(2 452 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 10. září Rusko podniklo kombinovaný úder na území Ukrajiny za použití útočných dronů a raket pozemního, vzdušného a námořního původu. Celkem se podle ukrajinského letectva jednalo o 458 vzdušných útočných prostředků. Z toho:
- 415 útočných dronů typu Šahed, Gerber a dalších typů, vypuštěných z oblastí Kursk, Brjansk, Millerovo, Orel, Šatalovo, Primorsko-Achtarsk (RF) a z Čaudy (dočasně okupovaný Krym). Z toho více než 250 tvořily Šahedy;
- 42 řízených leteckých / křižujících raket typů Ch-101, Kalibr, Ch-59(69), odpálených ze Saratovské oblasti RF a z Černého moře;
- 1 balistická raketa Iskander-M/KN-23 z Voroněžské oblasti RF.
Podle dostupných údajů bylo k 09:00 prostřednictvím PVO sestřeleno nebo potlačeno 413 vzdušných cílů:
- 386 nepřátelských dronů typu Šahed, Gerber a jiných
- 27 řízených / leteckých raket Ch-101, Kalibr, Ch-59(69)
Předběžně bylo zaznamenáno 16 zásahů raket a 21 útočných dronů na 17 místech.
Nejméně osm nepřátelských dronů přeletělo státní hranici Ukrajiny směrem k Polské republice.
Směr Belgorod: Kanál ArchandělSpetsnaza napojený na ruský neonacistický prapor Rusič píše že od rána podnikají ukrajinské síly rozsáhlé útoky drony na Belgorodskou oblast, včetně samotného města Belgorod. „Během poslední hodiny bylo zaznamenáno přes 20 dronů zaměřených na civilní infrastrukturu“, psali ruští náckové po poledni. Gubernátor oblasti nařídil uzavření všech obchodních center a uzavřel přístup do centra města kvůli náletům. Útoky probíhají i v dalších částech oblasti – od Krasnojaruzkého po Valujský rajón. Dodává že podle nalezených trosek byly použity drony typu „Darts“ a „Ljutij“. Závěrem píše, že intenzita útoků vyvolává podezření, že může jít o přípravu ukrajinské protiofenzivy v reakci na ruský postup u Kupjansku, nebo spíše o snahu odvést pozornost.
Směr Kursk: Podle ruských zdrojů ve směru na Tětkino pokračují poziční boje a dělostřelecká aktivita na obou stranách. Situace je zde ale beze změn.
Směr Sumy: Propagandista DnevnikDesantnika píše, že na severu Sumské oblasti pokračují intenzivní boje. Ruské síly se snaží rozšířit nárazníkovou zónu, zatímco ukrajinská armáda podniká protiútoky směrem na Kundrativku, Andrijivku, Junakivku a Alexejivku. Přímo v Junakivce podle něj pokračují pouliční boje. Ruské výsadkové jednotky se snaží vytlačit ukrajinské síly z centra i okrajů. Jižní část linie zůstává beze změn. Východně od Junakivky v oblasti Sadly probíhají poziční střety. Lesy a rokle u obce zůstávají pod ukrajinskou kontrolou. Ukrajina sem posílá posily, které ruská dělostřelba i drony průběžně napadají.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo severně Kupjansku, směrem na Petropavlivku a na Stepovou Novoselivku a Piščané.
V lymanském sektoru fronty okupanti útočili směrem na Novomychajlivku, u Karpivky, Šadryholového, Kolodjaz, v Zaričném, Torském a směrem na Jampil.
V siverské směru pokračovaly boje v Serebrjanském lese, u Hryhorivky, Serebrjanky a směrem na Vyjimku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru došlo k bojům ve Stupočkách a v okolí Oleksandro-Šultyného.
Doněcká fronta: U Torecku pokračovaly ruské útoky ve směru na Pleščijivku
Ve směru na Konsťantynivku se bojovalo u Katerynivky, Jablunivky, Poltavky, Volodymyrivky a Majaku.
V pokrovském směru proběhly střety směrem na Vilné, Nové Šachové, u Zapovidného, Rodynského, Novoeekonomičného, Myroljubivky a ve směru na Promyn. Dále se bojovalo u Lysivky a Suchého Jaru, Ševčenka, Zvirového, Kotlyného, Udačného a směrem na Molodecké.
Ve směru na Novopavlivku se bojovalo u Dačného, ve směru na Filiju, Ivanivku a Andrijivku-Klevcové. Dále se bojovalo u Malijivky, Komiyšuvachy a ve směru na Ternové, Novomykolajivku a Olhivku.
Chersonská fronta je nadále beze změny.
