(2 299 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 11. července ruské síly podnikly další vzdušný útok na Ukrajinu pomocí 79 dronů, přičemž se jednalo převážně o útočné Šahedy a různé typy cvičných/simulátorů UAV. Ukrajinské letectvo uvedlo, že 44 dronů bylo sestřeleno, dalších 16 bylo potlačeno prostředky elektronického boje. Bezpilotní prostředky byly vypuštěny ze směrů Kursk, Millerovo a Primorsko-Achtarsk v Ruské federaci. Podle armády mohlo být až 60 dronů typu Šahed. Bylo zaznamenáno 19 přímých zásahů dronů v osmi lokalitách, a úlomky sestřelených UAV dopadly ve třech dalších místech. Připomínáme, že ruské síly v noci také zasáhly Charkov a okolní oblast, zatímco ráno provedly útok na Oděsu. Podle místních úřadů došlo ke zraněním civilistů, a v Oděse byli při úderu zraněni i koně, kteří se v době útoku nacházeli poblíž cílové zóny.
Na několika místech Ruské federace zazněly v noci exploze, které podle dostupných informací souvisejí s rozsáhlým útokem bezpilotních letounů. Informace vyplývají ze souhrnné zprávy ruských úřadů a z otevřených zdrojů.
V Tule byly výbuchy zaznamenány v Proletářském rajónu, kde se podle kanálu Astra nachází několik velkých podniků ruského vojenského průmyslu. Za pravděpodobný cíl útoku je považováno Konstrukční kancelář přístrojové techniky akademika Šipunova, známá výrobou protiletadlových raketových a dělostřeleckých komplexů (ZRGK). Výbuchy byly hlášeny i v Moskevské oblasti:
- v DUBNĚ, kde sídlí závod Kronštadt na výrobu dronů,
- v LUCHOVICÍCH, kde se montují stíhačky MiG-29 a MiG-35.
Útoky dronů v těchto lokalitách potvrdil starosta Luchovic Sergej Timochin.
V Kurské oblasti došlo podle guvernéra Alexandra Chinstějna k výbuchům v Kurtšatovském rajónu, nedaleko Kurské jaderné elektrárny. Kanál Mash tvrdí, že drony byly sestřelovány právě v jejím okolí. Podle ruského ministerstva obrany byla Kurská oblast nejintenzivněji zasažena – údajně zde bylo sestřeleno 53 bezpilotních prostředků. Ruské úřady z útoků obviňují Ukrajinu. Kyjev se k událostem zatím nevyjádřil.
Směr Kursk a Sumy jsou i během dneška beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo severně od Zeleného, u Starycy a ve Vovčansku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru okupanti útočili u Zahidného, v Petropavlivce a jižně od Stepové Novoselivky.
V lymanském sektoru se bojovalo severně od Novojehorivky, okupanti tlačili směrem na Nový Mir a u Ridkodubu a Karpivky. Další boje se odehrály v okolí Zelené Dolyny, u Kolodjazů a Torského.
V siverském sektoru Rusové pokračovali v tlaku v Serebrjanském lese, pokoušeli se postoupit od Bilohorivky k Hryhorivce a bojovalo se i u Verchnokamjanského, na severu i jihu Ivano-Darijivky a u Vjimky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru útočili okupanti v Časiv Jaru, Stupočkách a směrem na Predtečiné a Bilou Horu.
Doněcká fronta: V okolí Torecku pokračovaly boje u Dilijivky a jihozápadně od města.
Ve směru na Konsťantynivku se bojovalo severně od Katerynivky, jižně i severně od Jablunivky. Okupantům se podařilo postoupit směrem na Rusyn Jar a další boje se odehrály u Popiv Jaru. Ve směru na Pokrovsk okupanti útočili na Raziné, u Myrného, Myroljubivky, Lysivky, Ševčenka, Zvirového a v Udačném.
Jižně od Pokrovsku pokračovaly boje v okolí Novoserhijivky, směrem na Muravku, západně od Horichového a v Oleksijivce. Ve směru na Novopavlivku okupanti obsadili Jaltu, postoupili v Tolském a útočili v Piddubném. Severně od Komaru postupovali útočníci v Myrném a Perebudovém. Severně od Ševčenka pak okupanti postoupili ve směru na Voskresenku a jižněji útočili u Vilného a Zeleného Pole.
