(2 119 slov, doba čtení 11 minut)
Ukrajinci dnes hlásí sestřel 33 dronů Šahed, systémy REB zlikvidovaly dalších 34. Celkem Rusko provedlo útok pomocí 72 strojů. Část ruských dronů dnes dopadla do Kyjeva, kde došlo k poškození několika obytných a kancelářských budov.
Ukrajinci dnes pomocí dronů zaútočili na sklad chemického závodu Ingortech u města Gatčina v ruské Leningradské oblasti. Z místa hlásili místní v noci několik výbuchů. Podle fotografií, zveřejněných na portále Astra, se zdá, že útok byl veden do tohoto areálu.
Portál Exilenova dále hlásí, že se ukrajinské tajné službě SBU podařilo trefit střelami R-360 Neptun skladiště munice a dronů v Čaltyru v Rostovské oblasti. Že byla zasažena munice, podporují i záběry, na kterých můžeme slyšet sekundární exploze.
Další ukrajinský útok byl veden na areál závodu Plastifaktor v téže oblasti. Ač podle oficiálních vyjádření byly všechny drony sestřeleny, na videích od místních obyvatel jsou vidět požáry na několika místech.
V Krasnodarské oblasti pak Ukrajinci zasáhli údajně základnu ruské 238. dělostřelecké brigády v Korenovsku. Tuto informaci potvrzují i záběry, podle kterých jeden z místních doslova říká “artbrigadu ujebalo, bljať.”
Velký požár zuří taky v areálu ruské Nižněgorodské tepelné elektrárny. Není jasné, co jej způsobilo.
Neplecha v Rusku: Dnes se z tohoto úseku neobjevilo mnoho nových informací, ale za zmínku nepochybně stojí vývoj ruských a ukrajinských ztrát. Podle OSINT analytika Naalsia, který se zabývá katalogizací zničené ukrajinské a ruské techniky, můžeme sledovat sice pomalý, ale stabilní nárůst ukrajinských ztrát. To naznačuje, že se Ukrajincům skutečně nevede tak dobře, jak mnoho jiných proukrajinských kanálů naznačuje.
Geolokalizované videozáběry potvrzují přítomnost ruských jednotek v prostoru Pogrebek, které sice ruské síly neovládají, jak tvrdili někteří ruští milblogeři, ale daří se jim do vesnice vstupovat a narušovat tak ukrajinské obranné linie.
Ruským silám se sice nedaří postupovat tak rychle, jak tvrdí ruské kanály, Ukrajinci však nadále ztrácejí takticky významné, dobře bránitelné území. Ačkoliv můžeme spekulovat, že jde o následek rozporuplné ukrajinské ofenzívy do Berdinu, nepochybně nejde o jediný faktor. Můžeme sice sledovat, že Ukrajinci některé jednotky rotují, pravděpodobně však výměny unavených vojáků neprobíhají tak rychle, jak by bylo potřeba.
Severovýchodní fronta: Ruští okupanti postoupili jihozápadně od Makijivky Ukrajinští vojáci ze 63. samostatné mechanizované brigády pokračují v útocích na ruské vojáky v Serebrjanském lese. Není přesně jasné, kde k těmto dronovým úderům došlo, ale jeví se, že Rusové zde nemají moc dobrou pozici.
Příslušníci 4. brigády operačního nasazení Rubiž národní gardy odrazili ruský útok mezi Berestovým i Spirným (geolokalizace úvodu videa).
Doněcká fronta: Z posledních videí činnosti ukrajinských dronů v Torecko se zdá, že je celá severozápadní část města pod kontrolou okupantů nebo zemí nikoho. Rusové pak útočí i na areál dolu svaté Matrony Moskevské. V severní části města se okupanti nadále snaží probít do areálu dolu Toreck a v centru pokračují boje na sídlišti 12. rajon. Situace ve městě je značně nepřehledná.
