(2 667 slov, doba čtení 14 minut.)
V noci na 25. února podnikly ruské síly rozsáhlý útok na Ukrajinu, při kterém nasadily 213 úderných dronů Shahed, různé typy návnadových dronů a sedm řízených střel Ch-101. Podle velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k 11:00 sestřeleno šest střel Ch-101 a 133 dronů Shahed nad Poltavskou, Sumskou, Kyjevskou, Černihivskou, Čerkaskou, Kirovohradskou, Žytomyrskou, Mykolajivskou a Dněpropetrovskou oblastí. Dalších 79 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Počet potvrzených ruských vojáků zabitých na Ukrajině překročil hranici 100 000. Tento údaj vychází z veřejně dostupných informací, tedy případů, které se podařilo bezpečně ověřit. Skutečný počet padlých bude s vysokou pravděpodobností výrazně vyšší, protože ruské úřady systematicky utajují reálné ztráty a mnoho vojáků zůstává nezvěstných nebo je jejich smrt oficiálně vedena pod jinou příčinou.
Neplecha v Rusku: Ruské síly pokračují v útocích na vesnici Lebeděvka ze směru od Sverdlikova. Objevují se zprávy, že se odtud ukrajinské jednotky začaly pomalu stahovat. Tuto informaci však zatím nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, a proto doporučujeme k ní přistupovat s rezervou.
Ruským silám se dnes podařilo postoupit podél ulice Selo a obsadit průmyslový areál, čímž definitivně vytlačily ukrajinské jednotky z Poghrebek. Situace v sousední vesnici Orlovka zůstává nejasná. Ukrajinské zdroje potvrdily ztrátu Poghrebek a tvrdí, že boje pokračují jižním a východním směrem, ale o Orlovce se nezmiňují. Mezi ruskými zdroji panují rozpory – některé tvrdí, že Orlovka je pod jejich kontrolou, jiné hovoří o pokračujících bojích v jižní části vesnice. S jistotou lze potvrdit, že ruské jednotky operují a mají kontrolu nad severní částí vesnice.
Příslušníci 810. brigády námořní pěchoty dnes provedli útok na ukrajinské pozice ve vesnici Kurilovka. Podle dostupných informací zde probíhají tuhé boje.
V Kurské oblasti nadále pokračuje mimořádně vysoká aktivita dronařů na obou stranách. Intenzivní využívání bezpilotních prostředků má značný dopad na efektivitu zásobování bojových jednotek a bezpečnost pohybu po komunikacích. Ukrajinským silám se situace v okolí Sudži dále komplikuje po ztrátě Sverdlikova, což umožnilo ruským jednotkám přiblížit se k hlavní logistické trase. Ruské síly se ji v předchozích dnech pokusily několikrát narušit útoky do Sumské oblasti z Kursku.
Charkovská situace: Ruské jednotky se dnes pokusily o mechanizovaný útok na Kupjanském směru fronty. Útočící síly zastavili vojáci 429. samostatného pluku bezpilotních systémů, praporu Achilles, národní gardisté brigády Burevij a výsadkáři 77. samostatné letecké brigády. Rusové se pokusili o průlom na předměstí Lozova útokem pěti jednotek, ale byli tvrdě poraženi. Nejspíš se jedná o starší informaci, ale verifikace se objevila až nyní.
Ruský propagandista Radov píše, že probíhají boje o vesnici Stěpnaja Novosyolovka. Tvrdí, že vesnice je „téměř doražená“, což naznačuje, že podle něj boje směřují k jejímu úplnému ovládnutí. Žádné vizuální důkazy tohoto tvrzení však nejsou k dispozici.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Lyman pokračují boje u Fyholivky a Dvoričné, přičemž okupanti nadále testují ukrajinskou obranu na západním břehu řeky Oskil. Více na jih pokračují poziční boje u Kislivky, východně od Zahryzového a v oblasti Jampolivky.
