(2 885 slov, doba čtení 15 minut)
V noci na 12. července provedla Ruská federace další masivní vzdušný útok. Celkem bylo nasazeno 623 vzdušných prostředků – 597 útočných dronů typu Šahed a jejich imitací z oblastí Brjansk, Primorsko-Achtarsk, Kursk, Orjol a Millerovo, a dále 26 strategických střel Ch-101 z prostoru Saratovské oblasti. Podle údajů k 10:00 bylo sestřeleno 344 cílů – 319 dronů Šahed a 25 střel Ch-101. Dalších 258 imitátorů bylo ztraceno nebo rušeno elektronickými prostředky. Zaznamenáno bylo nejméně 21 přímých zásahů (1 střela a 20 dronů) v pěti lokalitách, dopady trosek byly hlášeny ve 19 případech.
Ukrajinské ozbrojené síly v posledních dnech výrazně zesílily údery na logistické základny a letiště na ruském území a v okupovaných oblastech. Série náletů bezpilotních prostředků dlouhého doletu zasáhla rozsáhlé muniční sklady v Doněcké a Brjanské oblasti, stejně jako infrastrukturu na vojenských letištích v Borisoglebsku, Chalinu a Marinovce. Cílem těchto útoků je zřetelně narušení příprav a logistiky ruské tzv. letní ofenzivy. Zatímco Ruská federace nadále provádí téměř každodenní masivní útoky na ukrajinská města a infrastrukturu, Ukrajina reaguje cílenými údery na vojenské kapacity protivníka, což představuje strategickou snahu oslabit jeho ofenzivní potenciál. Ačkoliv Moskva zpravidla ztráty nepřiznává, existují vizuální a satelitní důkazy potvrzující značné škody.
Směr Sumy: Ukrajinský analytik Petrenko píše, že ve směru Sumy pokračují aktivní boje, zejména u Junakivky a Kundrativky. Ukrajinské jednotky nadále tlačí na nepřátelské pozice na severozápadním a severním okraji Kundrativky. Ruské jednotky zapojily do stabilizace situace letectvo a raketové dělostřelectvo.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Zeleného, Hlybokého a ve Vovčansku. Ukrajinské ozbrojené síly zaútočily na okupanty, kteří se dostali do lesíků přibližně 5 kilometrů západně od Milového a další boje pokračovaly ve směru na Petro-Ivanivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru Rusové útočili u Kindrašivky, Holubivky a postupovali v Radkivce. Další boje probíhaly u Stepové Novoselivky a v Zahryzovém.
V lymanském sektoru útočili okupanti ve směru na Novojehorivku, bojovalo se v Hrekivce a ve směru na Nový Mir. Dále se bojovalo u Karpivky a u Zelené Dolyny ve směru na ve směru na Serednje a Šandryholové. Okupanti se snažili postupovat i u Kolodjazů a Torského.
Ve směru na Siversk pokračovaly boje v Seberjanském lese, okupanti postoupili východně od Hryhorivky a bojovalo se u Verchnokamjanského a Ivano-Darivky.
Bachmutská fronta: V Kramatorském sektoru se bojovalo v okolí Predtečiné, Stupoček a ve směru na Bílou Horu.
Doněcká fronta: V okolí Torecku okupanti útočili u Dilijivky západně od města a jižně směrem na Ščerbynivku.
Ve směru na Konsťantynivku okupanti útočili u Pleščijivky, Katerinivky, Jablunivky a snažili se přiblížit k Rusyn Jaru a Popiv Jaru. V pokrovském směru se okupanti uchytili v Novopokrovském, útočili na Novoekonomičné, bojovalo se u Myroljubivky, směrem na Promin, v Lysivce, jižně od Novoukrajinky a v Ševčenku. Další boje proběhly v Kotlyném a Udačném.
Jižně od Pokrovsku pokračovaly boje v okolí Novoserhijivky, směrem na Muravku, západně od Horichového a v Oleksijivce. V novopavlivském sektoru okupanti obsadili vesnici Zirka a bojovalo se u Zápořžiji, v Tolstém a jeho okolí, Piddubném a okupanti postupovali v Komaru. Dále se okupanti nadále snažili dostat k Voskresence a bojovalo se i u Novopilu, Zeleného Pole a Novosilky.
Jižní fronta: V této části fronty okupanti útočili v Kamjanském, kde se okupantám nadále daří postupovat.
