(2 776 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 22. března podnikly ruské síly masivní útok na Ukrajinu s nasazením 179 úderných dronů Šahed a dalších typů bezpilotních prostředků. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny byly drony vypuštěny z oblastí Millerovo, Primorsko-Achtarsk a z mysu Čaud na okupovaném Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala zneškodnit 100 nepřátelských cílů nad jižními, severními a centrálními oblastmi země. Nálet odrážely letecké síly, jednotky protivzdušné obrany, systémy elektronického boje a mobilní palebné skupiny ukrajinských ozbrojených sil a obranných složek.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že nad sedmi regiony Ruské federace bylo sestřeleno 47 ukrajinských dronů. Podle dostupných informací bylo šest dronů zničeno nad Rostovskou oblastí, přičemž ruské telegramové kanály uvedly, že v Rostově na Donu jeden z dronů údajně zasáhl obytný dům, což vedlo ke zranění dvou osob. Exploze byly hlášeny také v oblasti Salsk v Rostovské oblasti, kde se nachází ropný terminál; místní obyvatelé zaznamenali nejméně pět výbuchů. Další exploze byly hlášeny v Samaře, kde podle tamního gubernátora Vjačeslava Fjodorščeva ruská PVO sestřelila dron, jenž se údajně pokusil zaútočit na průmyslový podnik v oblasti Čapajevsk. Pravděpodobně se jednalo o závod Promsintez, jeden z klíčových ruských podniků na výrobu výbušnin. Ukrajinská strana, která je z těchto útoků obviňována, se k incidentu dosud nevyjádřila.
Neplecha v Rusku:
Bělgorodské bogaloo: Podle ruského kanálu ArchandělSpetsnaza, napojeného na neonacistický prapor Rusíč, pokračují v Bělgorodské oblasti intenzivní boje. Zmíněný zdroj tvrdí, že ruské síly údajně způsobují ukrajinským jednotkám ztráty, avšak dodává, že Ukrajinci ve svém tlaku v okolí Děmidovky nepolevují. Ukrajinské zdroje k této situaci prozatím neposkytly žádné informace, proto je třeba k tvrzením ArchandělSpetsnaza přistupovat s rezervou.
Kursk: V Kurské oblasti pokračují poziční boje. Během dnešního dne však nebyly hlášeny žádné významné změny. Tato část fronty dnes beze změn.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty pokračují boje v okolí Dvoričné. Podle ukrajinského zdroje DeepstateUA došlo k ruskému postupu západně od Ivanivky na západním břehu řeky Žerebec a také východně od Jampolivky. Na jihu této fronty nadále probíhají poziční boje v Serebrjanském lese. V Bilohorivce se ukrajinští obránci snaží odrazit další pokusy ruských sil o postup směrem na západ.
Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru dnes nepřišly žádné nové zprávy. Tato část fronty beze změn.
Doněcká fronta: V Torecku jsme nezaznamenali žádné nové změny.
Boje pokračují ve směru na Pokrovsk v oblastech Lysivku, Ševčenko, Piščané a Kotlyného. Ruským silám se zde nadále nedaří získat zpět iniciativu. Jižně od Pokrovsku byly zaznamenány útoky ruských dronů na ukrajinské pozice v Naděždince, což naznačuje, že západní část této vesnice je stále pod kontrolou ukrajinských obránců.
Jižní fronta i Chersonská je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Speciální vyslanec amerického prezidenta pro Blízký východ Steve Witkoff uvedl, že hlavním problémem při řešení rusko-ukrajinské války je otázka Krymu a “čtyř regionů” (kde Rusko uspořádalo nelegální referenda o připojení k Ruské federaci). Uvedl to v podcastu Tuckera Carlsona Witkoff. Podle jeho tvrzení je většina obyvatel těchto regionů údajně ruskojazyčná a chtěla se připojit k Rusku. Witkoff dále uvedl, že připojení okupovaných území k Rusku bylo „vždy problémem“, o kterém se nikdo nechtěl otevřeně bavit, a označil ho za „slona v porcelánu“. Dalším klíčovým problémem je podle něj ústavní otázka na Ukrajině, která se týká toho, zda a do jaké míry může Kyjev ustoupit v otázce ztráty území. Witkoff rovněž vyjádřil názor, že Rusko pravděpodobně neusiluje o obsazení celé Ukrajiny, neboť podle něj „dostalo, co chtělo“. Tato vyjádření naznačují snahu části amerických politických kruhů o diskusi nad územními ústupky jako možným klíčem k ukončení konfliktu, což je však v rozporu s dosavadním postojem Kyjeva, který trvá na obnově územní celistvosti v mezinárodně uznávaných hranicích.
