(4 104 slov, doba čtení 22 minut)
Spojené státy a Ukrajina uzavřely dohodu o spolupráci v oblasti nerostných surovin, která zásadně mění rámec americké podpory Kyjevu a zakládá nový model financování obnovy Ukrajiny prostřednictvím společných investic. Dohoda stanovuje, že veškerá ložiska a zdroje zůstávají ve vlastnictví Ukrajiny a vztahuje se výhradně na budoucí průzkum, těžbu a zpracování, přičemž výběr projektů bude výlučně v rukou ukrajinské strany. Založen bude společný fond s rovnou účastí Ukrajiny a USA (Ukrainian Reconstruction Investment Fund), který bude financovat projekty bez práva amerického veta, a zisky z těchto investic mají být využity výhradně na obnovu země během prvního desetiletí. Důležité je i potvrzení, že Ukrajina nebude splácet žádný dluh za předchozí válečnou pomoc USA. Energetické podniky jako Ukrnafta či Energoatom zůstávají plně státní. Spojené státy se zároveň zavazují k transferu technologií, financování 50 % hodnoty nových projektů a poskytování ochrany těchto investic prostřednictvím protivzdušné obrany. Celý rámec respektuje ukrajinskou legislativu a ekonomickou suverenitu a byl prezentován i jako projev americké podpory vstupu Ukrajiny do EU. Dohoda představuje mimořádně výhodné strategické ujednání pro Ukrajinu, která tak získává dlouhodobý mechanismus podpory bez ztráty kontroly nad klíčovými aktivy.
V noci na 1. května 2025 podnikly ruské síly další rozsáhlý kombinovaný útok na Ukrajinu, při němž bylo nasazeno 5 balistických raket Iskander-M odpálených z okupovaného Krymu a 170 bezpilotních prostředků, včetně dronů typu Šahed a různých imitátorů. Podle Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny byly drony vypuštěny ze směrů Kursk, Millerovo, Orel, Primorsko-Achtarsk a Čauda na Krymu. Bylo potvrzeno sestřelení 74 útočných dronů, zatímco 68 imitátorů UAV bylo zarušeno systémy REB a ztraceno v terénu bez způsobení škod.
Podle bilance zveřejněné Velitelstvím vzdušných sil Ukrajiny bylo během měsíce duben 2025 zničeno celkem 2 332 vzdušných cílů, z toho:
- 38 řízených střel Ch-101 / Ch-55SM,
- 7 balistických raket Iskander-M / KN-23,
- 13 střel Kalibr,
- 3 střely Iskander-K,
- 4 řízené letecké střely Ch-59 / Ch-69,
- 1 214 útočných dronů typu Šahed,
- 689 průzkumných dronů,
- 364 dalších bezpilotních prostředků.
Současně ukrajinské letectvo uskutečnilo více než 610 bojových vzletů, z toho:
- přibližně 330 pro účely stíhacího krytí,
- více než 200 pro palebnou podporu a přímou leteckou pomoc jednotkám.
V rámci těchto operací zničila ukrajinská letadla 326 vzdušných cílů a zasáhla nepřátelské velitelské stanoviště, logistická zařízení a shromáždiště živé síly a techniky.
Ruská vojenská družice Cosmos-2553, kterou americká strana spojovala s vývojem protisatelitních jaderných zbraní, selhala, jak nyní potvrzují experti společnosti LeoLabs monitorující objekty na oběžné dráze. Družice byla vypuštěna v únoru 2022, krátce před ruskou invazí na Ukrajinu, a její účel zůstával oficiálně neurčený, přičemž Spojené státy ji považovaly za potenciální prostředek určený k narušení či zničení nepřátelských satelitů. Od listopadu 2024 vykazovala podle LeoLabs nestandardní rotační chování, které naznačovalo ztrátu stability, a nyní je považována za nefunkční. Kreml jakékoli zbrojní záměry ve vesmíru popírá. Nicméně se jedná o další ruskou „zázračnou zbraň“, která tiše zemřela někde mezi oběžnou dráhou a hlášením úřadům.
