(2 596 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 29. ledna ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 29 ruských dronů. Celkem bylo nad Ukrajinu vypuštěno 57 dronů a jedna raketa Iskander. Oznámily to Vzdušné síly Ozbrojených sil Ukrajiny. Dalších 14 ruských dronů bylo zarušeno, aniž by způsobily škody.
V Oděské oblasti se Rusové zaměřili přístavní infrastrukturu v Izmajilském rajónu, přičemž poškodili několik budov. Oběti ani zranění zde však nejsou, ujistil šéf místní vojenské správy Oleh Kiper. K útoku na Mykolajiv použili Rusové raketu Iskander z okupovaného Krymu, která zasáhla soukromý potravinářský podnik. Při útoku zahynuly dvě ženy, které tam pracovaly.
Noční letecký útok provedli také ukrajinci. V noci na byly ruské regiony napadeny více než stovkou ukrajinských dronů. Informovalo o tom ruské ministerstvo obrany. Protivzdušná obrana údajně zničila celkem 104 dronů nad územím Kurské, Brjanské, Smolenské, Tverské, Bělgorodské, Nižněnovgorodské, Kalužské, Rostovské a Leningradské oblasti.
Podle gubernátora Nižněnovgorodské oblasti Gleba Nikitina spadly trosky dronu na území jednoho z podniků v Kstovské průmyslové zóně. Podle dostupných informací zde nejsou žádní zranění a hasiči hasí požár. Současně ruské telegramové kanály píší, že drony mohly zasáhnout ropnou rafinerii Lukoil-Nižněgorodnefteorgsintez v Kstovu. Jde o jednu z největších rafinerií v Rusku, která byla terčem útoku již na jaře 2024. Podle zdrojů z ukrajinské tajné služby HUR byla rafinérie zasažena čtyřmi drony.
Podle analytického kanálu Vitaly, který se zaměřuje na sledování dat z ukrajinského bojiště, klesla ruská aktivita za poslední měsíc o 25 %, zatímco ztráty zůstávají na podobné úrovni jako před měsícem, i když s menším počtem výrazných výkyvů. Tempo ruských územních zisků v prosinci dosahuje v průměru 10 km² denně, což je o 30 % méně než v předchozím měsíci. Počet dělostřeleckých úderů se zvýšil o 15 % a dosahuje 5 000 denně, přičemž není jasné, zda se zvýšil i celkový objem vystřelené munice. Aktivita raketometů MLRS naopak klesla o 25 %. Nasazení řízených bomb KAB se téměř plně obnovilo a v průměru přesahuje 75 bomb denně, s občasnými výkyvy nad 100. Použití FPV dronů se zvýšilo o 20 %. Ruské postupy jsou tak stále více založené na kombinaci bombardování, dělostřelecké palby a FPV dronů, zatímco tradiční mechanizované obchvaty zůstávají spíše výjimkou.
Ukrajinský 225. útočný prapor byl povýšen na pluk, čímž pokračuje trend rozšiřování útočných praporů na útočné pluky. Prapor vznikl v březnu 2022 jako 225. prapor územní obrany v rámci 127. brigády a v červenci 2023 byl reorganizován na útočný prapor. Podílel se na obraně Bachmutu a Avdijivky a do srpna 2024 se účastnil bojů v Kurské oblasti. Jde již o třetí útočný prapor, který byl v posledních týdnech rozšířen na pluk – po 33. útočném pluku (1. ledna) a 425. útočném pluku „Skala“ (12. ledna).
Neplecha v Rusku: Ruský propagandistický kanál Dnevnik Desantnika uvádí, že Ukrajinci posilují své jednotky v oblasti Malé Lokni, přičemž přibližně polovina roty měla být přesunuta do Nikolského. Zároveň tvrdí, že ukrajinské síly se zde pokusily o útok.