Německo zahájilo vlastní výrobu raket pro Patrioty. Může je dodat Ukrajině bez souhlasu USA, potvrdil generál Freuding. Německo by v budoucnu mohlo samostatně dodávat rakety pro systémy protivzdušné obrany Patriot Ukrajině. Potvrdil to Christian Freuding, vedoucí speciálního štábu pro Ukrajinu při německém ministerstvu obrany, uvedl zpravodaj serveru Hromadske. Na otázku, zda Německo může vyrábět a následně převádět rakety pro Patrioty na Ukrajinu, Freuding uvedl: „Ano, otevřeli jsme nezávislou výrobní linku na rakety pro systémy Patriot. První dodávky z této linky očekáváme v letech 2026–2027.“ Zásadní novinkou je skutečnost, že se nejedná o licencovanou výrobu závislou na USA. Podle Freudinga: „Tato nová výrobní linka je evropská a nezávislá. Nejde o americkou technologii, takže dodávky do třetích zemí – včetně Ukrajiny – by mohly probíhat bez souhlasu Spojených států.“
Německý Bundeswehr se podle dostupných informací rozhodl pro nákup nové služební pistole od českého výrobce Česká zbrojovka, který s modelem P13 zřejmě zvítězil v soutěži nad konkurencí v podobě rakouského Glocku a slovinské společnosti Arex. Zakázka počítá s pořízením až 186 000 pistolí ráže 9×19 mm, z nichž 62 000 má být předmětem pevné smlouvy a zbytek opčním plněním. Zbraň nahradí ve výzbroji Bundeswehru dosluhující model P8. Výběrové řízení bylo vedeno s jediným kritériem – cenou, která měla váhu 100 %, a nabídky nebyly podrobeny srovnávacímu testování. Pro Českou republiku jde o mimořádně významný exportní úspěch domácího obranného průmyslu na jednom z největších evropských zbrojních trhů.
Španělská armáda zahájila rozsáhlý modernizační program dělostřelectva, v jehož rámci pořídí 214 nových samohybných houfnic, z toho 86 kolových a 128 pásových. Projekt je součástí Průmyslového a technologického plánu pro bezpečnost a obranu z dubna 2025 a má přispět k dosažení cíle 2 % HDP na obranu. Ministerstvo průmyslu vyčlenilo na tento program předběžné financování ve výši 3,002 miliardy eur, z čehož 1,181 miliardy připadá na kolové a 1,821 miliardy na pásové systémy. Nové houfnice mají nahradit zastaralé M109A5E a zároveň představují první zavedení kolových samohybných dělostřeleckých systémů do výzbroje španělských ozbrojených sil. Pásové systémy budou postaveny na platformách kompatibilních s vozidly ASCOD, které jsou již v provozu. Realizace bude probíhat ve víceletém režimu s důrazem na domácí výrobu a průmyslovou údržbu, přičemž hlavním průmyslovým partnerem bude společnost Santa Bárbara Sistemas, která výrobu rozdělí mezi závody v Trubii a Alcalá de Guadaira. Mezi favorizované kandidáty na kolový systém patří Radhaubitze na podvozku Piranha 10×10 s dělostřeleckým modulem ráže 155 mm/L52.
Švédsko uzavřelo největší zakázku na dělostřeleckou munici od konce studené války, když investuje více než 5 miliard švédských korun (přibližně 520 milionů dolarů) do nákupu dělostřeleckých granátů a střelných náplní od německé společnosti Rheinmetall a norského výrobce Nammo. Objednávka zahrnuje dodávky ráže 155 mm a je reakcí na potřebu dlouhodobého zabezpečení muničních zásob pro případ vysoce intenzivních konfliktů, jaké aktuálně probíhají na Ukrajině. Dodávky budou zahájeny v roce 2027 a zajistí švédským ozbrojeným silám dostatečnou zásobu dělostřelecké munice na řadu let dopředu. Obě zapojené společnosti již mají uzavřeny rámcové smlouvy s NATO a významné zakázky od německé i norské armády, což umožňuje Švédsku zapojit se do širšího aliancí podporovaného systému doplňování zásob.
