(1 996 slov, doba čtení 10 minut)
V noci na 10. července podnikla ruská armáda další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, při kterém použila 415 vzdušných prostředků, včetně 397 útočných dronů typu Šahed a simulátorů a 18 raket různých typů. Informovalo o tom ukrajinské letectvo. Ukrajinské síly odpověděly nasazením stíhacího letectva, protivzdušných raketových jednotek, mobilních palebných týmů, prostředků elektronického boje i bezpilotních prostředků. Výsledkem je zničení:
- 164 dronů Šahed,
- 8 balistických raket Iskander-M,
- 6 střel Ch-101,
204 dalších cílů bylo údajně zarušeno nebo vyřazeno pomocí elektronického boje. Zásahy ruských dronů byly zaznamenány v 8 lokalitách, přičemž trosky sestřelených UAV dopadly ve 23 dalších místech.
Směr Belgorod: Z této oblasti dnes nejsou hlášeny žádné relevantní informace.
Směr Sumy: Ruský propagandista Radov hlásí napjatou situaci v Sumské oblasti, zejména v úseku Kundrativka–Aleksejivka. Ukrajinci se prý snaží proniknout do centra vesnice a odřízli ruské mariňáky od zásobování. Postupují také severně od Andrejivky směrem k Aleksejivce. Rusové sem údajně konečně posílají posily. Podle vysílání má být v oblasti mnoho zahraničních dobrovolníků bojujících za Ukrajinu. Rusové z místa hlásí: “je tu kurevské horko”.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti okupanti útočili ve směru na Lypci, ve Vovčansku, směrem na Ambarné, v Kamjance a u Krasného Peršeho.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo u Radkivky, Stepové Novoselivky, a západně od Tabajivky se okupanti snažili přiblížit k Novoosynovému. Okupantům se zde podařilo zatlačit obránce na frontě mezi Borivskou, Borivskou Andrijivkou a Zeleným Hajem.
V lymanském sektoru pokračovaly boje v Hrekivce, směrem na Nový Myr, u Ridkodubu a Karpivky a u Zelené Dolyny. Dále se bojovalo u vesnice Kolodjazy a u Torského.
V siverském sektoru se okupanti snažili postupovat v Serebrjanském lese, směrem k Verchnokamjanskému a Vjimce.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se bojovalo v západní části Časiv Jaru a ve směru na Predtečiné a Bílou Horu.
Doněcká fronta: V okolí Torecku Rusové lehce postoupili u jižní Dilijivky, tlačili směrem na Pleščivku a na jihu u Ščerbynivky.
Ve směru na Konsťantynivku okupanti lehce postoupili směrem na Petrivku a boje pokračovaly ve směru na Rusyn Jar, u Popiv Jaru a směrem na Poltavku. Ve směru na Pokrovsk se bojovalo směrem na Novotorecké, u Raziného, Myrného, Myroljubivky a Novoekonomického, směrem na Promin, v Lysivce, Kotlyném a Udačném.
Jižně od Pokrovsku se okupanti snažili postupovat v okolí Novoserhijivky, západně od Horichového a v Oleksijivce. V novopavlivském sektoru fronty pokračovaly boje ve výběžku k Zaporžiji. Bojovalo se v Jaltě, kde ukrajinští obránci zničili ruskou šturmgrupu, která tam přišla zamávat svými vlajkami. Bojovalo se i v Tolstém, ve kterém okupanti postoupili až do západní části a v Piddubném. Západně od Komaru pokračovaly boje směrem na Myrné, kde se okupantům podařilo zkonsolidovat pozice uvnitř vesnice a okupanti útočili i severně od Ševčenka, a u Vilného a Zeleného pole.
Jižní fronta: V orichivském sektoru fronty se okupanti snažili postupovat z Robotyného směrem na Novodanylivku a těžké boje pokračovaly v Kamjanském.
Administrativa prezidenta Trumpa obnovila dodávky zbraní Ukrajině, týden po jejich pozastavení. Spojené státy částečně obnovily vojenskou pomoc Ukrajině, když administrativa prezidenta Donalda Trumpa schválila pokračování v dodávkách některých zbraní, které byly před týdnem na pokyn Pentagonu pozastaveny. Informují o tom agentury Associated Press a Reuters s odkazem na americké činitele. Podle dostupných informací zahrnují obnovené dodávky zejména:
- 155mm dělostřeleckou munici,
- přesně naváděné rakety GMLRS pro raketomety HIMARS.
Zatím není jasné, v jakém objemu byly tyto zbraně odeslány, zda jde o kompletní zásilku, ani zda bylo rozhodnuto o obnově širší škály zbrojních dodávek.