Jižní fronta: V tomto sektoru fronty se bojovalo u Malynivky a okupanti postupovali v Kamjanském.
USA budou posílat zbraně Ukrajině přes NATO, chystá se zásadní prohlášení k Rusku. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy budou nadále dodávat zbraně Ukrajině – nově však prostřednictvím aliance NATO, která má podle něj plně pokrývat náklady. V rozhovoru pro NBC News také avizoval, že v pondělí učiní zásadní oznámení ohledně Ruska, přičemž detaily zatím nesdělil. „Jsem z Ruska zklamaný. Uvidíme, co se stane v následujících týdnech,“ řekl Trump. Na dotaz ohledně připravovaného prohlášení odpověděl: „Bude to důležité. Řeknu víc v pondělí.“ „Zbraně posíláme NATO. A NATO za ty zbraně platí na 100 %. Takže zbraně jdou nejdřív k NATO a pak je aliance poskytne Ukrajině,“ popsal nový “mechanismus” americký prezident. Dodal, že dohody bylo dosaženo na červnovém summitu NATO, přičemž cílem je přesunout finanční zátěž z Washingtonu na spojence. Není zatím jasné, zda Trump narážel na již diskutovanou variantu, podle níž by některé členské státy NATO nákup amerických zbraní pro Ukrajinu hradily ze svých rozpočtů, aby se USA vyhnuly přímému financování. Trump také potvrdil, že USA po nedávné pauze obnovují dodávky obranných zbraní, protože Ukrajina „čelí velmi tvrdým úderům“. „Musíme jim pomoci. Potřebují se být schopni bránit,“ řekl. Podle agentury Reuters má Trumpova administrativa v plánu uvolnit z prezidentských rezerv vojenské techniky zásilku v hodnotě kolem 300 milionů dolarů, přičemž konečný seznam zbraní určí jeho tým.
Senát USA schválil zvýšení vojenské pomoci Ukrajině na 500 milionů dolarů v rámci obranného rozpočtu na rok 2026. Výbor pro ozbrojené síly amerického Senátu schválil 9. července návrh zákona o obranném rozpočtu (NDAA) pro fiskální rok 2026, který obsahuje 500 milionů dolarů na pomoc Ukrajině – o 200 milionů více než v předchozím roce. Informovala o tom agentura Reuters. Zákon podpořilo 26 senátorů, proti byl jediný. Bezpečnostní iniciativa na podporu Ukrajiny (Ukraine Security Assistance Initiative) má být prodloužena až do roku 2028, přičemž její rozpočet by se měl navýšit právě na půl miliardy dolarů. Zatímco Senát podporuje navýšení, Sněmovna reprezentantů ponechala ve své verzi zákona částku 300 milionů dolarů, tedy ve výši loňského rozpočtu. O finální podobě bude Kongres jednat v následujících měsících. Celkový rozpočet NDAA počítá s 925 miliardami dolarů na národní obranu. Dokument označuje za hlavní hrozby Čínu, Írán a Severní Koreu, a klade důraz na investice do umělé inteligence, bezpilotních systémů a hypersonických zbraní. Na začátku června přitom ministr obrany Pete Hegseth avizoval, že USA plánují snížit přímou finanční podporu Ukrajině v rámci budoucích rozpočtových opatření. Schválená bezpečnostní iniciativa však zůstává klíčovým nástrojem americké vojenské pomoci Kyjevu – vedle dalších grantových programů a bilaterálních dohod. Rozpočtový proces nyní pokračuje v obou komorách Kongresu a bude předmětem politického vyjednávání v kontextu měnící se americké zahraničněpolitické strategie.
Zvláštní vyslanec USA Keith Kellogg přijede 14. července do Kyjeva, zůstane celý týden. Zvláštní zástupce amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg oznámil, že 14. července dorazí do Kyjeva, kde plánuje pobýt týden. Uvedl to v rozhovoru pro server Novyny.LIVE během Konference o obnově Ukrajiny. Kellogg se již 9. července setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Římě. Hlavními body jednání byla dodávka zbraní a posilování protivzdušné obrany, nákup americké výzbroje a rozvoj společné obranné výroby přímo na Ukrajině, a také zvýšení sankčního tlaku na Ruskou federaci. Prezident Zelenskyj označil protivzdušnou obranu za naprostou prioritu v kontextu pokračujících ruských útoků. V červnu Kellogg navštívil také Bělorusko, kde jednal s tamním samozvaným prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Podle běloruského velvyslance při OSN Valentina Rybakova byla válka na Ukrajině jedním z hlavních témat rozhovorů s americkou stranou.