Domníváme se, že dnes pravděpodobně započne ukrajinské stahování z Torecka. Usuzujeme tak z kombinace několika faktorů, jako je odmlka některých kanálů, které sledujeme a zároveň osob, se kterými komunikujeme. Situace je pro ukrajinské obránce nad míru kritická a dochází jim prostor, do kterého se mohou bezpečně stahovat. Ukrajinci se tak pomalu dostávají do pozice, kdy budou ve volném prostoru bojovat proti okupantům skrytým v troskách města.
Na pravém křídle ruské jednotky obsadily zbývající část Vozdviženky a pokračují v postupu směrem na Baranivku. levém křídle nepřítel obsadil zbývající část vesnice Solone a pokračuje v útočných operacích u Novovasylivky. Na jižním křídle výběžku na Pokrovsk okupanti postoupili na východní okraj vesnice Jasenové a snaží se postoupit ze Ševčenka směrem na Ulakly.
Jižní a Chersonská fronta jsou dnes opět bez nových zpráv.
Krym: Proukrajinské kanály hlásí, že z poškozeného tankeru Volgoneft-239, který je uvázán nedaleko ruského pobřeží, nadále uniká mazut do Černého moře, což zhoršuje již tak velmi špatnou ekologickou situaci podél ukrajinského a ruského pobřeží.
Diplomatické a politické události:
Spojené státy uvalily sankce na více než 30 ruských firem poskytujících služby v oblasti ropného průmyslu. Opatření se dotkla také srbské společnosti spojené s Gazprom Neft. Tuto informaci zveřejnilo americké ministerstvo financí. „Spojené státy podnikají radikální kroky proti hlavnímu zdroji příjmů Ruska, který slouží k financování jeho brutální nelegální války proti Ukrajině,“ uvedlo ministerstvo. Sankce byly uvaleny na společnosti Gazprom Nafta a Surgutněftěgaz. Omezení se týkají rovněž plavidel Sovkomflotu, největší ruské lodní společnosti. Sankcím byla podrobena i dceřinka Rosněfti – Rosněftflot. Kromě toho byly sankce uvaleny na srbskou společnost NIS, dceřinou firmu ruské Gazprom Neft. Opatření postihla dále ruské společnosti, které pojišťují námořní dopravu, včetně ropy. Jedná se o společnosti Ingosstrach a Alfastrachovanie. Na sankčním seznamu se objevilo 183 plavidel, která se podílejí na vývozu ruských energetických zdrojů a jsou součástí takzvané stínové flotily Ruské federace. Do seznamu sankcí bylo rovněž zařazeno 17 společností a tři jednotlivci z Hongkongu, Lotyšska, Libérie, Spojených arabských emirátů a Ruska, a to kvůli účasti na obchodování s ruskou ropou. Podle amerického ministerstva financí „v důsledku dnešního opatření je veškerý majetek a zájmy sankcionovaných osob, které se nacházejí ve Spojených státech, nebo jsou vlastněny či kontrolovány americkými subjekty, zablokován“.
Evropská unie je připravena převzít iniciativu v dalším poskytování podpory Ukrajině, pokud by Spojené státy tuto podporu nadále neposkytovaly. Tvrdí to vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Kaia Kallas, jak citoval server Politico. Kallas zároveň poznamenala, že Evropa by neměla spekulovat o budoucí podpoře ze strany Spojených států. Podle jejích slov však Washington nemá zájem na tom, aby se Rusko stalo „nejsilnější mocností na světě“.
Bělorusko neotevře volební místnosti v zahraničí pro prezidentské volby, které se v zemi uskuteční 26. ledna. Důvodem je údajná absence „adekvátních bezpečnostních opatření“. Tuto informaci uvedl předseda Ústřední volební komise Běloruské republiky Igor Karpenko, kterého citovala propagandistická agentura BelTA. Karpenko rovněž uvedl, že rozhodnutí bylo ovlivněno údajným snížením počtu zaměstnanců diplomatických misí v zahraničí. „Tato legislativní novinka vychází z nedostatku bezpečnostních opatření na volebních místnostech, které byly dříve zřízeny na území jiných států, a z poklesu počtu zaměstnanců diplomatických sborů,“ uvedl. Vyjádřil také naději, že sousední státy nebudou vytvářet „překážky běloruským občanům při překračování hranic, aby mohli uplatnit svá volební práva.“ Podle jeho slov byly na území samotného Běloruska vytvořeny podmínky pro volbu občanů, kteří trvale žijí v zahraničí. Tito voliči budou moci hlasovat na jednom z šesti volebních míst, která se nacházejí v Minsku a pěti regionálních centrech.
