(1 743 slov, doba čtení 9 minut)
Od večera 28. února a během noci na 1. března vypustila ruská armáda nad Ukrajinu 154 úderných dronů Šahed a různé typy návnadových bezpilotních letounů. Podle Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k 08:30 potvrzeno sestřelení 103 dronů, zatímco dalších 51 bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Ruské útoky zasáhly Charkovskou, Oděskou, Sumskou, Černihivskou, Čerkaskou a Kyjevskou oblast.
Neplecha v Rusku: V Sudžanské oblasti pokračují intenzivní pozemní boje. Ruské zdroje hlásí ostřelování techniky AFU při ústupu směrem na Novenkoje, které leží na demarkační linii mezi Ruskem a Ukrajinou.
Podle milblogera Majakovského dnes ruské jednotky podnikly sérii neúspěšných útoků ve směru na vesnici Malá Lokňa.
Ruští vojáci si stěžují na vysoké ztráty v důsledku neustálého tlaku na ukrajinské jednotky. Ačkoliv se rusům daří postupovat, silnice v týlu jsou ucpané zničenými vozidly. Velení se údajně nezajímá, jak se jednotky přes tyto bariéry dostanou na stanovené pozice.
Ruské letectvo dnes shodilo leteckou pumu FAB-3000 na budovu lihovaru ve městě Guevo, které se snaží dobýt 177. gardový námořní pluk. Vzhledem k tomu, že na stejný cíl byla shozena již druhá FAB-3000, lze předpokládat, že ukrajinské pozice v oblasti jsou pevnější, než Rusové původně přiznávali.
Ukrajinský milbloger Petrenko informuje, že ruské jednotky postoupily východně od Nikolajeva-Darjina a západně od Sverdlikova v oblasti široké až 8,15 kilometru. Boje pokračují ve směru na Žuravku, Novenkoje a Lebedivku.
Kanál 47. brigády Magura uvedl, že dnes ukrajinské dělostřelectvo použilo kazetovou munici k precizním úderům na ruské pozice.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Na této části fronty jsme nezaznamenali žádný zásadní vývoj. Boje a vzájemné ostřelování pokračují v okolí Dvoričné, Kruhljakivky, Teren a v Serebrjanském lese. Situace zůstává beze změn.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru jsme nezaznamenali žádné výrazné změny, ale podle útoků ruských dronů na ukrajinské pozice na sídlišti Novopyvničnyj se zdá, že ukrajinské síly zde lehce postoupily. Okupanti se stále snaží zatlačit obránce zpět, ale prozatím bez výrazného úspěchu.
Doněcká fronta: Ukrajinské síly pokračují v pronikání do Torecku, kde stále probíhají těžké boje s Rusy. Kromě toho Ukrajinci podnikli protiútok ve Ščerbynivce a vytlačili okupanty z několika pozic v této vesnici.
Ve směru na Pokrovsk jsme nezaznamenali žádné změny, ale boje pokračují na stejných místech jako v předchozích dnech. Jižně od Pokrovsku se okupanti snaží tlačit mezi Uspenivkou a Naděždinkou, ale ukrajinská obrana zde zatím drží.
Těžké boje pokračují v Andrijivce a jejím okolí, Rusové nadále ostřelují Konstantynopil, ale situace zde zůstává beze změn.