Litva a Finsko oznámily záměr zahájit v roce 2026 domácí výrobu protipěchotních min s cílem posílit vlastní obranu a podpořit Ukrajinu v kontextu rostoucí hrozby ze strany Ruska. Podle dostupných informací má k výrobě dojít přibližně šest měsíců po formálním odstoupení od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, přičemž obdobný záměr zvažují i Polsko, Lotyšsko a Estonsko. Litevské ministerstvo obrany uvedlo, že plánuje investovat stovky milionů eur nejen do protitankových, ale i protipěchotních min. Finsko svůj postoj odůvodňuje změnou bezpečnostního prostředí a nutností reagovat na ruskou agresi, přičemž zdůrazňuje potřebu efektivních obranných prostředků jak pro sebe, tak pro Ukrajinu.
Výroba stíhacích letounů Eurofighter Typhoon byla ve Spojeném království zastavena poté, co britská vláda neoznámila žádnou novou objednávku pro Royal Air Force a rozhodla se upřednostnit nákup letounů F-35A/B. Montážní linka ve Wartonu tak jako jediná z konsorcia Eurofighter, které zahrnuje také závody v Německu, Španělsku a Itálii, zůstává bez zakázky. Situaci ostře kritizuje britský odborový svaz Unite, který varuje před ztrátou klíčových výrobních a technologických dovedností v oblasti leteckého průmyslu, jež budou nezbytné pro budoucí výrobu stíhačky šesté generace v rámci programu GCAP. Unie zároveň vyzývá vládu k okamžitému oznámení nové objednávky na čtvrtou tranši letounů Typhoon, aby nedošlo k odlivu kvalifikovaných pracovníků a narušení obranného průmyslového ekosystému. Vzniklá mezera ve výrobě má být podle vlády překlenuta exportními zakázkami, odbory však varují, že takový přístup ohrožuje stabilitu celého dodavatelského řetězce včetně tisíců pracovních míst.
Francouzské námořnictvo provedlo 17. června 2025 úspěšný test loitering munice z paluby fregaty třídy Floréal, při němž byl dron dálkově ovládán v reálném čase a manévroval kolem pohybujícího se námořního cíle. Systém vyvinutý firmou FLY-R je určen k přesným úderům a průzkumu, přičemž vyniká vysokou manévrovatelností, modulární konstrukcí a schopností startu z omezených prostor. Integrace těchto prostředků na hladinové lodě umožní francouzskému námořnictvu efektivněji sledovat a zasahovat námořní a pobřežní cíle bez nutnosti nasazení pilotovaných prostředků, čímž se snižuje riziko pro posádky a zvyšuje operační dosah.
Dnes ještě zůstaneme u tématu současného stavu ruského zemědělství, a podíváme se na to, jak zásahy státu v posledních dvou letech vrací tento sektor čím dál blíže stavu, v jakém se nacházel za časů Sovětského Svazu. Připomeňme, že již od vlády Nikity Sergejeviče Chruščova byl Sovětský Svaz čistým importérem obilí, neboť centrálně řízené kolchozní zemědělství nedokázalo zajistit dostatečný objem sklizně. Import pokračoval až do konce existence Sovětského Svazu, a chybějící devizy potřebné na import obilí (ty chyběly z důvodu propadu cen ropy na světových trzích), což způsobilo výpadky v zásobování sovětské populace základními potravinami, se staly jednou z příčin kolapsu Sovětského Svazu.
Od poloviny devadesátých let došlo v ruském zemědělství k rychlému oživení, a to zejména díky importu zahraničních technologií a to jak zemědělských strojů, tak i moderních osiv, které umožňují dosáhnout výrazně vyšších hektarových výnosů. Díky tomu se Rusko od konce devadesátých let stalo jedním z nejvýznamnějších exportérů obilí, a bylo tomu tak až do roku 2023. V prvním roce invaze si Rusko ještě vypomohlo uloupením ukrajinské sklizně, nicméně v dalších letech došlo již k výraznému propadu výnosů, až do současného stavu, o kterém jsme iinformovali včera. Některými příčinami současných nízkých výnosů jsou:
Nízká kvalita osiv
Bývalý ministr zemědělství a současný vicepremiér Dmitrij Patrušev již od počátku invaze propagoval přechod na lokálně produkovaná osiva, potíž je v tom, že tato osiva jsou výrazně nižší kvality než ta dříve importovaná. V současné době je tak hektarový výnos v Rusku přibližně třetinový proti Belgii a poloviční oproti Číně, přičemž na ruském trhu jsou po rozšíření padělaných západních osiv (a následném odmítnutí jejich dalšího nákupu ruskými zemědělci, neboť tato osiva jsou výrazně nižší kvality) v současné době k dispozici pouze lokálně produkovaná ruská nebo importovaná čínská osiva. Ta jsou však nižší kvality než ta, které používá samotná Čína, evidentně dochází k exportu pouze horších tříd čínských osiv.
