(2 205 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 11. srpna provedla ruská armáda útok 71 útočným bezpilotním letounem typu Šáhed a imitátory dronů z oblastí Šatalovo, Kursk, Millerovo a Primorsko-Achtarsk. Podle předběžných údajů k 08:00 zničila nebo prostředky radioelektronického boje potlačila ukrajinská protivzdušná obrana 59 dronů na severu, jihu a východě země. Zaznamenáno bylo 12 zásahů drony v šesti lokalitách a pád trosek v jedné lokalitě.
Směr Sumy: Podle ruského milblogera Majakovského došlo v oblasti Varachyne k posílení ukrajinské kontroly.
Podle ukrajinského analytika Petrenka na západním okraji obce Junakivka podnikají malé skupiny ruských jednotek útoky v zalesněném terénu a pokračují boje v centrální části obce. Ukrajinské síly vyvíjejí tlak na ruské pozice severně od Andrijivky a ve směru na Oleksiivku.
Belgorodská a Kurská oblast jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské frontě probíhaly střety u Kindrašivky, Radkivky, směrem na Petropavlivku, Stepovou Novoselivku a Novou Kruhljakivku.
V limanském směru okupanti útočili u Hrekivky, Karpivky, směrem na Šandryholové, u Kolodjazi a v Torském.
V siverském sektoru boje probíhaly v Serebrjanském lese, u Serebrjanky, u Verchnokamjanského a směrem na Vyjimku.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru se u Novomarkového okupantům v posledních dnech podařilo získat řadu pozic. Dále se bojovalo v Časiv Jaru a u Bílé Hory.
Doněcká fronta: U Torecka pokračovaly boje u Dilijivky a směrem na Pleščivku.
Ve směru na Konsťantynivku se bojovalo jižně od Katerynivky, okupanti postupovali v Oleksandro-Kalinovém a boje pokračovaly i v okolí Rusyn-Jaru, Poltavky a Volodymyrivky. V pokrovském směru se bojovalo u Sucheckého, okupanti obsadili Zatyšok a pokračovali v postupu na Kučeriv Jar. Další boje byly hlášeny u Krásného Lymanu, Myroljubivky, ve Zvirovém a v Kotlyném.
Jižně od Pokrovsku okupanti útočili v okolí Horichového. V novopavlivském směru probíhal tlak v okolí Dačného a Novoukrajinky, směrem na Filiji, u Zeleneho Haje, Myrného a směrem na Oleksandrohrad. Střety byly hlášeny také u Ševčenka, Voskresenky, Malijivky, Vilného Pole a ve směru na Temyrivku.
Jižní fronta: Boje pokračovaly u Malinivky, směrem na Malou Tokmačku a severně od Kamjanského.
Chersonská fronta je dnes bez nových informací.
Politico píše, že na online jednání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, evropskými lídry a americkým prezidentem Donaldem Trumpem se bude řešit tlak na Rusko a otázka ukrajinských území. Podle mluvčího německé vlády akci svolal německý kancléř Friedrich Merz. Hlavními body mají být možné kroky v souvislosti s potenciálními mírovými jednáními. Evropští lídři podle zdrojů požadují, aby Vladimir Putin souhlasil s příměřím ještě před začátkem jakýchkoli rozhovorů či výměny území. Zdůrazňují také, že případná výměna území musí být vyvážená, dohodnutá s Kyjevem a doplněná o pevné bezpečnostní záruky, aby se zabránilo dalšímu útoku Ruska. Tři diplomaté potvrdili, že Merzův tým v posledních dnech intenzivně jedná s dalšími státy o přípravě tohoto virtuálního setkání. 10. srpna večer Merz telefonoval s Trumpem a vyzval k zvýšení sankčního tlaku na ruský bankovní sektor a k zavedení sekundárních sankcí proti obchodním partnerům Ruska. Poté se uskuteční společné zasedání „Koalice ochotných“, které společně organizují Německo, Velká Británie a Francie.