Pauza v americké pomoci Ukrajině byla jen dočasným přezkumem zásob. Americký ministr zahraničí Marco Rubio vysvětlil, že nedávná pauza v dodávkách zbraní Ukrajině nebyla zastavením pomoci, ale pouze “dočasným přezkumem konkrétních typů výzbroje”. Uvedl to na tiskové konferenci po jednání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. „Bylo to špatně interpretováno. Šlo o krátkou pauzu, během níž jsme přehodnocovali několik typů zbraní – zejména v souvislosti s obrannými závazky vůči Izraeli a ochranou našich základen,“ řekl Rubio. „Je logické ujistit se, že máme dostatek zásob pro všechny globální závazky.“ Podle Rubia šlo především o defenzivní a částečně ofenzivní systémy, které byly v nedávných konfliktech – zejména na Blízkém východě – ve velké míře spotřebovány. Nešlo však o nedostatek, nýbrž o preventivní zajištění strategických rezerv. Rubio zdůraznil, že naprostá většina americké vojenské pomoci Ukrajině pokračuje bez přerušení, a to podle plánu schváleného Kongresem. Výpadky se týkaly jen omezeného počtu položek. Rubio se také vyjádřil k otázce protivzdušné obrany a dodávek systémů Patriot, které Ukrajina opakovaně požaduje. „Patrioty jsou rozmístěny v mnoha evropských zemích, ale nikdo se jich nechce vzdát. Pokud je pomoc Ukrajině opravdu prioritou, jak mnohé státy tvrdí, měly by být ochotné sdílet systémy, které momentálně nepotřebují,“ uvedl šéf americké diplomacie s výzvou směrem k partnerům v NATO. Rubio tím dal jasně najevo, že Washington očekává větší ochotu evropských spojenců podílet se na klíčových dodávkách pro obranu Ukrajiny — zejména v oblasti protivzdušné obrany, která zůstává jednou z jejích největších slabin.
Ruská armáda během letní ofenzivy přišla o 31 tisíc vojáků. Ruské síly během letošní letní ofenzivy na Ukrajině utrpěly těžké personální ztráty, které od 1. května 2025 podle odhadů dosahují až 31 000 padlých. Uvedl to britský týdeník The Economist, který se opírá o vlastní analýzu bojové aktivity a veřejně dostupných údajů. Celkově od začátku plnohodnotné války činí ruské ztráty podle odhadů The Economist mezi 900 tisíci až 1,3 milionu lidí, z toho přibližně 190–350 tisíc mrtvých. Největší územní přírůstek si Rusko připsalo při loňské ofenzivě na Vuhledar. Letos však ruské síly v rámci letní kampaně zaznamenaly větší územní zisky než během předchozích ofenziv u Bachmutu a Avdijivky. Přesto zůstává poměr mezi lidskými ztrátami a získaným územím dramaticky nerentabilní. The Economist připomíná, že v roce 2024 připadalo na každého zabitého ruského vojáka jen 0,038 km² získaného území. I při současném rychlejším tempu postupu by Rusku trvalo:
- 89 let na dobytí celé Ukrajiny
- přibližně 4 roky na obsazení všech čtyř nárokovaných oblastí (Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské), které Moskva jednostranně prohlásila za součást Ruské federace.
Přestože Rusko dosahuje určitého takticky měřitelného pokroku, cena za něj je extrémně vysoká. Masivní nasazení pěchoty a opakované útoky na dobře bráněné ukrajinské pozice vedou k mimořádně krvavým bilancím, které zpochybňují dlouhodobou udržitelnost ruské strategie. Letní ofenziva tak znovu potvrzuje trend celé války: územní zisky jsou pomalé, draze vykoupené a strategicky omezené.
Dnes se zaměříme na nedostatek sviní v Rusku. Aby nedošlo k mýlce, máme na mysli vepřové maso, jehož velkoobchodní ceny v červenci 2025 opět vzrostly. Je to tak další ze základních potravin, která v Rusku znatelně zdražila, připomeňme že například cena brambor meziročně vzrostla o 275%, což způsobilo jejich nedostatek i v Bělorusku, ze kterého byly brambory díky výrazně vyšším cenám v Rusku hromadně exportovány.
Střední velkoobchodní cena vepřových půlek v Rusku meziročně vzrostla o 30%, což je mnohem více, než oficiální míra inflace. Cena nyní v Rusku dosahuje 215 rublů (tedy v přepočtu přibližně 58 Kč) za kilogram, což je jen o málo méně než kolik je velkoobchodní cena vepřových půlek u nás – a při připočtení marží v maloobchodním prodeji lze odhadovat, že bude koncová prodejní cena v Rusku obdobná jako ta v ČR, ovšem při výrazně menší kupní síle ruských obyvatel.
Vepřov hruď zdražila o 22% a její velkoobchodní cena nyní dosahuje 250 rublů (tedy přibližně 67 Kč) za kilogram. Vepřová lopatka zdražila o 21% a šunka pouze o 19%, lze tedy předpokládat že například slanina zdražila znatelně více než o 30%. Vzrůst cen vepřového masa je způsoben zejména zdražováním vstupů vlivem inflace, k významnému zdražení došlo zejména u krmných směsí, vliv měly ale také rostoucí ceny transportu a vysoké úrokové sazby.