Situace u Bilohorivky zůstává nejasná. Nejnovější video z této oblasti zachycuje útoky ukrajinských dronů východně od Bilohorivky, což naznačuje, že se zde ruské jednotky stále pohybují. Zároveň však není zcela jisté, zda okupanti udržují kontrolu nad samotnou vesnicí. Na potvrzení této situace si budeme muset ještě počkat.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru a jeho okolí jsme nezaznamenali žádné výrazné změny. Situace se zde zdá být relativně pod kontrolou, ale okupanti nadále vyvíjejí tlak na severu města v oblasti sídliště Novopivničnyj a na jihu směrem ke Stupočkám.
Ruský propagandista Radov uvádí, že ruské jednotky od rána útočí ve směru od vesnice Stupočky a ruským výsadkářům se údajně daří pomalu postupovat do Časivu ze severu. Zároveň píše, že část ruských jednotek, především na motorkách, se pokusila zaútočit na ukrajinské pozice na jižním okraji města podél cesty T-05-04.
Je ovšem důležité poznamenat, že tato tvrzení působí poněkud zmateně. Podél silnice T-05-04 proběhl útok na motorkách přibližně před dvěma dny, což jsme zmiňovali v předchozí analýze. Video tohoto útoku se objevilo včera. O údajném postupu ze severu města neexistují žádné důkazy, přičemž boje v této oblasti probíhají již několik týdnů bez významného ruského postupu. Proto je vhodné k těmto informacím přistupovat s rezervou.
Doněcká fronta: V Torecku ukrajinské jednotky nadále podnikají hluboké průniky do města. Ruští propagandisté včera tvrdili, že Ukrajinci útočili na „okraje města“, ale videozáznam ukazuje skupinu ukrajinských vojáků postupujících ulicí Hruševského poblíž stadiónu Avangard – což je prakticky centrum města. Zdá se tedy, že situace je mnohem komplikovanější a Rusové nemají Toreck pod tak pevnou kontrolou, jak se původně předpokládalo.
Ve směru na Pokrovsk pokračují boje jižně od Lysivky, v Ševčenku, u Piščane, Kotlyne a ve východní části Udačného. Navzdory ruskému tlaku se okupanti na některých místech dostávají do defenzivy a ztrácejí iniciativu.
Směrem na jih od Pokrovsku se ukrajinským obráncům podařilo vytlačit ruské jednotky z Uspenivky, nicméně okupanti mezitím obsadili vesnici Zaporižija, která se nachází několik kilometrů jižně od Uspenivky.
Západně od Kurachového Rusové pokračují v tlaku na Konstantynopil, ale žádné výrazné změny jsme zde nezaznamenali.
U Veliké Novosilky okupanti pokračují v postupu v Novoočeretuvate a jihozápadně od Skudného, kde se snaží využít terénní výhodu místního údolí.
Jižní a Chersonská fronta opět beze změn.
Diplomatické a politické události:
Ukrajinská Nejvyšší rada schválila rezoluci o podpoře demokracie, která potvrzuje, že mandát prezidenta Volodymyra Zelenského trvá až do konce válečného stavu. O přijetí rezoluce informovali poslanci Iryna Heraščenko a Jaroslav Železňak. Rezoluce s názvem „Prohlášení Nejvyšší rady Ukrajiny o podpoře demokracie tváří v tvář ruské agresi“ získala 268 hlasů, přičemž ke schválení bylo zapotřebí 226. Poslanec Železňak zveřejnil úryvky z dokumentu, který uvádí, že za nemožnost konání voleb, které by byly mezinárodně uznány, nese odpovědnost ruský vůdce Vladimir Putin. V rezoluci se rovněž uvádí, že ukrajinský lid a Nejvyšší rada nezpochybňují mandát prezidenta Volodymyra Zelenského, protože byl zvolen „ve svobodných, transparentních a demokratických volbách“. Zároveň text zdůrazňuje, že „ukrajinský lid je jednotný v tom, že volby by měly proběhnout po skončení války“, avšak pouze po dosažení „komplexního, spravedlivého a udržitelného míru pro Ukrajinu“.
