(1 711 slov, doba čtení 9 minut)
V noci na 5. dubna podnikly ruské síly další masivní útok na Ukrajinu za pomoci 92 dronů různých typů. Úder zasáhl několik oblastí po celé zemi. Informovalo o tom ukrajinské letectvo. Podařilo se sestřelit 51 dronů Šahed a dalších typů v severní, jižní, východní i střední části Ukrajiny. Dalších 31 nepřátelských dronů zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody.
Ruské síly 4. dubna zaútočily útočným dronem FPV na chersonskou teplárnu. Oznámil to prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním videoprojevu. Zdůraznil, že takový útok nemohl být náhodný, protože ruská strana přesně věděla, že cílí na energetickou infrastrukturu. „Všechna ruská slova končí raketami, drony, bombami nebo dělostřelectvem. Pro ně je diplomacie prázdný pojem. Proto je nutný tlak – takový, který donutí Rusko nést následky každého svého podvodu,“ uvedl prezident. Na setkání s novináři také uvedl, že USA zvažují posílení sankčního tlaku na Rusko, aby ho přiměly k příměří. „Máme informace, že Amerika je blízko konkrétním krokům. Uvidíme, zda k tomu skutečně dojde – není to předpověď, jen existující informace,“ doplnil.
V noci na 5. dubna došlo k útokům bezpilotních letounů na několik ruských oblastí – mimo jiné Samarskou oblast a republiku Mordvinsko. Podle dostupných informací byl terčem mimo jiné závod na výrobu optických vláken, která se využívají při produkci ruských dronů. Útoky potvrdili guvernér Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev a hlava Mordvinské republiky Artem Zdunov. Podle Fedoriščeva došlo k útoku na průmyslový podnik ve městě Čapajevsk, kde následně vypukl požár. Úřady zatím nehlásí žádné oběti. V hlavním městě Mordvinska, Saransku, zasáhl dron jeden z místních podniků. Podle ruského Telegram kanálu Baza šlo o zásah do jediného ruského závodu na výrobu optických vláken. I zde vypukl požár.
Za nočním útokem dronů na město Čapajevsk v Samarské oblasti Ruské federace stojí ukrajinská bezpečnostní služba (SBU). Její bezpilotní prostředky zasáhly závod Promsintez, který vyrábí průmyslové trhaviny. Informoval o tom server Hromadske s odvoláním na zdroje uvnitř SBU. Podle jejich informací bylo na místě slyšet přes 20 výbuchů a vypuklo několik požárů. V důsledku útoku bylo přerušeno technologické zpracování v závodě. SBU upřesnila, že závod v Čapajevsku patří k největším výrobcům průmyslových výbušnin v Rusku a postsovětském prostoru a jeho produkce je určena i pro potřeby ruské armády.
Neplecha v Rusku:
Směr Sumy: Propagandista DnevnikDesantnika píše, že v oblasti Veselovky ukrajinské jednotky pokračují v útoku. Problémy jim zde mají činit ruští dronaři, jejich aktivita zde má být velmi vysoká. Bylo zaznamenáno, že ukrajinské jednotky instalují v pohraniční oblasti protidronové sítě, dřevěné sloupy pro sítě již byly instalovány u Junakovky. V Basovce mají být údajně ukrajinské skupiny likvidovány v jižní části obce neustálými ruskými útoky.
Z ostatních částí tohoto bojiště nemáme žádné relevantní informace.
Severovýchodní fronta: Z této části fronty není příliš nových informací. Na severu se obránci snaží dostat okupanty z Kamjanky zpět za Oskil a na jihu pokračuje vzájemné ostřelování v Serebrjanském lese. Rotace ruských jednotek východně od Zolotarivky ukazuje, že zde prozatím Rusové pomalu postupují pouze zemí nikoho a situace obránců se u Bilohorivky a Verchnokamjanského nadále zhoršuje.
Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru nemáme žádné nové zprávy.