Ruské jednotky se pokoušejí postupovat přes Nikolské směrem na Ruské Poryčné, aby odřízly ukrajinské jednotky, které se shromažďují v Malé Lokni a dále na sever. U Ruského Poryčného měli prý rusové zaútočit na ukrajinskou skupinu.
V oblasti Sverdlikova údajně ruské výsadkové jednotky, konkrétně krymští výsadkáři, tlačí na ukrajinské linie a postupně vytlačují obránce z přilehlých remízků.
Naopak ukrajinský milbloger vystupující pod jménem Petrenko píše, že v Kurské oblasti dnes nedošlo k žádným významným událostem.
Operátoři dronů z Integrované brigády Odboru hlídkové policie Predátor pracují v Torecku
Charkovská situace: V posledních dnech se výrazně zvýšila aktivita Rusů u Vovčansku. Hlavní tíha bojů je nyní ve směru na vesnici Tiché, přičemž se zdá, že ukrajinské jednotky zatím situaci úspěšně kontrolují.
Severovýchodní fronta: Na této části fronty pokračují boje jižně od Ivanivky, jižně od Teren a v Serebrjanském lese.
Bachmutská fronta: V oblasti Časiv Jaru jsme nezaznamenali žádné významné změny. Jižně od města pokračují boje a ve směru na Stupočky se okupanti dostali na terrikon na západním okraji dolu Blok-9. Boje zde pokračují.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje v jižní, severozápadní a severní části města. Situace se prakticky nezměnila a okupanti stále neovládají celé město. Více na západ, v Leonidivce, provádějí ukrajinské jednotky stabilizační protiútoky, přičemž se fronta zde příliš nehýbe.
Ve směru na Pokrovsk rusové postoupili u Baranivky a dále na západ pak postupovali východně od Piščane, podél železnice. Ani v jednom případě se nejedná o významný postup. V oblasti Kotlyne a Udačné pokračují těžké boje – ukrajinské jednotky v Udačném provedly protiútok, který zatlačil okupanty více na východ. Okupanti se nyní snaží tlačit jižně pod Udačným, protože postup samotnou vesnicí se jim dlouhodobě nedaří. Více na jih pak rusové obsadili území u Nadijivky.
V jižní části výběžku na Pokrovsk pokračují střety u Ševčenka a Andrijivky. Jižně od Kurachového probíhají střety v okolí Zelenivky, kde se ukrajinské jednotky stále drží a způsobují okupantům značné ztráty.
Podle DeepStateUA okupanti konsolidovali své pozice ve Veliké Novosilce a ovládají nyní celé město. Vedení 110. samostatné mechanizované brigády tvrdí, že se v části města stále bojuje, ale předpokládáme, že ukrajinské drony zde prozatím znemožňují úplnou kontrolu nad městem okupantům.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Turecko a Kazachstán se dohodly na rozšíření vojenské spolupráce pro rok 2025, která se bude týkat nejen společných cvičení, ale také výcviku a mírových misí. Ankara se dlouhodobě snaží posilovat svůj vliv v oblasti Střední Asie a koncept „turkického NATO“ – neformální vojenské aliance turkických národů – se stále častěji objevuje v tureckých strategických dokumentech. Kazachstán sice oficiálně zůstává členem Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) vedené Ruskem, ale jeho sbližování s Tureckem ukazuje na pokračující geopolitický posun. Zásadním faktorem je i aktuální vojenská situace Turecka; Ankara má nyní volnější ruce na jihovýchodní hranici kvůli změně dynamiky v Sýrii a může se více soustředit na posilování svého vlivu v jiných regionech. Otázkou zůstává, jak na tyto aktivity bude reagovat Moskva, která v regionu stále udržuje silné ekonomické a bezpečnostní vazby, a do jaké míry jsou kazašské závazky vůči Turecku reálné, nebo jde jen o formální diplomatická gesta bez skutečné vojenské hloubky.