Proruský oligarcha a uprchlík z Moldavska Ilan Șor vyzval občany, aby tento týden zahájili neomezený protest v Kišiněvě, přičemž každému účastníkovi slíbil platbu 3 000 dolarů měsíčně. Moldavská policie ale upozornila, že účast na protestech za peníze je porušením zákona. Podle serveru NewsMaker se Șor, který se nyní nachází v Rusku, ve videu obrátil na Moldavany s výzvou, aby si vzali stany a zůstali na Náměstí Velkého národního shromáždění tak dlouho, „dokud nebude režim svržen“. Oligarcha připomněl svůj předvolební slib zvýšit minimální mzdu v Moldavsku na 3 000 dolarů a uvedl, že „nechce čekat“. Protestujícím slíbil otevření účtu a okamžité vyplácení „mzdy“ v uvedené výši. Policie reagovala varováním, že Șor se snaží vtáhnout občany do nezákonné činnosti a podněcovat násilí: „Șor se skrývá a chce přenést odpovědnost za své nezákonné aktivity na ostatní. Vyzýváme občany, aby nepodléhali nezákonným slibům a nestali se účastníky trestních řízení,“ uvedly bezpečnostní složky. Připomeňme, že moldavský poslanec Ilan Șor byl odsouzen za praní špinavých peněz, jeho strana Șor byla prohlášena za protiústavní a politik je na sankčních seznamech EU, Švýcarska, USA i Kanady za kroky zaměřené na destabilizaci Moldavska.
Evropská unie obdržela 1,6 miliardy eur z výnosů ze zmrazených ruských aktiv, což je třetí příjem od zahájení programu. Podle Evropské komise bylo 90 % prostředků z prvních dvou tranší použito na podporu Ukrajiny prostřednictvím Evropského mírového nástroje (EPF) a 10 % přes Nástroj pro Ukrajinu. U třetí tranše půjde 95 % výnosů na podporu Ukrajiny prostřednictvím mechanismu ULCM (Ukraine Lending Cooperation Mechanism) a 5 % opět přes EPF. Mechanismus ULCM poskytuje nevratnou podporu Ukrajině na splácení půjček z makrofinanční pomoci EU a od bilaterálních věřitelů, přičemž celková úvěrová podpora dosahuje 45 miliard eur. EPF naproti tomu pomáhá Ukrajině řešit její naléhavé vojenské a obranné potřeby.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev odsoudil ruské útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny a nařídil vyčlenit 2 miliony dolarů na humanitární pomoc. Podle prohlášení prezidentské kanceláře k tomu došlo den poté, co Volodymyr Zelenskyj telefonicky poblahopřál Alijevovi k uzavření mírové dohody s Arménií. Oba státníci probírali energetickou spolupráci a již dosažené výsledky. Zelenskyj informoval o ruských útocích na energetická zařízení, které Ukrajina považuje za cílený pokus Moskvy zablokovat cesty k energetické nezávislosti Ukrajiny i dalších evropských zemí. Alijev odsoudil letecké údery na ropný sklad společnosti SOCAR a další objekty, stejně jako na plynovou kompresní stanici přepravující ázerbájdžánský plyn na Ukrajinu. Zdůraznil, že tyto útoky neovlivní pokračování spolupráce v energetickém sektoru. Následující den podepsal dekret o vyčlenění 2 milionů dolarů z rezervního fondu Ministerstvu energetiky Ázerbájdžánu na nákup a dodání elektrického zařízení vyrobeného v zemi jako humanitární pomoci Ukrajině. O jaké konkrétní vybavení se jedná, dekret neupřesňuje.
