(3 375 slov, doba čtení 18 minut)
V noci na 4. dubna podnikly ruské síly masivní útok na Ukrajinu za použití 78 útočných dronů typu Šahed a cvičných (simulačních) dronů. Podle ukrajinské protivzdušné obrany bylo k 8:30 ráno potvrzeno sestřelení 42 útočných bezpilotních prostředků na severu, východě a ve středu země. Dalších 22 klamných dronů zmizelo z radarů, přičemž nebyla zaznamenána žádná škoda.
Ruské síly provedly 4. dubna útok na město Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti. Oznámil to šéf oblastní správy Serhij Lysak. Podle Oleksandra Vilkula, předsedy městské obranné rady, byla nad městem odpálena balistická raketa, která zasáhla centrum obytné čtvrti. Úder dopadl v blízkosti dětského hřiště. Počet obětí útoku vzrostl na 14, mezi nimi je šest dětí. Více než 50 lidí bylo zraněno. Údaje nejsou konečné. Na místě vypukly požáry a byly poškozeny výškové obytné budovy. Záchranáři stále sčítají oběti a škody.
Neplecha v Rusku:
Belgorodská oblast: Boje v tomto sektoru vstoupily do čtvrtého týdne a ukrajinské jednotky stále drží pozice v obcích Děmidovka a Popovka, které obsadily během ofenzívy zahájené 18. března. Ruským silám se nedaří tyto vesnice znovu ovládnout, a proto zesilují letecké údery. Na dostupných záběrech je vidět útočný vrtulník Mi-28, jak útočí neřízenými raketami poblíž Kondratovky, asi 7 km od kontaktní linie. Zajímavostí je, že Ka-52 jsou zde méně časté, přestože dříve jeden z Mi-28 utrpěl poškození po zásahu HIMARSem.
Do oblasti byly přesunuty jednotky praporu „Anvar“ a oddíly „Achmat“, ale dle ruských zdrojů je síly na místě již výrazně více. Ruské drony systematicky ničí objekty, kde se ukrývá ukrajinská pěchota. Na nově publikovaných záběrech je vidět zničená technika AFU, včetně inženýrských vozidel, která svědčí o pokusu o průlom. Podle některých ruských zdrojů nyní Ukrajinci těží ze zředění ruských sil a snaží se zatlačit ruskou obranu do šíře celé pohraniční linie, čímž brání její konsolidaci. Boje zde s vysokou pravděpodobností budou pokračovat i v následujících dnech.
Kurská oblast: Podle ukrajinského analytika Petrenka došlo k útokům na ruské pozice v oblasti západně od obce Melovoy. Útočící síly měly vycházet ze zalesněného terénu směrem na Olešné. Rozsah a výsledek těchto operací zatím nejsou potvrzeny nezávislými zdroji.
Sumská oblast: Tato část fronty dnes beze změn. Pokračují poziční střety v okolí obcí Basovka a Žuravka bez potvrzených posunů jedné či druhé strany.
Severovýchodní fronta: Ruským jednotkám se podařilo překročit řeku Oskil a proniknout do východní části vesnice Kamjanka. Zde byly následně zasaženy ukrajinskými drony a boje nadále pokračují. Jižněji, poblíž obce Tereny, se okupanti snaží využít údolí severně od Novoljubivky k postupu, což začíná vytvářet tlak na obranné pozice AFU. V ostatních částech této fronty jsme nezaznamenali nové změny.
Bachmutská fronta: Západně od areálu továrny na žáruvzdorné cihly v Časiv Jaru došlo k úderům ruských dronů, ale situace na linii zůstává beze změn. Boje zde evidentně pokračují bez jasného postupu jedné ze stran.
Doněcká fronta: V Torecku ruské síly postoupily v areálu šachty dolu Toreckaja, což potvrzuje DeepStateUA. Na jižním okraji města okupanti podnikají pokusy obejít sídliště Zabalka pomocí motocyklů a obrněných transportérů, nicméně při těchto manévrech utrpěli těžké ztráty.
Ve směru na Pokrovsk probíhají boje v několika lokalitách – Zelené, Ševčenko, Kotlyného a jižně od Tarasivky – ale bez potvrzených posunů. Jižněji, v oblasti Andrijivky a Konstantynopilu, došlo k větším střetům. V Andrijivce ukrajinská obrana zlikvidovala ruský mechanizovaný útok, při němž okupanti přišli o 3 tanky, 11 BTR a 58 vojáků. Video ze zásahu ukazuje chaotickou reakci ruské kolony, svědčící o nízké úrovni výcviku. V Konstantynopilu byl další útok rovněž odražen, přičemž samotná vesnice zůstává v pásmu nikoho.
