaje západním směrem od Vovkoveho, kolem kterého se již několik dní pohybují ruští vojáci. Není přesně jasné, zda se posádce podařilo přežít, ale můžeme vidět, že munice po explozi tank nezničila, protože došlo k vyražení věžových blow-out panelů, které kryjí muniční schrány na zádi věže.
Postup okupantů byl zaznamenán severně od Novoolenivky, který potvrzují videozáběry 414. útočného dronařského pluku – Maďarových ptáčků – na pozice ve vesnici (geolokalizace), a západně od Zorji směrem na Slovjanku.
Ruské letectvo zničilo jeden z mála mostů, spojujících břehy řeky Vovči (geolokalizace). Tím se okupantům podařilo přetnout logistickou trasu mezi Andrijivkou na pravém a Kosťantynopiljou na levém břehu. Znamená to, že ukrajinští vojáci tak budou mít výrazně těžší situaci nejen při dovážení zásob a posil, ale i při případné evakuaci raněných nebo stahování.
Více na západ Deepstate hlásí ztrátu Kosťantynopilského, což potvrzuje i ruská vlajka na jedné z budov ve vesnici a těžké boje pokračují v Novém Komaru, západně od Neskučného a západně od Storoževe. Více na západ pak útoky ukrajinských dronů v západní části Rozdolného (geolokalizace, čas 0:37 – 0:39) naznačují, že je většina této vesnice v rukou okupantů.
Jižní fronta: Ruský kanál Zapisky Veterana informuje, že se příslušníkům ukrajinských sil zvláštního určení podařilo během úspěšného protiútoku vytlačit okupanty z části Kamjanského. Pozice podle kanálu měly ihned obsadit přisunuté posily. Rusové si však údajně stále udrželi alespoň nějaké pozice. Kamjanské je dlouhodobě rozděleno frontovou linií zhruba na polovinu.
Chersonská fronta: Ruské síly se, kryté dělostřeleckou palbou, pokusily prorazit k Antonivskému mostu. Ukrajinci je však údajně odrazili. Navzdory neúspěchu těchto pokusů se zdá, že Rusové připravují větší ofenzívu, jejímž cílem by mohl být přechod přes Dněpr. Tato možnost je logická vzhledem k dřívější zvýšené aktivitě na levém břehu, kde bylo pozorováno hromadění ruských jednotek i opakované neúspěšné pokusy o přeplutí řeky na člunech.
Krym: Na plážích v Černém moři je vyplavováno stále více mazutu, který v nejbližší době pravděpodobně zadělá na rozsáhlou ekologickou katastrofu. Jeden z poškozených tankerů je podle satelitních snímků vyplaven na pobřeží u Volny v Krasnodarské oblasti.
Diplomatické a politické události:
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal se svým českým protějškem Petrem Pavlem o otevření zastupitelského úřadu Ministerstva národní jednoty v České republice. Tento úřad by měl vypracovat program na návrat Ukrajinců ze zahraničí. Informace byla zveřejněna na oficiálních stránkách ukrajinského prezidenta. Zelenskyj a Pavel spolu hovořili prostřednictvím videokonference dnes 20. prosince. Rozhovor proběhl den poté, co se ukrajinský prezident setkal s českým premiérem Petrem Fialou na summitu EU v Bruselu. Vedle otázky otevření zastupitelského úřadu Ministerstva národní jednoty Zelenskyj zmínil také možnost výcviku ukrajinské brigády v České republice po vzoru Francie a Spojených států. Zelenskyj zdůraznil, že brigády by měly trénovat se zbraněmi a technikou, které následně použijí při návratu na Ukrajinu. Prezidenti dále projednali realizaci letošní české iniciativy na dodávku dělostřeleckých granátů a shodli se na spolupráci s partnery s cílem zajistit nepřerušené financování této iniciativy i v roce 2025.
Spojené státy v následujících dnech oznámí poslední balíček vojenské pomoci Ukrajině v rámci programu Ukraine Security Assistance Initiative (USAI). Tento balíček má hodnotu přibližně 1,2 miliardy dolarů a zahrnuje protiletadlové rakety a dělostřeleckou munici. Zdroje uvádějí, že se jedná o poslední prostředky vyčleněné na nákup nových zbraní pro Ukrajinu. Tento balíček je považován za klíčový, protože přichází v době očekávané změny americké administrativy. Od začátku ruské invaze USA poskytly Ukrajině přibližně 175 miliard dolarů pomoci, z čehož 61,4 miliardy tvořila bezpečnostní asistence. Polovina této částky pocházela právě z programu USAI, zatímco druhá polovina byla čerpána z amerických vojenských zásob prostřednictvím prezidentského oprávnění. Zbývajících 5,6 miliardy dolarů v tomto prezidentském fondu však nyní vzbuzuje otázky o pokračující podpoře Ukrajiny, zejména s ohledem na politické změny ve Washingtonu.