Finsko oficiálně obvinilo kapitána ropného tankeru Eagle S a jeho prvního a druhého důstojníka z poškození kabelů na dně Finského zálivu. Informuje o tom server Yle. Posádka čelí obvinění z těžkého vandalismu a poškození telekomunikační infrastruktury, přičemž státní zastupitelství zvažuje i alternativní trestní kvalifikace. Podle finské generální prokuratury tanker Eagle S, který v prosinci 2024 vyplul z Ruska s nákladem ropných produktů, při vlečení kotvy po mořském dně zhruba 90 kilometrů poškodil pět podmořských kabelů. Prokuratura odhaduje, že majitelé poškozených kabelů — společnosti Elisa a Cinia — utrpěli škody v řádu milionů eur. Dodává, že incident představoval vážnou hrozbu pro dodávky energie a telekomunikační spojení, ale díky záložním trasám nedošlo k přerušení služeb. Na začátku května policie podezírala z trestného činu devět osob, později jejich počet snížila na tři. Všem byl uložen zákaz opustit Finsko. Obvinění vinu odmítají a tvrdí, že Finsko nemá v této věci jurisdikci, protože kabely leží mimo jeho teritoriální vody. Tanker Eagle S je považován za součást ruské „stínové flotily“ — lodí plujících pod cizí vlajkou za účelem obcházení sankcí. Byl registrován na Cookových ostrovech, autonomním území volně přidruženém k Novému Zélandu. V únoru policie zrušila zadržení plavidla a o měsíc později tanker opustil finské vody. Podobné případy:
- V dubnu Estonsko zadrželo tanker Kiwala plující bez vlajky z Indie do ruského přístavu Ust-Luga, rovněž podezřelý z příslušnosti k „stínové flotile“.
- Norská policie zadržela loď Silver Dania s ruskou posádkou, podezřelou z poškození podmořského optického kabelu Lotyšského státního vysílacího centra. Švédské úřady však následně uvedly, že nenašly známky sabotáže.
Dnes se zaměříme na vývoj inflace v Rusku v posledních týdnech. Za poslední týden byla výše inflace publikovaná Rosstatem na úrovni -0,13%, a i v předchozích dvou týdnech byla tato hodnota záporná. Meziroční hodnota inflace se tak snížila na úroveň 8,8%, což je nejnižší hodnota za nejméně tři čtvrtě roku. Vzhledem k příčinám tohoto poklesu inflace však lze tento jev jen obtížně nazvat deflací.
Jednou z příčin poklesu cen je sezónní pokles ceny zemědělské produkce, který v Rusku činil v průměru 4,6%. Například cena brambor poklesla o 10,8%, zelí o 9,7% a červené řepy o 9,2%. Temto pokles cen potravin ale není plošný, například velkoobchodní cena vepřového masa vzrostla ve stejném období o 12 až 30% v závislosti na konkrétním druhu masa. S nízkou ziskovostí se v Rusku potýkají také drůbežárny, které již byly z důvodu neudržitelné finanční situace nuceny likvidovat část chovů.
Dalším faktorem, který se podílel na poklesu inflace, je pokles prodejních cen automobilů, který například u importovaných čínských značek činil 0,79%. Tento pokles cen je ale způsoben dramatickým poklesem poptávky na ruském trhu, kdy prodejci nejsou schopni odprodat naskladněné kusy i déle než půl roku. Tato situace se pak odráží zejména na nízké poptávce po produkci ruské automobilového průmyslu, a to napříč všemi segmenty, od osobních aut, přes nákladní až po stavební a zemědělské stroje.
Vysoký růst cen setrvává v Rusku také v sektoru služeb, a také ceny paliv rostly od počátku roku rychleji, než kolik činila oficiální míra inflace, například velkoobchodní cena tuny benzínu o 95 oktanech vzrostla od počátku roku z 55 na 77 tisíc rublů, tedy o přibližně 40%. Vidíme tak, že v Ruské ekonomice nejsou žádné dlouhodobé předpoklady k plošnému poklesu cen, a lze očekávat, že jakmile skončí sklizeň zemědělských plodin, vrátí se inflace na dřívější úroveň.
Izrael: Izraelská armáda uvedla, že vojáci 401. obrněné brigády v severní části Pásma Gazy vypátrali a zabili odstřelovače Hamásu, který lehce zranil jednoho vojáka. Incident se odehrál během operací 162. divize zaměřených na likvidaci teroristické infrastruktury. V severní Gaze 215. dělostřelecký pluk zlikvidoval členy Hamásu na podporu postupujících jednotek. Na jihu, v oblasti Chán Júnis, 36. divize zničila podzemní objekty a zabíjela další bojovníky. Vojáci 99. divize zlikvidovali vstupy do tunelů u izraelské hranice a 6. brigáda 143. divize provedla letecký úder na skupinu pokládající výbušniny.