U Veliké Novosilky ukrajinské drony zaútočily na ruské pozice jižně od obce Vesele. Některé ruské zdroje tvrdí, že obec je pod jejich kontrolou, avšak tato informace zatím nebyla nezávisle potvrzena.
Jižní fronta (Záporožská oblast): Ukrajinská vojenská rozvědka oznámila zničení obrněného vozidla Tigr u Melitopolu, které přepravovalo příslušníky jednotky „Achmat Vostok“, loajální Ramzanu Kadyrovovi. Vozidlo vybuchlo 3. dubna na okraji města. Podle dostupných údajů útok způsobil smrt nejméně pěti členů osádky. Ukrajinská rozvědka akci označila za odvetu za válečné zločiny.
Diplomatické a politické události:
Rubio: Rusko musí rozhodnout o ukončení války během týdnů, ne měsíců. Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa očekává od Ruska rozhodnutí o ukončení války v řádu týdnů, nikoli měsíců. V současnosti podle něj Moskva porušuje příměří. Rubio to uvedl po skončení jednání ministrů zahraničí NATO. „Pokud někdo hraje o čas a jen čeká, nebude nás to zajímat. Prezident Trump nespadne do pasti nekonečných jednání,“ řekl Rubio. Zdůraznil, že rozhodnutí by mělo padnout brzy – ne za půl roku, ale během několika týdnů. Pokud se tak nestane, Spojené státy podle něj přehodnotí svůj přístup. Dodal také, že Rusko odmítlo úplné příměří a přišlo jen s návrhem částečného zastavení bojů, které už navíc několikrát porušilo. „Jde o činy. […] Pokud nemáte zájem o mír, oddalujete proces, vymýšlíte výmluvy… My nic z toho nebudeme tolerovat,“ uzavřel šéf americké diplomacie.
V Kyjevě jednají Francie, Británie a Ukrajina o vyslání vojenského kontingentu. Dnes 4. dubna začala v Kyjevě jednání zástupců Francie, Velké Británie a Ukrajiny o možnosti vyslání zahraničního vojenského kontingentu na Ukrajinu. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informuje server Suspilne. Jednání probíhají na úrovni náčelníků generálních štábů. Francouzskou delegaci vede generál Thierry Burckhardt, britskou admirál Anthony Radakin. Během dne mají absolvovat řadu setkání s ukrajinským velením. Na dnešek je rovněž plánováno jejich setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Cílem návštěvy francouzsko-britské delegace v Kyjevě je projednat možnosti nasazení zahraničního vojenského kontingentu na ukrajinském území.
Trumpova podpora klesla na 43 %, nejméně od návratu do úřadu. Popularita prezidenta Donalda Trumpa klesla na 43 %, což je nejnižší hodnota od jeho návratu do Bílého domu. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters/Ipsos. Trump dosáhl svého historicky nejvyššího hodnocení v lednu 2017 (49 %), nejnižšího pak v prosinci téhož roku (33 %). Jeho současný pokles důvěry začal krátce po návratu do úřadu v lednu 2024, kdy měl podporu 47 %. K 21.–23. březnu to bylo 45 %, a na začátku dubna už jen 43 %. Průzkum dále ukázal, že 57 % respondentů považuje Trumpovo řízení ekonomiky za příliš chaotické. S tímto výrokem souhlasí 90 % voličů demokratů, ale jen 25 % republikánů. Dále 52 % dotázaných uvedlo, že zvyšování cel na automobily a náhradní díly negativně ovlivní jejich blízké. Přibližně třetina Američanů — převážně republikánů — si naopak myslí, že cla škody nezpůsobí.