Neplecha v Rusku:
V Belgorodské, Kurské a Sumské oblasti dnes nebyly zaznamenány významné změny. Stále zde pokračují poziční boje. Rusové ani Ukrajinci se zatím nijak nevyjádřili k průnikům ukrajinských jednotek do Belgorodské a Kurské oblasti.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk ukrajinské jednotky odrazily ruský útok u Petropavlivky. Ruské síly dále tlačí jižněji – od Kolisnikivky přes Hluškivku a Novoosynové – přičemž těžké boje aktuálně probíhají v Zahryzovém, kde Ukrajinci v posledním týdnu podnikli sérii protiútoků. Ve směru na Lyman okupanti útočili z Kopanky směrem na Novoserhijivku a také u vesnice Nadija. Boje gradují u Ridkodubu, kde ruské jednotky postoupily mezi Makijivkou a Katerinivkou; tento vývoj potvrzují i útoky ukrajinských dronů na ruské pozice v oblasti. Rusové mezitím obsadili vesnici Nové a vstoupili do Lypového. Západně od Jampolivky byl zaznamenán další útok směrem na Kolodjazi. V Serebrjanském lese pokračují poziční střety, přičemž ruské síly zde útočí na Hryhorivku a Verchnokamjanské.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru došlo k ruskému útoku, ale dostupná videa, mimo jiné z oblasti západně od areálu továrny na žáruvzdorné cihly, nenaznačují žádnou změnu v rozmístění sil. Situaci obránců však zhoršují opakované útoky na jejich logistické trasy z Družkivky a Kostjantynivky, které jsou terčem ruských sebevražedných dronů. Jeden z případů ilustruje záběr, na kterém je ruský dron Lancet zničen ukrajinským FPV dronem západně od Kostjantynivky. Jižněji se ruské síly pokoušejí útočit z Andrijivky směrem na Bílou Horu.
Doněcká fronta: Severně od Torecku pokračují boje v oblasti Družby, Dačného a Dilijivky. Intenzivní střety stále probíhají u dětského tábora „Berjožka“ a Dilijských rybníků. V samotném Torecku se stále bojuje, ale k dispozici nejsou nové informace.
Ve směru na Pokrovsk ukrajinské zdroje hlásí (zde a zde) zesílené ruské útočné operace, podporované přísunem čerstvých jednotek. Dále probíhají boje u Staré Mykolajivky a Kalynového, kde se okupanti snaží vytvořit obklíčení ukrajinských sil severně od Keramiku. Ukrajinská armáda provedla úspěšný protiútok mezi Berezivkou a Vodjaným Druhým, a boje pokračovaly u Jelizavetivky, Malynivky, Promin, Lysivky, Dačenského, Kotlyne a Udačného. Jižně od Pokrovska Rusové útočili ve směrech na Novoserhijivku, Novoolexandrivku, západně od Naděždinky, Kotljarivku, Trojtské, Bohdanivku a Andrijivku. V Kostiantinopilu ukrajinští obránci stále drží západní část vesnice. Na jihu oblasti dronové záběry potvrzují přítomnost ruských jednotek v jižních částech vesnice Bahatyr, kde probíhají boje a situace zůstává nejasná.
Jižní a Chersonská fronta jsou nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Ruské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že „Rusko nikdy nedovolí“ obnovení Ukrajiny v hranicích z roku 1991. Tento postoj údajně vyplývá z toho, že snahy Kyjeva a Západu obnovit územní celistvost Ukrajiny mají být motivovány „kanibalistickým instinktem vyhladit vše ruské“. Ve stejném prohlášení Moskva obvinila Ukrajinu z útoku drony na trh v okupovaném městě Olešky v Chersonské oblasti ráno 1. května. Podle ruských údajů mělo při útoku zahynout sedm lidí a přes dvacet být zraněno. Moskva tvrdí, že po prvním úderu následoval druhý, který měl zasáhnout přeživší a záchranáře. Ministerstvo útok označilo za „kriminální čin kyjevských banditů“, za který podle nich nesou spoluzodpovědnost i západní spojenci Ukrajiny.