Doněcká fronta: V Torecku nadále dochází k těžkým bojům v centru města, kde okupanti postoupili o několik ulic.
Směrem na Pokrovsk se Rusům podařilo vytlačit ukrajinské vojáky z většiny Lysivky a obránci zde drží jen severozápadní část. V Ševčenku a v Piščaném jsme nezaznamenali žádné změny. Okupanti vytrvale tlačí v Kotlyném a u Udačného, podle odhadů ukrajinských vojáků na místě okupanti ztratí až 50 mužů denně jen u těchto dvou vesnic.
Jižně od Pokrovsku údery ukrajinských dronů ukazují, že většina Andrijivky je opravdu v rukou okupantů a obránci zde odrazili další ruský útok na Oleksijivku. Jižněji pak útočily ruské drony na ukrajinské pozice v Konstantynopilu. Z Rozlivu nemáme žádné nové zprávy.
U Velike Novosilky přišlo první vizuální potvrzení toho, že okupanti drží vesnici Veselé, ale žádný další posun fronty jsme zde nezaznamenali.
Diplomatické a politické události:
Macron se rýsuje jako hlavní vyjednavač Evropy pro jednání s Putinem. Francouzský prezident Emmanuel Macron by se mohl stát hlavním zástupcem Evropy při budoucích mírových jednáních s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informuje o tom The Telegraph s odvoláním na zdroje z Elysejského paláce. Některé státy ze skupiny tzv. „koalice ochotných“ vyzvaly k tomu, aby roli evropského vyjednavače převzal silný lídr. Nejsilnějšími kandidáty jsou Macron a britský premiér Keir Starmer, který koalici vede. Podle zdrojů ale Starmer nemá v úmyslu s Putinem jednat. Macron je naopak připraven tuto roli přijmout, „až přijde vhodná chvíle“. Na otázku, zda už je čas znovu otevřít komunikační kanál s Kremlem, však zdroj odpověděl: „Zjevně zatím ne.“ Macron už dříve prohlásil, že míru na Ukrajině lze dosáhnout pouze u jednacího stolu za účasti Ruska i Ukrajiny.
Německo zvažuje stažení svých zlatých rezerv z USA kvůli obavám z Trumpovy politiky. Německo uvažuje o přesunu části svých zlatých rezerv ze Spojených států kvůli obavám z nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Informoval o tom The Telegraph s odkazem na německý deník Bild. Berlín si po desetiletí uchovává přibližně 1 200 tun zlata v podzemním trezoru Federální rezervní banky v New Yorku. Jde o druhý největší objem zlatých rezerv na světě po USA. Podle Bildu probíhá mezi předními představiteli CDU (Křesťanskodemokratická unie), která povede příští německou vládu, debata o přesunu zlata do Frankfurtu. Obávají se, že USA už nejsou spolehlivým partnerem. Odhadovaná hodnota německého zlata uloženého v USA činí 113 miliard eur – což je 30 % celkových německých zlatých rezerv.
Dnes pro článek v naší ekonomické rubrice budeme čerpat ze zdrojů, které standardně nevyužíváme. Tu a tam býváme obviňováni z toho, že u našich článků čerpáme pouze z protitirusky smýšlejících zdrojů, ať již zahraničních, nebo ruských emigrantů. Dnes tedy vezmeme jako základ úryvek z rozhovoru publikovaného na kanálu Cargrad.tv, tedy médiu, které systematicky podporuje ruskou vládu a jehož zprávy jsou často zaměřeny na propagaci “slovanství a pravoslaví” v Rusku.
Nedávno byl na tomto kanále publikován rozhovor, kde byla diskutována ekonomická situace v Rusku, přičemž host došel k závěru, že pro zabránění kolapsu ekonomiky bude muset centrální banka sáhnout k jednomu z dvou následujících nástrojů, přičemž bylo zmíněno, že v dlouhodobém hledisku a zejména z politické stránky jsou oba obdobně špatné.