Vzhledem k tomu, že Bělorusko má rozvinutý chov prasat, lze očekávat, že zde dojde obdobně jako u brambor k strmému vzrůstu exportu vepřového do Ruska, neboť ceny na vnitřním běloruském trhu jsou přísně regulovány. Vidíme také, že vepřové maso je další potravinou, u které se její cena rychle přibližuje té v ČR, a to přes nižší výplaty v Rusku, což pro ruské obyvatele znamená další komplikace.
Izrael: Jednoho mrtvého civilistů si vyžádal dnešní teroristický útok poblíž Jeruzaléma. Dva pachatelé ozbrojení nožem a pistolí údajně zaútočili na muže před obchodem ve čtvrti Guš Ecion. Na následky zranění na místě zemřel. Útočníci byli zlikvidováni nedalekými vojenskými příslušníky. Totožnost a motivy útočníků se zjišťují. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.
Izraelské letectvo (IAF) zasáhlo v Gaze přes 180 cílů – včetně zbraní, tunelů, odpalovacích stanovišť a dalších vojenských objektů, uvedla armáda. Na místě stále operuje pět divizí IDF. Na severu Gazy 401. brigáda odhalila zbraně, tunely i skupinu bojovníků Hamásu, proti které zasáhl dron. Podobně elitní jednotka Multi-Domain Unit zlikvidovala buňku Islámského džihádu pomocí bezpilotního útoku.
Libanon: Izraelské letectvo (IAF) dnes při náletu zabilo velitele dělostřelectva Hizballáhu v jižním Libanonu. Muhammad Džamál Murad zemřel u Mansouri, jižně od Týru. Podle IDF stál za řadou raketových útoků a pomáhal obnovit dělostřelecké kapacity Hizballáhu. Izrael označil jeho činnost za hrozbu a porušení dohod s Libanonem.
Sýrie: V Damašku proběhla jednání mezi zástupci autonomní správy severní a východní Sýrie a novými orgány. Jednání se zúčastnili zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Sýrii Thomas Barak a francouzský chargé d’affaires Jean-Baptiste Faivet. Klíčovým tématem jednání byla integrace arabsko-kurdských sil do nového režimu. Představitelé vlády Abú Muhammada al-Džuláního trvali na plné centralizaci moci a požadovali, aby všechny civilní a vojenské instituce přešly pod jejich kontrolu. Delegace autonomní správy uvedla, že takové podmínky ignorují vůli obyvatel severovýchodní Sýrie a jsou v rozporu s duchem dohody z 10. března. Uvedli, že al-Džulání nadále jednostranně sestavuje vládu a další orgány bez účasti kurdské strany. Jednání se dostalo do slepé uličky a účastníci schůzku opustili podráždění. Nejvíce nespokojen byl Thomas Barak, který požadoval, aby arabsko-kurdské síly urychlily integraci a projevily flexibilitu ve vztazích s Damaškem. Kurdská média měla pocit, že Barak tím ztratil status neutrálního prostředníka a stal se fakticky al-Džuláního kontrahentem.
Ve městě Hamá byl zabit Basim al-Na’asan (Abú Šaker), představitel vojenské bezpečnosti svrženého Asadova režimu a vůdce lidových výborů spojených s vojenskou bezpečností. Útok provedli čtyři neznámí muži na dvou motocyklech, kteří na něj zahájili přímou palbu a z místa činu uprchli.
70. divize syrského ministerstva obrany dokončila operaci, kterou před několika dny zahájila v oblasti kopců Safa na východě Damašku na základě zpráv o možné přítomnosti ISIS v této oblasti.
Aféra na Středním východě:
Pákistán: Zakázaný Tehrík-e-Tálibán Pákistán (TTP) se přihlásil k tomu, že se nijak nepodílel na vraždě vůdce Národní strany Awami (ANP) Maulany Džahanzeba, který byl dnes spolu se svým společníkem zastřelen neznámými útočníky v okrese Bádžur. V regionu panuje po vraždě napětí, místní obyvatelé přinesli na protest Maulanovo tělo do vojenského tábora a požadují jeho vyšetření.
Africká vsuvka:
Somálsko – Keňa: Podle aktualizované zprávy bylo 5 keňských vojáků zraněno a několik dalších zabito a vojenské vozidlo, ve kterém se nacházeli, bylo zcela zničeno. Útok provedli v úterý džihádisté ze skupiny Al-Šabáb pomocí výbušného zařízení nastraženého na trase Mandera – Ramo v okrese Mandera na severovýchodě Keni (na hranicích se Somálskem).
Mali: Jedno z vozidel rusko-malijského konvoje jedoucího z Gao za účelem zásobování okresů Kidal, Tessalit a Aguelhok bylo zasaženo improvizovaným výbušným zařízením v okrese Tagadou, který je pod kontrolou přívrženců (milicí) plukovníka Elhadjiho Ag Gamou.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