Mluvčí Bílého domu Caroline Levitt během brífinku 1. května uvedla, že podpis dohody o využívání nerostného bohatství s Ukrajinou odráží zájem USA na „svobodné, mírové a suverénní budoucnosti Ukrajiny“. Podle jejích slov Spojené státy „opět viděly“, proč je Donald Trump „hlavním vyjednavačem“ Ameriky: „Jde o jedinečné ekonomické partnerství pro obnovu Ukrajiny a její dlouhodobý hospodářský úspěch – a je výhodné pro Spojené státy i pro Ukrajinu,“ zdůraznila.
Vyjednávací styl Steva Witkoffa, zvláštního vyslance amerického prezidenta Donalda Trumpa, v rozhovorech s Ruskem vyvolává v Trumpově administrativě rostoucí znepokojení. Informuje o tom deník New York Post s odvoláním na své zdroje. Witkoff podle nich porušuje zavedené diplomatické zvyklosti – na jednání přichází bez doprovodu poradců, expertů či vojenských představitelů. To se stalo například i při jeho poslední schůzce s Vladimirem Putinem, kterého doprovázeli poradce Jurij Ušakov a šéf Ruského fondu národního blahobytu Kirill Dmitrijev. Znepokojení rovněž budí, že Witkoff údajně nepoužívá vlastního tlumočníka, ale ruského, jehož ani nezná. Na jednom ze záznamů je slyšet, jak se vyslanec ptá osoby vedle sebe: „Jste z ambasády?“ Podle bývalého člena Trumpovy administrativy je Witkoff sice „dobrý člověk, ale hlupák“, který by „tohle neměl dělat sám“. Ex-velvyslanec USA v Rusku Michael McFaul na síti X uvedl, že Trump by měl jmenovat vyjednavače s diplomatickou zkušeností – a že Witkoff podle něj „působí jako Putinův pošťák“, který jen přenáší ruské vzkazy místo skutečných jednání. New York Post rovněž upozorňuje, že ruská média si všímají, jak Witkoff často opakuje Putinova slova a snadno přebírá kremelské narativy.
Poradce pro národní bezpečnost prezidenta USA Donalda Trumpa Mike Waltz a jeho zástupce Alex Wong brzy rezignují. Informují o tom CBS News a Politico s odvoláním na důvěryhodné zdroje. Přesný důvod rezignace není znám, ale Waltz se ocitl pod palbou kritiky poté, co přidal šéfredaktora magazínu Atlantic Jeffreyho Goldberga do skupinového chatu na aplikaci Signal, kde se probíraly citlivé informace o americké operaci proti Húsíům Podle Politico prezident Trump „zuřil“, že Waltz mohl být „tak hloupý“, aby novináře do takové komunikace zapojil. Později ho sice Trump veřejně hájil, že „se poučil“, ale vliv Waltze v Bílém domě od té doby slábne a jeho pozice je nejistá. Podle Reuters je hlavním kandidátem na náhradu Waltze prezidentův zvláštní vyslanec Steve Witkoff, který v posledních měsících několikrát cestoval do Moskvy kvůli jednáním o ukončení války na Ukrajině. Witkoff se nechvalně proslavil výrokem, že Ukrajině je „v podstatě jedno“, co se stane s okupovanými územími, protože jsou „ruskojazyčné“.
Administrativa Donalda Trumpa oficiálně informovala americký Kongres o záměru povolit vývoz obranných produktů na Ukrajinu formou přímého komerčního prodeje (DCS) v hodnotě 50 milionů dolarů a více. Informoval o tom Kyiv Post s odvoláním na diplomatické zdroje. Oznámení bylo podáno v souladu se zákonem o kontrole vývozu zbraní (Arms Export Control Act), který dává prezidentovi pravomoc schvalovat dovoz a vývoz obranného materiálu a služeb. Plánovaný obchod zahrnuje nejen samotné produkty, ale i technická data a obranné služby. Mezi lety 2015 a 2023 Spojené státy povolily komerční vývoz obranného materiálu na Ukrajinu přes DCS v celkové hodnotě přes 1,6 miliardy dolarů. Na rozdíl od státních zakázek v režimu Foreign Military Sales nejsou tyto obchody veřejně oznamovány. „Všechny přímé prodeje probíhají tiše. Zpráva je v tom, že [americké dodávky zbraní] pokračují, navzdory předpovědím, že Trump Ukrajině pomoc zcela zastaví,“ komentoval Colby Badhwar, bezpečnostní analytik výzkumné skupiny Tochnyi.