Podle informací deníku Welt am Sonntag zvažuje Čína možnost zapojení do mírové mise na Ukrajině v rámci tzv. „koalice ochotných“, o níž se hovoří v diplomatických kruzích EU. Čínští diplomaté v Bruselu údajně konzultovali s evropskými představiteli, jak je tento krok vnímán a zda je považován za vhodný. Evropské politické kruhy uvedly, že účast Číny na případné mírové misi by mohla ovlivnit postoj Moskvy k přijetí takových sil, přičemž situaci označily za „choulostivou“. Dosud však neexistují oficiální informace o tom, že by Čína skutečně měla do mise vstoupit. Připomeňme, že 2. března svolal britský premiér Keir Rodney Starmer do Londýna summit s účastí 18 lídrů z Evropy, Kanady a Turecka, kde se jednalo o ruské válce proti Ukrajině a širších otázkách evropské bezpečnosti. Starmer tehdy oznámil vznik „koalice ochotných“ zaměřené na ochranu Ukrajiny a zajištění míru, přičemž každá země má individuálně rozhodnout o své formě příspěvku.
Estonsko oznámilo poskytnutí vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 100 milionů eur, což zahrnuje dodávky bezpilotních letounů, pozemních vozidel, plavidel, zdravotnického vybavení a dalšího materiálu, přičemž detaily o počtu a termínech dodávek nejsou z bezpečnostních důvodů zveřejněny. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur připomněl, že jeho země se zavázala poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 0,25 % HDP ročně, a vyzdvihl zapojení estonských výrobců obranného průmyslu. Katri Raudsepp, zástupkyně ředitele Estonského centra pro obranné investice, uvedla, že vláda brzy podepíše smlouvy s výrobci, aby mohla pomoc dodat co nejdříve. Estonské ministerstvo obrany zároveň oznámilo, že letos svůj příspěvek Ukrajině ještě navýší o další čtvrtinu. Kromě vojenských dodávek Estonsko přispívá k výcviku ukrajinských vojáků a spolupracuje s Lucemburskem na IT iniciativě zaměřené na podporu Ukrajiny.
Německo definitivně schválilo zrušení rozpočtových limitů na výdaje na obranu, což umožní výrazné navýšení financí určených na modernizaci ozbrojených sil a související oblasti. Bundesrat podpořil zákon, který uvolňuje tzv. dluhovou brzdu zakotvenou v německé ústavě pro výdaje na obranu, civilní ochranu, zpravodajské služby a kybernetickou bezpečnost. Na všechny tyto výdaje přesahující 1 % HDP si bude Německo moci v budoucnu brát úvěr. Rozpočtová opatření, která ústavní změna umožnila, by podle odhadů mohla dosáhnout více než 1 bilionu eur, z čehož se očekává, že 400 miliard eur bude vynaloženo na obranu, dalších 400 miliard eur na infrastrukturu a 100 miliard eur na ochranu klimatu, což prosadila strana Zelených. Orgány jednotlivých spolkových zemí rovněž získají větší pravomoci v oblasti finanční politiky. Zákon nyní čeká na podpis spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, přičemž Spolkový ústavní soud již dříve potvrdil jeho zákonnost, což podpis pravděpodobně urychlí.
