(2 098 slov, doba čtení 11 minut.)
V noci na 16. března podnikly ruské síly útok na Ukrajinu s nasazením 90 úderných dronů Šahed a různých typů klamných cílů. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 47 dronů nad Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Čerkaskou, Kyjevskou, Žytomyrskou, Dněpropetrovskou, Doněckou a Oděskou oblastí. Dalších 33 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Neplecha v Rusku: Podle nejnovější mapy zveřejněné ukrajinským generálním štábem se ukrajinské jednotky stáhly ze Sudži v Kurské oblasti, což potvrzuje předchozí oznámení ruského ministerstva obrany o dobytí této osady, stejně jako Milového a Podilu. I přes tyto ztráty ukrajinské zdroje hlásí, že v Kurské oblasti nadále probíhají intenzivní poziční boje.
Ruským jednotkám se podařilo postoupit v okolí osad Gončarovka, Gogolevka a v oblastech Kriničnyj a Sokolný Jar, kde situace zůstává pro obránce složitá. Ruské síly také pokračují ve snaze obsadit vesnici Basovka.
Ruské zdroje přinášejí rozporuplné informace. Kanál Slivočnyj Kapríz tvrdí, že ruské jednotky dosáhly centrální části Gončarovky, kde nyní upevňují své pozice. Naproti tomu kanál ArchandělSpetsnaza, spojený s neonacistickým praporem Rusič, uvádí, že v Gogolevce probíhají těžké boje mezi ruskými výsadkáři a ukrajinskými obránci.
Propagandista DnevnikDesantnika pak přiznává, že postup ruských jednotek u Gueva je pomalý kvůli tuhému odporu ukrajinských sil, které účinně brání jednotlivé obranné body.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty nejsou hlášeny žádné zásadní změny. Ukrajinské síly provedly mechanizovaný útok u Nadiji, který okupanti pravděpodobně odrazili. Na stejném videu je však vidět i druhý útok směrem na Novojehorivku, který měl být úspěšnější. Oba střety probíhají v oblasti „země nikoho“. Na jihu této části fronty pokračují poziční boje v Serebrjanském lese.
Bachmutská fronta: Intenzivní boje pokračují severně od Verchnokamjanského, kde se ruské jednotky snaží ohrozit Bilohorivku z jihu, Verchnokamjanské ze severu a přiblížit se k Siversku. V Časiv Jaru ruské síly dosáhly dalších úspěchů jak na severních sídlištích, tak západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel. Ukrajinské síly zde budou pravděpodobně muset nasadit zálohy, aby zvrátily nepříznivý vývoj situace.
Doněcká fronta: V Torecku nejsou hlášeny nové změny. Ruské dělostřelectvo nadále ostřeluje ukrajinské pozice v okolí stadionu Avangard a boje pokračují na stejných místech jako v předchozích dnech.
Ve směru na Pokrovsk a jižněji pokračují ruské dělostřelecké útoky na jižní část Ševčenka, což naznačuje, že ukrajinské síly ovládají většinu vesnice. Ukrajinské zdroje zmiňují blíže nespecifikované úspěchy v Udačne. Jižně od Pokrovsku Rusové pokračují v tlaku mezi Naděždinkou a Stribnem, přičemž ruské dělostřelectvo ostřeluje ukrajinské pozice v Konstantynopilu.
V oblasti Veliké Novosilky nejsou žádné nové informace.Jižní fronta: Podle ukrajinského milblogera Petrenka pokračují ruské jednotky v útocích pěchotou u obce Pjatičatky a podél lesních pásů ve směru na Malé Ščerbaki a Ščerbaki. Tyto útoky na Malé Ščerbaki potvrdil také propagandista Radov, který situaci stručně komentoval slovy „Práce pokračuje“ bez bližších podrobností o síle útočících jednotek.
Chersonská fronta je beze změn.
Diplomatické a politické události:
Ukrajina stanovila několik „červených linií“, ze kterých nehodlá ustoupit v mírových jednáních. O těchto podmínkách informoval deník The Independent s odkazem na vysoké ukrajinské představitele.
Hlavní „červené linie“ Ukrajiny:
- Žádné územní ústupky – Ukrajina nehodlá postoupit žádnou část svého území, a to i přesto, že ruský prezident Vladimir Putin požaduje kontrolu nad čtyřmi částečně okupovanými regiony.
- Povinný návrat tisíců ukrajinských dětí násilně deportovaných do Ruska.
- Propuštění tisíců nezákonně zadržovaných civilistů, kteří nejsou válečnými zajatci a nemohou být zahrnuti do výměnných dohod.
- Mezinárodní bezpečnostní záruky pro případ, že by Rusko porušilo podmínky příměří.
Rusko naopak požaduje, aby Ukrajina postoupila celé území Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti, kde po invazi v roce 2022 zorganizovalo pseudo-referenda, která byla mezinárodním společenstvím odmítnuta jako nelegální a zmanipulovaná. Podle vysokých ukrajinských představitelů Kyjev souhlasí s dočasným zmrazením frontové linie jako podmínkou pro dosažení příměří. Další ústupky však Ukrajina odmítá. „Uděláme vše pro to, abychom tato území získali zpět diplomatickou cestou,“ uvedli ukrajinští činitelé.