Dnešním spuštěním mechanismu Direct Commercial Sales (DCS) dochází k významnému posunu v americké politice vývozu zbraní, neboť zahraniční zákazníci mohou nově uzavírat smlouvy přímo s americkými výrobci zbraní bez nutnosti zprostředkování přes vládu USA, jako tomu bylo v rámci systému Foreign Military Sales (FMS). DCS nabízí větší flexibilitu, rychlost a možnost vyjednávání individuálních podmínek, včetně přístupu ke specifickým a nestandardním systémům, které nejsou běžně v amerických vojenských skladech. Nově se tento model vztahuje i na určité typy balistických a řízených střel, ovšem s omezeními vyplývajícími z režimu Missile Technology Control Regime (MTCR). První dodávka již podle zpráv proběhla, čímž se potvrzuje praktické spuštění tohoto rámce. I nadále však zůstává podmínkou získání exportní licence – v případě zbraňových systémů dle US Munitions List (USML) prostřednictvím State Department’s Directorate of Defense Trade Controls (DDTC), a pro duální či komerční produkty přes Department of Commerce’s Bureau of Industry and Security (BIS). DCS tím doplňuje a částečně konkuruje tradičnímu FMS, jenž je vnímán jako stabilnější a bezpečnější, ale také pomalejší a byrokraticky náročnější.
Spojené státy urychlují rozšiřování své dělostřelecké a raketové produkce v reakci na rostoucí poptávku po munici vyvolanou konfliktem na Ukrajině i potřebou dlouhodobého posílení strategických zásob. Klíčovým prvkem je spuštění nové továrny v Camdenu v Arkansasu, která má po dosažení plné kapacity dodávat více než 50 000 kusů 155mm dělostřeleckých granátů měsíčně, což spolu s dalšími závody umožní americké armádě dosáhnout produkce přibližně 1,2 milionu kusů ročně. Tím se USA přiblíží kapacitám německé firmy Rheinmetall, která plánuje vyrábět kolem 1,1 milionu těchto granátů ročně od roku 2027. Paralelně s tím americké ministerstvo obrany oznámilo záměr navýšit výrobu naváděných raket GMLRS na 19 002 kusů ročně, přičemž počáteční dodávky jsou plánovány na únor 2030.
Estonská vláda rozhodla o založení státní společnosti Hexest AS, jejímž cílem bude výstavba nové továrny na výrobu vojenských výbušnin typu hexogen (cyklonit), které se běžně využívají v munici, minách a raketových hlavicích. Výroba má být zahájena v roce 2028, přičemž v následujících šesti měsících přejde nově vzniklá společnost pod správu ministerstva obrany. Podle ministra obrany Hanno Pevkura jde o klíčový krok k posílení estonského obranného průmyslu a snížení závislosti na vnějších dodavatelích, jelikož v Evropě přetrvává zásadní nedostatek výrobních kapacit výbušnin. Továrna má obsluhovat nejen estonský trh, ale i evropské výrobce munice, čímž Estonsko aktivně přispěje k řešení strukturálních mezer v obranném zásobování EU v době zvýšeného zbrojního tlaku.
V Litvě bude zahájena hromadná montáž bojových vozidel pěchoty CV90, přičemž přibližně 30 % z celkového počtu plánovaných vozidel má být sestavováno přímo na litevském území, čímž se litevské podniky zapojí do širšího dodavatelského řetězce. Podle premiéra Gintautase Paluckase plánují severské a pobaltské země společně pořídit zhruba 1 000 těchto vozidel, z čehož Litva by měla obdržet přibližně 100 kusů. Zároveň probíhají jednání se švédským obranným průmyslem o možnosti výstavby výrobních kapacit přímo v Litvě, které by sloužily jak pro domácí potřebu, tak pro export.
