(2 376 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 21. března zaútočily ruské síly na Ukrajinu pomocí 214 dronů typu Šahed a dalších bezpilotních prostředků. Poškození bylo hlášeno v několika regionech. Podle ukrajinského letectva útok odrážely stíhací letouny, jednotky protivzdušné obrany, elektronického boje a mobilní palebné skupiny. Celkem bylo sestřeleno 114 dronů nad jižní, severní a centrální Ukrajinou. Dalších 81 ruských dronů-simulátorů zmizelo z radarů, aniž by způsobily jakékoliv škody.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny odmítl ruská obvinění, že ukrajinská armáda zaútočila na plynovou měřicí stanici Sudža, přes kterou proudí plyn do Evropy. Ve svém oficiálním prohlášení uvedl, že tato obvinění jsou nepodložená a představují součást diskreditační kampaně Ruské federace. Den předtím ruské telegramové kanály zveřejnily video požáru na stanici v Sudži s tvrzením, že záře z požáru byla viditelná na desítky kilometrů. Ukrajinský Generální štáb připomněl, že Ruská armáda opakovaně ostřelovala tuto stanici sama – například v létě 2023 na ni shodila řízené bomby a před třemi dny útok zopakovala. Dne 21. března pak na Sudžu zaútočila dělostřelectvem. „Rusové pokračují ve výrobě četných dezinformací a snaží se uvést mezinárodní společenství v omyl,“ uvedl Generální štáb a vyzval veřejnost, aby těmto manipulacím nepodléhala.
Neplecha v Rusku:
Bělgorodské bogaloo: Podle dosavadních informací boje v Bělgorodské oblasti pokračují. Na ruských kanálech si stěžují na aktivitu ukrajinských dronů, které podnikají útoky na techniku hluboko v týlu.
Kanál ArchandělSpetsnaza napojený na ruský neonacistický prapor Rusíč píše, že v Bělgorodské oblasti se ukrajinské ozbrojené síly nevzdávají svých záměrů a snaží se získat oporu v pohraniční oblasti. V současné době však využívá buď pěší skupiny, nebo mobilní oddíly na čtyřkolkách. V lesních pásech jižně od Děmidovky je stále přítomno několik ukrajinských skupin. Zatím se je prý nepodařilo vytlačit. Dělostřelectvo a bezpilotní prostředky na ně pak vydatně útočí a ukrajinské ozbrojené síly mají velký počet zraněných. Tyto informace je velice těžké ověřit, protože Ukrajinci poměrně pečlivě dodržují operační ticho.
Kursk: Ukrajinský milbloger Petrenko píše, že dnes v brzkých ranních hodinách byl zasažen plynovod Sudža v Kurské oblasti. Plynoměrná stanice Sudža je jedinou stanicí, přes kterou Gazprom přečerpával plyn pro tranzit do Evropy v množství 42 milionů metrů krychlových denně. Informace čím byl plynovod zasažen nebyla zatím uvedena.
V Kurské oblasti dále ruské jednotky postoupily v oblasti osady Melova a pokračují v útocích v oblasti Gogolevka a ve směru na Gujevo. V Sumské oblasti Rusové pokračují v útocích ve směru vesnice Basovka.
Charkovská situace: TG kanál Oficer_Alex píše, že situace severně od Kupjansku se nezlepšuje, nepřítel zde postupuje směrem ke Kindrašivce v malých skupinách o 1-3 lidech a vyvíjí velkou diverzní činnost. Osady na severu Kupjansku jsou v současné době pod kontrolou Ukrajinců, ale Rusko pokračuje v náporu, protože potřebuje dobýt Malou Šapkivku a Kindrašivku, aby zkomplikoval situaci v Kupjansku.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty probíhají poziční boje jižně od Západného, u Teren se bojuje v Jampolivce a od Bilohorivky bohužel nemáme žádné nové zprávy.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje v centrální a severní části města, situace se příliš nemění.
Ve směru Pokrovsk pokračují ruské jednotky v útocích na jižní okraj Tarasivky, dále okupanti útočili v Lysivce, Zeleném, v Ševčenku a v Kotlyném. Útoky se podařilo rozeznat za pomoci ukrajinských dronařů. Zdá se, že se zde v posledních dnech okupantům podařilo stabilizovat frontu a ta se téměř nehýbe. Jižně od Pokrovsku hlásí DeepstateUA ruský postup ve vesnici Záporžija.