Italský parlament schválil prodloužení dodávek zbraní Ukrajině do konce roku 2025. Poslanecká sněmovna definitivně schválila zákonný dekret, který prodlužuje vojenskou pomoc Kyjevu do 31. prosince 2025. Opatření, které již dříve prošlo Senátem, bylo schváleno 192 hlasy pro a 41 proti. Opozice byla v hlasování rozdělená – Demokratická strana (PD), Italia Viva (IV) a Azione hlasovaly pro, zatímco Hnutí pěti hvězd (M5S) a Zelení a Levice (AVS) byli proti.
Německo během první poloviny ledna dodalo na Ukrajinu 33 000 dělostřeleckých granátů, z toho 14 000 kusů ráže 155 mm a 19 000 kusů ráže 122 mm. Zvláště významná je skutečnost, že Německo konečně zahájilo dodávky 122mm munice, které byly veřejně přislíbeny již v únoru 2024, ale z různých důvodů se opozdily. Podle německého ministerstva obrany mělo být 120 000 těchto granátů dodáno ještě v loňském roce, avšak první zásilky dorazily až nyní. Jaké bude celkové množství dodané v lednu, se teprve ukáže, nicméně je evidentní, že Berlínu se konečně podařilo „nastartovat“ dodávky dělostřelecké munice, které od druhé poloviny loňského roku citelně vzrostly ve srovnání s poměrně skromnými objemy dodávanými na počátku války.
Italská armáda plánuje nahradit své tanky C1 a C2 Ariete až 380 novými německými tanky KF51 Panther v rámci rozsáhlého modernizačního programu, jehož celkový rozpočet přesáhne 10 miliard eur. Podle informací z konference IAV 2025 italské ministerstvo obrany oznámilo, že nákup těchto tanků, schválený vládou v rámci investičního plánu 2025–2038, bude součástí širšího programu, jenž zahrnuje také podpůrná vozidla na platformě KF51. Další zásadní akvizicí je pořízení více než 1 000 bojových vozidel pěchoty (IFV) KF41 Lynx v rámci programu A2CS, který zahrnuje 16 různých verzí těchto vozidel s celkovým rozpočtem 16 miliard eur. První dodávky se očekávají v roce 2027. Pro realizaci těchto ambiciózních projektů byl v říjnu 2024 založen společný podnik Leonardo Rheinmetall Military Vehicles (LRMV) s rozdělením podílů 50:50 mezi italskou společnost Leonardo a německý Rheinmetall. Přibližně 60 % výrobních činností se bude odehrávat v Itálii, se závody v La Spezia. Itálie celkově od začátku roku 2024 spustila několik modernizačních programů napříč ozbrojenými silami, zahrnujících protivzdušnou obranu, raketomety i stíhací letouny.
Polsko zvažuje nákup až 10 evropských transportních letounů A400M, které by doplnily současnou flotilu amerických C-130 a poskytly zemi schopnost strategické letecké přepravy. Tento krok by nejen posílil polské transportní letectvo, ale zároveň by přišel velmi vhod evropskému výrobci Airbus, který se nachází ve složité situaci kvůli redukci objednávek A400M ze strany Francie a Španělska. Německé ministerstvo obrany v současnosti aktivně hledá nové kupce, aby udrželo výrobní linku tohoto letounu, a snaží se přesvědčit další státy k navýšení svých objednávek. „Zejména z Polska je velmi specifický zájem, na kterém společně pracujeme,“ uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius. Pokud by se nákup realizoval, Polsko by se připojilo ke skupině evropských států provozujících A400M a výrazně by posílilo své přepravní kapacity v rámci NATO.
Francie si objednala modernizaci dalších 100 tanků Leclerc, čímž se celkový počet modernizovaných tanků zvýší na 200. První objednávka na 100 tanků byla zadána dříve, ale 28. ledna bylo oznámeno, že byla podepsána další smlouva. Modernizační práce probíhají v průmyslovém areálu KNDS France v Roanne a mají zajistit, že tanky Leclerc zůstanou ve službě až do zavedení budoucího hlavního bojového systému MGCS. Podle aktuálních plánů a zákona by francouzská armáda měla do roku 2025 disponovat 200 modernizovanými tanky Leclerc ve standardu XLR.