Spojené království již proškolilo 24 ukrajinských adeptů na piloty v rámci programu Interstorm, jehož cílem je připravit ukrajinské piloty na ovládání stíhacích letounů F-16. Ročně plánuje RAF vycvičit dalších 20 pilotů. Po úvodní šestiměsíční fázi výcviku ve Spojeném království, zahrnující základy navigace, letecké taktiky a intenzivní kurzy angličtiny, budou kadeti pokračovat ve Francii na letounech Alphajet a následně v Rumunsku, kde se zaměří na praktický výcvik na letounech F-16. Tito aspirující piloti již absolvovali čtyři roky výcviku na ukrajinské letecké škole a mají zkušenosti s pilotováním sovětských letounů L-39. Zkrácený výcvikový program, trvající 18 měsíců místo obvyklých dvou a půl až tří let, je navržen s cílem co nejrychleji začlenit nové piloty do bojových operací. Ukrajina očekává dodávku téměř 70 letounů F-16, poskytnutých Dánskem, Nizozemskem a Řeckem, které mají zlepšit schopnost země chránit kritickou infrastrukturu před raketovými a dronovými útoky. Výcvik je veden dobrovolnými rezervisty a instruktory RAF, přičemž každý let ukrajinských kadetů nahrazuje letový čas britských studentů. Program Interstorm, jehož součástí jsou i instruktoři z Belgie, Dánska, Rumunska, USA, Francie a Portugalska, je považován za klíčovou součást úsilí o modernizaci ukrajinského letectva na standardy NATO a jeho pokračování se očekává i po případném příměří.
Francouzský ministr hospodářství Eric Lombard oznámil, že obranné společnosti budou potřebovat přibližně 5 miliard eur na urychlení výroby v rámci posilování obranných kapacit země. Tento krok je součástí snahy zvýšit výdaje na obranu z 2,1 % na 3,5 % HDP, přestože Francie již nyní čelí vysokému rozpočtovému deficitu a veřejnému dluhu. Lombard uvedl, že veřejná banka Bpifrance spustí nový fond na financování obranných projektů v hodnotě 450 milionů eur, do kterého budou moci občané investovat minimálně 500 eur s dlouhodobým závazkem. Tato iniciativa byla oznámena před setkáním na ministerstvu financí za účasti soukromých investorů a zbrojního průmyslu, jehož cílem je nalézt prostředky na rozvoj obranného sektoru. Guvernér francouzské centrální banky Francois Villeroy de Galhau současně varoval před nadměrným utrácením a zdůraznil nutnost, aby byly náklady na obranu kryty z účelově vázaných fondů.
Francie tiše spustila novou výrobní linku na výrobu střelného prachu pro dělostřelecké granáty, kterou provozuje společnost Eurenco ve městě Bergerac. Tato linka, která zahájí provoz v lednu 2025, bude prioritně dodávat produkty pro Ukrajinu. Výstavba nových výrobních zařízení začala v dubnu 2024 a zahrnovala vznik 15 nových budov na 15hektarovém pozemku. Projekt, známý jako „PURPLE“, má za cíl zavést plně automatizovanou linku s moderními technologiemi pro zvýšení spolehlivosti a efektivity výroby. Po dosažení plné kapacity v roce 2027 má závod produkovat 1 200 tun střelného prachu ročně, což odpovídá přibližně 500 000 modulárních náloží pro 155mm granáty. Společnost Eurenco investovala do této expanze přibližně 100 milionů eur, z toho 90 % směřovalo přímo do Bergeracu, přičemž další finanční podporu ve výši 10 milionů eur poskytl francouzský stát a 47 milionů eur pocházelo z evropského fondu ASAP. Výkonný ředitel Eurenco Thierry Franco uvedl, že společnost má pevné objednávky až do roku 2032, přičemž poptávka výrazně převyšuje současné výrobní kapacity. Společnost plánuje investovat dalších 500 milionů eur do rozšíření výroby v závodech ve Švédsku (Karlskoga) a Belgii (Clermont) s cílem reagovat na rostoucí poptávku po munici v souvislosti s pokračujícími vojenskými konflikty a zvýšenými obrannými potřebami evropských států.