Belgické ministerstvo obrany oznámilo, že první dodávky stíhaček F-16 na Ukrajinu budou možné nejdříve v roce 2025. Důvodem jsou nedostatky náhradních dílů, nevycvičení ukrajinští piloti a zpoždění dodávek modernějších F-35, které mají v belgickém letectvu nahradit stárnoucí F-16. Belgie se původně zavázala k logistické podpoře a výcviku v rámci koalice zahrnující Dánsko, Nizozemsko a Norsko, ale později souhlasila s poskytnutím 30 letounů do roku 2028. Původní plán na dodávku dvou až čtyř stíhaček v roce 2024 je nyní nereálný. Zpoždění v belgických dodávkách zdůrazňuje širší problém – Ukrajina sice již obdržela první F-16 od Dánska a Nizozemska, ale jejich počet zatím nestačí k pokrytí potřeb, které prezident Zelenskyj odhaduje na 120–130 strojů. Přesto probíhá intenzivní výcvik ukrajinských pilotů, včetně nově zahájené americké iniciativy.
Polsko pokračuje v modernizaci své výzbroje dalším nákupem útočných pušek Grot. Dne 19. prosince 2024 byla podepsána smlouva na dodávku karabin MSBS Grot C16 FB-A2, pistolí VIS 100 a 40mm granátometů pro karabiny Grot v hodnotě přes 1 miliardu PLN. Dodávky jsou plánovány na roky 2026–2029. Zakázka zahrnuje garantovaný nákup přibližně 46 000 pušek Grot, 13 500 pistolí VIS 100 a 1 300 granátometů, s možností navýšení počtu. Podle polského ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysze se jedná o modernizovanou verzi vyráběnou továrnou „Łucznik“, která podle jeho slov „dělá obrovský dojem“ a poskytuje polské armádě moderní a potřebné zbraně.
Polská armáda také pokračuje v posilování své výzbroje dodávkami obrněných transportérů Rosomak vybavených věžemi ZSSW-30. Kromě nedávno podepsané smlouvy na 80 kusů prodloužené verze Rosomak-L, která byla označena za klíčovou pro modernizaci, probíhá také realizace starší objednávky na 128 vozidel standardní verze. Prvních pět vozů této verze bylo dodáno přibližně před rokem, nyní k nim přibylo dalších pět kusů. I když je tempo dodávek zatím poměrně pomalé, Polsko očekává, že díky využití uskladněných podvozků a plánovanému navýšení produkce by mělo být v příštím roce tempo dodávek výrazně vyšší. Klíčovým faktorem však zůstává výrobní kapacita konsorcia odpovědného za produkci věží ZSSW-30, které jsou montovány nejen na obě verze Rosomaka, ale budou využity také u nových bojových vozidel pěchoty Borsuk. V současnosti se odhaduje, že výrobní kapacita činí přibližně pět věží měsíčně.
Francie se zavázala pokračovat v rozsáhlé podpoře Ukrajiny výcvikem a vybavením dalších ukrajinských brigád. Po úspěšném dokončení výcviku a vyzbrojení mechanizované brigády Anne de Kiev (síla 4 500 vojáků, plně vybavených francouzskými zbraněmi) Francie oznámila plány na vytvoření druhé brigády. Za tímto účelem zformovala speciální úkolové uskupení 1 500 vojáků, kteří trénovali první brigádu a budou pracovat i na výcviku dalších jednotek. Východní Francie se tak stala klíčovým centrem, které nyní umožňuje výcvik a vybavení dvou ukrajinských brigád ročně. Odhady ukazují, že plně mechanizovaná brigáda může stát mezi 1 až 3 miliardami USD, což podtrhuje finanční i logistickou náročnost takového projektu. Pokud by se „velká čtyřka“ (USA, Francie, Německo, Británie) zavázala k výcviku jedné brigády každých šest měsíců, Ukrajina by mohla získat až osm plně vybavených brigád během jediného roku. Náklady by pro každou zemi činily přibližně 6 miliard USD ročně. Výcviková kapacita tohoto rozsahu by nejen posílila obranyschopnost Ukrajiny, ale fungovala by i jako významný odstrašující prostředek proti dalším ruským válečným plánům.