Trumpova cla poškodí americký zbrojní průmysl, varují experti. Cla zavedená prezidentem Donaldem Trumpem mohou zasáhnout i americký obranný průmysl – zvýší výrobní náklady a zkomplikují mezinárodní spolupráci v oblasti zbraní. Píše o tom server Politico s odvoláním na své zdroje. Podle odborníků mohou cla narušit globální dodavatelské řetězce, které Pentagon budoval desítky let. Výsledkem by bylo zdražení amerických zbraní a komplikace pro mezinárodní projekty, jako je například společná výroba ponorek s Velkou Británií a Austrálií. Diplomaté a experti varují, že snaha USA o “větší soběstačnost” může přimět partnery hledat jiné možnosti mimo spolupráci s Washingtonem. To by mohlo narušit důvěru, na níž je globální zbrojní průmysl postaven. Bílý dům ve svém výnosu uvedl, že USA by měly produkovat klíčové součástky bez „nadměrné závislosti na dovozech“. Politico ale upozorňuje, že to je mnohem složitější, než se zdá – mnoho zahraničních firem, na nichž Pentagon závisí, bude nyní čelit clům. „Dočkáme se výpadků, odvety a některé klíčové materiály buď dramaticky zdraží, nebo vůbec nebudou dostupné,“ varuje Bill Greenwalt, bývalý úředník Pentagonu pro nákup zbraní.
Trump sníží cla jen výměnou za něco opravdu výjimečného. Prezident Donald Trump uvedl, že je ochoten snížit cla, pokud mu jiné země nabídnou „něco fenomenálního“. Píše o tom Bloomberg. Během rozhovoru na palubě Air Force One obhajoval Trump svůj celní program i navzdory propadu akciových trhů. Ocenil snížení úrokových sazeb a uvedl, že ekonomická nejistota je „pod kontrolou“. „Cla nám dávají obrovskou vyjednávací sílu,“ řekl prezident a dodal, že se mu ozývají státy z celého světa. Na otázku, zda tedy zvažuje zmírnění restrikcí, odpověděl, že to záleží na tom, co bude nabídnuto. „Pokud nám někdo nabídne něco opravdu výjimečného… pak o tom můžeme mluvit,“ řekl Trump. Jeho vyjádření přišlo po jednom z nejhorších dní na burzách od dob pandemie covidu-19. Index S&P 500 přišel o 2,5 bilionu dolarů a propadl se o 5 %. Index Russell 2000 spadl o 20 % oproti maximu z roku 2021. Dolar ztratil 1,5 %.
Trumpovi poradci radí “Nevolej Putinovi, dokud neslíbí příměří”. Blízcí poradci amerického prezidenta Donalda Trumpa mu doporučují, aby zatím nevolal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, dokud ten výslovně neslíbí úplné příměří. S odvoláním na své zdroje o tom informuje NBC News. Dva vysocí představitelé Trumpovy administrativy uvedli, že telefonát mezi Trumpem a Putinem zatím není plánován. Zároveň ale připustili, že prezident se může kdykoliv rozhodnout, že s ruským lídrem mluvit chce — bez ohledu na doporučení. Už v neděli 30. března Trump v rozhovoru pro NBC News řekl, že má v plánu s Putinem mluvit během týdne (31. března až 6. dubna). Také vyjádřil silné rozhořčení nad tím, že Putin zpochybnil legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Ministr obrany USA bude vyšetřován kvůli používání aplikace Signal pro tajné komunikace. Úřadující inspektor generálního úřadu Pentagonu oznámil, že ministr obrany USA Pete Hegseth a další představitelé ministerstva budou vyšetřováni kvůli používání aplikace Signal, a to po úniku utajovaných informací týkajících se útoků na Húsíje. Podle agentury Associated Press není Signal určen k práci s utajovanými informacemi a nepatří do oficiální komunikační infrastruktury Pentagonu. Kontrola se bude rovněž týkat dodržování pravidel pro nakládání s utajovanými materiály a archivaci. Podle zákona musí členové administrativy přeposílat oficiální komunikaci na vládní e-maily, aby byly zachovány ve federálním archivu. Když byl prezident Donald Trump na tuto záležitost dotázán, odmítl se jí dále zabývat a označil ji za „zbytečnou kachnu“.