Dnes si přiblížíme důsledky posledního balíku sankcí vůči ruské stínové flotile, díky které Rusko exportovalo značnou část ropy. Přičemž se to týká dvou největších odběratelů ruské ropy, tedy Číny a Indie, které po zavedení sankcí značně omezily nové nákupy ruské ropy. Připomeňme, že sankce zavedené 10.1. tohoto roku počítají s přechodným obdobím až do 27.2., a naplno začnou platit až po tomto datu, vidíme však že mnoho odběratelských firem zareagovalo na tyto sankce s předstihem a již nyní redukují objednávky ropy z Ruska.
Dodávky ruské ropy do Asie se začaly potýkat s velkými problémy poté, co bylo na sankční seznam zařazeno přes 180 tankerů stínové flotily. To značně zvýšilo cenu přepravy pomocí tankerů, na které se sankce nevztahují (hovoříme zde o navýšení například z 1,5 na 5,5 milionu USD za tanker), což činí například dálněvýchodní dodávky ropy Espo nekonkurenceschopné. U dodávek do Číny to znamená pokles dodávek ruské ropy o přibližně 1 milion barelů ropy denně (tedy se započtením slevy vyjednané čínskými odběrateli o výpadek odběru v ceně přibližně 60 milionů USD denně).
Indické rafinérie v současnosti přijímají ruskou ropu čerpanou na tankery před 10.1.2025, tyto dodávky však budou trvat pouze do ukončení přechodného období. Následně lze očekávat propad dodávek ropy v objemu 450 tisíc barelů ropy denně, což činí více než třetinu celkového indického importu ruské ropy. Indičtí obchodníci s ropou také doposud neprovedli ani jednu objednávku ruské ropy na březen tohoto roku. Lze očekávat, že opět naleznou způsob jak zajistit dodávky ruské ropy, ale to bude spojeno s dodatečnými náklady a není pravděpodobné, že by Indie pokračovala v nákupech ropy ve stejném objemu, jako doposud.
Do Asie již nyní směřuje ropa od jiných dodavatelů, aby pokryla propad dodávek z Ruska, dodávky v objemu nejméně půl milionu barelů ropy denně jsou již zajištěny z Kazachstánu a z oblasti Severního moře. Vidíme tak, že Rusko ztrácí svou pozici hlavního dodavatele ropy i na asijských trzích, a lze předpokládat, že tento trend bude v budoucnu dále pokračovat.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Během protiteroristické operace „Železná stěna“ na Západním břehu se izraelským obranným silám podařilo během působení ve městě Tulkarem eliminovat přes 18 teroristů a přibližně 60 podezřelých osob bylo zatčeno. Vojáci rovněž během operací v Dženínu a Tulkaremu zneškodnili 130 nástražných výbušných zařízení. Kromě toho se jim podařilo zajistit velké množství zbraní a dalšího vojenského vybavení.
V noci z úterý na středu sestřelila IDF dron, který nelegálně pronikl do izraelského vzdušného prostoru z Egypta. Podle vyjádření IDF šlo o další pokus propašovat zbraně do Izraele. Po prohlídce místa sestřelu bylo nalezeno 13 dlouhých střelných zbraní spolu se zásobníky, které byly zabaveny a uloženy k dalšímu šetření.
Libanon: Podle libanonských médií měl Hizballáh údajně předat Libanonské armádě (LAF) kontrolu nad podzemní raketovou základnou. Tato zpráva přichází poté, co se izraelská vláda dohodla s Libanonem na prodloužení termínu stažení jednotek IDF z jižního Libanonu. Základna „Imad 4“, kterou Hizballáh prezentoval v propagandistickém videu v srpnu 2024, hrála významnou roli v raketových útocích proti Izraeli. Připomeňme, že krátce poté zahájila IDF invazi do Libanonu, při které byla zlikvidována většina vrcholného vedení Hizballáhu, včetně dlouholetého vůdce Hassana Nasralláha.
