(3 075 slov, doba čtení 16 minut)
V noci na 20. března podnikly ruské síly rozsáhlý útok na Ukrajinu s využitím 171 dronů různých typů. Většinu z nich se podařilo neutralizovat, informovalo Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Nejtěžší útok od začátku války zasáhl regionální centrum Kropyvnyckyj v Kirovohradské oblasti, kde byly poškozeny civilní objekty a zraněno 10 lidí, z toho čtyři děti. Dronové údery poškodily také infrastrukturu v Sumách, jak potvrdila městská vojenská správa. V Záporoží byli při útoku dronů zraněni dva muži.
Ukrajinské speciální jednotky provedly dronový útok na ruské letiště Engels. Útok na ruskou vojenskou leteckou základnu Engels provedly drony Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) a Sil speciálních operací (SSO), informovaly zdroje v SBU pro server Hromadske. Později tuto informaci oficiálně potvrdil také Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny. Podle zdroje letiště Engels, které se nachází v Saratovské oblasti, slouží jako klíčová základna ruského strategického letectva. Jsou zde dislokovány bombardéry Tu-95MS, Tu-22M3 a Tu-160, které podnikají raketové údery proti Ukrajině. Na místě se rovněž nacházely sklady s leteckými bombami FAB a KAB a střelami s plochou dráhou letu. Po útoku vypukl požár a ozvaly se exploze včetně sekundární detonace munice. Podle zdroje byla ruská protivzdušná obrana neúčinná a místo likvidace dronů zasahovala civilní budovy a infrastrukturu ve městech Engels a Saratov. Ruský gubernátor Saratovské oblasti označil noční úder za „nejmasivnější útok dronů v historii“. Přiznal poškození obytných domů a nemocnice a nakonec i požár na letecké základně, který vedl k evakuaci části obyvatel Engelsu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že za noc sestřelilo 132 ukrajinských dronů nad Ruskem, přičemž 54 UAV mělo být zničeno nad Saratovskou oblastí. Tuto informaci jako obvykle nelze ověřit.
Neplecha v Rusku:
Bělgorodské bogaloo: Propagandista DnevnikDesantnika píše že u vesnice Demidovka stále dochází k těžkým bojům a podle některých zdrojů ji ovládli. Ukrajinci se v malých skupinkách snaží prorazit do obydlených oblasti vesnice, ale situaci jim komplikují ruští dronaři. Dále píše, že Ukrajinci do oblasti stahují těžkou techniku a zbraně. Nově zde začali Ukrajinci používat raketové dělostřelectvo a stoupá přítomnost ukrajinských dronů. Závěrem píše, že situace je sice těžká, ale už prý “není kritická”. Narozdíl od Kurské oblasti se ruská armáda “poučila” ze situace a údajně koordinovaně spolupracuje na odražení ukrajinského útoku.
Ukrajinské letectvo zásahlo velitelské stanoviště ruské armády v oblasti Demidivka v Bělgorodské oblasti Ruské federace. Podle Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny se podařilo úspěšně zasáhnout objekt jedné z jednotek 3. motostřelecké divize 20. armády Ruské federace. Úder vedl k úplnému zničení velitelského stanoviště, které Rusové využívali k plánování a vedení bojových operací proti obranným silám Ukrajiny v Sumské oblasti. Likvidace tohoto stanoviště podle ukrajinského velení výrazně omezí schopnost jednotek 3. motostřelecké divize efektivně operovat na bojišti. „Piloti ukrajinského letectva budou i nadále zasahovat prvky nepřátelské vojenské infrastruktury, dokud Rusko neukončí svou ozbrojenou agresi proti ukrajinskému lidu,“ uvedl Generální štáb.
Situace na hranicích Bělgorodské oblasti se podle ruského telegramového kanálu napojeného na neonacistickou jednotku Rusíč komplikuje. Ukrajinci po celý dnešní den pokračovali ve vrhání pěších skupin do výsadků od Marjina směrem na Děmidovku. Ruské jednotky na ně vedly palbu, ale bez většího efektu.