Ukrajina obdržela osmou tranši z Evropské unie ve výši 1 miliardy eur v rámci iniciativy G7 Extraordinary Revenue Acceleration for Ukraine (ERA). Oznámilo to ukrajinské ministerstvo financí. Iniciativa ERA předpokládá poskytnutí 50 miliard dolarů Ukrajině, financovaných z budoucích výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Podíl EU činí 18,1 miliardy eur (20 miliard dolarů). Celkově již Ukrajina od EU v rámci ERA získala 10 miliard eur. Zbývající prostředky mají být uvolňovány po částech do konce roku 2025. Ministerstvo financí připomnělo, že EU je od února 2022 největším poskytovatelem přímé rozpočtové pomoci Ukrajině – dosud šlo o 58,5 miliardy eur na krytí prioritních výdajů státního rozpočtu. Jen za prvních osm měsíců roku 2025 Ukrajina dostala přes 16,5 miliardy eur. „Díky těmto prostředkům můžeme financovat prioritní rozpočtové výdaje, včas vyplácet sociální dávky, obnovovat kritickou infrastrukturu a udržovat stabilitu ekonomiky i v extrémně těžkých podmínkách,“ uvedl ministr financí Serhij Marčenko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl Polsku pomoc a výcvik v sestřelování ruských dronů, zejména typu Šahed. Uvedl, že příslušná spolupráce bude dohodnuta na vojenské úrovni. Oznámil to na sociálních sítích po telefonátu s polským premiérem Donaldem Tuskem, kterého informoval o následcích ruského útoku drony na Polsko. Podle Zelenského byly mezi nalezenými troskami i části dronů Šahed. „Musíme pracovat na společném systému protivzdušné obrany a vybudovat účinný vzdušný štít nad Evropou. Ukrajina to navrhuje už dlouho, existují konkrétní řešení. Musíme společně reagovat na všechny současné výzvy a být připraveni na potenciální hrozby pro všechny Evropany v budoucnu. Také je nutné výrazně zvýšit financování výroby záchytných dronů, jejich účinnost už byla prokázána,“ zdůraznil Zelenskyj.
Běloruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci na 10. září varovalo Polsko před přiblížením „neznámých letounů“. Podle Minsku to údajně umožnilo polské straně „rychle zareagovat“. Prohlášení učinil náčelník generálního štábu běloruských ozbrojených sil a první náměstek ministra obrany Pavel Muravějko. Tvrdí, že během „vzájemných útoků drony mezi Ruskem a Ukrajinou“ běloruská protivzdušná obrana neustále sledovala stroje, které prý ztratily kurz vlivem působení prostředků radioelektronického boje obou stran. „Některé z těchto dronů, které se odchýlily od trasy, byly zničeny našimi silami nad územím republiky,“ uvedl Muravějko. Dodal, že Bělorusko prý v noci sdílelo informace o pohybu dronů s polskými a litevskými silami a tím je „upozornilo na přiblížení neznámých letounů k jejich hranicím“. „To umožnilo polské straně rychle reagovat na činnost dronů vysláním vlastních sil do vzduchu,“ prohlásil šéf běloruského generálního štábu. Podle něj měla i polská strana sdílet údaje o přiblížení „neznámých letounů z ukrajinského území“ k běloruským hranicím. Polsko ani nikdo jiný se k této zprávě nevyjádřil.
Dnes se zaměříme na požadavek hornicko-hutnického kombinátu Mečel, který jeho vedení zaslalo ruské vládě. O tomto kombinátu a jeho ekonomických potížích jsme se již zmiňovali, a to konkrétně 30.8. Pro rychlé připomenutí, Mečel je jedna z největších ruských korporací v tomto sektoru, její doly na Kuzbase jsou v ekonomických potížích již delší dobu a v poslední době se o mnoho lépe nedaří ani její hutnické větvi.
Mečel ve své žádosti, která je podmíněna složitou situací v celém ruském hornicko-hutním sektoru, a kterou zaslal ministerstvu průmyslu a obchodu, žádá o to, aby ruská vláda zavedla moratorium na bankroty společností z tohoto sektoru, samozřejmě včetně kombinátu Mečel, což má zajistit stabilitu v tomto strategicky významném odvětví. Zadlužení kombinátu Mečel dosáhlo již 252 miliardy rublů (tedy v přepočtu přibližně 63 miliard Kč) nett, ztráta společnosti za první pololetí roku 2025 vzrostla o 143% na 41 miliard rublů.