Podle Evropské pravdy, která se odvolává na zdroje z jednání v Saúdské Arábii, Ukrajina své „červené linie“ jasně sdělila i americké delegaci.
Ukrajina také:
- Neodstoupí od svého cíle vstoupit do NATO.
- Nepřijme žádná omezení týkající se velikosti své armády.
- Odmítá jakékoli zákazy účasti v mezinárodních organizacích, zejména v EU a NATO.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak zdůraznil, že Rusko nesmí mít právo veta v otázce členství Ukrajiny v těchto organizacích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že vyslání mírového kontingentu na Ukrajinu by mohlo proběhnout i bez souhlasu Ruska. Toto prohlášení zaznělo v rozhovoru pro Le Parisien. Podle Macrona je francouzsko-britský plán, který se v současnosti finalizuje, už nyní předmětem zájmu „několika zemí“. Zdůraznil, že cílem není vyslat „masu“ vojáků, protože největší evropskou armádou je samotná ukrajinská. Místo toho jde o rozmístění „několika tisíc vojáků z každé země na klíčových místech za účelem výcviku“ a zároveň o „projev dlouhodobé podpory“. Mezi zvažovanými lokalitami jsou Kyjev, Oděsa a Lvov. Macron také podtrhl, že rozhodnutí o nasazení mírových sil si nevyžaduje souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina. „Ukrajina je svrchovaná země – pokud požádá o přítomnost spojeneckých sil na svém území, pak to není záležitost Ruska,“ prohlásil.
Britský premiér Keir Starmer jednal o plánech nasazení mírových sil na Ukrajině s více než 10 000 vojáky během online setkání tzv. koalice ochotných. O jednání informoval deník The Times s odkazem na své zdroje. Podle jednoho z účastníků získal Starmer pro svůj plán „výrazně širší podporu“, než původně očekával, přičemž zpočátku byly ochotny vyčlenit své jednotky pouze tři země. Podle dostupných informací bude konečný počet západních vojáků „přes 10 000“, přičemž hlavní část tohoto kontingentu by měla tvořit britské a francouzské jednotky. Zdroj publikace uvedl, že „věc už pokročila dostatečně daleko“, ale odmítl sdělit podrobnosti o tom, které země se na misi budou konkrétně podílet, aby tím neposkytl výhodu Rusku. Zpráva také uvádí, že asi 35 států se zavázalo poskytnout zbraně, logistickou a zpravodajskou podporu této misi. Cílem je odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od další invaze v případě příměří.
Finský prezident Alexander Stubb uvedl, že Rusko se snaží hrát o čas, tedy záměrně protahuje válku na Ukrajině a nemá zájem ani o příměří, ani o mír. Toto prohlášení učinil po jednání koalice ochotných, kterou svolala Velká Británie, informuje Yle. „Ruský vůdce Vladimir Putin neusiluje o příměří, zastavení palby ani o mír. Jeho hlavní cíl – zničení ukrajinské nezávislosti, suverenity a územní celistvosti – se vůbec nezměnil,“ prohlásil Stubb. Podle něj se nyní formuje koalice států, které jsou odhodlány Ukrajinu podporovat. Skupinu tvoří asi 30 podobně smýšlejících zemí z Evropy i dalších regionů. „Velká Británie a Francie zde hrají vedoucí roli a všem je jasné, jaká je situace: Ukrajina chce mír a příměří, Rusko ne,“ dodal. Stubb doufá, že evropské státy budou schopny udržet tlak na Rusko tak, aby jej donutily ukončit palbu.
Dnes se blíže zaměříme na potíže, jaké ruské ekonomice působí současná krize v ruském stavebním sektoru. Vzhledem k tomu, že je na tento sektor navázáno mnoho dalších sektorů ekonomiky, a to jak co se týká výroby, tak i služeb, projevují se jeho potíže napříč celou ekonomikou.
Vidíme tak například, že výroba oceli v Rusku meziročně klesla o 3,2%, což je i zásluhou menší poptávky po armovacím železe a jiných konstrukčních prvcích. Poptávka po nákladních automobilech klesla v Rusku ještě výrazněji, než jak tomu bylo u osobních, u těch byl zaznamenán meziroční pokles objemů prodejů 25%, přičemž v pro nákladní automobily klesl meziročně objem prodejů o 50%.
Pokles zájmu o nákladní automobily je spojený s tím, že se o 15 až 17% snížil celkový objem silniční přepravy, na čemž měly stavební materiály opět významný podíl. Celkově se meziroční pokles objemu stavebních prací odhaduje na 23%, a lze očekávat, že v budoucnu dojde k ještě větším poklesům, neboť u developerů zůstává stále neprodaných přibližně 80 milionů čtverečních metrů bytové plochy.
Ruská vláda v současné době uvažuje o rozšíření programu preferenčních hypoték pro mladé rodiny, což by sice pomohlo stavebnímu sektoru, znamenalo by to ale další náklady pro již tak schodkový státní rozpočet. Připomeňme, že výdaje státního rozpočtu činily za první dva měsíce roku 2025 8 bilionů rublů, proti 6,2 bilionům ve stejném období roku 2024 a pokud srovnáme výdaje s předválečným rokem 2021, vidíme, že tehdy dosahovaly výdaje pouze 3,3 bilionu rublů.