Kursk: Kanál Slivočnyj Kapríz píše, že v Sudžanské oblasti pokračují poziční boje. V Sumské oblasti dnes ukrajinské dělostřelectvo ostřelovalo ruské přesunuté pozice ve vesnici Žuravka. I přes ukrajinské ostřelování a silnou dronovou aktivitu se zde ale údajně podařilo ruským silám postoupit. V současné době je hloubka průniku do Sumské oblasti ruskými silami 2km od státní hranice.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty podle DeepstateUA okupanti obsadili část území na západním břehu řeky Oskil severně od vesnice Krasné Perše a více na jih pokračují boje jižně od Zapadného. Na jihu této fronty se odehrávají poziční boje v Serebrjanském lese a bojuje se i u Bilohorivky. Více informací z této fronty bohužel nemáme.
Bachmutská fronta: Jižně od Verchnokamjanského se ukrajinským ozbrojeným silám podařilo odrazit další ruský útok a v Časiv Jaru ukazují poslední záběry útoků ruských dronů, že se obránci nadále drží západně od areálu továrny na výrobu žáruvzdorných cihel.
Doněcká fronta: V Torecku se okupantům podle ukrajinských zdrojů podařilo stabilizovat situaci na severu města. Tomu by odpovídaly i útoky ukrajinských dronů v této části města. Boje pokračují i na jihu města na sídlišti Zabalka.
Ve směru na Pokrovsk pokračují boje o Tarasivku. Dále se bojuje v Dačenském a více na západ okupanti provedli protiútok na severozápadě Ševčenka, který donutil obránce ke stažení do východní části vesnice. Ukrajinské drony útočily na ruské pozice jižně od vesnice Kotlyné a v Udačném okupanti útočí na východní část vesnice. Fronta se zde i přes těžké boje prakticky nehýbe. Jižně od Pokrovsku jsme nezaznamenali žádné změny, ale video z Konstantynopilu naznačuje, že se okupanti opět dostali do severní části vesnice.
U Velike Novosilky se bojuje ve vesnici Dniproenerhija a okupanti vytlačili ukrajinské obránce z vesnice Skudné. Jižně od Pryvilného okupanti obsadili remízky mezi poli a zarovnali tak frontu mezi touto vesnicí a Novosilkou.
Diplomatické a politické události:
Evropská komise schválila další tranši ve výši 1 miliardy eur pro Ukrajinu v rámci makrofinanční pomoci. Tyto prostředky mají být splaceny z ruských aktiv zmrazených v EU, uvedla Evropská komise ve svém prohlášení. Finance jsou poskytnuty prostřednictvím iniciativy G7 Extraordinary Revenue Acceleration (ERA). S tímto nejnovějším převodem dosáhla celková částka půjček poskytnutých Ukrajině v rámci této iniciativy od začátku roku 4 miliard eur. Aktuálně probíhají jednání o harmonogramu dalších výplat. Poskytnuté prostředky budou použity k udržení ekonomické stability Ukrajiny a obnově klíčové infrastruktury. „Dnešní platbou ve výši 1 miliardy eur potvrzujeme naši neochvějnou podporu Ukrajině. Budeme Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude nutné,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