Podfinancování ruského zemědělství
To se projevuje zejména daleko větší citlivostí na nejrůznější výkyvy počasí, ať již jde o současná sucha v mnoha ruských regionech, nebo přízemní mrazíky, které postihly ruskou úrodu během letošního jara. V důsledku toho došlo k dalšímu poklesu hektarových výnosů, které letos dosáhly u pšenice v Rostovské oblasti 2 tun na hektar (při loňském hektarovém výnosu 3,6 tuny na hektar) a v Krasnodarském kraji letos 4,5 tuny na hektar (při loňském hektarovém výnosu přes 6 tun na hektar).
Nedostatek moderní zemědělské techniky
Na tom se podílí dvě opatření ruské vlády. Prvním bylo zavedení vysokého recyklačního poplatku při importu zemědělské techniky ze zahraničí, což vedlo k výraznému zdražení zejména západních kombajnů a dalších strojů, a vedlo to k přeorientování ruských zemědělců na domácí nabídku, případně na dovozy z Číny. Tato technika je ale nižší technologické úrovně než dříve importované stroje, což také snižuje zisky zemědělců. Druhým krokem bylo ukončení programu preferenčních úvěrů na nákup zemědělské techniky. Dříve měli ruští zemědělci k dispozici státem dotované úvěry s úrokovou sazbou okolo 2%, v současné době mají ale k dispozici pouze komerční úvěry (s úrokovou sazbou okolo 25% a více), což při nízké ziskovosti ruského zemědělství činí novou techniku finančně nedostupnou. Ruští zemědělci se tak musí spoléhat na starší techniku, což vede k dalšímu růstu jejich nákladů například na sklizeň.
Nedostatek pracovních sil
Zemědělství patří (nejen) v Rusku k hůže placeným profesím, a tak se řidiči traktorů a další techniky, ale také mechanici a další odborný personál, nechali snadno přesvědčit k nástupu do armády, která poskytuje výrazně lepší platové podmínky. Další příčinou nedostatku personálu zejména při sklizních je dlouhodobý odliv ekonomických migrantů ze Střední Asie, těch ve srovnání se situací před deseti lety pracuje v Rusku o přibližně 2 až 3,5 milionu méně, což se projevuje i na personální situaci v ruském zemědělství. Pro zemědělce tak bude velmi obtížné splnit pokyn Dmitrije Patruševa, aby začali obdělávat větší plochy, neboť na to jim chybí jak personál, tak i technika.
Přičemž to nejsou všechny problémy současného ruského zemědělství, již z výše uvedeného ale vidíme, že bez výrazných investic (a na ty nejsou vzhledem velkému rozpočtovému schodku v Rusku peníze) není možné jeho problémy řešit, a výzvy Dmitrije Patruševa k boji o zrno skončí obdobně, jako podobné kampaně z časů Sovětského Svazu.
Libanon: Izraelské letectvo (IAF) dnes v jižním Libanonu provedlo sérii leteckých úderů. Ty se zaměřily na operativce a infrastrukturu Hizballáhu. Při jednom takovém úderu, se IAF podařilo zlikvidovat příslušníka protitankové jednotky.
Libanonský prezident Džousef Aoun se při nedávném jednání s členy arabského think tanku vyjádřil, že jeho země v současné době nemá v plánu normalizovat vztahy s Izraelem, ale že Bejrút chce mít mírové vztahy se svým jižním sousedem, který po loňské válce proti Hizballáhu udržuje na jihu Libanonu určitou vojenskou přítomnost. Aún vyzval k úplnému stažení Izraele z Libanonu a prohlásil, že rozhodnutí zachovat státní monopol na zbraně – což byla skrytá hrozba vůči těžce vyzbrojené teroristické skupině Hizballáh podporované Íránem – je „konečné“.
Sýrie: Podle diplomatického zdroje v Damašku se dnes v Baku během návštěvy prezidenta Ahmeda al-Sharaa uskuteční setkání syrského a izraelského zástupce. „Setkání proběhne na okraj Šaraovy návštěvy,“ uvedl anonymní zdroj s ohledem na citlivost tématu. Prezident Šaraa se schůzky nezúčastní. Jednat se má o nedávné izraelské vojenské přítomnosti v Sýrii po prosincovém svržení Bašára Asada.