Ruští analytici varují před tímto požadavkem s tím, že může narušit tržní mechanismy a zvětší riziko “morální lehkomyslnosti”, tedy povede k ochotě společností více riskovat, neboť tyto budou moci počítat se státní podporou v případě potíží, namísto toho, aby zlepšily efektivitu svého hospodaření. Kommersant také uvedl jiné způsoby, jakým by stát mohl podpořit tento sektor namísto přímé finanční injekce, a to například zvýšení exportních cel na železný šrot o 5%, tedy nejméně na 25 eur za tunu, a také další obdobné mechanismy. Moratorium totiž může krátkodobě pomoci společnostem ve velkých ekonomických potížích, neřeší ale strukturální problémy sektoru, tedy zejména nízkou efektivitu výroby.
Analytici si také povšimli toho, že situace společností jako Mečel nebo PMH je již tak špatná, že úroky z úvěrů těchto společností již převyšují jejich EBITDA (tedy zisk před zdaněním), což znamená, že nejsou schopny dosáhnout jakéhokoli čistého zisku. Tyto společnosti tak mají do budoucna pouze dvě možnosti: Bankrot, nebo získání státní podpory, která by kompenzovala jejich ztrátu, což by ovšem dále zvětšilo již nyní nekontrolovaně rostoucí schodek státního rozpočtu. Jedná se tak o další z dilemat, před kterými ruská vláda nyní stojí, a které nemá ani jedno dobré řešení.
Izrael: Velení IDF potvrdilo útok na výškovou budovu v Gaze, kterou podle nich využíval Hamas. Podle armády měl Hamas v budově sledovací zařízení, které sloužilo k monitorování pohybu izraelských jednotek a plánování útoků. Před zásahem IDF varovalo obyvatele oblasti, aby se evakuovali.
Podle deníku Asharq Al-Awsat vyzval velitel vojenského křídla Hamásu v Gaze, Izz ad-Dín Haddád, své bojovníky, aby zůstali v Gaze a připravili se na boj. Tvrdí, že bude na frontě a očekává, že operace potrvá měsíce. Další ozbrojené skupiny údajně pohrozily tresty těm, kdo by město opustili. Izrael opakovaně vyzývá civilisty, aby se evakuovali na jih do humanitární zóny. Podle mluvčího IDF Avichaje Adraého armáda chystá razantní zásah v Gaze, podobně jako v jiných částech Pásma. IDF odhaduje, že dosud odešlo asi 150 000 lidí, ale obviňuje Hamás, že evakuaci brání.
Írán: Írán a MAAE uzavřely novou dohodu, výklad se ale liší. Írán se dohodl s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) na novém rámci spolupráce, který podle šéfa agentury Rafaela Grossiho zahrnuje „všechna zařízení a instalace v Íránu“. Íránský ministr zahraničí Abbas Araghčí však tvrdí, že inspektoři nebudou mít přístup k jaderným zařízením. Spolupráce byla obnovena po jejím přerušení v červnu kvůli konfliktu s Izraelem. Podle Grossiho dohoda vyjasňuje inspekční postupy a vztahuje se i na objekty zasažené útoky, včetně jaderného materiálu v nich. Araghčí ale v rozhovoru pro státní televizi uvedl, že dohoda přístup inspektorům nezajišťuje – ten bude předmětem dalších jednání. Grossi dodal, že obě strany obnovují spolupráci „respektujícím a komplexním způsobem“ a vyzval k okamžitému zahájení praktických kroků. „Problémy se určitě objeví, ale víme, co máme dělat,“ řekl.
Pákistán: Zakázaná skupina Tehrík-e-Talibán Pákistán (TTP) zveřejnila video útoku na konvoj pohraniční policie v okrese Kurram, provincie Chajbar Paštúnchwá. Záběry ukazují zapálená dvě vozidla. Podle TTP si útok vyžádal mrtvé a zraněné mezi policisty. Pákistánské úřady zveřejnění videa zatím nijak nekomentovali.
Somálsko: Somálská rozvědka (NISA) v úterý oznámila, že při útoku dronem byl zabit Muhammad Abdi Diblave, považovaný za hlavního strůjce březnového atentátu na prezidenta Hassana Sheikha Mohamuda. Úder provedl jeden ze zahraničních partnerů Somálska poblíž města Ugundži v regionu Dolní Šabele, cílem byl vůz s Diblavem a dalšími členy skupiny aš-Šabáb. Konkrétní země, která útok provedla, nebyla uvedena. Diblave byl obviněn z organizace útoku 18. března, kdy konvoj prezidenta byl napaden v Mogadišu. Prezident přežil bez zranění, ale několik členů ochranky bylo zabito. NISA uvedla, že Diblave v minulosti stál i za dalšími smrtícími atentáty s použitím výbušnin. Skupina aš-Šabáb se k jeho smrti zatím nevyjádřila a nezávislé potvrzení zatím chybí. Vyšetřování útoku na prezidenta mělo dramatický vývoj – v srpnu byl při noční operaci zastřelen vysoce postavený důstojník NISA, který vyšetřování vedl. Podle zpráv mohl být zastřelen vlastními kolegy. Měl druhý den předložit zprávu prezidentovi. Několik lidí bylo zatčeno, ale výsledky vyšetřování dosud nebyly zveřejněny. Skupina al-Šabáb, napojená na al-Káidu, vede proti vládě válku už přes deset let a pravidelně útočí na bezpečnostní složky a úředníky.