Ukrajina a Světová banka spustí pětiletý program „Prepare Ukraine“ v hodnotě 200 milionů dolarů. Ukrajinská vláda podepsala se Světovou bankou dohodu o zahájení pětiletého programu Prepare Ukraine, který je zaměřen na přípravu projektů pro poválečnou obnovu. Celkový rozpočet iniciativy činí 200 milionů dolarů. Informovalo o tom ukrajinské ministerstvo hospodářství. Dohoda byla uzavřena v rámci Konference o obnově Ukrajiny v Římě. Program má sloužit k financování přípravných prací na rekonstrukčních projektech, aby tyto splňovaly standardy mezinárodních investorů a byly připraveny k rychlému spuštění. První fáze bude financována z grantu ve výši 44,3 milionu dolarů z vícestranného fondu URTF (Ukraine Recovery, Reconstruction and Reform Trust Fund). Obě strany se dohodly na konkrétní cestovní mapě pro spuštění programu. První tranše bude k dispozici od srpna a bude určena na technickou podporu státním institucím. Program „Prepare Ukraine“ je jedním z klíčových kroků k systematické obnově země – nejen co do fyzické infrastruktury, ale i z hlediska institucionální kapacity a transparentnosti veřejných investic.
Dnes si přiblížíme výsledky dosavadního ruského exportu obilí ze sklizně roku 2025. Tato surovina je po ropě, plynu a uhlí dalším dlouhodobě významným exportním artiklem, v tomto roce se ale objem exportu obilí za červen výrazně propadl, a to na úroveň nejnižší od roku 2008. Objem exportu dosáhl podle různých údajů pouze od 2 do 2,4 milionu tun, přičemž v minulém roce Rusko exportovalo za červen 3,7 milionu tun.
Příčinou takto nízkého exportu jsou zpoždění při sklizni, sucha (zejména v pro pěstování obilí klíčové Rostovské oblasti), a také nízké světové ceny a vysoký kurz rublu. Dva poslední faktory dále snižují i tak nevelkou ziskovost ruského zemědělství, a tak se část zemědělců rozhodla s exportem počkat do doby, než dojde na světových trzích k růstu cen. I celkový průběh sklizně je tento rok v Rusku značně opožděný. Ke 2. červenci bylo sklizeno pouze 3,8 milionu tun obilí, přičemž v minulém roce bylo k tomuto datu sklizeno již 16,5 milionu tun.
Snaha o zadržování exportu obilí ale naráží na jiná úskalí. Vzhledem k podinvestování zemědělského sektoru není v Rusku k dispozici dostatek skladovacích kapacit, a tak dochází k rychlému poklesu kvality obilí a jeho hnití. Obilí nižší kvality pak odmítá importovat například Čína, která se odvolává na své hygienické normy. Také to znamená, že chybí nasmlouvané objemy obilí v přístavech, a dodavatelé tak musí platit penále za vzniklé prostoje lodním přepravcům, neboť ti musí čekat v přístavech a nemohou naložit své lodě. Špatné situace při exportu obilí si povšimla i ruská vláda, a vicepremiér Dmitrij Patrušev (který byl dříve ministrem zemědělství a i nyní má ve své kompetenci dohled nad zemědělskou výrobou v Rusku) nařídil stimulaci exportu.
Již v sezóně 2024 až 2025 klesl export obilí meziročně o 25% ve srovnání s předchozí sezónou, přičemž export směřoval zejména do Egypta, Turecka, Bangladéše, Afghánistánu (ten představuje v sezóně 2024 až 2025 nový exportní směr) a Izrael, i když ten již informoval o tom, že v tomto roce již nebude ruské obilí nakupovat, a tak bude muset Rusko nalézt jiného odběratele. Jakého objemu nakonec dosáhne objem exportu ruského obilí v tomto roce teprve uvidíme, současný průběh sklizně ale naznačuje značné potíže ruského zemědělství.
Izrael: Při nedávné ofenzivě v Pásmu Gazy izraelská armáda a tajná služba Šin Bet zabily šest vysokých velitelů námořního komanda Hamásu. Údery vedlo izraelské námořnictvo společně se zpravodajskými složkami. Cílem byli operativci, kteří podle armády plánovali námořní útoky a někteří se podíleli i na přípravách útoku ze 7. října.