Rusko opět dokazuje, že mír nechce. Kreml totiž popřel tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by ruský lídr Vladimir Putin mohl souhlasit s nasazením evropských mírových sil na Ukrajině. Píše to Politico. Dne 25. února se mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov vyhnul přímému komentáři k Trumpovým slovům o souhlasu Ruska s rozmístěním mírových jednotek na Ukrajině. Odkázal však na postoj ruského ministerstva zahraničí. „Existuje stanovisko, které vyjádřil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Nemám k tomu co dodat ani komentovat,“ uvedl Peskov.
Francie by mohla rozmístit své jaderné síly v reakci na možné stažení amerických jednotek z Evropy. Informoval o tom The Telegraph s odkazem na nejmenovaného francouzského představitele. Podle tohoto zdroje by bylo snadné umístit stíhací letouny s jadernou výzbrojí do Německa, což by zároveň vyslalo signál ruskému vůdci Vladimiru Putinovi a vytvořilo tlak na britského premiéra Keira Starmera, aby učinil totéž. Na americké vojenské základně v Německu se již dlouhodobě nachází přibližně 100 amerických jaderných střel, ale Friedrich Merz, jehož strana nedávno vyhrála volby, uvedl, že Paříž a Londýn by měly diskutovat o možnosti rozšíření svého jaderného deštníku i na Německo. Zároveň kritizoval postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož administrativa je podle něj „z velké části lhostejná“ k osudu Evropy. Jeden z berlínských diplomatů potvrdil, že umístění francouzských jaderných zbraní v Německu by mohlo zvýšit tlak na Velkou Británii, aby podnikla podobný krok. Zároveň však dodal, že je to nepravděpodobné, protože Spojené státy své síly z Německa nestáhnou.
Spojené království diskutuje o možnosti svolání skupiny evropských lídrů k dalším jednáním o válce Ruska na Ukrajině. Píše o tom Bloomberg s odkazem na své zdroje. Podle těchto zdrojů by se schůzka mohla uskutečnit již v neděli 2. března. Šlo by o pokračování summitů, které minulý týden (17. a 19. února) uspořádal francouzský prezident Emmanuel Macron v Paříži. Formát setkání však dosud nebyl schválen a jednání by mohlo proběhnout i online. Evropští lídři se také snaží přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby neuspěchal mírovou dohodu s Ruskem, která by podle nich pouze posílila Kreml a ohrozila bezpečnost kontinentu. Nadcházející setkání ve Spojeném království umožní evropským lídrům shrnout jejich rozhovory s Trumpem a jeho administrativou z minulého týdne a zachovat jednotný postoj, uvedly zdroje Bloombergu.
Francie, Německo, Itálie, Španělsko a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen se staví proti převodu zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu, protože se obávají ztráty „páky“ na Rusko během vyjednávání. Píše Politico. V Evropě je zmrazeno přes 200 miliard eur ruských aktiv. Pobaltské a severoevropské země, které sousedí s Ruskem, se domnívají, že by tyto peníze měly být okamžitě převedeny Ukrajině. Tento postoj podporují také Polsko, Česká republika a šéfka unijní diplomacie, bývalá estonská premiérka Kaia Kallas. „Nevěřím argumentu, že je to právně problematické… potřebujeme jen politickou vůli to udělat,“ uvedl litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys, a dodal, že skeptické země „by měly předložit silnější argumenty, proč to neudělat.“ Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Ursula von der Leyen mají opačný názor, protože se obávají, že by konfiskace mohla odradit mezinárodní investory a připravit EU o největší výhodu v mírových jednáních. „Pokud tato aktiva rozmrazíme a dáme Ukrajině, už je nebudeme mít a nebudeme je moci použít jako vyjednávací nástroj,“ uvedl nejmenovaný diplomat EU, který je proti převodu ruských aktiv na Ukrajinu.