Francouzský zbrojní průmysl prošel od roku 2022 zásadní transformací, když prezident Emmanuel Macron po ruské invazi na Ukrajinu vyhlásil přechod na tzv. „válečnou ekonomiku“, která znamená vyšší tempo výroby, větší objemy a větší důraz na soběstačnost. Klíčoví výrobci, jako je KNDS France, od té doby ztrojnásobili produkci – mimo jiné houfnic Caesar a 155mm dělostřelecké munice, z níž přibližně 90 % směřuje na Ukrajinu. Do konce roku 2025 má být Kyjevu předáno celkem 113 houfnic Caesar. Závod v Bourges, poslední kanonárna ve Francii, masivně investoval do rozšíření kapacit a náboru specializovaných pracovníků, přičemž náročnost výroby a nedostatek některých dovedností nutí podniky k vlastnímu školení personálu. Objednávky v KNDS vzrostly v roce 2024 o 40 % a podnik má plné výrobní kapacity na příští tři roky. Většina dodavatelského řetězce je domácí a výroba je tzv. ITAR-free, tedy bez závislosti na amerických exportních regulacích, což Francie považuje za klíčové vzhledem k oslabení transatlantické podpory po návratu Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA. Obnova a relokace kapacit, jako je výrobce výbušnin Eurenco nebo rozvoj 3D tisku součástek startupem Vistory, dále ilustrují posun k vyšší obranné soběstačnosti. Navzdory výraznému nárůstu obranného rozpočtu – plánovanému růstu z €50 na €67 miliard do roku 2030 – však zůstává otevřenou otázkou, jak bude Francie tento růst financovat v kontextu vysokého veřejného deficitu.
Francie oznámila vývoj vlastního raketového dělostřeleckého systému jako náhrady za dosluhující raketomety LRU, avšak časový rámec projektu vyvolává pochybnosti o schopnosti plynulého přechodu bez ztráty schopností. Nový systém, považovaný za domácí ekvivalent amerického HIMARS či izraelského PULS, má do poloviny roku 2026 projít prvními testy, přičemž jako základ pro naváděcí systém se uvažuje adaptace technologie z přesně naváděné munice AASM Hammer. První verze rakety má mít dostřel 150 km, s výhledem na vývoj delší varianty, včetně pozemně odpalovaných řízených nebo balistických střel. Francie plánuje pořízení 26 nových raketometů ve dvou tranších do roku 2035, přičemž první várka 13 kusů má být k dispozici do roku 2030. Tato časová osa je však v ostrém kontrastu se skutečností, že systém LRU má být zcela vyřazen již do roku 2027 – ve službě zůstává pouze devět aktivních kusů, čtyři byly předány Ukrajině a osud desítek dalších z rezerv není znám.
V období od 22. do 29. dubna 2025 proběhlo na základně 702 Avord hlavní francouzské cvičení pozemní protivzdušné obrany ASTER25, zaměřené na zajištění bezpečnosti vzdušného prostoru v rámci operace DPSA během krizových situací a zvýšené hrozby. Letecká základna Avord, která je strategickým bodem francouzské obrany díky přítomnosti radarových letounů AWACS i jaderných kapacit, hostila jednotky PVO z několika klíčových základen včetně Saint-Dizier, Istres a Mont-de-Marsan. Cvičení se zaměřilo na detekci, sledování a neutralizaci simulovaných hrozeb a zároveň představilo nový systém VL MICA NG, určený k ochraně proti cílům na krátké a střední vzdálenosti. VL MICA doplňuje širší vrstvenou obrannou architekturu, zahrnující systémy SAMP/T NG a nově zaváděná vozidla ARLAD určená k boji proti dronům. Klíčovým prvkem cvičení byl také radar Ground Master 200 od společnosti Thales, poskytující pokročilé schopnosti včasného varování.
V rámci cvičení Pegase25 dorazila do Polska francouzská letecká formace složená ze šesti víceúčelových stíhaček Rafale, dvou těžkých transportních letounů A400M a jednoho tankeru A330 MRTT, přičemž jejich nasazení představuje součást širší rotace mezi partnerskými státy NATO. Po zahájení ve Švédsku pokračuje cvičení v Polsku, kde se do 29. dubna uskutečnil společný letecký výcvik a nácvik tankování za letu, a následně bude formace přesunuta do Chorvatska. Cílem Pegase25 je posílení alianční odstrašující kapacity, demonstrace strategické mobility francouzských vzdušných sil a nácvik interoperability s hostitelskými armádami.