Sýrie: Podle agentur Reuters a Bloomberg vedlo Rusko jednání s novým syrským lídrem Ahmadem al-Šaráem. Ruská federace se snažila udržet své vojenské základny na území Sýrie, což však nový syrský režim podmínil určitými požadavky. „Dialog zdůraznil roli Ruska při obnově důvěry syrského lidu prostřednictvím konkrétních opatření, jako jsou kompenzace, rekonstrukce a obnova,“ uvádí se v prohlášení syrské vlády. Prohlášení bylo zveřejněno po jednání v Damašku s ruským náměstkem ministra zahraničí Michailem Bogdanovem. Syrská strana nespecifikovala, jakou formu kompenzací požaduje, ale podle agentury Reuters nový syrský vůdce žádal vydání bývalého prezidenta Bašára al-Asada, který uprchl do Ruska. Na otázku, zda Moskva skutečně obdržela žádost o vydání Asada a vyplacení kompenzací, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl odpovědět. Bogdanov označil jednání za konstruktivní, i když Rusko chápe složitost situace. Podle zdrojů Reuters se Rusové nechtěli přiznat k chybám a jedinou dohodou, které bylo dosaženo, bylo pokračování v jednání.
V oblasti Manbídže a Rakká je situace bez významných změn.
V Aleppu si jednoho mrtvého a dva zraněné vyžádala palba kurdsko-komunistického odstřelovače z řad Kurdské strany pracujících (PKK) ve čtvrti Šejk Maksúd. Zatím není jasné, proč byla palba zahájena. Nová vláda se k incidentu zatím nevyjádřila, ale do města už dorazily posily z řad tureckem podporovaných milic (SNA).
Africká vsuvka: Podle místních zdrojů se přibližně 288 rumunských kontraktorů vzdalo militantům z hnutí M23, poté co tito povstalci dobyli značnou část města Goma v provincii Severní Kivu. Konžská vláda si v roce 2022 najala přibližně 800 rumunských kontraktorů na ochranu vládních objektů a výcvik provládních milic, které se měly podílet na obraně severní části provincie. Nyní se však ukazuje, že konžská armáda není schopná odolat útokům M23, které podporuje Rwanda. V současnosti je situace v Gome extrémně nestabilní a hrozí další eskalace bojů mezi konžskou vládou, milicemi a mezinárodními silami.
Dnešní Třešnička™ je taková suchá bída, skoro jako slovenská zahraniční politika. Nic moc se nestalo, maximálně tak Dick-tátor z Wishe (nebo pro mladší z Temu) Fico znovu spadl o pár pater hlouběji do svého šílenství, když prohlásil Ukrajinu za nepřítele Slovenska. Nejspíš to říkal zrcadlu, protože tímhle tempem udělá nepřítele i ze samotného Slovenska. Mezitím se obnovilo vyšetřování vraždy Jana Masaryka – což je jediná dobrá zpráva dne, protože čím víc se hrabe do starých bolševických zločinů, tím líp. A jako biskupský chlebíček tu máme zprávu z ranku tajných světových elit: Joe Biden se v posledních chvílích v úřadu údajně stal svobodným zednářem. Takže zatímco v Moskvě dál hledají ilumináty v Coca-Cole, v USA si aspoň udržují tradici, že každý správný prezident musí mít svou vlastní konspirační teorii.
A pozor! Nedávno jsme měli opět náš video podcast. Samozřejmě jsme pořádně probrali vývoj na frontě za uplynulou dobu od toho posledního podcastu, nicméně hlavním předmětem byla nová sbírková iniciativa, kterou jsme založili, a o které bychom rádi informovali. Záznam si můžete poslechnout v našem archivu na Youtube.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