Ve stejném regionu dnes navštívil město Barire velitel somálské armády, brigádní generál Sahal Omar. Prohlédl si klíčová místa včetně nedávno opraveného mostu a poděkoval vojákům za jejich odhodlání. Potvrdil, že operace „Tichý vítr“ proti islamistům probíhá v plné síle a slíbil, že al-Šabáb bude v nejbližších dnech zlikvidován.
Libye: Na Africké obchodní výstavě podepsaly alžírské a libyjské firmy kontrakty v hodnotě přes 231 milionů dolarů. Společnost Madar Holding uzavřela dohodu za 180 milionů dolarů na dodávky rafinovaného cukru do Libye. Skupina Souakri dodá během jednoho roku cement za 51 milionů. Další alžírská firma, Condor Group, uzavřela smlouvy s šesti africkými zeměmi včetně Libye v celkové výši 80 milionů dolarů.
Zatímco obchodní spolupráce mezi zeměmi roste, Libye čelí mezinárodní kritice kvůli incidentu z konce srpna, kdy hlídková loď libyjské pobřežní stráže údajně zaútočila na záchranné plavidlo Ocean Viking, provozované humanitární organizací SOS Méditerranée. Podle médií nyní probíhá vyšetřování a EU vznesla dotazy na jednáních v Tripolisu. Francouzský europoslanec Mounir Satouri, člen Výboru pro lidská práva, ostře kritizoval „zločinné spolčení“ mezi EU a libyjskými úřady v otázce nelegální migrace.
Kongo: Povstalci z hnutí M23 podporovaní Rwandou ovládli město Bibwe v oblasti Masisi (severní Kivu) po dvou dnech bojů s jednotkami provládní konžské povstalecké koalice Wazalendo.
Dnešní Třešnička™ bude dvouúrovňová. Rusko opět narušilo vzdušný prostor NATO a tentokrát opět v Polsku. Nepřítelské drony si chvilku zalítaly nad východem země, než je tedy milostivě sestřelily zbraně k tomu určené. To vyústilo v poškození nemovitosti jednoho Poláka a pověsti celého Aliance. Tato událost má však dvě vrstvy. První je “důrazné odsouzení” ze strany našich volených a jmenovaných zástupců. I když jestřábi Unie a NATO startují techniku pro Drang nach Osten, umírněnci se snaží chladit žhavou situaci slovy: vždyť se nikomu nic vlastně nestalo a Rusáci rozhodně úmyslně na našeho spojence neútočili. Přece nejsou tak pitomí, no ne? Jestli bude nasazena masivní letáková kampaň s hesly jako “Ruské rakety v EU nechceme!”, nevíme. Zajímavá je však také odezva z alternativní strany reality, kde se pátá kolona od rána předháněla v konspiračních teoriích o tom, kdo vlastně vystřelil co a kam. Kolaborantský nuly budeme ignorovat a zaměříme se jen na ty větší. Tak například italský “okamura na steroidech” Matteo Salvini třeba řekl, že bysme měli počítat do stovky, než budou naše armády reagovat a doporučil se raději věnovat nelegálním migrantům. Kačka Konečná dokonce celou ruskou provokaci přirovnala ke Gliwicím, kde nacisti zinscenovali útok pod falešnou vlajkou, aby mohli v roce 1939 zaútočit na Polsko… wtf… eee… anyway. Robert Fico stihl ještě důrazně požadovat vyšetření, čí ty drony byly a obvinil protivládní média a opozici z toho, že šijou do vlády a zároveň ohrozili bezpečnost Slovenska předáním PVO Ukrajině. To ještě doplnil ministr zahraničí Blanár stupidně cynickým prohlášením, že “věří, že drony měly dopadnout na Ukrajině”. Jenže, co čert nechtěl. Nevíme z jakých notiček výše zmínění tak narychlo čerpali, ale samo Rusko “po svém” přiznalo, že jejich “vysoce přesné” zbraně sice nemají takový dolet, ale bude plně nápomocno polské straně při řešení události. Jestli fakt testují naše odhodlání a nebo byli mužici tak sťatí se dozvíme až po Petrohradských procesech, ale podle nás tím Kreml efektivně vložil lejna dovlastizrádných tlam svých hujerských pohůnků. Nejhorší je, že i přesto si ješte zamlaskali. Jo a něco plácnul Trump, ale nikdo to nepochopil.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