Syrský prezident Ahmad aš-Šáraa a jeho delegace, jejíž součástí je i ministr energetiky, vedli diplomatické rozhovory s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem v paláci Zugulba v Baku. Přítomnost ministra energetiky naznačuje, že se při rozhovorech pravděpodobně jednalo o spolupráci v oblasti zemního plynu.
Šest katarských letadel určených k boji s požáry dorazilo na pobřeží Sýrie v rámci podpory úsilí o boj s požáry a omezení šíření plamenů. Kontingent přistál v Aleppu spolu se stovkou hasičů a 35 příslušníky pátracích a záchranných složek a letectva. Očekává se, že do provincie Latákíja dorazí v nejbližších hodinách.
Írán: Skupina Džajš al-Adl (Armáda spravedlnosti) v prohlášení vydaném v pátek večer uvedla, že je odpovědná za útok, který byl proveden téhož dne odpoledne na vojenskou hlídku pravidelných íránských sil na pobřežní silnici ve městě Čahbahar na jihovýchodě země. Podle prohlášení provedl operaci jeden z bojovníků organizace sám a zaútočil na hlídku, kterou tvořila dvě vozidla Toyota Hilux a jedno vozidlo Samand. V důsledku toho údajně zahynuli všichni cestující v jednom z vozidel. Skupina rovněž uvedla, že pachatel útoku se pustil do sil, které dorazily na místo, a podařilo se mu zabít a zranit sedm vojáků pravidelné armády a Islámských revolučních gard (IRGC), než byl sám zabit asi dvě hodiny po zahájení střetů. Závěrem je uvedeno, že pět bojovníků skupiny bylo dříve ve středu zabito při přepadení, které údajně předem připravily síly IRGC na předměstí Chahbaharu. Tehdy také došlo k prudkým střetům, při nichž byl podle skupiny zabit a zraněn také íránský vojenský personál.
Aféra na Středním východě:
Pákistán: V oblasti Kurram byl hlášen útok teroristickou skupinou Tehrík-e-Tálibán Pákistán (TTP). Zničen při něm byl jeden armádní kamion. Podrobnější informace nejsou v tuto dobu známy.
Somálsko: K sérii teroristických útoků došlo během dneška v Somálsku v brzkých ranních Hodinách. První útok se odehrál ve městě Baydabo (provincie Bay): Džihádisté z hnutí Al-Šabáb provedli dva útoky na armádní posádky. Při náletu byl zabit jeden důstojník a zabaveny jeho zbraně.
Mogadišo (čtvrť Yakshid, čtvrť Arafat): Při bombovém útoku al-Šabáb byl zraněn nejméně jeden příslušník vládních sil. Cílem útoku byl jejich zátaras.
Mali: Na internetu byly zveřejněny záběry z útoku teroristické skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) v Gogoui, na nichž džihádisté kontrolují hraniční přechod s Mauritánií, a z areálu cementárny v Gangonteri, kde byli zajati indičtí a čínští rukojmí.
Dnešní Třešnička™ bude epitaf železné iluze. Protože nám možná skončí Těžký letadlový křižník „Admirál loďstva Sovětského svazu Kuzněcov“, ten nešťastný kolos, generátor mazutového dýmu, který víc stál než plul, víc kouřil než sloužil a víc hořel než zářil. Lodní pýcha impéria, co sice má v názvu slovo „flotila“, ale v realitě byla spíš plovoucím staveništěm, kde se dělníci střídají s požáry a poruchami jako v dobře sehrané operetě. Osm let oprav, miliardy rublů, potopený dok, tři požáry a tisíc výmluv… kde výsledkem je kýl plný rezavého přemítání o smyslu existence. Je zvláštní, jak dlouho může trvat smrt jedné lodi, když ji nikdo nemá odvahu doopravdy potopit. Ruské velení teď stojí nad tělem tohoto ocelového mastodonta jako rodina nad chromým koněm. S láskou, nostalgií a totální neschopností říct „dost“. A tak zatímco svět staví letadlovky nové generace, Moskva přemýšlí, jestli by nebylo lepší toho starého koně spíš rozřezat a vydat na váhu. Je to konec, který si Kuzněcov možná nezasloužil. Ale je to konec, který přesně odpovídá zemi, jež místo letadlových lodí umí stavět už jen Potěmkinovy vesnice – z pancíře a patosu.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
