(2 036 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 11. února podnikly ruské síly rozsáhlý útok na Ukrajinu, při kterém použily 19 raket – balistických i řízených – a 124 útočných dronů typu Shahed spolu s dalšími bezpilotními prostředky. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala zneškodnit 57 nepřátelských cílů. Podle letectva Ozbrojených sil Ukrajiny bylo sestřeleno 57 dronů včetně Shahedů nad oblastmi Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Kyjevskou, Čerkaskou, Černihivskou, Kirovohradskou, Žytomyrskou, Dněpropetrovskou, Chersonskou, Mykolajivskou a Oděskou. Dalších 64 nepřátelských dronů bylo ztraceno ve vzduchu. Informace o sestřelených ruských raketách se nadále upřesňují.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny potvrdil poškození ropné rafinérie v Saratově, Rusko. O tom informoval Generální štáb. Uvedli, že rafinérie byla zasažena bojovníky ze Sil bezpilotních systémů, Hlavního zpravodajského ředitelství a Sil speciálních operací Ozbrojených sil Ukrajiny ve spolupráci s dalšími složkami Obranných sil. Podle Generálního štábu rafinérie vyrábí především benzín, topný olej a naftu – celkem více než 20 druhů ropných produktů. Tento podnik se také přímo podílí na zásobování ruské okupační armády. Mezitím ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci bylo údajně sestřeleno 40 ukrajinských dronů, z toho 18 nad Saratovskou oblastí. Ukrajinská strana se k těmto událostem dosud nevyjádřila.
Noční ruský raketový útok způsobil vážné škody na plynovém zařízení společnosti DTEK v Poltavské oblasti. Podle oficiálního vyjádření firmy přestalo zařízení fungovat a nyní probíhá vyhodnocování škod. Útok zasáhl klíčovou plynárenskou infrastrukturu v oblasti Myrhorod, kde devět obcí zůstalo bez dodávek plynu. Kvůli rozsáhlému poškození energetické sítě byly navíc po celé Ukrajině zavedeny nouzové odstávky elektřiny.
Neplecha v Rusku: Podle analytiků DeepState ruské síly dosáhly postupu v oblasti vesnice Sverdlikovo v Kurské oblasti. Pokud se jim podaří překročit řeku Malaja Lokňa a plně obsadit tuto osadu, může to znamenat vážné komplikace pro ukrajinské jednotky operující na severním úseku kurské fronty. Tento úspěch by také otevřel relativně přímou cestu směrem na Sudžu, přičemž hlavní dopravní tah v oblasti by usnadnil ruské logistické přesuny. DeepState však upozorňuje, že i přes tento průlom zůstává terén v oblasti silně zaminovaný a ukrajinské drony nadále působí značné škody ruským kolonám. Přesto jsou Sverdlikovo a Malaja Lokňa klíčovými obrannými body na západním křídle kurské fronty, jejich ztráta proto výrazně ztěžuje ukrajinskou obranu.
Podle ukrajinského vojenského analytika Petrenka se ruským jednotkám podařilo dosáhnout postupu na více místech v Kurské oblasti, konkrétně v oblastech Nikolaevo-Darjino, Nižnij Klin, Sverdlikova a Alexandrie. Šířka postupu dosahuje až 17,45 km s maximálním průnikem do 1,78 km. Tento posun naznačuje snahu ruského velení o rozšíření kontrolovaného pásma podél kurské fronty a pravděpodobně souvisí s pokusy o vyřazení ukrajinské přítomnosti v oblasti před dalším postupem směrem na Sudžu.
Podle ruského propagandistického kanálu Dnevnik desantnika ruské výsadkové jednotky pokračují v „čištění“ lesních oblastí v okolí Čerkasské Konopelky. Tvrdí, že během intenzivních bojů byly ukrajinské jednotky vytlačeny z několika obranných bodů v Sverdlikovu a jeho okolí. Zároveň podle něj ruské síly údajně zaznamenaly úspěchy v oblasti Kurilovky a přibližují se k jižní části Sudži. Co se týče bojových ztrát, podle ruských zdrojů podnikla armáda RF precizní úder v Sumské oblasti, který měl eliminovat přes 130 ukrajinských vojáků a způsobit značné materiální ztráty. Tyto informace, ale nelze jako obvykle ověřit.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk jsme nezaznamenali žádné výrazné změny. Okupanti nadále tlačí na předmostích na západním břehu Oskilu a obránci se je snaží zadržet. Ve směru na Liman bojovníci 60. mechanizované brigády Ozbrojených sil Ukrajiny odrazili ruský mechanizovaný útok na severní části Jampolivky.
Bachmutská fronta: Situace v Časiv Jaru a okolí zůstává složitou, ale je relativně stabilní.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují těžké boje na periferiích města. Nejaktivnější je severozápadní část města podél Korolenkovi ulice, u dolu Toreckaja a na sídlišti Krymské. Situaci ve městě podle nás pěkně ilustruje video, které zveřejnili bojovníci národní policie z jednotky KORD, ukazující záběry z bojů v jihozápadní části Torecku. Severně od Ňu Jorku útočily ruské drony na ukrajinské pozice v severní části Leonidivky, což ukazuje, že tuto vesnici nemají okupanti plně pod kontrolou.