Rusko nebude znovu přijato do G7, jak navrhl americký prezident Donald Trump. Prohlásil to německý ministr financí Jörg Kukis v rozhovoru pro Reuters. Kukis je přesvědčen, že Trumpův návrh nezíská potřebnou podporu. „Odsouzení ruské agresivní války ze strany G7 je zcela jasné, zvláště ve třetím roce od brutálního útoku Ruska,“ uvedl. V úterý 25. února odcestuje Kukis do Kapského Města na setkání ministrů financí G20. Hlavním tématem jednání bude současný stav světové ekonomiky. „Opravdu se musíme vrátit na cestu ekonomického růstu,“ řekl ministr. Podle něj lze zabránit obchodní válce mezi USA a EU, protože „o ni nikdo nestojí“. Kukis dodal, že G7 by mohla diskutovat o návrzích na využití ruských aktiv zmrazených v Evropě na obnovu Ukrajiny. Zároveň však uvedl, že „je příliš brzy o tom hovořit, protože diskuse teprve začínají.“
Rusko bylo vyloučeno z G7 (tehdy G8) v roce 2014 po anexi Krymu a vypuknutí války na východní Ukrajině. Během svého prvního prezidentského období se Donald Trump opakovaně pokoušel vrátit Moskvu do skupiny, ale ostatní země, zejména evropské, to odmítly. Nedávno Trump znovu uvedl, že by chtěl vidět Rusko zpět v G7. Podle něj bylo vyloučení Rusů ze skupiny chybou.
Evropská komise popřela informace o tom, že by Ukrajině byla nabídnuta dohoda o nerostných surovinách jako alternativa k dohodě s USA, a uvedla, že ve skutečnosti tato spolupráce probíhá již několik let. Prohlásil to mluvčí Evropské komise Thomas Rainier, jehož citovala Interfax-Ukrajina. „Žádný takový návrh neexistuje. Od roku 2021 má EU s Ukrajinou oficiální partnerství v oblasti kritických surovin, které je formalizováno memorandem o porozumění. To znamená, že tato spolupráce trvá již čtyři roky,“ uvedl.
Podle mluvčího se tato spolupráce nezaměřuje pouze na zajištění bezpečnosti dodavatelských řetězců pro EU, ale také na podporu místní tvorby hodnoty a rozvoj kapacit v partnerských zemích, což přináší vzájemné výhody. „Jak můžete vidět, jde skutečně o spolupráci s Ukrajinou, nikoli o nějakou konkurenci se Spojenými státy,“ dodal Rainier. Den předtím, během návštěvy představitelů EU v Kyjevě, evropský komisař pro průmyslovou strategii Stéphane Séjourné „potvrdil náš závazek k realizaci tohoto memoranda o porozumění a urychlení práce na posílení našeho vzájemně výhodného partnerství,“ uvedl mluvčí.
Dnes si přiblížíme jeden se produktů ruského průmyslu, který je vyráběn bez větších změn již mnoho dkteré letí. Nemáme nyní na mysli automobil UAZ 452, zvaný Buchanka, který je v téměř nezměněné podobě vyráběn v Rusku již od roku 1965, ani UAZ 469, dodnes produkovaný pod označením UAZ 3151 Hunter, ale motocykl značky Ural.
Původní model M-72 byl vyráběn od Druhé světové války do roku 1960 na základě před válkou získané licence na motocykl BMW R-71. Tento model měl motor o objemu 746 kubických centimetrů o výkonu 22 koni, a představoval těžký motocykl typicky používaný s postranním vozíkem, což je poznávacím znakem motocyklů Ural do dnešních dnů. Současný model s označením Gear up představuje pouze okem znalce odhalitelnou modernizaci, motor má stále objem ¾ litru a jeho výkon byl do současnosti zvýšen pouze na 41 koní, což je hodnota, která je ve srovnání s jakoukoli jinou současnou výrobou naprosto nekonkurenceschopná.
Takto zastaralá konstrukce by byla obhajitelná v okamžiku, kdyby výrobce nabízel tyto motocykly v nízké ceně – avšak nejvyšší výbava jediného produkovaného modelu byla v roce 2024 nabízena v Rusku za 1 850 000 rublů, tedy v přepočtu přibližně 460 000 Kč. Takto vysoká cena, za kterou je i u nás (natož v Rusku) možné koupit nově vyrobený automobil, je hlavní příčinou toho, proč výroba probíhá v počtu nízkých tisíců kusů ročně.
