(2 323 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 21. září podnikly ruské okupační síly další masivní dronový útok proti ukrajinským regionům. Podle velitelství ukrajinského letectva protivník vypustil celkem 54 bezpilotních letounů typu Šáhed, Gerbera a dalších, přibližně třicet z nich tvořily tzv. „šáhedy“. Drony startovaly ze čtyř směrů: Kursk, Brjansk, Millerovo a Primorsko-Achtarsk. Podle předběžných údajů se k 9. hodině ranní podařilo zničit či potlačit 33 nepřátelských UAV. Zároveň ale bylo zaznamenáno 21 zásahů útočných dronů v osmi lokalitách na severu, východě a středu země.
Speciální jednotky ukrajinského Hlavního zpravodajského ředitelství (GUR) v noci podnikly útok na ruskou leteckou základnu na dočasně okupovaném Krymu. Podle oficiální zprávy oddělení vojenských operací Ministerstva obrany Ukrajiny se do akce zapojila elitní skupina specnaz „Ghost“, která zasáhla tři vrtulníky Mi-8 a moderní radarovou stanici Nebo-U. Útok měl dvojí význam: kromě přímého zničení letecké techniky ochromil i schopnost ruské armády detekovat ukrajinské letecké cíle. Radar Nebo-U je určen k odhalování balistických raket i nízko letících cílů a jeho vyřazení představuje citelnou ztrátu pro ruskou protivzdušnou obranu na poloostrově. Ukrajinský Generální štáb připomněl, že od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 přišla ruská armáda už o 341 vrtulníků a 422 letadel. Útok na Krymu je dalším z řady cílených úderů, jejichž cílem je systematicky oslabovat ruské letectvo a protivzdušné prostředky v okupovaných oblastech.
Belgorodská a Kurská oblast jsou pro dnešek beze změn.
Směr Sumy: Ve směru na Oleksijivku pokračují ukrajinské jednotky v útocích na ruské pozice a jejich pomalém vytlačování. Rusové si stěžují na ukrajinské vlajky, které dle jejich slov, náhodně objevují na různých místech přímo ve vesnici. TG kanál 225. útočného pluku na svém účtě zveřejnil záběry těchto vlajek a útočných operací v oblasti.
Tlak je dále Ukrajinci vyvíjen ve směru na vesnici Konstjantinivka byť o něco horší je situace u Junakivky kde postup zatím stojí. Severně od Kundrativky ruský TG kanál Slivočnyj Kapríz píše že, se Ukrajincům podařilo postoupit o 1km severně.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo ve Vovčansku a směrem na Krasné Perše a Záhidné.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru došlo ke střetům u Mirného.
V lymanském směru okupanti pokusili postoupit u Hrekivky, Novomychajlivky a Ridkodubu. Nové záběry úderů ukrajinských dronů potvrzují přítomnost okupantů v Seredném a Šandryholovém, ze kterého se Rusové snaží proniknout do Novoselivky.
Ve směru na Siversk pokračovaly boje v Serebrjanském lese, u Dronivky a v blízkosti Serebrjanky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru probíhaly střety v Časiv Jaru a Stupočkách.
Doněcká fronta: U Torecku pokračovali Rusové v tlaku směrem na Pleščijivku a ve Ščerbinivce.
Ve směru na Konsťantynivku okupanti postupovali severně od Romanivky a bojovalo směrem na Berstok, jižně od Stepanivky, u Rusyn Jaru, Poltavky a Volodomirivky.
V pokrovském směru pokračovaly boje u Nového Šachového, Zapovidného, Rodynského, Krasného Lymanu a okupantům se podařilo postoupit v Novoeekonomičném. Dále se bojovalo směrem na Kozácké a Promyn, u Lysivky, okupanti pronikli do Novopavlivky a pokračovali v tlaku ve Zvirovém, Kotlyném, Udačném a směrem na Molodecké. Ukrajinské drony opět ničili okupanty, kterým se podařilo proniknout do jižní části Pokrovsku.
V novopavlivském směru pokračovaly střety u Dačného, Filije, ve směru na Andriivku-Klevcové, u Piddubného, Mirného, Sosnivky, Malijivky a Komyšuvachu. Okupantům se podařilo postoupit v Berestovém, v Novoivanivce, severně od ní a útočili u Olhivského.