Ve směru na Pokrovsk okupanti postupovali u nadúrovňové křižovatky „Malinovskaja“ západně od vesnice Vodjané Druhé a obsadili zde vepřín. Více na západ ukazuje ruské ostřelování jižní části Piščaného, že ukrajinské protiútoky z posledních dní vytlačily okupanty prakticky z celé vesnice. V Kotlyném nadále pokračují těžké boje a situace se nezlepšuje ani v Udačném, kde jsou okupanti přibližně v polovině vesnice. Více na jih pak okupanti vstoupili do vensice Zaporožija a postupovali v centrální části Andrijivky, což dokazují i videa práce ukrajinských dronů právě v centru této vesnice.
Ve směru na Velikou Novosilku zkonsolidovali okupanti pozice severně od Vremivky a severozápadně od Veliké Novosilky postoupili Rusové až k řece Morké Jaly, za kterou vede ukrajinská obranná linie.
Diplomatické a politické události:
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chce přimět evropské spojence Ukrajiny k nákupu více amerických zbraní pro Kyjev před možnými mírovými jednáními s Ruskem. Píše to agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované vysoké představitele. Agentura upozorňuje, že takové plány mohou v Kyjevě vyvolat obavy, že USA přestanou poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině. Reuters však dodává, že se jedná pouze o jednu z několika možností, o kterých Trumpova administrativa diskutuje, aby pokračovala v dodávkách amerických zbraní Ukrajině, ale bez velkých výdajů. Zvláštní vyslanec Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg odmítl tyto záměry potvrdit či vyvrátit, ale uvedl: „USA vždy rády prodávají americké zbraně, protože to posiluje naši ekonomiku. Existuje mnoho možností. Nyní je vše na stole.“
Zároveň Trumpova administrativa pozastavila svůj údajný mírovýo plán na ukončení rusko-ukrajinské války, aby mohla vést jednání s evropskými partnery. O tom píše The Telegraph. Zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg v rozhovorech s evropskými diplomaty uvedl, že před dokončením mírového plánu povede individuální jednání se spojenci v NATO. Podle něj je to nutné k dosažení dohody o formátu mírové dohody a o roli evropských vlád v tomto procesu. Podle článku Kellogg slíbil jednat s premiéry a prezidenty zemí Aliance, aby „uklidnil ty, kteří se obávají, že je Washington vyloučí z jednání“.
Šéf Pentagonu Pete Hegseth pak potvrdil, že USA nevyšlou vojáky na Ukrajinu, aby zajistily možné příměří. Hegseth to uvedl při rozhovoru s novináři. Ministr obrany USA byl dotázán, zda by nová administrativa byla otevřená možnosti vyslat americké jednotky na Ukrajinu, zejména k monitorování dodávek zbraní. „USA nemají v úmyslu posílat vojáky na Ukrajinu,“ odpověděl šéf Pentagonu. Hegseth dodal, že evropské země by měly nejprve posílit své vlastní síly, a teprve poté by USA přišly na pomoc svým „přátelům“ v Evropě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že v případě jednání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem by mu navrhl výměnu území Kurské oblasti, která jsou pod kontrolou ukrajinské armády, za okupovaná území Ukrajiny. Uvedl to v rozhovoru pro The Guardian. Zároveň prezident neupřesnil, která území by Ukrajina požadovala zpět, ale ujistil, že „všechna naše území jsou důležitá, žádná priorita zde není.“ Zelenskyj také zopakoval svou ochotu k jednáním, ale zdůraznil, že Ukrajina do nich musí vstoupit z „pozice síly“. Americké společnosti, které chtějí investovat do obnovy Ukrajiny, podle něj získají výhodné kontrakty a investiční úlevy. „Ti, kdo nám pomáhají zachránit Ukrajinu, dostanou příležitost ji společně s ukrajinským byznysem obnovit. Jsme připraveni o všech těchto otázkách podrobně diskutovat,“ uvedl prezident.
Svéráz ®uské ekonomiky: Dnes si přiblížíme vývoj situace v ruském hornictví na příkladu Kuzněcké uhelné pánve (zkráceně označované jako Kuzbas) v Kemerovské oblasti. V tomto regionu se těží 60% energetického a 80% koksovatelného uhlí v celo ruském měřítku, přičemž k velkému rozvoji oblasti došlo v padesátých letech minulého století, kdy zde byl široce rozvinut jak hornický, tak i navazující průmysl, například hutnictví nebo chemický průmysl. Průmysl celého regionu je založen na těžbě uhlí, a jak to bylo v té době v Sovětském Svazu zvykem, bylo zde vybudováno mnoho měst, ve kterých je místní těžní společnost jediným dominantním zaměstnavatelem.