U Veliké Novosilky se bojuje ve Skudném, Burlackém a u Pryvilného. Podle záběrů ukrajinského ostřelování ruských pozic ve Skudném se zdá, že okupanti zde mírně postoupili.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Tisková mluvčí Bílého domu Caroline Levitt považuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „málo vděčného“ a uvedla, že nová americká administrativa „už nehodlá vypisovat bianco šeky na válku“. Caroline Levitt to řekla v rozhovoru pro Fox News. „Toto už není předchozí administrativa. Joe Biden už nesedí v Oválné pracovně. Už nebudeme jen tak vypisovat bianco šeky na válku, která se vymyká kontrole a nepřináší skutečný trvalý mír. A právě to si prezident přeje,“ prohlásila Levitt. Zdůraznila, že Trump chce tuto válku ukončit, a že „američtí občané jsou unaveni z placení stovek miliard dolarů na financování této války“. Podle ní chce ukrajinský prezident „přijímat pomoc od amerického lidu, aniž by dostatečně ocenil, co pro jeho zemi v posledních letech udělal“. Mluvčí se domnívá, že Zelenskyj byl „na pokraji“ uzavření ekonomické dohody, která by zajistila „hospodářskou prosperitu ukrajinského lidu a návrat amerických daní, které byly použity na financování této války“. „Místo toho jeho nezdvořilost způsobila, že dohoda podle jeho vlastního pohledu zkrachovala. Prezident Trump chce mír, ale pokud prezident Zelenskyj nezmění svůj postoj, pravděpodobně nebude schopen uzavřít dohodu vůbec,“ uvedla Levitt.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil do Spojeného království. O jeho návštěvě informují Sky News a The Guardian. Zelenskyj přiletěl do Londýna, aby se zúčastnil summitu o Ukrajině a evropské bezpečnosti, který organizuje britský premiér Keir Starmer. Je třeba poznamenat, že britský premiér Keir Starmer, který se právě vrátil ze setkání s Donaldem Trumpem ve Washingtonu, bude 2. března hostit summit za účasti lídrů více než desítky evropských zemí. Hlavním tématem jednání bude ruská válka proti Ukrajině a širší otázky evropské bezpečnosti.
Italská premiérka Giorgia Meloni chce svolat naléhavý summit za účasti Washingtonu a evropských zemí. Informovala o tom stanice Rai News. Meloni se domnívá, že spojenci si musí „upřímně“ promluvit o tom, jak čelit současným výzvám. To se týká zejména války na Ukrajině, kterou partnerské země „společně bránily poslední tři roky“. Návrh hodlá spojencům předložit „v nadcházejících hodinách“. Meloni také zdůraznila, že „jakékoli rozdělení Západu nás všechny oslabuje a prospívá těm, kdo by si přáli úpadek naší civilizace“.
Norský premiér Jonas Gahr Støre uvedl, že se brzy obrátí na parlament s žádostí o navýšení finanční pomoci Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters. „Dnes mohu říci, že se v blízké budoucnosti vrátíme do parlamentu s návrhem na zvýšení podpory,“ prohlásil Støre. Koncem loňského roku norský parlament schválil celkovou částku 35 miliard norských korun (3,12 miliardy dolarů) na vojenskou a civilní pomoc Ukrajině v roce 2025. Z této částky bude 22,5 miliardy norských korun (2 miliardy dolarů) určeno na vojenskou podporu a 12,5 miliardy (1,1 miliardy dolarů) na humanitární a civilní pomoc.
Dnes si přiblížíme jeden z důsledků celkového nedostatku pracovních sil v Rusku, který se již dotýká i zbrojního sektoru. Zbrojní sektor, reprezentovaný generálním ředitelem korporace Rostech, Sergejem Čemezovem, vymohl na ruské vládě úpravu zákona o náhradní vojenské službě. Tu je možné v Rusku dobrovolně absolvovat namísto základní vojenské služby, pokud dotyčný podepíše dlouhodobější kontrakt například s Rosgvardií nebo jinou ruskou bezpečnostní složkou podléhající ministerstvu obrany. Ani služba v Rosgvardii ale nechrání před vysláním na frontu, neboť její jednotky mají za úkol například pořádkovou službu na okupovaných oblastech, a tedy je možné, že i tito funkcionáři padnou.
To však odčerpává například technicky vzdělané inženýry, nebo i jiné potřebné profese zbrojnímu průmyslu, a tak bylo vydáno usnesení, že náhradní vojenskou službu je nyní možné absolvovat i v podnicích, které dodávají svou produkci armádě, a to při podpisu pěti nebo i desetiletého závazku služby v tomto podniku. Přičemž tato úprava se samozřejmě netýká jen nových, ale i všech stávajících zaměstnanců tohoto sektoru, kteří jsou nyní postavení před možnost buď podepsat závazek, ne nepodobný modernímu nevolnictví, nebo zaměstnání opustit, v takovém případě je ale čeká brzké odvedení na frontu.
