(2 195 slov, doba čtení 11 minut)
K dnešnímu dni Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny nezveřejnilo žádný oficiální přehled o nočních vzdušných útocích na území Ukrajiny.
Ukrajinské záchranné složky zlikvidovaly požár v obytném domě v Chersonu, který vznikl po dalším ruském ostřelování civilních čtvrtí města. Podle místních úřadů došlo po zásahu k požáru v jednom z vícepodlažních obytných domů. Na místo dorazila jednotka Státní pohotovostní služby, která požár rychle uhasila. Během zásahu byli ze zasaženého bytu evakuováni dva lidé, které záchranáři odvedli do bezpečného krytu.
Podle vojenského analytika Jarosława Wolského dosahuje současná měsíční kapacita školicích středisek v Ruské federaci přibližně 25 000 osob při standardní délce výcvikového cyklu 120 dnů, což v ročním součtu představuje schopnost připravit až 300 000 nových vojáků mimo rámec pravidelné branné povinnosti. Tato kapacita teoreticky umožňuje Rusku dlouhodobě doplňovat ztráty vznikající na frontě, včetně těch vysokých. Udržitelný cyklus náhrad však vychází z extrémně vysoké tolerance ke ztrátám a z mechanismů mobilizace, které předpokládají minimální ohled na životní podmínky či morální stav jednotek – to je možné jen díky extrémně barbarskému zacházení s vlastními vojáky.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Frontová linie v Belgorodské oblasti zůstává podle kanálu „Karty a šipečky“ beze změn, nicméně aktivita obou stran přetrvává. Ukrajinské síly pokračují v přesunech pěchoty a techniky do oblasti, čímž zřejmě sledují cíl vázání ruských jednotek a oddalování plánované ofenzivy v oblasti Sum. Podle ruského zdroje Z-voencer Romanov došlo k ukrajinskému útoku západně od obce Děmidovka. Jednotky 34. brigády zde údajně ustoupily, což vedlo ke krátkodobému ukrajinskému postupu o zhruba 600 metrů. Situaci měla následně stabilizovat protiakce 155. brigády ruské námořní pěchoty. V oblasti operují kromě jednotek Achmatu a Anvaru nově i 38. motostřelecká brigáda a 155. brigáda námořní pěchoty, které byly přesunuty z Kurské oblasti, což potvrzuje efektivitu ukrajinské strategie vázání ruských rezerv. Boje aktuálně probíhají v okolí Popovky a Děmidovky, kde se ruské síly pokoušejí o postup do centra obce ze severních pozic.
Směr Kursk: Ruské síly zde zesílily útoky v okolí obce Guevo, kde podle dostupných informací prorazily až do obytné zástavby a postoupily přibližně o 1–1,5 km. Ve středu obce údajně vyvěsily vlajku. Zároveň pokračují útoky z oblasti Melového traktu směrem na Olešňu, kde byly nepřátelské manévrové skupiny zasaženy ukrajinskými drony. V oblasti přechodu Sudža pokračují poziční boje. Zaznamenány byly i útoky pomocí čtyřkolek v oblasti Basovky na ukrajinské straně hranice v Sumské oblasti. Situace v Gueve zůstává dynamická – ruské síly zde rozšířily svou kontrolu, avšak jejich pozice jsou vystaveny ukrajinskému ostřelování.
Charkovská situace je bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Informace z této oblasti jsou omezené. Podle DeepsateUA se ruským silám podařilo mírně rozšířit kontrolované území v okolí obce Západne. Na jihu tohoto úseku pokračuje tlak ruských sil na pozice obránců v Bilohorivce. Ukrajinská obrana zde zatím odolává, ale charakter bojů zůstává poziční.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují intenzivní boje. Okupanti postoupili ze severu do obytné části sídliště Západní a pronikli také do areálu železničního depa. Ukrajinští obránci se pokoušejí o protiútok a boje o tyto klíčové lokality stále probíhají.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují střety o areál šachty Toreckaja a o centrální části města. Ukrajinské jednotky zde pod tlakem pomalu ustupují, nicméně k zásadní změně linie nedošlo.