Příslušník ukrajinských výsadkových jednotek, který vystupuje na svém TG kanále pod jménem Mučnoj píše, že ukrajinským jednotkám se zatím podařilo prozatím zastavit ruské útoky u vesnice Udačné. Je ale jen otázkou času než Rusové obnoví tlak v této oblasti.
U Veliké Novosilky se bojuje ve vesnici Dniproenerhija, jinak jsme zde nezaregistrovali žádné změny.
Jižní fronta: Ruský propagandista DnevnikDesantnika píše, že v záporožském směru Rusové útočí ve směru na vesnice Bogdanivka a Preobraženka. Tyto informace se nám nepodařilo ověřit z nezávislých zdrojů.
Chersonská fronta: Kanál UkrBavovna píše že ve Skadovsku v Chersonské oblasti došlo v nedávné době k výbuchu osobního automobilu se dvěma ruskými důstojníky. Informaci potvrdila ukrajinská rozvědka, ale kdo se v autě z něhož zbyla “hromada pokrouceného železa” nacházel není známo.
Diplomatické a politické události:
Český prezident Petr Pavel během své návštěvy Ukrajiny jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským, premiérem Denysem Šmyhalem i dalšími představiteli. Zdůraznil pevnou podporu Ukrajině, její evropské a alianční perspektivě a nutnost, aby případné příměří vedlo k udržitelnému míru přijatelnému i pro samotné Ukrajince. Navštívil také výrobní závody, kde se kompletují české zbraně BREN 2 a řízené střely, a ocenil schopnost Ukrajiny decentralizovat výrobu kvůli ochraně před útoky. Uvedl, že Ukrajina se během války významně posílila, našla v sobě odhodlání a vynalézavost, což by z ní činilo přínosného člena EU i NATO. Při návštěvě Kyjeva a Oděsy Pavel mimo jiné uctil památku padlých a předal dar – vrtulník Black Hawk pořízený díky české a slovenské veřejné sbírce.
Válka Ruska proti Ukrajině vyčerpala zásoby zbraní a munice v evropských státech, což donutilo vlády masivně navýšit výrobu dělostřeleckých granátů, raket a střeliva. Tento úsilí však brzdí akutní nedostatek klíčových komponent – zejména střelného prachu, TNT a raketového paliva. Informuje o tom agentura Bloomberg. Evropské země v posledních dvou letech masivně čerpaly své vojenské rezervy ve prospěch Ukrajiny a nyní se je snaží doplnit a zároveň navýšit výrobní kapacity. Jenže poptávka po základních komponentech převyšuje nabídku – a to v kritických oblastech, jako je výroba střelného prachu, trhavin a paliva pro rakety. Například německý obranný gigant Rheinmetall plánuje do roku 2028 zvýšit výrobu střelného prachu o více než 50 %, ale ani to podle vedení firmy nebude stačit. „Možná budeme muset produkci téměř zdvojnásobit – přes 20 tisíc tun ročně – abychom pokryli poptávku,“ uvedl generální ředitel Armin Papperger. Dceřiná společnost Nitrochemie Aschau zvýšila výrobní kapacity už po ruské invazi v roce 2022 o 60 % a do poloviny roku 2025 plánuje další 40% navýšení. EU si ještě před inaugurací Donalda Trumpa stanovila cíl: do roku 2025 vyrobit 2 miliony dělostřeleckých granátů (v roce 2024 to bylo 1,4 milionu). Na jaře 2023 Evropská komise spustila iniciativu ASAP (Act in Support of Ammunition Production), která poskytuje 500 milionů eur na rozšíření výroby munice v EU. Ale i přes tyto investice zůstává klíčový problém: Evropa nedokáže sama pokrýt poptávku po střelném prachu a výbušninách. Výroba munice závisí na dvou základních složkách:
- Střelný prach (k výstřelu projektilu)
- Výbušniny (k detonaci hlavice)
Tyto látky jsou nestabilní, nebezpečné na převoz a jejich výroba vyžaduje přísně regulované provozy. Výrobci výbušnin dnes čelí komplikovaným dodavatelským řetězcům, přičemž mnoho základních chemikálií stále dovážejí z Číny. Bloomberg uvádí, že vlády a průmysl musí motivovat civilní chemické podniky k přechodu na vojenskou výrobu, zjednodušit legislativu pro stavbu nových továren a povolit převoz nebezpečných látek napříč EU. S tím, jak Trumpova administrativa pozastavila vojenskou pomoc Ukrajině a zpochybnila americké bezpečnostní záruky v Evropě, Bloomberg varuje, že evropská poptávka po munici poroste ještě rychleji. Evropa se tak dostává do závodu s časem – nejen kvůli pokračující válce na Ukrajině, ale i kvůli nejasné budoucnosti transatlantického partnerství.