Jižní fronta: V této části fronty okupanti útočili ve směru na Novoandrijivku.
Chersonská fronta je nadále beze změny.
USA budou bránit Polsko a Pobaltí, pokud Rusko vystupňuje útoky. Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy by při případné eskalaci ruské agrese bránily Polsko a pobaltské státy. Na otázku novinářů, zda by USA stály za svými spojenci, odpověděl jasně: „Ano, udělal bych to.“ Jeho slova zazněla krátce poté, co Estonsko vyzvalo k mimořádnému zasedání Rady bezpečnosti OSN – poprvé po 34 letech. Důvodem byl včerejší incident, při němž tři ruské stíhací letouny narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut. Estonská vláda následně požádala NATO o aktivaci článku 4 Severoatlantické smlouvy, který umožňuje konzultace všech spojenců v případě ohrožení územní integrity či bezpečnosti členského státu. Tento krok podtrhuje rostoucí napětí na východní hranici Aliance.
K incidentu se vyjádřil český prezident Petr Pavel: NATO musí reagovat i vojensky na ruské provokace. Prezident Pavel v rozhovoru pro Českou televizi, citují Novinky, varoval, že NATO nesmí tolerovat porušování vzdušného prostoru členských států a v krajním případě musí reagovat i vojenskou silou. Pavel připomněl narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami a také nedávný incident, kdy dvě desítky ruských dronů pronikly do Polska. „To, co se v posledních dnech stalo v Polsku, Estonsku, a co se už čtyři roky děje na Ukrajině, se týká nás všech. Pokud neudržíme jednotu, dříve či později se to stane i nám,“ uvedl. Podle něj jde o významnou eskalaci evropské bezpečnosti, za kterou jednoznačně nese odpovědnost Moskva. Podle Pavla chce Kreml nejen vyprovokovat reakci, kterou by mohl využít propagandisticky, ale také otestovat schopnost Aliance bránit se podobným incidentům. „Porušení vzdušného prostoru je důvodem k aktivaci obranných mechanismů, tedy ke sestřelení takového letounu,“ řekl prezident. Dodal, že Putin se bude chovat tak, jak mu dovolíme – pokud bude Západ reagovat jen verbálně a shovívavě, provokace budou pokračovat. „Musíme postupovat tvrdě, a pokud k porušení dojde, musíme odpovědět odpovídajícím způsobem, včetně vojenských prostředků. Rusko velmi rychle pochopí, že udělalo chybu a překročilo hranici. Je to sice balancování na hraně konfliktu, ale zlu se prostě ustupovat nesmí,“ uzavřel Pavel.
A i dnes 21. září zaznamenaly síly NATO pohyb neidentifikovaného letounu nad Baltským mořem. Z německé letecké základny Rostock-Laage okamžitě vzlétly dva Eurofightery, aby situaci prověřily. Podle německého letectva Luftwaffe se stroj pohyboval bez letového plánu a bez radiové komunikace. Následně bylo potvrzeno, že jde o ruský průzkumný letoun Il-20M. Letoun se nacházel v mezinárodním vzdušném prostoru, takže nedošlo k narušení vzdušného prostoru NATO. Německé stíhačky jej doprovodily, dokud si eskortu nepřevzali švédští partneři v rámci aliance.
Trump hrozí Afghánistánu kvůli základně Bagrám: „Budou se dít špatné věci!“ Americký prezident Donald Trump znovu otevřel téma bývalé americké základny Bagrám v Afghánistánu. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social pohrozil Kábulu „špatnými následky“, pokud nebude základna navrácena Spojeným státům.
„Pokud Afghánistán nevrátí základnu Bagrám těm, kdo ji vybudovali — Spojeným státům americkým — stanou se špatné věci!!!“ napsal Trump.
Trump už dříve označil Bagrám za strategicky klíčové místo, ležící „jen hodinu cesty od čínských zařízení na výrobu jaderných zbraní“. Kritizoval také rozhodnutí administrativy Joea Bidena základnu v roce 2021 opustit a „dát pryč za nic“. Na jeho slova zareagovalo ministerstvo zahraničí Talibanu. Mluvčí Zakír Džalál připomněl, že ještě před návratem islamistů k moci bylo „zcela odmítnuto“ udržování jakékoli americké vojenské přítomnosti v Afghánistánu. Bagrám, vybudovaný Sovětským svazem v 50. letech, se od roku 2001 stal hlavním centrem amerických a spojeneckých operací v Afghánistánu. Po stažení amerických jednotek v srpnu 2021 jej převzalo hnutí Taliban.