Ve směru na Pokrovsk došlo k potvrzení ruského postupu v Lysivce, kde obránci drží již jen severozápadní část vesnice. Na severu Ševčenka je situace podobná – vesnice je pod ruskou kontrolou s výjimkou severní části, která zůstává sporným pásmem. Jižněji, u Uspenivky, se ukrajinským silám podařilo odrazit ruský útok. V obci Rozliv však okupanti upevnili svou přítomnost a obránci zde aktuálně nemají dostatečné prostředky k protiútoku.
Ukrajinské síly zároveň pokračují ve výstavbě rozsáhlých obranných linií. Na záběrech jsou vidět dlouhé pásy tzv. dračích zubů ve směru na Doněck.
Jižní a Chersonská fronta jsou nadále beze změny.
Diplomatické a politické události:
Ukrajina požádala o naléhavé svolání Rady bezpečnosti OSN v reakci na ruský raketový útok na Kryvyj Rih, při němž bylo 5. dubna zabito 20 civilistů, včetně devíti dětí, a dalších 33 osob utrpělo zranění, přičemž 18 z nich zůstává ve vážném stavu. Podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy má být jednání svoláno na úterý a má upozornit na eskalaci ruských útoků proti civilní infrastruktuře v době, kdy probíhají diplomatická jednání o možném příměří. Incident, který Reuters označila za jeden z nejtragičtějších z hlediska civilních obětí za poslední období, vyvolal v Kryvém Rihu třídenní smutek a poukazuje na pokračující intenzitu ruských úderů navzdory mezinárodním výzvám k deeskalaci. Ukrajinská diplomacie se snaží využít mezinárodního formátu OSN k obnovení tlaku na Ruskou federaci, avšak reálný dopad takového jednání zůstává omezený vzhledem k postavení Moskvy jako stálého člena s právem veta.
Nizozemsko plánuje výrazně posílit svůj obranný průmysl prostřednictvím investice ve výši 1,1 miliardy eur, zaměřené na růst a inovace v rámci nově zveřejněné Obranné strategie, která zdůrazňuje nutnost rychlého rozšíření výrobních kapacit v reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí. Podle ministrů obrany Rubena Brekelmanse a hospodářství Dirka Beljaartse je klíčovým faktorem v současném konfliktu schopnost vyrábět efektivněji, inovovat rychleji a zajistit dlouhodobou udržitelnost produkce. Vláda proto plánuje preferovat evropské a domácí dodavatele a podpořit firmy uzavíráním dlouhodobých kontraktů, které mají odstranit nejistotu ohledně návratnosti investic do nových výrobních linek. Inspirací je například dvacetiletá smlouva belgické vlády s výrobcem FN Browning. Zároveň chce Nizozemsko více spolupracovat s dalšími státy při společném zadávání zakázek s cílem dosáhnout lepších cen a posílit stabilitu dodavatelského řetězce. Strategický význam má rovněž prohlubování technologické a operační spolupráce s Ukrajinou, jejíž armáda v reálném čase testuje nové taktiky a systémy.
Spojené království k 19. březnu 2025 oficiálně převzalo do výzbroje prvních 91 pásových průzkumných obrněných vozidel Ajax z celkově plánovaných 589 kusů, přičemž zbylých 498 vozidel má být dodáno později výrobcem General Dynamics UK. Program Ajax představuje klíčový prvek modernizačního plánu britské armády, jehož cílem je nahradit dosluhující vozidla CVR(T) a posílit schopnosti obrněných pěších brigád v rámci koncepce Future Soldier. Vývoj a výroba vychází z podvozku ASCOD, adaptovaného pro britské požadavky a montovaného ve Walesu, čímž Londýn podporuje vlastní obranný průmysl a zaměstnanost. Program však čelil opakovaným zpožděním a technickým potížím, včetně vážných problémů s hlukem a vibracemi, které vedly k přepracování celé konstrukce.
Pobaltské státy – Litva, Lotyšsko a Estonsko – přistupují k ruské agresivní politice s plným vědomím bezpečnostní hrozby. Dlouhodobě investují do reforem, modernizace svých ozbrojených sil a nákupu nové techniky. Zároveň se jim podařilo přesvědčit spojence v rámci Severoatlantické aliance, aby významně posílili svou vojenskou přítomnost v regionu. Vypuknutí války na Ukrajině v únoru 2022 vedlo ke zřetelnému navýšení aliančních sil ve východní části Baltského moře. Spojenecká přítomnost byla posílena právě v Litvě, Lotyšsku a Estonsku – státech, které přímo sousedí s Ruskou federací. V rámci rozhodnutí přijatých na summitu NATO v Madridu v červnu 2022 se stávající mnohonárodní praporní uskupení měla rozšířit na úroveň brigád. Rámcovými státy těchto sil zůstávají Velká Británie v Estonsku, Kanada v Lotyšsku a Německo v Litvě.
