(2 049 slov, doba čtení 11 minut)
Na noc z 12. na 13. září připadl další z masivních kombinovaných útoků na Ukrajinu. Podle údajů ukrajinského generálního štábu nasadila ruská armáda 164 útočných dronů typu Šáhed, Gerbera a dalších modelů, které startovaly z Kurské, Brjanské oblasti a z Krymu, a navíc jednu balistickou raketu Iskander-M/KN-23 z Voroněže. Obránci dokázali zneškodnit 137 cílů, přesto došlo k zásahům v Charkovské oblasti, kde ruské drony poškodily průmyslové objekty a způsobili požáry. Exploze a trosky dronů byly hlášeny také z několika dalších regionů.
Ukrajina zároveň pokračovala v odvetných úderech hluboko na ruském území. V noci udeřily drony Hlavního zpravodajského ředitelství (HUR) na ropnou rafinerii Bašněft-Novoil v Ufě, zhruba 1 400 kilometrů od ukrajinských hranic. Útok vyvolal mohutné exploze a následný požár, který byl podle místních úřadů později zlikvidován. Moskva se pokusila incident bagatelizovat, nicméně šlo už o několikátý zásah na strategickou rafinerii v posledních týdnech, které narušují ruské zpracování ropy a export paliv. Jen o pár dní dříve byly cílem dronů ukrajinské rozvědky také železniční uzly a skladovací objekty, čímž Kyjev systematicky zasahuje logistiku ruské armády.
Napětí navíc přesáhlo i hranice Ukrajiny, když ruské drony opět pronikly do vzdušného prostoru NATO. Východní Polsko a severní Rumunsko vyhlásily v noci letecký poplach, do vzduchu vzlétly alianční stíhačky, aby zachytily bezpilotní letouny, které se pohybovaly v těsné blízkosti logistických tras. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského nejde o náhodu, ale o záměrnou eskalaci ze strany Moskvy s cílem testovat reakci Aliance a zastrašit evropské státy. Ukrajina zároveň znovu vyzvala partnery k urychlení kroků k vytvoření společného systému protivzdušné obrany, který by chránil nejen Ukrajinu, ale i sousední členské státy NATO.
Kurský a Bělgorodský směr je beze změn.
Směr Sumy: V oblasti podle ruských zdrojů pokračují těžké boje v severní části Sumské oblasti. Dále se bojuje ve směru Kundrativka, Andriivka a Oleksiivka kde podnikají útočné operace Ukrajinské jednotky. Boje pokračují také v Junakivce kde je situace pro Ukrajinské jednotky kritická.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve směru na Slobožanské, ve Vovčansku, směrem na Ambarné, Odradné a Kutkivku.
Severovýchodní fronta: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve směru na Slobožanské, ve Vovčansku, směrem na Ambarné, Odradné a Kutkivku.
B: V kupjanském směru se bojovalo u Holubivky a okupanti opět postoupili v Kindrašivce a začínají konsolidovat pozice v severním Kupjansku, ve směru na Piščané a Nové Kruhljakivku.
V lymanském směru Rusové útočili u Hrekivky, směrem na Šadryholové, Novoselivku, u Kolodjaz a směrem na Stavy a Jampil.
Ve směru na Siversk okupanti tlačili v Serebrjanském lese, u Hryhorivky, Serebrjansky a směrem na Vyjimku a Orechovo-Vasylivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo ve Stupačkách, směrem na Predtečiné, v okolí Bilé Hory.
Doněcká fronta: U Torecku pokračovali okupanti v pokusech dostat do Pleščijivky a postoupit ve Ščerbinivce.
Ve směru na Konsťantynivku se bojovalo v Katerynivce, Oleksandro-Kalinovém, směrem Stepanivce, u Poltavky, Volodymyrivky, Šachového a Majaku. V pokrovském směru pokračovali okupanti v útocích u Zatyšoku, v Novoeekonomičném, Mykolajivce a Myroljubivce. Další boje se odehrávaly směrem na Promyn, u Suchého Jaru, ve Zvirovém, Udačném a směrem na Moloděck.
Jižně od Pokrovsku se bojovalo u Muravky. V novopavlivském směru okupanti tlačili u Dačného, Filije, směrem na Ivanivku, u Tolstého a na Oleksandrohrad. Více na jih se okupantům daří rozšiřovat předmostí v Novoselivce a boje pokračovaly u Vorone, Sosnivky, Malijivky, Ternového a Olhivského.
Jižní fronta: Ve směru Orichiv okupanti útočili ve směru na Malou Tokmačku a Novodanilivku.
Chersonská fronta je nadále beze změny.