Dnes se zaměříme na to, proč se i výrobci vojenské techniky v Rusku nachází v současné době ve velkých finančních potížích. To se v současnosti ještě neprojevuje poklesem výroby, neboť od roku 2022 platí v Rusku zákon, že nevyplnění kontraktu s ministerstvem obrany znamená trestní stíhání vedení závodu za “poškozování válečného úsilí”, pokud budeme znění příslušného paragrafu parafrázovat do češtiny, a tak je celé vedení osobně motivováno zbrojní zakázky dokončovat.
Obvyklá záloha je v současné době u ruských zbrojních zakázek okolo 30% až 50%, dříve si byly schopny některé společnosti koncernu Rostech vynutit i zálohu ve výši 90% ceny zakázky ale v letošním roce již není stát ochoten takto vysoké zálohy platit. To pro zbrojní výrobu znamená, že musí zbývající kapitál zajistit pomocí komerčních úvěrů, a připomeňme, že základní úroková sazba je v Rusku i po posledním snížení stále 17%, což znamená, že komerční úvěry jsou úročeny sazbami okolo 20%. Zbrojní kontrakty jsou pak obvykle dlouhodobé, jejich realizace běžně trvá rok a déle, což znamená, že se ve výsledku stává mnoho zakázek ztrátových. Na to si již delší dobu stěžuje například generální ředitel korporace Rostech Sergej Čemezov, který při každé příležitosti zdůrazňuje, že v důsledku vysokých úrokových sazeb se mnoho zbrojních podniků nachází na hraně bankrotu.
To pak způsobuje, že zbrojní podniky šetří na jediném místě, které jim ještě zůstalo, a začaly zadržovat jak mzdy zaměstnancům (kteří mají podle doporučení vedení podniků dočasně přežít z rezerv, jen malá část ruské populace má ale rezervy na více než tři měsíce) tak i platby subdodavatelům za dodané zboží, které se běžně opožďují i o půl roku. To pak následně způsobuje finanční potíže i u nich (neboť i oni musí splácet komerční úvěry se stejně vysokými sazbami) a je jednou z příčin současných potíží například ruského hutnictví.
Vidíme tak, že ani ve státem financované zbrojní výrobě není finanční situace o mnoho lepší, než v civilních sektorech ruské ekonomiky. Objem výroby je sice stále udržován na vysoké úrovni, ale pouze za cenu rostoucího strukturálního zadlužení – přičemž u zbrojní výroby lze očekávat státní ochranu před vyhlášením bankrotu, což povede k odpisům úvěrů u komerčních bank a zhorší i jejich situaci.
Izrael: Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že během posledních operací v Gaze zabily „mnoho“ ozbrojených bojovníků, kteří plánovali útoky na izraelské jednotky. Vojáci 98. divize odhalili skupinu ozbrojenců a navedli na ně letecký úder. Při jiné akci v oblasti bylo identifikováno místo s několika operativci a zbraněmi, které bylo také zničeno z vzduchu. Příslušníci 162. divize mezitím zlikvidovali další bojovníky a zničila infrastrukturu Hamásu, včetně nastražených pastí. V rámci ofenzivy na severu Gazy 916. hlídková eskadra Izraelského námořnictva zlikvidovala jednoho operativce, který představoval hrozbu pro pozemní jednotky. 99. divize pak potvrdila zásah několika budov využívaných Hamásem a eliminovala další bojovníky. Na jihu Pásma Gazy jednotky odhalily a pomocí dronu zničily sledovací centrum Hamásu, přičemž zabily osoby uvnitř.
Z dalších zpráv Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že do Gazy vyslaly 36. divizi, čímž rozšířily ofenzivu proti Hamásu ve městě Gaza. Pozemní operace s krycím názvem „Gideonovy vozy B“ začala v pondělí večer za účasti dvou divizí. 36. divize byla začátkem měsíce stažena z Chán Júnisu a po dvoutýdenní přípravě byla nasazena do nových bojů. V posledních dnech IDF provedly desítky úderů v oblasti, aby umožnily jejím jednotkám vstup do města.