Po více než dvou letech od přijetí těchto závazků se však ukazuje, že realita je méně ambiciózní, než bylo původně deklarováno. V Estonsku je v současnosti nasazena posílená praporní skupina složená z britských a francouzských jednotek, která je doplněna o sklady výzbroje a techniky. Tato struktura má tvořit základ pro budoucí alianční brigádu. Velká Británie se zavázala, že v případě hrozby bude schopna do Estonska vyslat posily v řádu několika hodin. Zachování rotačního modelu nasazení je však částečně důsledkem současného stavu britských ozbrojených sil, které čelí vnitřní organizační a personální krizi. Intenzivní politická jednání proběhla také mezi Lotyšskem a Kanadou. Ottawa byla první, kdo předložil konkrétní plán brigádní struktury. Formálně byla brigáda v Lotyšsku ustanovena již v roce 2023, její plné operační schopnosti jsou však plánovány až na rok 2026. Do té doby mají kanadské síly více než zdvojnásobit svůj početní stav na základně Ādaži, přičemž model nasazení má i nadále zůstat trvale rotující.
Největší pokrok zaznamenala Litva, která získala závazek ze strany Spolkové republiky Německo na plné rozmístění brigády na svém území. Podle stávajících plánů dorazí jednotky Bundeswehru do Litvy do roku 2027, a to včetně techniky, civilního personálu a rodinných příslušníků. Litva se zavázala k přípravě nejen potřebné vojenské infrastruktury, ale i komplexního sociálního zázemí pro alianční personál. Tato politicko-bezpečnostní rozhodnutí však vyžadují další strategické úsilí ze strany Vilniusu, Rigy a Tallinnu – konkrétně rozsáhlou modernizaci výcvikové a logistické infrastruktury. Tento úkol se ukazuje jako výrazně složitější než samotné akvizice moderní techniky. V roce 2017, kdy se Kanaďané poprvé usadili v lotyšské základně Ādaži, operovali z provizorních stanových táborů a čelili omezeným kapacitám – tehdy šlo o nasazení několika stovek vojáků. Dnes je opakování takového scénáře nepravděpodobné. Spojenecké jednotky přicházející do Pobaltí musí mít zajištěno nejen ubytování, ale také dostatečné prostory pro výcvik a skladování techniky. Lotyšsko například uzavřelo s Kanadou pouze dohodu o dočasné přítomnosti sil, což bylo dáno nedostatečnou kapacitou stávající infrastruktury. Tento faktor komplikoval i samotná politická vyjednávání s partnery.
Všechny tři státy čelily ještě před rokem 2022 vyčerpaným kapacitám svých výcvikových a posádkových zařízení. Potřeba jejich rozšíření proto zůstává jedním z klíčových úkolů v souvislosti s navýšením alianční přítomnosti v regionu. Lotyšsko se zaměřuje na rozšíření základny Ādaži a výstavbu nového výcvikového centra Selonia, které mělo ale být dle původních plánů uvedeno do provozu již v roce 2024. Estonsko plánuje modernizaci základny Tapa a rozšíření výcvikových prostor Sirgala a Nursipalu, přičemž posledně jmenovaná lokalita by se měla stát druhou hlavní základnou sil NATO v zemi.