EU chystá sankce proti sociální síti X kvůli šíření nelegálního obsahu a dezinformací. Evropská unie konečně připravuje sankce proti sociální síti X (dříve Twitter), která patří Elonu Muskovi. Důvodem je porušování evropské legislativy v oblasti boje proti nelegálnímu obsahu a dezinformacím. Informuje o tom The New York Times s odvoláním na vlastní zdroje. Podle nich by sankce měly být oznámeny v létě a půjde o první uplatnění nového evropského zákona, který má donutit provozovatele sociálních sítí k odpovědnosti za obsah na jejich platformách. Sankce by mohly zahrnovat pokuty ve výši přesahující miliardu dolarů a také požadavky na změny v provozu sítě. Evropští regulátoři prý zvažují, jak vysokou pokutu uložit, přičemž berou v potaz i riziko vyhrocení vztahů s prezidentem Trumpem. Cílem je nastavit precedent pro ostatní technologické firmy. Šetření bylo zahájeno už v roce 2023 a předběžné závěry potvrzují, že X soustavně porušovala platné předpisy. Unie a X se přesto mohou dohodnout na urovnání, pokud X provede požadované změny. Kromě toho X čelí ještě druhému, rozsáhlejšímu vyšetřování ze strany EU kvůli podezření, že se platforma stala „ohniskem nenávistných projevů a dezinformací“.
Otec Elona Muska: Na Putina nelze než pohlížet s respektem. Errol Musk, otec miliardáře Elona Muska, v rozhovoru pro ruskou redakci BBC uvedl, že jejich rodina cítí respekt k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. „Když se na něj podíváte jen jako na člověka a ne v kontextu mezinárodní politiky, těžko v něm nevidět silného lídra,“ řekl Errol Musk. Na otázku, zda má Elon podobný názor, odpověděl, že jejich pohledy jsou si blízké. Podle něj se v jeho okolí často lidé snaží ostatní přesvědčovat, aby Putinovi nedůvěřovali, on sám ho ale považuje za „příklad silného vůdce“. K válce na Ukrajině řekl, že „teprve čas ukáže, kdo ji skutečně začal“. Dodal také, že zpočátku považoval Elonovo rozhodnutí poskytnout Ukrajině síť Starlink za správné, ale jak válka pokračovala, jeho nadšení opadlo. Zároveň odmítl, že by za změnou postoje jeho syna byly finanční zájmy: „Naše rodina má vše, co potřebuje. Nepotřebujeme další peníze.“
Spojené království je podle informací serveru Avions Legendaires připraveno bezplatně poskytnout Ukrajině 8 až 10 vyřazených transportních vrtulníků typu Puma HC.2, které byly staženy ze služby k 31. březnu 2025. Stroje pocházejí ze 33. a 230. perutě RAF a byly dříve dislokovány v jižní Anglii a jihovýchodní Asii (Brunej). Přestože jde o starší platformu původně z 70. let, mezi lety 2012–2014 prošly kompletní modernizací, včetně instalace systémů nočního vidění, moderní protiraketové obrany a kapacity pro přepravu až 15 plně vyzbrojených vojáků. Dar navazuje na nedávné rozhodnutí Portugalska, které odeslalo 8 vrtulníků SA 330J Puma, a přichází v době, kdy Francie zvažuje podobné zapojení.
Dánsko oznámilo 25. balíček vojenské pomoci Ukrajině ve výši 6,7 miliardy dánských korun (přibližně 900 milionů eur) na období 2025–2027, který zahrnuje dodávky systémů protivzdušné obrany, dělostřelectva, podpory pro dronovou a IT koalici a finanční příspěvky na posílení ukrajinského letectva. Významná část prostředků je určena na spolupráci s ukrajinským obranným průmyslem, přičemž tzv. „dánský model“ se osvědčil jako efektivní nástroj pro přímou podporu domácí výroby zbraní a vybavení pro frontu. Kromě materiální pomoci plánuje Kodaň alokovat 1,4 miliardy DKK na spolufinancování dělostřeleckých dodávek prostřednictvím aliančních partnerů a 2 miliardy DKK na pokračování spolupráce s ukrajinskými výrobci v letech 2026–2027.
Německý Bundeswehr oznámil vytvoření nové Divize pro vnitřní bezpečnost, která bude odpovědná za vedení šesti specializovaných pluků a nově zřizovaných operačních mentorských a styčných týmů (OMLT), jejichž cílem je výcvik a podpora tzv. skupin průmyslové bezpečnosti v rámci obranného průmyslu. Tyto týmy, inspirované zkušenostmi z Afghánistánu, budou zajišťovat odbornou přípravu pracovníků vybraných vojensko-technických podniků v oblastech jako ochrana proti sabotáži, obrana před dronovými útoky a reakce na krizové situace. Opatření je součástí dodatkového protokolu k „Operačnímu plánu Německo“ a má řešit očekávaný nedostatek bezpečnostních sil při krizovém nasazení, kdy by kritická infrastruktura a výrobní kapacity mohly být ohroženy. Jelikož značnou část zaměstnanců zbrojního průmyslu tvoří bývalí vojáci, kteří nemohou být v krizové situaci povoláni bez ohrožení produkce, umožní jim nový model kombinovat pracovní činnost s bezpečnostními úkoly. První operační schopnosti se očekávají do 1. dubna 2027, poté budou následovat pravidelná cvičení v délce 96 hodin k ověření připravenosti, organizovaná na žádost ministerstva obrany.