Primárním důvodem k těmto opatřením je to, že se na účtech ruských obyvatel nahromadil velký objem finančních prostředků, který je navíc vzhledem k vysoké základní úrokové sazbě úročen sazbou například 18%, a tak se tento objem prostředků neustále zvětšuje. Jeho rychlé uvolnění do ekonomiky by vedlo k prudkému růstu inflace a tím ke znásobení potíží, jaké má ruská ekonomika již nyní, a tak je potřeba efekty tohoto uvolnění co nejvíce omezit.
- Devalvace rublu
Tedy snížení hodnoty finančních prostředků, mechanismus podobný tomu, jaký byl využit i v ČSR v rámci měnové reformy v roce 1953.
- Omezení výběru hotovosti, tedy zmrazení vkladů
Již od roku 2022 jsou v Rusku v platnosti omezení pro nakládání se zahraničními měnami na ruských účtech, 7.3. byla usnesením centrální banky platnost těchto omezení prodloužena o dalšího půl roku, tedy do září 2025.
V současné době je stále hlasitěji diskutováno omezení výběru hotovosti i z účtů vedených v rublech, a to například stanovením limitu pro denní nebo měsíční strop objemu vybrané hotovosti. To by sice omezilo inflační tlaky, politicky by ale takový krok byl silně nepopulární.
Přičemž to není jediný takový rozhovor, v posledních měsících jsou podobné úvahy stále častěji vidět na mnoha kanálech, které tradičně podporují pozici ruské vlády. Jakmile se i na těchto kanálech objevují chmurné předpovědi vývoje ruské ekonomiky, je evidentní, že potíže jsou již tak velké, že si je uvědomuje každý obyvatel Ruské federace.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: IDF slibují, že „důkladně“ vyšetří incident v Rafáhu na jihu Gazy z 23. března, během něhož vojáci zahájili palbu na palestinské sanitky a hasičské auto. Těla 15 záchranářů byla později údajně nalezena v masovém hrobě. Střelba směrem ke konvoji sanitek v Tel Sultánu z 23. března je v procesu hloubkového vyšetřování. Reakce armády přišla poté, co deník The New York Times zveřejnil video, které ukazuje, že palestinští záchranáři byli jasně označeni a měli zapnutá nouzová světla, když na ně IDF zahájily palbu, což je v rozporu s původní izraelskou verzí incidentu.
Sýrie: Tento týden provedla výsadková brigáda IDF razii na vojenské stanoviště bývalého syrského režimu, kde vojáci podle armády našli tanky, obrněná vozidla a dělostřelecké systémy. Vojáci rovněž lokalizovali desítky minometů a raket. Podle IDF byla výzbroj zničena nebo zabavena. Od prosincového pádu Asadova režimu byly jednotky IDF nasazeny na devíti stanovištích uvnitř jižní Sýrie, většinou v nárazníkové zóně na hranici mezi zeměmi, kterou hlídá OSN. Vojáci operují v oblastech až do hloubky přibližně 15 kilometrů s cílem zmocnit se zbraní, které by podle Izraele mohly představovat hrozbu pro zemi, pokud by se dostaly do rukou „nepřátelských sil“.
Novému režimu v Damašku a KRG se včera podařilo najít východisko ze situace v Aleppu, konkrétně se dohodly na stažení kurdských komunistů z města a jejich nerušeném odchodu na zbytek území pod kontrolou amerických zástupců. O tomto rozhodnutí se jednalo již v prosinci 2024, zejména po podobné evakuaci Kurdů z Tel Rifatu, ale strany se nedokázaly dohodnout. I když tentokrát došlo k ambivalentnímu chápání situace, na jedné straně síly loajální Damašku tvrdí, že přebírají oblast Šejch Maqsud pod kontrolu, na druhé straně kurdské formace tvrdí, že toto území převedou pod kontrolu svých bezpečnostních sil. Nicméně sbližování mezi syrskými demokraty a komunisty začalo přinášet výsledky.
Dnešní Třešnička™ bohužel není.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