Trump tlačí na NATO: nejdřív zastavte ruskou ropu a zpřísněte sankce, pak se přidají USA. Americký prezident Donald Trump vyzval všechny členy NATO, aby zpřísnili sankce proti Rusku a přestali nakupovat ruskou ropu. Teprve poté jsou podle něj Spojené státy připraveny zavést další vlastní sankce. „Jak víte, závazek NATO k vítězství byl daleko od 100 %, a nákupy ruské ropy některými státy jsou šokující! To zásadně oslabuje vaši vyjednávací pozici a sílu tlaku na Rusko,“ napsal Trump na své síti Truth Social. Trump zároveň navrhl, aby NATO na alianční úrovni zavedlo cla ve výši 50–100 % na Čínu. Ta by měla být zrušena až po ukončení ruské války proti Ukrajině. „Čína má nad Ruskem silnou kontrolu, téměř škrtící sevření, a tato cla ji prolomí. […] Každopádně, já jsem připraven ‘začít’, až budete připraveni vy. Jen mi dejte vědět, kdy,“ uvedl americký prezident. Připomeňme, že Trump už na začátku srpna hrozil tvrdými sankcemi, aby donutil Vladimira Putina ukončit válku. Nejprve stanovil lhůtu do 8. srpna, ale po Putinově souhlasu s osobním setkáním termín stáhl. Po jednáních na Aljašce Trump oznámil, že odkládá uvalení „dalších sankcí či vážných důsledků“. Od té doby Moskvu opakovaně varuje, ale zatím drží sankční kartu v záloze a pokračuje v mírových rozhovorech.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na konferenci Yalta European Strategy (YES) v Kyjevě otevřeně zpochybnil smysl bezpečnostních záruk, které se nyní připravují pro Ukrajinu. Podle něj se tyto záruky mají opírat o odstrašení Ruska tím, že by na obranu Ukrajiny nastoupily jednotky států–garantů. „To ale fakticky znamená slib, že jsme připraveni vést válku s Ruskem. A já nevidím nikoho, kdo by dnes měl ochotu do takového konfliktu vstoupit,“ uvedl Sikorski. Namísto vyjednávání o garancích, jejichž reálnost označil za spornou, vyzval k soustředění na praktickou vojenskou pomoc Kyjevu. Podle něj debata o zárukách jen „odvádí politiky od urgentnějšího úkolu – zajistit Ukrajině peníze na roky 2026 a 2027“. Připomněl také, že Ukrajina už jedny garance formálně má – v Budapešťském memorandu – i když se jim říká pouze „ujištění“. Jeho pohled odmítl zástupce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Ihor Žovkva, který zdůraznil, že diskutované záruky účinné budou. Prezident Volodymyr Zelenskyj v nedávném projevu uvedl, že základní dokument o bezpečnostních zárukách je už prakticky hotový a bude stát na třech pilířích: zajištění ukrajinských ozbrojených sil, hlubší spolupráci s NATO a udržování sankčního tlaku na Rusko.
Estonsko dočasně zakázalo lety podél své východní hranice kvůli zvýšené aktivitě ruských jednotek a ukrajinských dronů v Leningradské oblasti. Jak informuje estonské letectvo, omezení platí po několik příštích týdnů denně od 20:00 do 7:00 do výšky šesti kilometrů. Podle velení je zatím předčasné říkat, jak dlouho zákaz zůstane v platnosti. Velitel estonského letectva Riivo Valge vysvětlil, že opatření se týká pouze části leteckých aktivit – například pátrací drony policie či pohraniční stráže mohou létat se zvláštním povolením. „Cílem je, aby měli naši operátoři méně objektů ke sledování. Pokud by došlo k incidentu, bude jednodušší odklonit nebo uzemnit civilní stroje,“ uvedl Valge. Armáda zdůraznila, že se hodnocení hrozby pro Estonsko nemění – bezprostřední vojenské riziko prý nehrozí. Přesto vzrostla četnost incidentů v oblasti v důsledku ruských útoků proti Ukrajině. Podobné bezletové zóny vyhlásily i Finsko a Lotyšsko. Polsko navíc po přeletu ruských dronů 10. září rovněž zavedlo omezení podél hranice s Ukrajinou a Běloruskem, která mají platit až do 9. prosince.
Včera proběhlo pravidelné zasedání předsednictva ruské centrální banky, na kterém se kromě jiného rozhoduje o změně úrokových sazeb, a vzhledem k tomu, že jsme dříve informovali o rostoucím politickém tlaku na centrální banku s cílem dosáhnout skokového snížení základní úrokové sazby, bude zajímavé podívat se, jaké změny byly po tomto zasedání oznámeny.
Centrální banka se usnesla na tom, že dojde ke snížení základní úrokové sazby, ale pouze o 100 bazických bodů (tedy o 1%) a nová základní úroková sazba je tak 17%. Banka tuto změnu odůvodnila tím, že stále roste zadlužení společnosti (přičemž v poslední době zejména v cizích měnách) a inflační očekávání obyvatel zůstávají na vysoké úrovni, což si vyžádalo udržení restriktivních opatření. Centrální banka předpokládá, že při zachování současné politiky dojde k poklesu inflace na 6 až 7% do konce roku 2025 (což v současnosti značně komplikují rostoucí ceny paliv), a má dosáhnout cílové hodnoty, tedy 4%, do konce roku 2026.
Z takto malé změny základní úrokové sazby vyplývá, že si ruská centrální banka stále udržela částečnou nezávislost na vládě, pro ruskou ekonomiku to však znamená v zásadě setrvání na předchozím stavu – tedy nedostupnosti úvěrů pro společnosti, což vzhledem k tomu, že velké části společností chybí nejen prostředky na investice, ale i provozní kapitál, nutně znamená prohloubení recese ruské ekonomiky.