Dánsko se oficiálně připojilo k mezinárodnímu programu CAVS (Common Armoured Vehicle System) zaměřenému na vývoj a společný nákup kolového obrněného transportéru Patria 6×6, přičemž plánuje pořídit celkem 130 vozidel ve dvou tranších za přibližně 250 milionů eur. Technická dohoda s konsorciem byla již podepsána, přičemž první menší část vozidel má být objednána ještě v roce 2025 a větší tranše následovat v roce 2026. Dánsko se tak přidává k Finsku, Švédsku, Lotyšsku a Německu, které v rámci programu CAVS usilují o standardizaci a interoperabilitu v oblasti lehce až středně těžce pancéřované kolové techniky. Finsko, Švédsko a Lotyšsko již objednaly více než 750 kusů různých verzí Patria 6×6, přičemž do budoucna se počítá s vývojem dalších specializovaných variant včetně velitelských, zdravotnických či ženijních.
Polský zbrojní podnik Huta Stalowa Wola (HSW) oznámil rozsáhlý plán rozvoje, jehož stěžejní součástí je výstavba nových výrobních hal v hlavním závodě ve Stalowa Wola, které vytvoří uzavřený výrobní komplex umožňující interní přesuny bez nutnosti vývozu dílů mimo areál. V současnosti probíhá instalace technologií ve čtyřech nových halách, přičemž zahájení výroby se očekává v následujících měsících. V roce 2025 má HSW zaměstnávat přibližně 2 500 pracovníků, z toho 340 v konstrukčních a vývojových odděleních. Výrobní kapacity letos zahrnují téměř 40 houfnic Krab, přes 70 pásových bojových vozidel (včetně Borsuk IFV a velitelských verzí) a více než 100 kolových vozidel (včetně systémů Chunmoo, obrněnců Waran a ženijní techniky). Firma zároveň pokračuje v dodávkách modernizovaných transportérů Rosomak s bezosádkovými věžemi ZSSW-30, určenými i pro nové Borsuky. Do dvou až tří let plánuje HSW zvýšit roční produkci houfnic Krab na 60 kusů a bojových vozidel Borsuk na 100 kusů.
Řecko oznámilo plán rozsáhlé modernizace ozbrojených sil, v jehož rámci hodlá během příštích 12 let investovat přibližně 25 miliard eur, tedy zhruba 3 % HDP ročně. Podle premiéra Kyriakose Mitsotakise je cílem reakce na zhoršující se bezpečnostní prostředí v důsledku války na Ukrajině a rostoucí nestability na Blízkém východě. Klíčovými prvky nové obranné doktríny budou bezpilotní systémy, technologie umělé inteligence, kybernetická bezpečnost a schopnosti vedení ofenzivních kybernetických operací. Ministr obrany Nikos Dendias zároveň deklaroval odklon od tradiční dominance námořnictva v egejském prostoru a přechod k integrovanému přístupu založenému na moderních technologiích. Důraz bude kladen i na rozvoj domácího zbrojního průmyslu, který má sehrát centrální roli v realizaci obranných programů. Součástí strategie je rovněž první zvýšení platů vojenského personálu po 14 letech s cílem přilákat mladé rekruty a stabilizovat personální základnu ozbrojených sil.
Dnes vám přinášíme další z pravidelných hlášení naší požární hlídky, požár tentokrát vypukl v loděnici Oněga, která se nachází v Petrozavodsku v Karelské oblasti. Vzhledem k poloze loděnice (a také proto, že Ukrajinská strana se tomuto požáru nepřihlásila) lze předpokládat, že k požáru došlo z přirozených příčin, tedy z důvodu nehody, neopatrnosti nebo cíleným žhářským útokem lidí spojených s majiteli loděnice.