Dnes se po delší době vrátíme ke stavu ruské železnice, ta v současné době prožívá řekněme nikoli nejlepší období. Na úvod zmíníme to, že železniční dopravci Pobaltských států (tedy Litvy, Lotyšska a Estonska) zahájili registraci vagónů v jednotném evropském systému EVR, a současně vystupují ze systému GTT, který sdružoval železniční dopravce ze zemí bývalého Sovětského Svazu. Ten má sídlo v Moskvě, což pro Pobaltí představuje bezpečnostní riziko, neboť pomocí něj mohou Rusové snadno sledovat železniční přepravu v Pobaltí. Po odpojení Pobaltí z jednotného energetického systému postsovětského provozu a synchronizace s jednotnou evropskou energetickou sítí tak postupné vystoupení z ruského systému GTT představuje další krok Pobaltí k integraci do evropských struktur.
Vrátíme se ale k tomu, jak v současné době vypadá přeprava na ruské železnici, a jako příklad použijeme jednu zásilku uhlí, která byla přepravována z Kuzbasu jednomu ze zákazníků na Blízkém východě. Potíže na železnici způsobily, že namísto Novorosijska byla nakonec zásilka dopravena do Usť-Lugy, což si vynutilo následnou přeprava lodí okolo celé Evropy na Blízký východ. Ziskovost takto zorganizované přepravy byla nutně přinejmenším sporná.
Potíže ruského přepravce, který má podobnou přepravu realizovat, začínají tím, že RŽD (ruská železnice) v současnosti vzhledem k vytížení odmítá přepravovat prázdné vagony. Jeho prvním úskalím je tak zajistit vagóny pro samotnou realizaci zakázky. Jakmile se mu to podaří a vagóny naloží, musí nyní čekat, až je RŽD zařadí do grafikonu a zahájí přepravu. To opět vzhledem k jejímu přetížení není tak snadné, neboť přibližně 40% nákladů není vůbec přebíráno RŽD k přepravě, a mohou čekat měsíc i déle, než je vůbec jejich přeprava zahájena. Přičemž producent často nemá dostatečné skladové kapacity, a musí tak až do okamžiku převzetí nákladu například utlumit výrobu.
Okamžikem zahájení přepravy však potíže přepravce stále ještě nekončí. V předchozích letech běžně užívaný elektronický systém sledování nákladů není nyní dostupný ani pro přepravce, ani například pro přístavy, a tak není možné vzdáleně sledovat pohyb nákladu. Někteří přepravci se tak vracejí k tradici z hluboké minulosti, kdy každý náklad doprovází personál přepravní společnosti, který dohlíží na jeho pohyb. Současně je mezi Kuzbasem a Usť-Lugou pět oblastních správ RŽD, a na jejich hranicích dochází vždy k přeřazování vlaků a výměně lokomotiv. Blíže jsme tento systém popisovali v naší ekonomické rubrice dne 7.9., zde jen dodejme, že na každém z přeřazovacích nádraží může náklad opět uvíznout na blíže nespecifikovanou dobu.
Vzhledem k přechodu zpět k dokumentaci v papírové formě, kterou má u sebe strojvůdce daného vlaku, se také i u nepřetížených přeřazovacích nádraží nutně prodlužuje čas od přijetí k opětovnému vypravení nákladu. Průměrná rychlost přepravy se započtením času potřebnému k přeřazování tak u RŽD v současnosti klesla ze 40 na 30 km/h,
Přičemž je potřeba mít na paměti, že se v Rusku vzhledem k velkým vzdálenostem a nevalnému stavu silniční sítě zejména ve vzdálenějších regionech transportuje po železnici přibližně 80% veškerého nákladu, a takovéto potíže nutně způsobí recesi v celých sektorech ruské ekonomiky. V Evropě by potíže železniční přepravy vyřešila alespoň částečně, silniční přeprava, v Rusku se ale nákladní přeprava po silnici nachází ve stejné krizi jako ta železniční, jak jsme informovali 28.1. Bez funkční logistiky si pak lze jen obtížně představit fungování celé ekonomiky.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Izraelské letectvo a pozemní síly pokračují v bojových operacích v pásmu Gazy. Během dneška nedošlo k žádným významným změnám.