Premiér Belgie Bart De Wever varoval, že zkonfiskování téměř 200 miliard eur zmrazených ruských aktiv v Evropě by mohlo být vnímáno jako “válečný akt”. Podle portálu Politico to řekl po uzavřeném summitu lídrů EU, který se konal 20. března. De Wever upozornil, že takový krok by mohl ohrozit stabilitu globálního finančního systému a zároveň vyvolat ostrou reakci Moskvy. „Nežijeme ve světě fantazií, ale v reálném světě – a když někomu vezmete 200 miliard eur, bude to mít následky,“ uvedl belgický premiér. Zatímco Francie, Spojené království a Španělsko jsou stále více nakloněny zabavení těchto prostředků na podporu ukrajinské obrany a při vyjednávání o míru, Belgie k tomu přistupuje opatrněji. Důvodem je mimo jiné to, že sídlo společnosti Euroclear, která drží značnou část těchto zmrazených aktiv, se nachází právě v Bruselu. Bruselské úřady se podle Politico obávají, že by převedení prostředků na Ukrajinu mohlo vést k právním sporům – a některé žaloby ze strany majitelů aktiv již probíhají u ruských soudů.
Evropská unie poskytne další balík pomoci ve výši 10 milionů eur na podporu nezávislých ukrajinských médií. Oznámila to velvyslankyně EU na Ukrajině, Katarina Mathernová, během setkání s novináři, informuje Ukrinform. Podle ní probíhá příprava na alokaci 7 milionů eur, z čehož: 2 miliony dostane organizace Reportéři bez hranic – ty půjdou na subvence pro malá média a podporu výroby obsahu pro novináře v ohrožení; 3 miliony eur poputují organizaci Internews v rámci Media Development Fund na poskytování subgrantů; Po 1 milionu eur získá Institut masových informací na podporu malých a středních médií, a dále menší projekty. Zároveň v květnu plánuje EU vyhlásit soutěž o další 3 miliony eur, určené regionálním médiím a nezávislým novinářům. Mathernová připomněla, že od února 2022 EU poskytla ukrajinským nezávislým médiím celkem 37 milionů eur. Od roku 2017 to pak dělá již přes 100 milionů eur.
Dnes se podíváme na to, jak se po posledních vládních škrtech daří ruské rychlé záchranné službě. Nedostatečné financování, spolu s nedostatkem pracovníků této služby, způsobily, že se rychlá záchranná služba nachází již téměř ve všech regionech Ruska na hranici kolapsu, tedy nejen vzdálenějších oblastech Ruska, kde byly s přivoláním záchranné služby potíže již dříve, ale i ve městech majících přes jeden milion obyvatel.
Potvrdili to pracovníci stanic rychlé záchranné služby z deseti ruských regionů. Například v Nižním Novgorodu pracovníci sedmi z devíti stanic rychlé první pomoci nedokázali v předepsaném čase dorazit k přibližně polovině případů, tato situace je ale podle představitelů odborové organizace záchranářů typická pro celé Rusko, a jako výjimečné jsou jmenovány pouze případy mnohonásobně překračující normu.
Jeden z pracovníků z Brjansku uvedl, že doba čekání na rychlou záchrannou službu může v tomto městě dosáhnout i deseti hodin. Například požadavek pacienta, jehož vstupní diagnóza byla srdeční nedostatečnost s možností jeho poškození, byl zaznamenán 13:44 a předáno jednotce rychlé záchranné služby v čase 21:55, tedy po přibližně osmi hodinách, a to i přesto, že byl požadavek označen jako urgentní.
V Nižním Novgorodu trvalo předání požadavku na rychlou záchrannou službu osádce u osoby s projevy psychózy a známkami agrese přes šest hodin. Jiný místní pacient, u kterého byla oznámena ostrá bolest a otoky končetin, čekal na záchrannou službu přes osm hodin, a bylo by možné jmenovat ještě mnoho dalších podobných případů.