Německý ministr obrany Boris Pistorius oznámil, že Bundeswehr by mohl zvýšit svůj početní stav na 230 000 vojáků, což má podpořit snahy NATO o posilování obranných schopností v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Bundeswehr aktuálně čítá 180 000 vojáků s plánem na zvýšení na 203 000, avšak zhoršující se bezpečnostní situace vyvolala diskuzi o ještě větším růstu. Tento ambiciózní plán však naráží na dlouhodobé problémy s náborem nových vojáků, přestože Německo po invazi na Ukrajinu zvýšilo výdaje na obranu na úroveň odpovídající požadavkům NATO. Otázkou zůstává, zda země dokáže tyto výdaje udržet, zejména ve světle rozpočtových sporů, které vedly k rozpadu vládní koalice kancléře Olafa Scholze a vyhlášení předčasných voleb na únor. NATO navíc plánuje v roce 2025 schválit nové cíle, vyžadující 35–50 nových brigád, což znamená mobilizaci 105–350 tisíc dalších vojáků. Pro Německo by to znamenalo vytvoření 3–5 dalších brigád a prakticky i vznik čtvrté divize. Berlín tak čelí nejen vojenským, ale i politickým a finančním výzvám, které budou zásadní pro jeho schopnost plnit závazky vůči NATO.
Americký miliardář Elon Musk, který se zřejmě připojí k administrativě nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, zasáhl do volební kampaně v Německu, když vyjádřil podporu proruské straně Alternativa pro Německo (AfD). O události informovala agentura Reuters. „Jedině AfD může zachránit Německo,“ napsal Musk na platformě X (dříve Twitter), kde sdílel příspěvek německé pravicové influencerky Naomi Seibt kritizující konzervativního kandidáta na kancléře Friedricha Merze, který vede v průzkumech veřejného mínění. AfD se aktuálně drží na druhém místě v průzkumech a mohla by zhatit většinové uspořádání středo-pravé či středo-levé vlády. Hlavní německé strany blíže středu však přislíbily, že na celostátní úrovni spolupráci s AfD nepodpoří. Volby v Německu jsou plánovány na 23. února poté, co se rozpadla koaliční vláda středo-levého uskupení vedeného kancléřem Olafem Scholzem. Musk již loni vyjádřil podporu AfD, když kritizoval německou vládní politiku vůči nelegální migraci. Kromě toho se Musk veřejně zastal i dalších “protiimigračních” stran napříč Evropou.
Dnes se zaměříme na jednu z pasáží včerejšího několikahodinového vystoupení ruského vůdce Vladimíra Putina v pořadu Přímá linka. Pro ty, kdo tento pořad neznají, krátké vysvětlení. S nástupem Putina do funkce prezidenta Ruské federace je spojeno mnoho snah o vybudování mediálního obrazu tohoto činitele, a jedním z nich je i pořad Přímá linka. V tomto několikahodinovém pořadu Putin odpovídá na dotazy publika i telefonické dotazy obyvatel, radí jim s jejich potížemi a často slibuje zjednat nápravu, která je následně v některých případech skutečně realizována (s příslušným mediálním podkresem, že byla daná akce provedena na přímý Putinův podnět). Takto je Putin veřejnosti ukazován jako moudrý vládce, který se zabývá problémy prostých obyvatel.
Jedním z těch, který padl v rámci včerejší Přímé linky, byl dotaz ohledně příčin a řešení vysokého růstu cen potravin v Rusku. Putin vysvětlil, že tento jev má objektivní příčiny, neboť v Rusku panuje disproporce mezi produkcí potravin a její spotřebou. Tedy, že spotřeba ruských obyvatel příliš vzrostla, například co se týká spotřeby masa, která se podle něj v posledních letech zdvojnásobila a nyní činí 80 kg ročně, přičemž uvedl že průměrná světová spotřeba masa je v současnosti na úrovni 42 kg na osobu a rok.
Dále uvedl, že na rostoucí ceny potravin má vliv také velikost ruské sklizně, rostoucí ceny na světových trzích a západní sankce. Přičemž uvedl, že platy a tedy i kupní síla Rusů musí odpovídat objemu produkce vytvořené v Rusku – platy podle něj rostly rychleji, než objem produkce, což si objektivně vynutilo i růst ceny potravin.