Libanon: Příslušníci Hizballáhu dnes vypálili šest raket na izraelské město Metula. Izraelská protivzdušná obrana sestřelila tři z nich, zatímco zbylé tři dopadly na území Libanonu. Tento útok je prvním raketovým incidentem na severní hranici Izraele od prosince loňského roku. Dnešní útok se obešel bez obětí a škod na majetku.
Libanonská armáda během dne zajistila tři ze šesti odpalovačů raket použitých při útoku na Metulu a následně je zničila.
V reakci na tento útok provedlo izraelské letectvo několik desítek úderů na operativce a infrastrukturu Hizballáhu po celém území Libanonu, přičemž zasáhlo zejména raketové odpalovače a jedno z velících středisek. Izraelská armáda oznámila, že tento útok považuje za hrubé porušení podmínek příměří a avizovala, že Hizballáh ponese následky.
Sýrie: Izraelské letectvo v noci z pátku na sobotu provedlo nálety na vojenskou leteckou základnu ve městě Palmýra a přilehlé vojenské letiště T-4. Útok byl proveden na základě informací izraelské vojenské zpravodajské služby, která obě lokality delší dobu monitorovala.
Africká vsuvka:
Sudán: Podle milblogera Majakovského se po pádu prezidentského paláce síly SFA přesouvají k posledním ohniskům odporu Sil rychlého nasazení (RSF). Pravidelná armáda pokračuje v postupném získávání kontroly nad hlavním městem Chartúmem. Během dnešních bojů se jim podařilo postoupit až k mezinárodnímu letišti. Majakovsk rovněž informuje, že se začínají objevovat zprávy o stažení jednotek RSF z centra města. Tyto síly údajně ustupují podél silnice Al Ghaba, kde probíhají střety s armádou.
Mozambik: Teroristé z hnutí Islámský stát zaútočili na křesťanskou vesnici Iba v okrese Meloco, provincii Cabo Delgado. Při útoku byl zabit jeden místní obyvatel a shořelo 40 domů. Místní vláda se k incidentu zatím nevyjádřila. Roste znepokojení nad stupňujícími se útoky na civilní obyvatelstvo a ozbrojené složky, které se v zemi stávají vážným bezpečnostním problémem.
Dnešní Třešnička™ je jak to lovestory ve Fantomovi Opery. Když Spojené státy v roce 1776 koply britskou korunu do zálivu a postavily svou republiku na principech svobody, věděly dobře, proč to dělají. Prvních deset dodatků k americké ústavě – slavná Listina práv – je de facto katalogem všeho, co Británie dělala špatně. Právo na svobodu slova? Aby Londýn už nikdy nemohl umlčet kolonie. Právo na držení zbraní? Aby se lid mohl bránit proti monarchii. Zákaz krutých trestů? Malá pojistka proti britským vězením, která měla blíž ke středověku než k civilizaci. A teď, po více než 200 letech, Donald Trump nadšeně hlásá: „Miluju krále Karla! Commonwealth? Jasně, zní to skvěle!“ To je asi jako kdyby si Izrael po 2000 letech pozval Římany zpátky, aby jim zkolaudovali další chrám. Jasně, Spojené státy a Británie za poslední století společně vyhrály dvě světové války, ale to neznamená, že se teď musí znovu shledat jako milenci po rozvodu. Návrat k monarchii by tedy byl asi tak logický, jako kdyby Polsko slavnostně pozvalo zpátky cara nebo Francouzi pozvali Brity, aby jim opět dohlédli na vinné sklepy. Pokud Trump opravdu věří, že Amerika v Commonwealthu je dobrý nápad, měl by si připomenout, že revoluce nebyla jen hlučnější čajový dýchánek. Ale kdo ví, možná se mu zalíbil titul Sir Donald of Mar-a-Lago.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