Jeden ze záchranářů ze Stavropolu informoval o tom, že v jedné ze stanic v tomto regionu je ve službě pouze jeden vůz záchranné služby namísto požadovaných čtyř. Z tohoto důvodu může v čase jarních a podzimních epidemií trvat čekání na sanitku rychlé záchranné služby tři hodiny i více. Tento stav je dán jak nedostatkem lékařského personálu, tak i řidičů, v již zmíněném Nižním Novgorodu je rychlé záchranná služba obsazena pouze z 58%.
Připomeňme, že již před zahájením invaze na Ukrajinu zaujímalo Rusko 141. místo na světě v žebříčku financování rychlé záchranné služby, a s pokračujícími škrty ruské vlády se situace v téro službě dále dramaticky zhoršila. Zde je vidět jedna z příčin výrazně nižší průměrné délky života Rusů oproti evropským státům, a vzhledem ke chronickému podfinancování tohoto odvětví není příliš vysoká šance, že by se stav ruské rychlé záchranné služby zlepšil i po ukončení konfliktu.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Sirény se dnes rozezněly nad jižním Izraelem poté, co na něj byly z Pásma Gazy Hamásem vypáleny dvě rakety. Ty mířily na pobřežní město Aškelon. Izraelské protivzdušné obraně se podařilo obě rakety zlikvidovat a předejít tak obětem na životech nebo škodám na majetku.
Izraelská armáda potvrdila, že dnes vyhodila do povětří bývalou Nemocnici turecko-palestinského přátelství v centrálním Pásmu Gazy, protože ji používali agenti Hamásu. V reakci na důvod proč došlo k úderu IDF tvrdí, že provedla nálet na skupinu operativců Hamásu, kteří se skrývali v nemocnici, tu teroristická skupina proměnila v „teroristickou infrastrukturu”. Nemocnice podle jejich vyjádření nebyla přes rok využívána ke své původní funkci.
Libanon: Izraelské letectvo v noci ze čtvrtka na pátek provedlo letecký úder na sklad zbraní a munice Hizballáhu ve městě Džabal v jižním Libanonu. Soudě podle velikosti exploze se jednalo o velký sklad. Útok je součástí kampaně oslabení Íránských proxy skupin na pozadí obnovených bojových operací v Pásmu Gazy.
Sýrie: V lokalitě Duwajr na východě provincie Deir ez-Zor došlo k ozbrojenému útoku na pozice bezpečnostních sil nového režimu, přičemž je známa nejméně jedna oběť. Místní zdroje uvádějí, že podle jejich informací útok provedli teroristé IS. Pokud by se tato informace potvrdila, jednalo by se o první věrohodně zaznamenaný teroristický útok na příslušníky nového režimu od prosince 2024.
Z oblasti Tišrínu a Manbídže dnes nejsou hlášeny žádné relevantní informace.
Africká vsuvka: Milbloger Majakovsk píše, že se jednotkám armády jižního Sudánu podařilo v hlavním městě Chartůmu dobýt prezidentský palác a vytlačit odtud příslušníky nepřátelských milic rychlého nasazení (RSF) . Palác byl od začátku občanské války pod kontrolou RSF.
Dnešní Třešnička™ bude otázkou na idENTity: je to ag-ENT nebo dem-ENT? Americký prezident Donald Trump se během tiskové konference v Bílém domě totiž vyjádřil k ruským útokům na Ukrajinu, které pokračují navzdory tomu, že ruský diktátor Vladimir Putin slíbil jejich zastavení. Na otázku novináře, zda Spojené státy plánují nové sankce vůči Rusku kvůli dalšímu ostřelování, Trump odpověděl: „Oni jsou ve válce mezi sebou. V mnoha oblastech máme příměří, momentálně všechno probíhá velmi dobře.“ Trump dále řekl, že „někteří vojáci byli obklíčeni jinými vojáky“, a vyjádřil přesvědčení, že brzy dojde k úplnému příměří, po kterém bude následovat mírová dohoda. Také prohlásil, že se již rozběhla jednání o „územním rozdělení“, která probíhají právě teď. Tolik tedy Donald “Jájin” Trump, the dealmaker, best president in the universe. Pokud je tohle hlava nej(ne)mocnějšího národa na světě, tak Putinovi asi už jen kafíčko.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