Gubernátor oblasti, Ilja Sereďuk, oznámil, že hornictví v tomto regionu se nachází na hraně katastrofy. Pět těžních společností ukončilo činnost již minulý rok, a vzhledem k finančním ztrátám mnoha dalších je podle něj otázkou přežití celého těžebního sektoru v této oblasti. Agentura Rosstat prio období ledna až listopadu roku 2024 uvádí, že sektor těžby uhlí se nachází ve ztrátě ve výši 69 miliard rublů, a lze předpokládat, že situace se za poslední dva měsíce dále zhoršila. Pro srovnání, v roce 2023 byl tento sektor v zisku ve výši 413 miliard rublů, propad během jediného roku byl tedy velmi výrazný.
Ve ztrátě se minulý rok nacházela přibližně každá druhá těžební společnost, hlavní příčinou byl pokles exportu uhlí z důvodu zahraničních sankcí, což způsobilo nejnižší objem exportu uhlí za posledních šest let (tedy ještě méně než v letech 2020 až 2021, kdy poptávka po uhlí celosvětově poklesla z důvodu útlumu průmyslu způsobeného pandemií Covid 19).
Krize hornictví způsobila, že se Kemerovská oblast ocitla mezi pěti regiony s největším propadem příjmů v rámci celé ruské federaci, jen za období leden až září 2024 jeho příjmy poklesly o 13%. Horší výsledky zaznamenaly pouze okupované regiony Ukrajiny a Krym. Zástupce gubernátora Andrej Panov prohlásil, že k záchraně regionu jsou nezbytné zahraniční investice, a navrhuje, aby byla odstraněna například dovozová cla na ruské uhlí, které zavedla Čína, což je hlavní importér ruského uhlí. Taková změna čínské politiky je ale jen málo pravděpodobná, a tak lze předpokládat, že bude muset ruský stát tento region dotovat, aby zde byla zachována výroba a nedošlo k masové migraci obyvatel do jiných regionů. I dříve velmi výdělečný sektor se tak stane pro Rusko zátěží, a bude odčerpávat prostředky, které by mohly být využity jinde.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Velení jižního okruhu IDF oznámilo posílení jednotek v oblasti. Jedná se o reakci na prohlášení Hamásu o odložení data propuštění rukojmích. Posílení stávajících jednotek a mobilizace rezervistů má IDF připravit na zhoršení situace a možné obnovení bojů. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že Izrael obnoví bojové operace v Pásmu Gazy, pokud nebudou rukojmí propuštěni nejpozději do sobotního poledne.
Libanon: Z této oblasti dnes nejsou hlášeny žádné relevantní informace.
Sýrie: U přehrady Tišrín dnes došlo k těžkým bojům mezi militanty Kurdské strany pracujících (PKK) a tureckem podporovanou milicí (SNA). V oblasti bylo během bojů aktivní turecké letectvo, které bombardovalo kurdské pozice. I přes těžké boje se situace na frontě změnila minimálně.
Africká vsuvka: Tři mrtvé a dvě zničená obrněná vozidla stál nigerijskou armádu útok islamistických militantů na vojenská kasárna ve městě Bredang v provincii Borno. Během krátkého, ale intenzivního boje se islamistům podařilo kromě způsobených ztrát na životech a technice vypálit několik vojenských pozic. Na sociálních sítích se později chlubili ukořistěnými zbraněmi a vybavením. Jedná se už o několikátý útok na příslušníky bezpečnostních složek v této oblasti, která je známá aktivitou islamistů.
Dnešní Třešnička™ bude buď a nebo. Dmitrij Peskov opět prokázal mistrovství v mentální gymnastice. Podle něj „významná část Ukrajiny“ chce být součástí Ruska. Možná stejná část, která se už dříve radovala z ruských tanků – dokud je Ukrajinci neproměnili v šrot. Peskov se zřejmě inspiroval teorií pravděpodobnosti Donalda Trumpa a dospěl k závěru, že když něco řekne dostatečně sebevědomě, stane se to faktem. Problém vidíme v tom, že jeden je vládcem nejmocnější země na světě, hovado a egomrd, zatímco ten druhý je krysa ubožejší než Ovčáček. Ale ano, podle této logiky můžeme stejně dobře prohlásit, že „významná část Moskvy chce být součástí Ukrajiny“. Šance? Hmm…Přinejmenším 50 %. Buď a nebo! Zároveň ruský stát konečně našel způsob, jak zabít dvě mouchy jednou ranou – zvýšit bezpečnost silničního provozu a zároveň doplnit zásoby vozidel pro frontu. Stačí trochu popít, vyjet do protisměru nebo jen překročit rychlost a armáda má o jedno auto víc. A jestli si myslíte, že leasingovka vám pomůže, tak ne – ruský stát to vidí jinak: kdo řídí, ten platí. Kdo se tedy bojí, že v Rusku přijde o auto, má teď tři možnosti: jezdit bez chyby (a riskovat, že vás někdo sejme), přejít na veřejnou dopravu (dokud nezabaví i autobusy) nebo jít rovnou na frontu. No a na Slovensku je taky veselo. Zdá se, že naši východní bratia objevili nový revoluční přístup k duševnímu zdraví – když psychologové nebudou mluvit, problémy přestanou existovat! A kdo jiný by měl rozhodovat o tom, kdo smí říkat co, než sestra premiéra? Možná příště přijde na řadu zákaz veřejného vystupování meteorologů – když nebude předpověď, nebude špatné počasí.