Srbský prezident Aleksandar Vučić reagoval na uvalení sankcí Spojenými státy proti společnosti Naftna Industrija Srbije (NIS), jejímž většinovým vlastníkem je Gazprom Nafta. Podle jeho slov má ruská společnost 45 dní na to, aby se zbavila svého podílu v NIS. O události informovala stanice RTS. Vučić vysvětlil, že sankce proti NIS jsou komplexní a vztahují se nejen na ropné společnosti, ale také na kohokoli, kdo s nimi jakýmkoli způsobem spolupracuje. Zároveň uvedl, že Američané vůči NIS nemají žádné další námitky kromě toho, že ji kontroluje Gazprom Nafta. Americké úřady podle něj navrhly Srbsku, aby v této věci zahájilo konzultace. „Jde o nejpřísnější sankce, jaké kdy byly proti společnosti v Srbsku uvaleny. Požadují, abychom zcela odstranili ruský podíl v NIS ad Novi Sad,“ uvedl Vučić ve video projevu k národu. Prezident oznámil, že všechny operace musí být dokončeny do 45 dní. I během této doby však každá operace musí být schválena americkým ministerstvem financí, dodal. „Během tohoto období mohou být udržovány pouze existující smlouvy a běžné operace,“ uvedl Vučić. Dále Vučić zmínil, že se neoficiálně dozvěděl, že k americkým sankcím se připojí také Spojené království a většina evropských zemí a společností.
Dnes vám přinášíme aktuální údaje týkající se ruské železniční přepravy. Celkový objem nákladní přepravy stabilně klesá poslední tři roky, a v prosinci minulého roku klesl na nejnižší objem za posledních 15 let. V rychlosti připomeňme, že železniční přeprava je pro Rusko klíčová, a objem zboží přepravovaného po železnici má přímou vazbu na celkový výkon ruské ekonomiky.
Na konci roku 2024 celkové vytížení železniční sítě činilo 1,181 miliardy tun, což představuje pokles o 4,1% ve srovnání s předchozím rokem. Přičemž plán ruské železnice byl zvýšení objemu transportovaného zboží o 3%, vidíme tedy, že celkový objem přepravy je o přibližně 7% nižší oproti předpokládanému. V předchozích letech došlo k menším poklesům objemu přepravovaného zboží:
- V roce 2022 poklesl objem přepravy meziročně o 3,7%, v tomto roce však současně došlo i k poklesu ruského HDP a tak bylo možné pokles předpokládat.
- V roce 2023 došlo k meziročnímu poklesu o pouze 0,1%, a tak se předpokládalo, že v tomto roce dojde k oživení.
Připomeňme také, že Rusko v roce 2024 deklarovalo růst HDP o přibližně 3,5%, což potvrzuje, že je tento vzrůst tažen pouze zbrojní výrobou s vysokou jednotkovou cenou produkce, a v civilních sektorech ekonomiky dochází k pokračujícímu útlumu.
Pokles byl zaznamenán u 12 z 15 hlavních kategorií převáženého zboží:
- Přeprava uhlí, která představuje přibližně třetinu celkového objemu přepravy, poklesla meziročně o 5,4%.
- Přeprava železa a oceli meziročně poklesla o 9,2%.
- Přeprava dřeva o 2,2%
- U stavebních materiálů byl meziroční pokles 14,5%.
- Přeprava zemědělských plodin poklesla o 4,6%.
Růst se projevil pouze u přepravy koksu, umělých hnojiv a v kontejnerové přepravě.
Analytici ukazují na několik příčin tohoto poklesu. Hlavními byly pokles objemu exportu nerostných surovin, potíže s lokomotivami a přednostní odbavování vlaků, přepravujících dodávky pro armádu. Stále větší potíže se projevují také v řízení přepravy, kvůli čemuž poklesla průměrná rychlost nákladních vlaků na 34 km/h a tisíce nákladních vlaků stojí na překladových nádražích, odkud nejsou odbavovány z důvodu nedostatku personálu.