Libanon: Šéf nejvyšší íránské bezpečnostní rady Alí Laridžání zahájil třídenní cestu do Iráku a Libanonu, kde libanonská vláda schválila plán na odzbrojení Hizballáhu. V Iráku má podepsat bezpečnostní dohodu a v Libanonu se setkat s tamními představiteli. Cesta probíhá krátce po ostré íránské kritice tohoto plánu, kterou Libanon označil za nepřijatelný zásah do vnitřních záležitostí.
Sýrie: Ministerstvo vnitra zahájilo vyšetřování kvůli videím zachycujícím příslušníky bezpečnostních složek při útoku na personál nemocnice ve městě Suvajda, kde byl zastřelen dobrovolník zdravotnického týmu. Autenticitu záběrů potvrdil lékař z nemocnice. Ministerstvo incident odsoudilo a ujistilo, že viníci budou postaveni před spravedlnost. Kvůli rostoucímu napětí mezi Damaškem a SDF byla opět uzavřena klíčová silnice Castello v Aleppu.
Irák: Premiér as-Súdání a Alí Laridžání podepsali dohodu o posílení bezpečnostní koordinace na společné hranici s cílem zabránit narušení bezpečnosti sousedních států. Obě strany vyzvaly mezinárodní společenství k reakci na humanitární krizi v Gaze. Premiér dříve uvedl, že zabránil íránsky orientovaným skupinám v zapojení do červnového konfliktu mezi Íránem a Izraelem.
Keňa: Při útoku džihádistů z organizace Al-Šabáb na předměstí města Mandera na somálsko-keňské hranici bylo zabito nebo zraněno 30 keňských vojáků. Útok zničil také obrněný transportér.
Somálsko: Dva vojáci federální armády byli v pondělí popraveni v obcích Sabid a Anole v regionu Dolní Šabelle. Byli odsouzeni za nastražení výbušniny pod postel velitele 83. praporu majora Ajdída Mohameda, která jej 15. července zabila. Podle vojenského soudu se Mohamed Husajn Bule a Adan Jarov přiznali i k předávání citlivých informací hnutí Al-Šabáb.
Na okraji města Beled-Hawo znovu vypukly střety mezi federálními silami a vojsky poloautonomního Jubalandu. Podle zpráv byli někteří bojovníci Jubalandu zajati, oblast posilují nové jednotky vyslané z regionu.
Mali: Podle místních zdrojů došlo za posledních 24 hodin k nárůstu zatýkání, k čemuž se vláda zatím nevyjádřila. Podle dalších zpráv byly zrušeny opakované zkoušky vojenské přehlídky k Dni nezávislosti a armádě byl dočasně zakázán přístup k technice až do vydání nových pokynů.
Dnešní Třešnička™ je Sofoklovská. Trump, člověk s tváří bronzového lvoboha a slovní zásobou výpravčího z Texasu, pronesl, že ruské tanky by dojely do Kyjeva „za čtyři hodiny, kdyby jely po dálnici“. Inu, toť krásná myšlenka, z říše těch, které začínají slovy „kdyby“. Kdyby prý neodbočili na farmu. No prosím! Ruská armáda jako výletníci z JZD, co omylem sjeli na pole, protože je zmátla křižovatka. To je obraz, který by snad i Hašek radostně objal. Leč problém nebyl v hlíně, nýbrž v Javelínech (blbé, ale nešlo odolat). Ukrajinská E40, ona „dálnice“ z Kyjeva do Černihiva, která připomíná spíš českou D1 za deště: samá díra, samý vrak, sem tam zpoždění… a pro Rusi holt někdy prostě konec cesty. Zvláště když vás na ní vítají ukrajinské PTŘS jako čestná stráž svobody. Trump tak zřejmě omylem zaměnil vojenskou realitu za Barronovo autodráhu Hot Wheels, kde se tanky kutálejí po asfaltu jako ty odporně tvrdé žvýkačky z automatu za bůra. Ale snad se mu jednou podaří najít i tu správnou výpadovku z Bílého domu. Držíme palečky.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez,
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