MČS (tedy v překladu ministerstvo pro v Rusku obvyklé situace) informovalo o tom, že požár zasáhl 1500 metrů čtverečních plochy největší a současně nejmodernější produkční haly této loděnice, přičemž oficiální příčinou požáru byl výbuch plynové nádoby. Připomeňme, že v této loděnici byla v minulém a na počátku tohoto roku realizována jedna z největších vládních investic, zaměřených na rozvoj tohoto sektoru ruského průmyslu. Projekt o názvu “Digitální loděnice“ má pomocí počítačem řízených výrobních linek, distribuce materiálu a dalších aspektů výroby výrazně navýšit výrobní kapacity loděnice, které mají vzrůst ze 3 na 10 lodí ročně.
V květnu minulého roku byly na první fázi této investice z rozpočtu vyčleněny přibližně 2 miliardy rublů, a v lednu tohoto roku nařídil Nikolaj Patrušev (do jehož kompetencí nyní spadá i ruský loďařský průmysl) vyčlenění dalších 2 miliard rublů na druhou fázi této investice. Lze předpokládat, že minimálně část této investice byla požárem zničena, přičemž se nabízí i varianta, že k požáru došlo úmyslně, aby byl utajen rozdíl mezi investovanými prostředky a hotovou montážní halou, kde měla být zahájena výroba. Nejednalo by se o první takový požár v Rusku.
Situace na Blízkém východě:
Izrael a Pásmo Gazy: Izraelské obranné síly (IDF) oznámily rozšíření pozemních operací v severní části Pásma Gazy, konkrétně ve východní čtvrti města Gaza Šedžaja. Cílem těchto operací je rozšíření nárazníkového pásma podél hranice s Gazou. Podle IDF byly zničeny infrastrukturní cíle Hamásu včetně velitelského centra a několik bojovníků bylo zabito.
Izraelská armáda také informovala o úspěšných cílených likvidacích. Mezi zabitými je Mohammed Saleh al-Bardawil, člen propagandistického aparátu Hamásu a hlasatel rádia Al-Aksá, dále zástupce velitele jednotky Nukba, jehož pozici odhalili vojáci 401. brigády a následně provedli přesný úder pomocí dronu. Zabit byl rovněž Saíd Ahmad Abed Chudarí, šéf směnárenské firmy Al Wefaq Co, označené izraelskou vládou za teroristickou entitu kvůli jejímu propojení s financováním Hamásu.
Libanon: Izraelský nálet v přístavním městě Sidon zasáhl obytný dům, v němž se nacházel Hassan Farhat, vysoký představitel Hamásu. Podle IDF vedl síly Hamásu v západním Libanonu a byl odpovědný za více útoků proti izraelským civilistům i vojákům. Mimo jiné zorganizoval raketový útok ze 14. února na základnu IDF v Safedu, při němž zahynul jeden izraelský voják a další byli zraněni.
Sýrie: V Aleppu došlo k výměně 250 zajatců mezi silami syrského režimu a kurdskými skupinami sídlícími ve čtvrti Sheikh Maqsud. Tato výměna je interpretována jako součást snahy o hlubší integraci Kurdy vedené správy (KRG) do syrského státního rámce. Symbolicky tím byla potvrzena snaha obou aktérů o společné vládnutí a stabilizaci vztahů v zemi.
Turecko se distancuje od přímé konfrontace s Izraelem na syrském území. Ministr zahraničí Hakan Fidan zároveň kritizoval izraelské údery, které podle něj ohrožují stabilitu vznikajícího režimu a komplikují boj proti islamistickým skupinám.
Afrika – DR Kongo: Islamisté z takzvaného Islámského státu ohlásili útok na konžské armádní jednotky poblíž vesnice Kididiv v oblasti Beni. Po střetu, v němž se armáda stáhla, vstoupili ozbrojenci do vesnice, kde zajali 12 místních křesťanů. Dva z nich popravili, ostatní unesli. Džihádisté také publikovali fotografie ze slavnostních modliteb k svátku Íd al-Fitr, včetně snímku z území DR Konga, čímž chtějí demonstrovat svou přítomnost a vliv v regionu.
Dnešní Třešnička™ je titulní strana jakéhokoliv vašeho oblíbeného média. My bychom s ohledem na chování Trumpovy administrativy snad jen citovali klasika: “NEBUDU TO DĚLAT!!”
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