Litva investuje do rozsáhlé modernizace postsovětského cvičiště Rūdninkai, které má do roku 2026 dosáhnout plochy 17 000 hektarů a následně sloužit jako hlavní výcviková základna pro německé jednotky. Paralelně probíhají práce na rozvoji dalších cvičišť v Gaižiūnai a Pabradė. Dále bylo plánováno zřízení menších výcvikových center v lokalitách Pažiušė, Šiauliai a Rukainiai. Přesto tyto ambiciózní projekty narážejí na řadu překážek, zejména v Lotyšsku a Estonsku. Nejdůležitější překážkou zůstává zdlouhavé vykupování pozemků od soukromých vlastníků, které zpomaluje realizaci plánované výstavby. Litva je v této oblasti nejdále – několik menších projektů, jako například ve zmíněných lokalitách Pažiušė, Šiauliai a Rukainiai, je již v provozu. Největší výzvu však i nadále představuje modernizace rozsáhlého prostoru v Rūdninkai, který má po roce 2027 plně sloužit potřebám Bundeswehru. První fáze výstavby zde byla zahájena v prosinci 2024 a její dokončení se očekává do konce roku 2025. Celková modernizace má být završena v roce 2026.
Dnes se zaměříme na prohlubující se zadlužení ruské populace, které narůstá zejména kvůli prudkému rozmachu mikropůjček. Ten byl způsoben výrazným zpřísněním regulačních předpisů pro bankovní úvěry ze strany ruské centrální banky. V současné době získá bankovní úvěr jen asi jeden ze sedmi žadatelů, a tak se zbylí uchazeči ve finanční tísni obracejí na mimobankovní společnosti.
Podle centrální banky jsou tyto úvěry poskytovány s průměrným úrokem 292 % ročně, přičemž zákon umožňuje sazby až do 365 % ročně. Zjevně tak panuje natolik vysoká poptávka, že mimobankovní společnosti mohou operovat na horní hranici povoleného úroku, a přesto zájem o tyto půjčky nepolevuje.
Do konce roku 2024 se 6,4 milionu Rusů stalo poprvé klienty mimobankovních společností, což zvýšilo celkový počet klientů v tomto sektoru na 14,8 milionu. Podle odhadů centrální banky zhruba 2 miliony nových klientů reagovaly na internetové nabídky a uzavřely smlouvy s nejvyšším možným úročením.
Tento boom nebankovního financování se odrazil i v prudkém nárůstu počtu poskytovatelů – v roce 2024 se jejich počet zvětšil o 41 %. Některé banky dokonce zřídily vlastní nebankovní společnosti nabízející delší splatnosti a o něco nižší úroky. Celkový objem nebankovních úvěrů dosáhl ke konci roku 2024 částky 624 miliard rublů, což je nejvíce v celé historii zveřejňovaných statistik.
Ačkoli tedy v současné ruské ekonomice existují odvětví, jež rostou, jde zároveň o další potenciálně nebezpečný faktor – lze očekávat, že se počet Rusů nucených vyhlásit osobní bankrot bude v nejbližší době dále výrazně zvyšovat.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Izraelská policie zatkla dva vojáky záložních sil IDF podezřelé z krádeže desítek granátů z vojenské základny Negev. Podle oficiálních informací podezřelí výbušniny prodali organizovanému zločinu za tisíce šekelů. Oba byli původně zadrženi již před dvěma týdny v rámci společného vyšetřování policie a vojenské policie. K jejich zatčení došlo během včerejší noci při koordinovaných domovních prohlídkách provedených vyšetřovací a zpravodajskou jednotkou jižního policejního okresu.
Libanon: Izraelské letectvo dnes provedlo cílený úder na operativce Hizballáhu ve vesnici Taybeh v jižním Libanonu. Při útoku byl zabit Muhammad Adnan Mansour, velitel raketové jednotky pro tuto oblast. Podle izraelských zdrojů byl Mansour zodpovědný za řadu raketových útoků na horní Galileu během bojů v roce 2023.
Dnešní Třešnička™ bude z Wall Streetu; Americké burzy si po turbulentních týdnech daly krátkou pauzu od paniky, když se mezi obchodníky roznesla zpráva, že „tarify jsou pozastaveny“. Zdrojem byl prý Bloomberg. Ne ten zpravodajský kolos, ale jistý Walter Bloomberg, muž s Twitterem a přesvědčením. A odkud to má? Od Reuters. Ne, ne od těch seriózních Reuters – od Johnnyho Reuters, kámoše z fantasy ligy a hospody u rohu. Trhy zareagovaly s typickým algoritmickým nadšením: akcie vyletěly, dolar posílil, investoři se začali tvářit, že rozumí, co se děje. Jenže o pár hodin později se ukázalo, že zpráva je stejně důvěryhodná jako ruská mírová iniciativa.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