Potíže s nákladní přepravou se promítly také do špatné finanční situace ruské železnice, která kvůli tomu musela omezit projekty modernizace železniční sítě a investice do infrastruktury se již nyní z velké části omezily pouze na řešení vzniklých havárií. Program investic do železniční infrastruktury pro rok 2025 byl pak dále snížen o 37%, což umožňuje předpokládat, že v tomto roce budou na ruské železnici prováděny pouze ty nejnutnější opravy.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Přes dvacet letadel izraelského letectva (IAF) se dnes ráno podílelo na útoku na infrastrukturu jemenských Husíjů. Úder měl podle vyjádření IAF tři hlavní cíle. Prvním byla elektrárna Hezyaz v blízkosti hlavního města Sanaa. Zbylými cíli byly přístavy Hodejda a Ras Isa. Útok představuje silnou ránu pro húsijskou logistiku. Přes oba přístavy k nim proudí důležité množství zbraní a munice z Íránu.
Libanon: Dronový úder na příslušníka Hizballáhu dnes provedlo IDF v nespecifikované oblasti jižního Libanonu. Úder přišel poté co si IDF všimla podezřelého muže, který byl později identifikován jako operativec Hizballáhu, jak nakládá zbraně do nákladního automobilů. Úder byl především veden na zbraně aby byla minimalizována možnost ohrožení jednotek IDF v oblasti. Opět se v tomto případě jednalo o pokus Hizballáhu porušit křehké podmínky příměří.
Libanonský Premiér Nažib Mikati dnes oznámil, že libanonská vláda začne s postupným odzbrojováním jižního Libanonu. Zejména budou kroky směřované na oblast okolo řeky Litani, aby byla posílena libanonská přítomnost a zajištění příměří s vládou Izraele. Oznámení se týká především Hizballáhu a jejich arzenál zbraní. Podle projevu nově zvoleného prezidenta gen. Anouka, má mít v budoucnu monopol na nošení zbraní stát, ne Hizballáh.
Sýrie: Libanonský premiér Nažib Mikati se v sobotu sejde s novým syrským vůdcem, Ahmedem al-Šárou. Bude s ním jednat o první návštěvě libanonského premiéra v Damašku za posledních 15 let. Posledním premiérem, jenž navštívil Damašek byl v roce 2010 Saad al-Hariri. Nově zvolený prezident Anouk to označil za historickou příležitost k dialogu mezi oběma zeměmi, jejichž vztahy byly poškozeny pěti dekádami vlády Asadovy rodiny. O čem rozhovory budou nebylo zatím specifikováno.
Milbloger vystupující na TG pod jménem War & Conflict news píše, že dnes turecké letectvo provedlo sérii útoku na kurdské pozice ve čtvrti Tel Tamra. V celé oblasti Manbidže podle něj dochází k těžkým bojům. Tureckem podporované milice (SNA) dnes odpoledne obnovily útočné operace za účelem obsazení přehrady Tišrín. Obě strany zde nasadily těžkou techniku a kurdští dronaři aktivně útočí na nepřátelské jednotky. Jak ale dodává War & Conflict news, dronové útoky začínají mít čím dál tím menší a menší odrazující účinek na útočící jednotky SNA.
V Kobane mluvčí Kurdské strany pracujících (PKK) vydali prohlášení, že jednají s tureckou vládou o možnosti vytvoření demilitarizované zóny okolo města. Jde to ale poněkud do protivky s vyjádřeními Ankary, která i nadále slibuje zničení PKK v Sýrii, pokud nesloží zbraně.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
A pozor! Nedávno jsme měli opět náš video podcast. Samozřejmě jsme pořádně probrali vývoj na frontě za uplynulou dobu od toho posledního podcastu, nicméně hlavním předmětem byla nová sbírková iniciativa, kterou jsme založili, a o které bychom rádi informovali. Záznam si můžete poslechnout v našem archivu na Youtube.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