Pro ruský rozpočet je tak stále obtížnější nalézt dostatek finančních prostředků, neboť stále nové a nové sektory ekonomiky přicházejí s žádostmi o dotace nebo jinou vládní podporu, aby nedošlo k jejich zhroucení, národní rezervní fond byl ale téměř vyčerpán a příjmy z výběru daní vzhledem k celkovému zpomalování ekonomiky také stagnují.
Řešení, které se nabízí, tedy omezení výdajů na zbrojení, pro ruskou vládu stále není na pořadu dne, a tak můžeme očekávat, že se ruští ekonomové budou snažit řešit tuto kvadraturu kruhu stále kreativnějšími způsoby maskování růstu vnitřního zadlužení.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že během protiteroristické operace v uprchlickém táboře Nur Šams u Tulkaremu na Západním břehu objevili vojáci brigády Kfir sklad zbraní. Mezi zabavenými předměty byla i neprůstřelná vesta s nápisem „UNRWA“, což izraelská vláda označila za důkaz možného zneužívání agentury OSN teroristickými skupinami. Zbraně byly zabaveny k dalšímu zkoumání.
Izraelská bezpečnostní služba Šin Bet spolu s policií oznámily zmaření plánovaného střeleckého útoku arabského Izraelce Udaje Mobaršama, který měl během ramadánu zaútočit na policisty či židovské Izraelce poblíž Damašské brány v Jeruzalémě. Podezřelý byl zadržen už v únoru po zakoupení podomácku vyrobené pušky, se kterou údajně trénoval.
Libanon: Izraelské letectvo dnes eliminovalo dva operativce Hizballáhu v jižním Libanonu. Podle IDF se oba podíleli na průzkumu pohraniční oblasti a provádění útoků z oblastí Jater a Majs al Džabal.
Sýrie: Počet obětí po včerejším výbuchu nevybuchlé munice ve městě Latákie vzrostl na 16 mrtvých a 18 zraněných. Záchranné a bezpečnostní složky pokračují v prohledávání trosek.
Během dnešního dne byl hlášen útok teroristických sil na kontrolní stanoviště jednotek SDF na silnici Tel Barak al-Hol v oblasti Hasaki. Syrská média zatím neposkytla podrobnosti.
Z oblastí Tišrínu a Manbídže nejsou hlášeny žádné změny.
Jemen: Americký ministr zahraničí Marco Rubio hovořil po telefonu s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Rubio informoval Rusko o pokračujících amerických vojenských operacích zaměřených na odstrašení íránem podporovaných Húsíů. Podle vyjádření ministerstva zahraničí Rubio zdůraznil, že útoky Húsíů na americká vojenská a obchodní plavidla v Rudém moři nebudou tolerovány. Rozhovor proběhl den poté, co prezident Donald Trump nařídil americkým ozbrojeným silám zahájit „rozhodné a silné“ vojenské operace proti Húsíům. Ruská federace se k telefonátu zatím nevyjádřila.
Afrika: Bojovníci hnutí Islámský stát provedli noční útok na tábor kamerunské armády v oblasti Suwajramu v provincii Maroua. Po krátkém střetu se kamerunské jednotky stáhly a džihádisté zapálili vozidla a budovy a ukořistili vojenské vybavení.
Džihádisté se také přihlásili ke dvěma útokům nástražnými výbušninami na pěší hlídky nigerijské armády u města Malam Faturi ve státě Borno. Při těchto útocích bylo zabito a zraněno 25 vojáků. Po nedávném neúspěchu vojenské operace v alagarnských lesích džihádisté zesílili svůj tlak v regionu, kde se zaměřují na použití nášlapných min.
Dnešní Třešnička™ je návratem do budoucnosti. Kdysi se říkalo, že historie se opakuje – jednou jako tragédie, podruhé jako fraška. Dnes už se historie ani nestihne zopakovat, protože se mezitím stane pravdou něco jiného. Před týdnem byl Keith Kellogg odepsán, politicky mrtvý, zapomenutý kdesi ve sklepě washingtonské diplomacie. Jeho jméno zmizelo ze seznamů, jeho vliv byl pohřben pod vrstvou oficiálních tiskových zpráv a zdvořilého mlčení. A dnes? „To jste zapomněli, že se minulý týden nestal?“ V Trumpově světě se totiž politika řídí zásadou, kterou Orwell popsal s krutou přesností: Dnes bojujeme s Euroasií, zítra s Eastasií a kdo si pamatuje včerejšek, ten se dopouští myšlenkového zločinu. Kellogg není diplomat – je pragmatik. Když se nedávno klaněl Kyjevu, říkal, že Ukrajina je hrdinný národ bojující za svobodu. Dnes hlásá, že Ukrajina je mula, která si zaslouží ránu prknem po hlavě aby pochopila. Tohle není jen hra o moc. Je to chaos zabalený do dekorací diplomatických sálů.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