Sýrie: Místní zdroje hlásí, že malá izraelská jednotka pronikla ve třech vozech na okraj vesnice Koya na západě provincie Dará. Skupina se dostala pod palbu, opětovala ji a následně ustoupila směrem k obci Maarija. Během krátké operace zřídili Izraelci kontrolní bod mezi vesnicemi, zatímco nad oblastí kroužily průzkumné drony. Velení IDF se ke zprávám nevyjádřilo.
Syrské ministerstvo obrany obvinilo kurdské jednotky SDF z minometného útoku na vesnice ve východní části provincie Aleppo a raketového ostřelování oblasti Um-Tína. Ministerstvo zároveň odmítlo tvrzení SDF, že za útoky stojí syrská armáda, a označilo je za zodpovědné za smrt civilistů i předchozí masakry.
Informační oddělení syrského ministerstva obrany uvedlo, že 10. září došlo k útoku SDF na vesnici Al-Kuríja, při kterém měli být zabiti dva civilisté a tři další zraněni. Ministerstvo zopakovalo své odhodlání chránit obyvatele země a označilo SDF za hlavního viníka eskalace násilí v regionu.
Prezident Ahmad Aš-Šará se v rámci summitu Concordia při zasedání OSN v New Yorku setkal s bývalým ředitelem CIA Davidem Petraeusem – mužem, který na něj dříve vypsal odměnu 10 milionů dolarů. Šlo o první účast syrského prezidenta na této akci za posledních téměř 58 let.
Somálsko: Radikální skupina Al-Šabáb zveřejnila 29 minutové video, ve kterém varuje podnikatele a státní úředníky zapojené do nucených vystěhování a zabírání pozemků v Mogadišu. Mluvčí skupiny, šejk Ali Radži, v něm prohlásil, že zabrané pozemky nesmí být využity k výstavbě a pohrozil tvrdými opatřeními proti těm, kteří se podílejí na prodeji státní půdy. Záznam byl údajně natočen během promoce v jednom z výcvikových táborů a publikován na sociálních sítích. Bezpečnostní analytici upozorňují, že video nejen reaguje na aktuální spory o půdu, ale také ukazuje snahu Al-Šabábu využít nespokojenosti obyvatel.
Video se objevilo v době, kdy po celé zemi probíhají intenzivní protiteroristické operace. Al-Šabáb přitom zůstává nejnebezpečnější džihádistickou skupinou v Somálsku, často útočí na vládní cíle a bezpečnostní složky. Situaci dále vyhrotily masové protesty v Mogadišu. Tisíce lidí vyšly do ulic poté, co jejich domovy, přestože mají platné dokumenty, byly strženy na příkaz prezidenta Hassana Šejcha Mahmúda. Podle protestujících je půda prodávána soukromým investorům.
Mali: Džihádistické hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámilo, že pomocí dvou výbušných zařízení napadlo konvoj malijské armády mezi městy Kaniéra a Sandaré v regionu Kayes. Útok se odehrál na klíčové silnici spojující Senegal s hlavním městem Bamako, přičemž konvoj pravděpodobně doprovázel cisterny s palivem.
Malijská vláda zároveň 4. září oznámila, že předala spor s Alžírskem ohledně sestřeleného tureckého dronu Akıncı Mezinárodnímu soudnímu dvoru OSN. Alžírsko to 13. září popřelo. Soud následně potvrdil, že žádost z Mali skutečně dorazila 16. září.
Napětí dále zvyšuje Fronta osvobození Azavadu (FLA), která vyhlásila cíl dosáhnout úplné nezávislosti a odmítla jakýkoli dialog s vládou v Bamaku. Její představitel obvinil vládní juntu a ruské žoldnéře ze skupiny Wagner/Africký sbor z teroru a zločinů proti civilistům.
Burkina Faso – Mali: Džihádistické hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) zveřejnila video ze svých věznic, kde zadržuje desítky vojáků z Mali a Burkiny Faso. Jde jen o část celkového počtu zajatců, mezi nimiž jsou i příslušníci armády z oblastí Boulikessi (Mali) a Foutouri (Burkina Faso).
Skupina zároveň publikovala záběry z útoku na tři armádní pozice v městě Djibo na severu Burkiny Faso, které se jí podařilo obsadit.
Dnešní Třešnička™ se neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