78 % Ukrajinců odmítá stažení armády z území, které Rusko anektovalo, ale defakto stále nekontroluje. Podle průzkumu sociologické služby Centra Razumkova, který probíhal od 28. února do 6. března, většina Ukrajinců nesouhlasí s úplným stažením Ozbrojených sil z Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, jak požaduje ruský vůdce Vladimir Putin. Respondenti odpovídali na otázku, zda by Ukrajina měla přistoupit na určité podmínky výměnou za ukončení války ze strany Ruska. Pouze 8 % dotázaných (6 % v západních a centrálních oblastech, 10 % na východě a 14 % na jihu) by souhlasilo s úplným stažením ukrajinských vojsk z výše zmíněných území v jejich administrativních hranicích. Naopak 78 % je proti tomuto kroku. Návrh, aby mezinárodní dohody formálně uznaly Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, Krym a Sevastopol jako součást Ruska, podporuje jen 5 % dotázaných (2 % na západě, 3 % ve středu, 6 % na východě a 15 % na jihu). Proti této možnosti se vyslovilo 82 % respondentů. S návrhem na zrušení všech západních sankcí proti Rusku by souhlasilo 7 % respondentů (2 % na západě, 8 % ve středu a 11 % na východě i jihu), zatímco 78 % je proti. Největší podporu má myšlenka zakotvení neutrálního, neblokového a nejaderného statusu Ukrajiny do ústavy – přijmout ji je ochotno 22 % respondentů (8 % na západě, 26 % ve středu, 24,5 % na východě a 33,5 % na jihu). Přesto i tento návrh většina (56 %) odmítá. Sociologové upozorňují, že ochota Ukrajinců k těmto ústupkům zůstává od června 2024 prakticky nezměněná.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil během online projevu k novinářům 19. března, že do země dorazily další letouny F-16. „Rusové lhali, když tvrdili, že sestřelili F-16. Lež. Nikdo žádný F-16 nesestřelil. Ale několik letadel přiletělo na Ukrajinu,“ uvedl Zelenskyj. Dříve některé ruské telegramové kanály šířily zprávy, že systém protivzdušné obrany S-400 údajně sestřelil stíhačku F-16 nad Sumskou oblastí. Tvrdilo se také, že raketový systém spolupracoval s ruským stíhacím letounem Su-35. Toto tvrzení však popřel vedoucí oddělení komunikace Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Francie oznámila dodání prvního z plánovaných 26 letounů Mirage 2000-5F Ukrajině a prezident Emmanuel Macron navrhl vytvoření „Koalice dodavatelů letounů Mirage“, která by zahrnovala i další státy ochotné poskytnout tyto víceúčelové stíhačky. Původně bylo plánováno poskytnout šest letounů s následnou dodávkou přibližně tuctu dalších, avšak Macron nyní slíbil rozšíření dodávek. Plán zahrnuje možnost, že Francie odkoupí zpět Mirage 2000 z třetích zemí, přizpůsobí je ukrajinským potřebám a sjednotí na jednotný standard, přičemž některé stroje by mohly být použity jako zdroj náhradních dílů. Upravené Mirage 2000 budou schopné provádět údery na pozemní cíle pomocí přesných klouzavých bomb a raketové munice, bránit ukrajinské vzdušné území proti řízeným střelám a potenciálně se zapojit i do vzdušných bojů s ruskými letouny. V budoucnu by se k této iniciativě mohly připojit i letouny JAS-39 Gripen, čímž by se zvýšila diverzifikace ukrajinských leteckých sil a omezila jejich závislost na americké vojenské pomoci.