Přičemž je potřeba si uvědomit, že na pracovníky, kteří podepíšou takovýto kontrakt ve zbrojním sektoru, se přestane vztahovat mnoho paragrafů civilního pracovního práva a přejdou pod ruský služební zákon. Tedy, ztratí například právo na stávku, budou nuceni přijmout takovou mzdu, jaká je určena nařízením vlády, a i například pracovní absence mohou být s nimi nyní řešeny na úrovni služebního zákona, tedy trestány například vězením namísto krácení mzdy.
Současné Rusko se tak stále více blíží praktikám, které panovaly v Sovětském Svazu v třicátých letech a v průběhu Druhé světové války, kdy také za pracovní absenci bylo možné dotyčného stíhat až paragrafem za sabotáž, s rizikem mnohaletého vězení.
Situace na Blízkém východě:
Irák: Vedení PKK oznámilo příměří v souladu s výzvou Abdullaha Ocalana k zastavení palby. Podle zdrojů spojených s kurdskými komunisty bylo rozhodnutí přijato na schůzce vedoucích představitelů PKK. Příměří se však týká pouze oficiálních jednotek PKK, tedy především milic působících v Iráku.
Sýrie: V Sýrii se naopak PKK rozhodla Ocalanovu výzvu ignorovat a označila ji za falešné informace. Pro Turecko znamená ukončení bojů s kurdskými komunisty v Iráku významnou strategickou úlevu, což mu umožní přesunout pozornost na Sýrii. To může znamenat vážné problémy pro místní kurdské jednotky, které by se mohly stát primárním cílem tureckých vojenských operací.
V oblastech Manbídž a Rakká turecké letectvo pokračuje v náletech na kurdské pozice. Frontová linie zde zůstává beze změn.
V noci z pátku na sobotu provedlo izraelské letectvo (IAF) nálet na vojenské letiště Šajrát ve městě Homs ve stejnojmenné provincii. Výbuch byl extrémně silný, takže jej zaznamenali i obyvatelé v širším okolí města, aniž by si okamžitě uvědomili jeho původ. Očekáváme satelitní snímky a další důkazy o výsledcích bombardování, které by měly objasnit rozsah škod na vojenské infrastruktuře a technice.
Dnešní Třešnička™ bude hrdá a vzpřímená, protože přes veškeré katastrofické scénáře se Ukrajina nevzdává – a ani nehodlá. Zatímco svět vidí budoucnost černě a varuje, že bez pomoci USA by se Kyjev udržel sotva půl roku, dovolme si nesouhlasit. Jistě, americká vojenská pomoc je svým způsobem nyní klíčová, ale rozhodně není jediným pilířem ukrajinské obrany. Od roku 2024 tvoří hlavní ztráty na frontě bezpilotní systémy, které si Ukrajina vyrábí sama, včetně komponentů pocházejících z domácích nebo zahraničních (převážně čínských) dodávek. Moderní válčení už nestojí jen na houfnicích a tancích – klíčový je ISTAR (zpravodajství, sledování, zaměřování a průzkum), kde Ukrajina úspěšně operuje s drony krátkého i dlouhého dosahu. Ano, ztráta americké podpory by situaci zkomplikovala. Ano, vedlo by to k vyšším obětem mezi vojáky i civilisty kvůli vyčerpání zásob protivzdušné obrany. Ano, bylo by nutné posílat na Ukrajinu ještě více výzbroje. Ale náhlý kolaps? Nikoliv. Pokud Evropa udrží finanční podporu, pak jsou apokalyptické vize jen špatně pochopenou válečnou dynamikou. Ukrajina už dávno není závislá jen na jednom partnerovi – a pokud Rusko stále čeká na „nevyhnutelný“ pád Kyjeva, mohlo by si připomenout, jak dopadl jeho plán „třídenního blitzkriegu“, když vsadilo na jednoho koně.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