Dnes se zaměříme zpět na Rusko, a konkrétně na růst jednoho z nejdůležitějších makroekonomických ukazatelů, podle kterého se posuzuje hospodaření daného státu, tedy schodku státního rozpočtu. Připomeňme, že v souvislosti se setrvávajícími nízkými cenami ropy a zemního plynu na světových trzích došlo k úpravě výhledu ruského státního rozpočtu pro rok 2025, kdy se nyní předpokládá prodejní cena ve výši 60 USD za barel namísto dřívějších 69,7 USD za barel. Celkové předpokládané příjmy pro rok 2025 tak byly redukovány z 40,3 bilionu rublů na 38,5 bilionu rublů.
Současně s úpravou na příjmové straně rozpočtu došlo i k úpravě rozpočtových výdajů, ovšem způsobem, který je poněkud nečekaný. Namísto redukce výdajů, a tedy snahy o stabilizaci státního rozpočtu, došlo k jejich navýšení, a to z 41,5 na 42,3 bilionu rublů. Předpokládaný schodek státního rozpočtu se tak zvýšil z 1,2 na 3,8 bilionu rublů, tedy na více než trojnásobnou hodnotu.
V ruském národním rezervním fondu je sice uložen majetek v celkovém objemu okolo 11 bilionů rublů, značnou část ale tvoří akcie prodělečných státních společností, a jedná se tak v zásadě o neprodejný majetek. Likvidní část (tedy primárně fyzické zlato a zahraniční měny) v současné době tvoří pouze přibližně 3,2 bilionu rublů, což potvrzuje, že národní rezervní fond již v tomto roce nepostačuje na pokrytí rozpočtového schodku. Přičemž nelze předpokládat, že by z politických důvodů došlo k úplnému vyčerpání likvidní části fondu, a ruská vláda využívá již od počátku roku k financování rozpočtového schodku jiný mechanismus.
Jsou jím operace repo, kdy komerční banky nakupují státní obligace za finance, které jsou jim poskytovány centrální bankou ve formě nízko úročených půjček. Tedy, zjednodušeně řečeno, dochází k uvolňování nekrytých finančních prostředků do ruské ekonomiky, který má podle aktuálních plánů dosáhnout za celý rok 2025 výše 4,8 bilionu rublů, aby bylo možné pokrýt průběžné výdaje.
Je obtížné odhadnout, jak velké dodatečné vnitřní zadlužení ještě ruský bankovní systém zvládne, než se i v tomto sektoru začnou naplno projevovat potíže, již nyní ale můžeme sledovat potíže druhé největší ruské banky VTB (informovali jsme o tom 27.4.) a potíže s vymáháním úvěrů se začínají projevovat i u největší ruské banky Sberbank. Každé dodatečné zadlužení tak nutně povede ke zhoršení stability celého ruského bankovního systému.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Premiér Benjamin Netanjahu dnes oznámil zatčení 18 osob podezřelých ze žhářství v souvislosti s rozsáhlými požáry u Jeruzaléma. Tvrzení však zpochybnily policejní zdroje, které pro hebrejská média uvedly, že byly zadrženy pouze tři osoby, a to kvůli pokusům založit jiné, nesouvisející požáry na odlišných místech. Hasičský a záchranný sbor dosud neurčil příčinu hlavního požáru. K zásahům proti plamenům byly kromě hasičských sborů nasazeny také jednotky IDF a izraelského letectva (IAF).
V Pásmu Gazy pokračují izraelské letecké útoky na cíle Hamásu a Palestinského islámského džihádu. Pozemní síly IDF mezitím rozšiřují nárazníkové pásmo kolem Gazy a provádějí bezpečnostní operace v zajištěných oblastech. Dnes IDF oznámily, že zmařily pokus o pašování zbraní z Egypta do Pásma Gazy pomocí bezpilotního letounu. Na místě dopadu zneškodněného dronu bylo zabaveno deset útočných pušek.