Budeme tak v budoucnu svědky bankrotů dalších ruských společností, a to zejména v hornicko-hutnickém a výrobním sektoru, nebo jejich záchraně pomocí moratorií a jiných státních podpor, což však dále prohloubí schodek ruského rozpočtu.
Izrael: Jemenští Husíjové převzali odpovědnost za noční balistický útok na Izrael. Tvrdí, že zasáhli „citlivé cíle“ v Tel Avivu střelou s kazetovou hlavicí. IDF uvedlo, že raketa byla úspěšně zachycena. Zda skutečně nesla kazetovou munici, IDF nekomentovala. Útok nevyvolal žádná zranění ani škody, ale kolem 3:45 ráno spustil sirény v Tel Avivu a dalších městech ve středním Izraeli.
IDF varovalo obyvatele poblíž výškové budovy v Gaze před chystaným leteckým úderem. Podle mluvčího IDF se v budově či jejím okolí nachází infrastruktura Hamásu. Palestinci byli vyzváni k evakuaci do izraelskou armádou určené „humanitární zóny“ na jihu Pásma Gazy.
Libanon: Velení IDF oznámilo, že při nočním útoku dronem ve městě Aitarún na jihu Libanonu byl zabit člen hnutí Hizballáh. Podle izraelské armády byl tento muž zapojen do obnovy infrastruktury Hizballáhu v oblasti, což je podle IDF porušením platné dohody o příměří.
Palestinské frakce dnes začaly odevzdávat zbraně v největším uprchlickém táboře v Libanonu – Ain al-Hilwé. Podle zástupce OOP Abdela Hadi al-Asadiho šlo o součást vládního úsilí o odzbrojení neoficiálních ozbrojených skupin. Předáno bylo pět nákladních aut zbraní z jiholibanonského tábora Ain al-Hilwé a tři z tábora Beddáví na severu země. Oblasti hlídala libanonská armáda. Tábor Beddáví byl loni zasažen izraelským útokem, při kterém zemřel velitel Hamásu, jeho žena a dvě děti. Hamás a Islámský džihád – skupiny mimo rámec OOP – zatím neoznámily, že by se odzbrojení v Libanonu chtěly účastnit.
Proces odzbrojení začal minulý měsíc po dohodě mezi palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem a libanonským prezidentem Josephem Aounem.
Sýrie: Bezpečnostní složky v provincii Latákíja zadržely Muhammada Adnana, podezřelého z válečných zločinů a těžkých porušení práv obyvatel v dobách předchozího režimu. Podle úřadů se dopustil mimo jiné zneuctění těl padlých ve vzbouřených oblastech.
Není překvapením, že mezi novými strukturami se objevují i bývalí důstojníci starého režimu. Mluvčím tzv. „Národní gardy“ v provincii Suvajda, podporované šajchem al-Hidžrím, je například bývalý kapitán, který ještě v roce 2020 v rozhovoru vychvaloval oběti Asadovy armády a sliboval boj proti „terorismu“ – tedy proti odpůrcům režimu.
Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan prohlásil, že Syrské demokratické síly (SDF) sázejí na novou vlnu nestability v zemi, aby si zajistily vlastní budoucnost. „Dokud budou pokračovat hrozby vůči Turecku, přijmeme veškerá opatření k ochraně naší národní bezpečnosti. Dáváme Damašku a SDF příležitost své spory vyřešit a přispět ke stabilitě Sýrie – za předpokladu, že vezmou v potaz i naše bezpečnostní zájmy,“ uvedl Fidan.
Egypt: Podle libanonského deníku Al-Akhbar se Egypt snaží získat podporu arabských států pro vznik společných ozbrojených sil, které by chránily arabské země v případě napadení. S myšlenkou přišel už před devíti lety, ale tehdy se neujala. Nový impuls údajně přinesl nedávný izraelský útok na vůdce Hamásu v Kataru. Egypt navrhuje nasazení až 20 000 vlastních vojáků a pracuje na systému, který by umožnil síly aktivovat v případě potřeby. Zohlednit chce regionální rovnováhu i zapojení zemí jako Maroko nebo Alžírsko. Káhira usiluje o hlavní velení, zatímco druhou pozici by měla obsadit Saúdská Arábie nebo některý ze států Perského zálivu.
Somálsko: V centrálním Somálsku, v regionu Galguduud, včera radikální skupina al-Šabáb dobyla město El-Dheer. Po intenzivních bojích se zhroutila obrana vládních sil, které se stáhly. Podle místních zdrojů přišlo o život 61 vojáků a dalších 72 bylo zraněno. Al-Šabáb získal zbraně a vojenskou techniku, ale přiznal ztrátu 11 vlastních bojovníků. Útok na klíčové vojenské základny vyvolal chaos a je označován za nejtvrdší za poslední měsíce. El-Dheer se tak stal novým symbolem eskalace konfliktu v samotném srdci Somálska.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