A jak bylo zmíněno v úvodu, motocykl Ural není jediným produktem, který je ve srovnání se zahraniční konkurencí beznadějně zastaralý. Stejně jako za časů Sovětského Svazu je v současném Rusku výroba inovována pouze nákupem zahraničních licencí, vlastní vývoj zde i přes snahu o nezávislost na všem importovaném téměř neprobíhá. Do budoucna lze očekávat další vzrůst podílu zahraničních, v současných poměrech primárně čínských, automobilů, neboť domácí ruská výroba není i přes nejrůznější cenové pobídky (například odpuštění recyklačního poplatku pro automobily Lada) schopna nabídnout konkurenceschopné modely.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Po šestnácti měsících intenzivních bojů v pásmu Gazy byla izraelská brigáda Nahal znovu nasazena do operací proti terorismu na Západním břehu. Ve spolupráci se zpravodajskou službou Šin Bet a brigádou Menaša provedla v posledních dnech sérii akcí ve vesnicích Kabatíja, Silat al-Haratíja a El Jamon. Izraelské síly prohledaly desítky teroristických infrastruktur, zatkly 15 podezřelých osob, zajistily zbraně a zlikvidovaly několik výbušných zařízení.
Izraelské námořnictvo dnes navíc vypálilo varovné výstřely na skupinu palestinských lodí, které se pokusily proplout podél pobřeží do severní části Gazy. Po varování se plavidla otočila a vrátila do přístavu.
Libanon: Z této oblasti dnes nejsou hlášeny žádné relevantní události.
Sýrie: Nové islamistické vedení Sýrie, které v prosinci svrhlo prezidenta Bašára Asada, požaduje, aby Izrael stáhl své jednotky z demilitarizované zóny na syrském území monitorované OSN. Premiér Benjamin Netanjahu však prohlásil, že Izrael nebude tolerovat přítomnost Haját Tahrír aš-Šám (HTS), bývalé odnože Al-Káidy, ani dalších islamistických sil v jižní Sýrii a požaduje demilitarizaci této oblasti.
Mezitím drúzské milice oznámily, že jsou v kontaktu s USA, přičemž jejich autonomii od samého počátku podporuje Kurdská regionální vláda (KRG), která v drúzském separatismu vidí příležitost, jak oslabit novou vládu v Damašku. Američané využívají drúzské jednotky jako páku nátlaku na syrské úřady, přičemž jejich loajalita sahá i do části Syrské arabské armády (SAA) kontrolující centrální oblasti Sýrie.
Mezinárodní koalice dnes také provedla úder bezpilotním letounem na neidentifikovaný cíl ve čtvrti Džarablus v Aleppu. Bližší informace o cíli útoku zatím nebyly zveřejněny.
Dnešní Třešnička™ bude o konci jedné éry. Jelikož si občas rádi rýpneme, tak jen připomeneme výsledek včerejšího hlasování v OSN (nebo také Společnosti národů 2.0) o rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022:
- 18 hlasů bylo proti, včetně USA a Izraele, které se tak postavily po bok Ruska, tedy na stejnou úroveň k Nejlepší Koreji, ale také třeba k Burkina Faso a třeba Burundi.
- 65 absencí, mezi nimi mnoho cihel z BRICS.
- 93 hlasů pro, včetně Srbska vedeného Vučićem, který později prohlásil, že nevěděl, zapomněl nebo se spletl kvůli únavě, no prostě toho má moc a hlasoval omylem.
I když americký ministr zahraničí Marco Rubio, v rámci našeho týmu přezdívaný “Trumpův hasič”, následně mírnil rozhořčení naší civilizace slovy o tom, že přece USA nemůže podpořit takovou rezoluci, když chce obě strany přivést k jednacímu stolu, jedno je naprosto zřejmé. Totalitními státy od svého počátku naprosto paralyzovaná organizace opět dokazuje svou impotenci a politováníhodnou existenci a zas a znovu rozviřuje debatu o smyslu své existence. Malé bezvýznamné plus dáváme za akceschopnost během války v Koreji, která však byla možná jen díky tomu, že Stalin trucoval a Sověti tehdy nemohli vetovat.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