Libanon: Izraelské obranné síly oznámily, že při dnešním útoku bezpilotního letounu na jihu Libanonu zneškodnily dva členy Hizballáhu. První cíl byl zasažen v oblasti Mays al-Džabal a podle IDF šlo o člena elitní jednotky Radwan. Druhý úder ve stejné lokalitě byl zaměřen na operativce Hizballáhu, který prováděl sledovací činnost v blízkosti izraelské hranice. Oba zásahy byly označeny za přesné a preventivní.
Sýrie: Napětí mezi drúzskou menšinou a současným režimem v Sýrii dnes vyvrcholilo ostrým prohlášením duchovního vůdce drúzů Hikmata al-Hijrího. Ve svém vystoupení obvinil vládu al-Džuláního (HTS) z napojení na Islámský stát a vyzval mezinárodní společenství k ochraně drúzské komunity: „Těmto lidem a jejich bojovníkům již nevěříme. Potřebujeme ochranu.“
Současně byl z oblasti Suvajdy vypraven drúzský konvoj směřující do Damašku s cílem vyjádřit nesouhlas s aktuálním vývojem. Kolona však do hlavního města nedorazila – byla přepadena jednotkami HTS, přičemž podle dostupných informací zahynulo přibližně 35 osob.
Na události bezprostředně reagoval izraelský ministr vnitra Moše Arbel, který vyzval premiéra Netanjahua, aby zajistil ochranu syrských drúzů před hrozbami syrského režimu. Izraelská vláda zatím nepodnikla žádné konkrétní kroky, ale v případě, že by do oblasti Suvajdy nasadila vojenské jednotky, znamenalo by to faktické ohrožení kontroly nového režimu nad jižní Sýrií i samotným Damaškem.
Africká vsuvka:
Kongo: Ruský Milbloger Rybar píše, že ministři zahraničí DR Konga a Rwandy podepsali ve Washingtonu „deklaraci zásad“ a dohodli se, že do 2. května předloží návrh mírové smlouvy. V příštích týdnech budou strany vést další rozhovory pod dohledem USA. „Deklarace zásad“ obsahuje klíčové závazky obou stran:
- Zachování svrchovanosti a územní celistvosti obou zemí.
- Zásada nevměšování se do vnitřních záležitostí druhé strany.
- Ukončení veškeré podpory ozbrojených skupin. Tento bod se týká nejen Rwandou podporovaného hnutí M23, ale také různých konžských milicí, jako je Wazalendo, a zejména Demokratických sil pro osvobození Rwandy, které vystupují proti rwandskému prezidentovi Paulu Kagamemu.
- Zajištění bezpečného a dobrovolného návratu uprchlíků.
Mluví se také o možné spolupráci v těžebním sektoru, přičemž hlavními beneficienty zůstávají Spojené státy – jak jejich vláda, tak velké korporace získají přístup k nerostnému bohatství regionu. Pro konžskou vládu to fakticky znamená diplomatické gesto, zejména v situaci, kdy bylo nedávno dosaženo křehkého příměří s hnutím M23. Rwanda zřejmě musela ustoupit, i když její zástupci se už pevně usadili v pohraničních oblastech a nadále potichu vyvážejí suroviny z Kivu. Boje na východě země přesto pokračují navzdory oficiálním dohodám.
Sudán: Ozbrojený konflikt mezi vládními silami a povstaleckými jednotkami RRF (Síly rychlé reakce), podporovanými Spojenými arabskými emiráty, nadále eskaluje. V oblasti hlavního města Chartúmu a přilehlého Omdurmánu probíhají poziční boje. Vládní jednotky hlásí částečný úspěch při vytlačování povstalců z oblasti Salha na západním předměstí, přičemž střety se přesunuly do okolních vesnic.
Jedním z nejtvrději zasažených míst zůstává město El Fašír. Povstalecké síly zde obsadily uprchlický tábor Zam Zam, kde se ukrývalo přibližně půl milionu lidí. Na internetu se objevily záběry masakru civilistů, včetně střelby do stanů. Tento postup umožnil vládním silám zahájit tlak na jihu města a pohrozit jeho obklíčením.