Putin samozřejmě ve svém vystoupení ani jednou nezmínil příčiny současného stavu, a jeho vysvětlení inflace silně připomínalo vysvětlení politiků z časů socialismu, proč na trhu chybí to i ono zboží. Tedy, že systém jako takový je v pořádku, vyskytly se ale nepředvídatelné objektivní příčiny, které dočasně znemožnily zásobování daným produktem.
Taková odpověď naznačuje, že Putin rozumí makroekonomickým vztahům ve stejné míře, jako jim rozuměli například naši normalizační funkcionáři, tedy nepříliš. A vzhledem k tomu, že bez pochopení podstaty problémů nelze ani nalézt jejich řešení, lze předpokládat, že nerovnováha ruské ekonomiky se bude dále prohlubovat.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: IDF oznámila, že při bojových operacích ve městě Bejt Lahíja v severní části pásma Gazy se jim podařilo zničit více než 5 kilomterů tunelů které patřily Hamásu. Během bojových operacích vedeným Kfirskou brigádou se příslušníkům elitní jednotky Yahalom, podařilo najít tři tunely, které byly po prozkoumání zničeny ženisty. Při jejich prohlídce se podařilo najít také izraelské vybavení, které bylo ukradeno z vojenských základen, zejména při masakru ze 7. října.
Libanon: Dnes bez nových informací.
Sýrie: Milbloger vystupující na TG pod jménem Majakovsk píše, že se IDF rozmístila v oblasti Rafeed, na samém okraji Golanských výšin. Znamená to, že IDF má teď pod kontrolou celé území Golanských výšin, na které se rozmístily jednotky OSN v roce 1974. Závěrem píše, že společně s nárazníkovou zónou v Libanonu, jižně od řeky litani se Izraeli podařilo vytvořit bezpečnostní zónu, která chrání severní Izrael.
Americká armáda při leteckém úderu v Sýrii zlikvidovala vůdce teroristické skupiny Islámský stát (ISIS), Abu Yusufa, přezdívaného Mahmoud. O události informovalo americké Centrální velení (CENTCOM). Podle jejich sdělení provedla armáda 19. prosince přesný letecký úder na vůdce ISIS v provincii Dajr az-Zaur. Celkem byli při akci zabiti dva militanti. Tato oblast byla dříve pod kontrolou syrského režimu vedeného Bašárem Asadem a Rusy. Také zdůraznilo, že letecký útok je součástí trvajícího úsilí CENTCOM ve spolupráci s partnery v regionu narušit a oslabit schopnost teroristů plánovat, organizovat a provádět útoky proti civilistům, i vojenskému personálu Spojených států, a spojeneckých zemí v regionu i mimo něj.
„Jak jsme již dříve uvedli, Spojené státy spolupracující se spojenci a partnery v regionu a nedovolí ISIS využít současné situace v Sýrii k obnovení své moci,“ uvedl velitel CENTCOMu generál Michael Eric Kurilla. Podle jeho vyjádření ISIS plánuje osvobodit více než 8 000 svých bojovníků, kteří jsou aktuálně zadržováni v syrských institucích.
Dnešní Třešnička™ bude o důrazném možná. Deník Spiegel totiž přišel s informací, že “mrtvý muž” německé politiky Olaf Scholz chce jet vyjednat mír do Kremlu. Dosluhující německý kancléř nabil svou pistoli Parabellum, namířil ji přímo na svou nohu a zavolal kamarádům z Východní komise pro německou ekonomiku, kteří mají “správné” kontakty v Rusku. Jenže jim nejspíše zapomněl říct: “je to tajný”, protože ti hned volali jeho politickým protivníkům, že už má letenku na Rudé náměstí a mírový aero-plán! S jakým trumfem tam chtěl jet se neví, a sám Scholz přes svou kancelář celou operaci “důrazně odmítl”. Nás napadá jen snaha vyluxovat proruské voliče AfD, no a nebo nebetyčná hloupost (pokud si chtěl Olaf půjčit červený svetr od další politické mrtvoly nevíme. Ale podle všeho chodí ke stejné kartářce). Jasno do celé kauzy vnesl Putinův poskok Peskov, když řekl, že Scholz v žádném případě o audienci u Führera nežádal. Takže je to ložený.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