Německá armáda formálně zřídila novou „Divizi vnitřní bezpečnosti“ (Heimatschutzdivision, HSchDiv), která se stala čtvrtou divizí Bundeswehru a je pod velením generálmajora Andrease Henne. Tato nová jednotka převzala odpovědnost za vnitřní bezpečnostní síly, dosud podřízené Územnímu velitelství, a jejím hlavním úkolem je ochrana německého území, podpora civilních orgánů a zajištění kritické infrastruktury. Vznik HSchDiv je součástí širší reformy Bundeswehru zaměřené na zlepšení operačních schopností a efektivnější řízení bezpečnostních sil. Nová struktura umožňuje jednotné velení, optimalizaci výcviku a rychlejší reakci na krizové situace. Divize vnitřní bezpečnosti zůstává výhradně na německém území a její úkoly zahrnují monitorování dopravních cest, pomoc při přírodních katastrofách a spolupráci s policií a civilní ochranou. Divize má v současnosti pět poboček rozmístěných po celém Německu v Rothu, Münsteru, Nienburgu, Alt Duvenstedtu a Gotha/Ohrdrufu, přičemž na 1. dubna 2025 je plánováno zřízení další pobočky v Möckern/Altengrabow.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil modernizaci letecké základny Luxeuil-Saint-Sauveur s cílem znovu obnovit její roli v jaderném odstrašení. Tato základna, nacházející se méně než 200 kilometrů od německých hranic, bude hostit dvě letky stíhaček Rafale schopných nést jaderné zbraně a nové hypersonické jaderné střely ASN4G. Modernizace si vyžádá investici ve výši 1,5 miliardy eur a do roku 2035 by měla základna disponovat 2 000 personálem, což představuje zdvojnásobení její současné kapacity. Základna Luxeuil dříve sloužila k umístění jaderných zbraní, avšak od přesunu stíhaček Rafale v roce 2011 tuto funkci ztratila. Macronovo oznámení lze vnímat jako součást širší strategie posilování francouzského obranného potenciálu v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě a obavy z možné redukce americké vojenské přítomnosti na kontinentu. Francie zároveň plánuje objednat další stíhačky Rafale od Dassault Aviation, přičemž detaily o počtech nebyly zveřejněny. Macron zdůraznil, že investice do obrany a jaderného odstrašení jsou klíčové pro zajištění evropské bezpečnosti a stabilizaci geopolitické situace.
Emmanuel Macron také vyzval domácí zbrojní výrobce ke zvýšení objemu produkce v reakci na rostoucí bezpečnostní hrozby a posilování evropské obrany. Francie, která se od roku 2023 řadí mezi deset největších světových výdajců na obranu a patří k pěti nejvýznamnějším exportérům zbraní, nabízí evropským zemím zbrojní kontrakty s cílem posílit svou pozici v obranném průmyslu. Francouzský vojensko-průmyslový komplex představuje více než čtvrtinu celkové evropské vojenské kapacity a po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 výrazně rozšířil své výrobní schopnosti. Macron v lednovém rozhovoru pro Le Figaro oznámil záměr navýšit výdaje na obranu na 3–3,5 % HDP z dosavadních 2,1 %. Francie je jednou z mála evropských zemí schopných vyvíjet a vyrábět kompletní zbraňové systémy bez závislosti na Spojených státech. Mezi klíčové společnosti francouzského vojensko-průmyslového komplexu patří Airbus Defence and Space, Ariane Group, Arquus, Dassault Aviation, MBDA, Naval Group, KNDS France, Safran a Thales.
Evropský výrobce řízených střel MBDA Group plánuje do roku 2025 zdvojnásobit produkci raket v reakci na rostoucí poptávku a zajištění obranných kapacit. Generální ředitel společnosti Eric Beranger oznámil, že firma v roce 2024 zvýšila výrobu raket o 33 % oproti roku 2023 a letos dále rozšiřuje výrobní kapacity. MBDA dosáhla v roce 2024 obratu přibližně 4,9 miliardy eur, s příchozími objednávkami ve výši 13,8 miliardy eur a nevyřízenými zakázkami v hodnotě zhruba 37 miliard eur. Společnost se zaměřuje na rozvoj nových systémů, včetně raket Taurus New Generation, FC/ASW jako nástupce Storm Shadow/SCALP a hypersonické střely Aquila. Beranger zdůraznil nutnost vytvoření evropské Design Authority, která by umožnila nezávislý vývoj a úpravy zbraňových systémů bez závislosti na externích subjektech. Společnost plánuje do konce roku přijmout přibližně 2 600 nových zaměstnanců, čímž by celkový počet pracovníků dosáhl 19 000. Rozšiřování personálu je však omezeno kapacitními možnostmi firmy, zejména v oblasti školení nových zaměstnanců. MBDA hodlá během pěti let investovat přibližně 2,4 miliardy eur a zároveň rozvíjí spolupráci s automobilovým průmyslem, což zřejmě souvisí s případným dalším navýšením produkčních kapacit.