V centrální části země vládní armáda zintenzivnila použití leteckých sil. V okolí města al-Obeid a severně od Bary byly zničeny povstalecké tábory a konvoj pěti vozidel s posilami. Při operacích se vzdala větší skupina rebelů, což může naznačovat dílčí zlom v regionálním poměru sil.
Mosambik: V provincii Nyasa na severu Mosambiku zaútočila skupina přibližně čtyřiceti bojovníků Islámského státu na lovecký tábor Kambako Safaris. Útočníci sťali dva strážce, uloupili potraviny, vybavení a stroje určené pro nadcházející turistickou sezónu. Před ústupem zapálili budovy, vozidla a malé letadlo. Celý tábor byl požárem zničen. Krátce nato došlo k dalšímu útoku na jednotku mosambické armády, která střežila ekocentrum Mariri ve stejné oblasti. Při přestřelce bylo zabito šest vládních vojáků. Informace o ztrátách útočníků nejsou k dispozici.
Aféra na Středním východě:
Napětí mezi Indií a Pákistánem nadále roste. I když během dneška nedošlo k žádným zásadním průlomům, nadále pokračují lokální přestřelky mezi jednotkami obou zemí a znepokojující vyjádření na úrovni vlád. Čínská vláda i americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzvali obě strany ke zdrženlivosti a deeskalaci. Jaký efekt bude mít diplomatický tlak ze strany USA a Číny, zatím není jasné.
Dnešní Třešnička™ bude paleontologická. Václav “Kikina” Klaus, žijící důkaz, že egománie je schopná přežít i v podmínkách plné diskreditace, se na konferenci CNN Prima NEWS (kde výjimečně nebyla Káťa Konečnejch) znovu pokusil o intelektuální harakiri. Mimo jiné, o ruské hrozbě prohlásil, že představa ruské invaze do Evropy je „hloupost“. Tedy stejná „hloupost“, která se mu 24. února 2022 roztáhla po mapě Ukrajiny jako metastáze a on přitom dál blouznil o tom, že válka je přežitek minulého století. Klaus už dávno není jen exprezident. Je to nostalgický relikt devadesátek, mumie obalená plátnem vlastních dogmat, kde stát je zlo, zbrojení je zbytečné a Putin je jen ten “nepochopený” pán s jiným názorem. Klausovo pseudopacifistické mudrování má však tu zvláštní vlastnost, že nikdy není namířeno proti agresorovi. Jeho „mírový apel“ totiž připomíná mnichovanství s úsměvem mafiánského kápa: hlavně neprovokovat, hlavně nenakupovat zbraně, hlavně to nějak potichu přetrpět – a hlavně nenaštvat capo di tutti capi v Moskvě. A tak tu máme figuru, která kdysi v nedělních partiích obhajovala neviditelnou ruku trhu, ale dnes vítá ruský totalitní export (náhoda?). Muže, který nám říká, že „přestat snít o válkách“ je řešením. Jakoby Moskva jen snila. A zatímco Miroslav Singer mu to vmetl do tváře se slovy „byl jste naprosto mimo“, Klaus se dál tvářil, že největší hrozbou pro Evropu je rozpočtový deficit způsobený zbrojením a ne nepřátelské tanky na hranicích Unie. A víte jak to hrával Visací zámek?
Rozšířili jsme cíl sbírky na moderní simulátor F-16 od české firmy Dogfight Boss, který umožní efektivní výcvik ukrajinských pilotů. Důvodem je, že se simulátor zastaví do vozidla a bude tedy převozný i flexibilní!
Ve spolupráci s Česká stopa z. s. a Team Adam jsme spustili tuto sbírku, jelikož ukrajinské letectvo, ačkoli již vlastní dva tyto trenažéry, potřebuje minimálně dalších 8–10 kusů ke kvalitnímu výcviku. Vaše příspěvky nyní pomohou nejen zvýšit bojovou připravenost pilotů, ale i chránit civilní obyvatelstvo.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/simulator-f16-pro-ukrajinu
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