Zlikvidovaní velitelé:
- Ramzi Salah (severní Gaza)
- Džamal al-Baba (centrální Gaza)
- Ratab Abu Sahiban (město Gaza)
- Omar Abu Džalala (Chán Júnis)
- Mohammed Kašta (Rafáh)
- Ahmad Ali (město Gaza, nástupce Sahibana)
Velení IDF oznámilo, že na základě včerejšího teroristického útoku na křižovatce Guš Etzion budou ozbrojené složky na Západním břehu posíleny nově o dva prapory IDF. O které konkrétní jednotky se jedná velení v tuto dobu neuvedlo.
Velení IDF ve společném prohlášení se zpravodajskou službou Šin Bet oznámily, že při útoku v Gaze byl zabit Fadl Abu al-Ata, velitel sektoru Šedžajja a člen Islámského džihádu, který se podílel na útoku ze 7. října. Podle IDF koordinoval útoky proti izraelským silám a během války byl povýšen do čela místní jednotky. Při jiném zásahu byl zlikvidován Hamed Kamel Abd al-Aziz Iyad, expert na výbušniny z praporu Turukman.
Sýrie: Syrský úřad pro občanské záležitosti začal měnit oficiální doklady Palestincům žijícím v zemi, informuje deník Zaman al-Wasl. Označení „syrský Palestinec“ nově nahrazuje výraz „palestinský obyvatel“ a místo syrské provincie se v dokladech nově uvádí jen „cizinec“. Změny se týkají především potomků uprchlíků z roku 1948.
Místní zdroje dnes informovaly o výbuchu neznámého původu poblíž města Neirab v syrské provincii Aleppo. Podrobnosti zatím nebyly zveřejněny.
Irák: Jednotky Kurdské strany pracujících (PKK) v Iráku zahájily odzbrojování. První várka kurdských bojovníků PKK dorazila na místo odzbrojení v Sudeimaniyah. Odzbrojení bylo součástí pětiletého mírového plánu, který nyní vstupuje do své třetí fáze – úplné eliminace a rozpuštění milicí PKK v Iráku.
Írán: Neznámý ozbrojenec dnes zahájil palbu na dvě vojenská vozidla na pobřežní silnici ve městě Čabahár na jihovýchodě Íránu a zabil tři příslušníky pravidelných sil. Střety s bezpečnostními silami trvaly asi dvě hodiny a skončily smrtí útočníka. Armáda zůstává na místě, oficiální informace o totožnosti útočníka ani o obětech zatím nejsou k dispozici.
Aféra na Středním východě:
Pákistán: V okrese Sourabh v Balúčistánu došlo předchozího dne ke krvavému útoku na armádní tábor v Balúčistánu a na sociálních sítích byla zveřejněna totožnost některých zabitých vojáků. Pákistánská vláda se k útoku prozatím nevyjádřila.
Somálsko: Při dnešním útoku se teroristickému hnutí Al-Šabáb podařilo zlikvidovat při mohutném výbuchu významného velitele somálské armády. Pod konvojem somálské armády v Afgoi explodovala silná podomácku vyrobená bomba, která zabila podplukovníka Mahmuda Sulejmana, významného velitele 54. praporu, a také jeho logistického důstojníka Hassana a několik vojáků. Konvoj byl na cestě do Bally Dougle, když Al-Šabáb provedl tento útok, čímž zasadil vážnou ránu vedení somálské armády. Útok, který se odehrál hluboko na území kontrolovaném vládními silami, vyvolává vážné otázky: hroutí se velitelská struktura Somálska pod tlakem džihádistů?
Mali: Malijská armáda oznámila, že se jí podařilo získat zpět obrněná vozidla a těžké zbraně, kterých se zmocnilo teroristické hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) v oblasti Gogoui. Zatímco obrněné vozidlo Norinco VP11 nebylo možné identifikovat kvůli chybějící fotografii poznávací značky, jiné vozidlo zobrazené na videu se shoduje s poznávací značkou vozidla dříve ukořistěného JNIM. Zde jsou obě poznávací značky. Vozidlo KIA KM450 bylo viděno zabavené minulý týden, vozidlo VP11 nikoli.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