Svéráz severokorejské ekonomiky:
Dnes si odskočíme do Nejlepší Koreje, tento stát se totiž v únoru tohoto roku stal majitelem třetího největšího objemu bitcoinů v celosvětovém měřítku, přičemž tento objem převyšuje její celkové roční výdaje na zbrojení. Stalo se tak díky hackerské skupině Lazarus, která útokem na burzu kryptoměn Buybit získala celkem 13 580 bitcoinů v hodnotě 1,15 miliardy dolarů. Podle The Times vlastní v současnosti více bitcoinů pouze Velká Británie (ta disponuje bitcoiny o hodnotě 5,1 miliardy USD) a Spojené Státy (nejméně 16,5 miliardy USD) The Times dodávají, že se pravděpodobně jedná o největší krádež nejen kryptoměn, ale v celkovém měřítku.
Na rozdíl od zmíněných dvou států, které získaly bitcoiny soudní konfiskací majetku zločinců, získala Severní Korea bitcoiny hackerským útokem. Podle FBI skupina Lazarus ukradla kryptoměny o celkové hodnotě 1,6 miliard dolarů, a to pravděpodobně pomocí podvodných emailů, díky kterým získali hackeři přístup ke kontům uživatelů. Následně pomocí zfalšovaných webových stránek burzy přesvědčili její klienty, že provádí standardní transakce, kryptoměny však při nich byly vyváděny hackerské skupině. Ta získané kryptoměny, tedy zejména ethereum, okamžitě vyměnila na decentralizovaných burzách, a to jak za bitcoiny, tak je použila i k nákupu valut.
Podle společnosti TRM labs, která se zaměřuje na finanční bezpečnost v oblasti kryptoměn, byla Severní Korea v roce 2024 zodpovědná za přibližně 35% celosvětových krádeží kryptoměn, a celkový objem těchto krádeží činí nejméně 2,2 miliardy USD. Nezbývá než čekat, zda Rusko i v této oblasti převezme severokorejské zkušenosti, vzhledem k ziskovosti těchto severokorejských aktivit to ale lze předpokládat.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Sirény se dnes rozezněly nad centrálním Izraelem poté, co na něj byly z pásma Gazy vypáleny Hamásem tři rakety. Rakety odpálila brigáda Al-Kassam. Izraelské protivzdušné obraně se podařilo jednu raketu zlikvidovat, dvě dopadly na zem, kde si naštěstí nevyžádaly žádné oběti nebo škody na majetku. Zaznamenány byly pouze dopady úlomků ve městě Rišon Lezion.
V noci ze středy na čtvrtek Jemenští Husíjové vypálili směrem na Izrael balistickou raketu. Cílem úderu mělo být mezinárodní Ben Gurionovo letiště. Izraelskému letectvu se střelu podařilo zlikvidovat ještě než vstoupila do izraelského vzdušného prostoru.
Izraelský ministr obrany Jisra’el Katz dnes, na poradě s náčelníkem Generálního štábu IDF Ejalem Zamirem schválil plán bojových operací, jenž IDF podnikne v pásmu Gazy.
Vojáci 252. divize dnes zahájili bojové operace podél severního pobřeží ve směru na Bejt Lahíju. Podporují je při tom dva tankové prapory 188. obrněné brigády. Před začátkem operací IDF sdělili, že v oblasti provedlo přes 40 leteckých úderů na infrastrukturu a operativce Hamásu a Palestinského Islamistického Džihádu. IDF dále uvádí, že k přímým střetům zatím nedošlo ale IAF bude pokračovat v leteckých úderech. Obyvatelům Gazy bylo sděleno aby se nepřibližovali k jednotkám IDF a omezili cestování po silnici Salah a Din.
Dva vysoce postavené členy hnutí Hamás se dnes podařilo izraelskému letectvu zlikvidovat při náletu na nespecifikovanou část Pásma Gazy. Oba zabití byli součástí bezpečnostních struktur organizace. Prvním zabitým byl Rašíd Džadžůn, druhý byl IDF jmenován pouze jako Amin Eslajah.
Libanon: Z této oblasti dnes nejsou hlášeny žádné relevantní informace.
Sýrie: Ve městě Aleppo bylo dnes znovu uvedeno do provozu místní letiště. Situace je ovšem zajímavá v tom, slavnostní ceremoniál se odehrál za přítomnosti biskupa a muftího z HTS a křesťanského orchestru. Z našeho pohledu to spíše vypadá tak, že si nový režim snaží všemožně vylepšit pověst po brutálních zásazích proti alavitům a dalším menšinám v Latákii. Mimochodem, útoky na alavity pokračují do dnešních dní. Poslední se udál v Homsu.
Oblast Tišrínu a Manbídže je stále beze změn.
Africká vsuvka: Islamističtí teroristé podnikli v nedávné době úspěšný útok na vojenský tábor ve městě Sabon Gari ve státě Borno. Při krátkém, ale intenzivním střetu bylo zabito několik nigerijskych vojáků, zbytek se rozhodl pod palbou ustoupit do výhodnějších pozic. Islamisté z tábora následně odnesli vojenskou výzbroj a výstroj načež jej zapálili.
Somálsko: Turecko dnes dodalo somálským ozbrojeným silám několik útočných bezpilotních letounů Bayraktar Akıncı.Bezpilotní letouny byly dodány vojenským transportním letounem Airbus A400M tureckého letectva, který přistál v Mogadišu. Zbraně mají být použity proti skupinám al-Šabáb a Islámský stát napojeným na al-Káidu. Dodávka se uskutečnila v rámci rozvoje strategického partnerství mezi Tureckem a Somálskem. Obě země podepsaly v únoru 2024 dohodu o obranné a hospodářské spolupráci. Podle některých zpráv se v jejím rámci Turecko zavázalo po dobu 10 let chránit somálské teritoriální vody a podporovat Mogadišo při obraně suverenity a boji proti teroristům.
Dnešní Třešnička™ bude po delší době z Čabajklobáslandu. Podle maďarského ministra pro zájmy Ruska v Evropské unii Jánose Bóky by se totiž Ukrajina měla stát „nárazníkovou zónou“ mezi Velkoruskem a Evropou. Bóka tvrdí, že návrat Donalda Trumpa do Bílého domu by měl vést k ukončení vojenské a finanční podpory Kyjeva ze strany EU. „Evropskou bezpečnost nevidíme v integraci Ukrajiny do obranných struktur, ale v nutnosti vytvořit nárazníkovou zónu mezi Megaruskem a evropskými obrannými systémy, což odpovídá zájmům jak Gosudara všech Slovanů, tak Evropy,“ uvedl maďarský ministr. Podle něj však Ukrajina může plnit tuto roli pouze v případě, že se „globální hráči“ – především USA a Slovanistán – shodnou na tom, „co je a co není na ukrajinském území možné“. „Jinak to nebude nárazníková zóna, ale zóna konfliktu,“ dodal moudrý Bóka. Ministr rovněž prohlásil, že jakýkoli krok USA nebo EU na Ukrajině bez souhlasu megaprezidenta východní Evropy Vladimira Putina je podle něj „sám o sobě zdrojem konfliktu“. Maďarská loutková vláda podle něj navíc ještě více zpřísnila svoji servilitu k nejvelkolepější říši v dějinách vesmíru, protože cokoliv jiného ohrožuje mírové řešení války. Připomeňme, že zmocněnec ruské Dumy pro středoevropské záležitosti Viktor Orbán nedávno zdůraznil, že vstup Ukrajiny do Unie závisí na postoji Budapešti a že Kyjev se nemůže stát členem EU proti vůli Maďarské gubernie.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
