(2 581 slov, doba čtení 14 minut)
V noci z 23. na 24. září podnikla ruská armáda další masivní vzdušný útok proti Ukrajině. Podle velení ukrajinského letectva bylo proti různým regionům země vysláno 152 bezpilotních prostředků typu Šahed, Gerbera a dalších modelů. Útok přicházel z více směrů – z ruských oblastí Kursk, Orjol, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a Šatalovo, ale i z Hvardijského na okupovaném Krymu. Přibližně polovinu ze všech nasazených strojů tvořily „šahedy“. Podle předběžných údajů se k 9. hodině ranní podařilo zničit či potlačit 126 vzdušných cílů. Šlo o drony typu Šahed, Gerbera i další útočné UAV, které ruská armáda nasadila v severní, jižní, východní i centrální části Ukrajiny. Navzdory rozsahu obranné operace bylo zaznamenáno i 26 zásahů na sedmi místech po celé zemi. Kromě toho trosky sestřelených UAV dopadly na dvou dalších lokalitách. Ukrajinské úřady nyní vyhodnocují následky útoku, který opět ukazuje, že Rusko pokračuje v nočních masivních dronech kampaních zaměřených na vyčerpání ukrajinské protivzdušné obrany.
Ukrajinský Generální štáb potvrdil sérii úspěšných úderů proti cílům hluboko na ruském území. Podle oficiální zprávy byly zasaženy strategické objekty v Baškortostánu, Volgogradské a Belgorodské oblasti i v Astrachani. Cílem operací bylo omezit palivovou infrastrukturu a výrobu zbraní, na kterých závisí ruská armáda. Nejvážnější zásah se odehrál v Baškortostánu, kde drony znovu napadly ropnou rafinerii Gazprom Neftekhim Salavat – jednu z největších v celé Ruské federaci. Byla poškozena jednotka pro primární zpracování ropy ELOU-AVT-6 a na místě vypukl rozsáhlý požár. Šlo už o druhý úder během jediného týdne: 18. září tam SBU zasáhla klíčovou instalaci ELOU-AVT-4, přičemž obě operace mířily na „srdce“ rafinerie. Podle zdrojů SBU jsou tyto cílené útoky součástí kampaně, která má „zdražit válku“ pro Moskvu. Další zasažené cíle se nacházely ve Volgogradské oblasti, kde drony zapálily ropné čerpací stanice Kuzmiči-1 a Zenzevatka, napojené na hlavní ropovod Kujbyšev–Tichoreck. V Bělgorodské oblasti byl v obci Valujki zaznamenán zásah do závodu na výrobu bezpilotních prostředků – po úderu následoval požár. Generální štáb zároveň zpětně potvrdil, že 22. září byla dlouhodosahovými zbraněmi poškozena Astrachaňská plynárenská továrna, největší producent síry pro výbušniny v Rusku, zajišťující až dvě třetiny domácí produkce. Podle Kyjeva to vedlo k odstavení části provozů.
Belgorodský, Kurský a Sumský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku, u Odradného a u Zahidneho.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské frontě okupanti útočili v Kindrašivce, na severu Kupjansku a směrem na Petropavlivku.
V lymanském směru se bojovalo u Hrekivky, ve směru na Novomychajlivku, u Seredného, Šandryholového, směrem na Novoselivku, u Kolodjaz a v Torském a směrem na Jampil.
Ve směru na Siversk útočili okupanti u Dronivky. Ukrajinské drony útočily na cíle v areálu zavřeného dolu na těžbu dolomitu severně od Siversku. Okupantům se navíc podařilo dostat do Perejzného a Kuzmijivky. Zatím není jisté, jestli se na výše zmíněných místech mají Rusové větší počet vojáků, nebo se jednalo jen o malé skupiny.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru došlo k bojovým akcím ve Stupočkách a jejich okolí. Dále se bojovalo v Oleksandro-Šultyném.
Doněcká fronta: U Torecku pokračovaly boje u Pleščijivky a ve Ščerbinivce.
Ve směru na Konsťantynivku se bojovalo u Katerynivky a Kleban-Byku, v Oleksandro-Kalynovém a Jablunivce, směrem na Sofijivku, v okolí Rusyn Jaru, Poltavky a ve směru na Volodymyrivku. V pokrovském směru Rusové tlačili směrem na Zolotý Kolodjaz, u Nového Šachového, Zapovidného, Rodinského, Novoekonomičného, Myroljubivky, Mykolajivky, směrem na Promyn, u Lysivky, ve Zvirovém, Kotlyném, Udačném a směrem na Molodecké.
Směrem na Novopavlivku došlo k bojům u Novoukrajinky, Dačného, ve směru na Filiju, v Ivanivce, ve směru na Andrijivku-Klevcové, u Piddubného a směrem na Oleksandrohrad. Těžké boje pokračovaly u Ternového a útoky ruských dronů v Berezovém naznačují, že se je tato vesnice zemí nikoho. Více na jih se okupantům podařilo obsadit zbytek Novomykolajivky a Novoivanivky.
Jižní fronta: Na této části fronty se bojovalo u Poltavky a severně od Kamjanského v Stepnohirsku.
Evropa vítá Trumpovu změnu postoje k Ukrajině, ale někteří se domnívají, že to stejně nepřinese výsledky. Na okraj Valného shromáždění OSN se výroky prezidenta USA Donalda Trumpa o možnosti návratu Ukrajiny k původním hranicím setkaly v EU s rozdílnými reakcemi – mezi obdivem a skepsí. Informoval o tom server Politico. Podle zdroje listu první reakce evropské delegace na Trumpův nový pro-ukrajinský post byla označena za „zdrženlivý obdiv“. Jeden z unijních úředníků v New Yorku s nadsázkou řekl: „Tohle je zatím jeho nejtvrdší vyjádření. Ale Trump je vždycky jen jeden telefonát od Putina daleko, aby udělal něco úplně jiného.“ Pro evropské lídry, kteří se měsíce snažili přesvědčit amerického prezidenta, že odpovědnost za válku nese výhradně Vladimir Putin, znamenalo toto prohlášení i určitou morální satisfakci. Trumpovy výroky veřejně přivítali například francouzský prezident Emmanuel Macron či šéfka evropské diplomacie Kaia Kallas. Podle zdrojů navíc mohly povzbudit i předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen, která čelila kritice za přílišnou vstřícnost k Trumpovi při jednáních o obchodní dohodě USA–EU. Vztahy mezi oběma politiky se podle unijních úředníků v poslední době výrazně zlepšily a von der Leyen Trumpa pravidelně informuje i o útocích Ruska na unijní mise na Ukrajině nebo o únosech ukrajinských dětí. Zároveň se ale mezi evropskými diplomaty a představiteli objevuje skeptický pohled, že Trumpova prohlášení mohou být spíše taktickým gestem namířeným proti Putinovi než reálným příslibem změny americké politiky. Připomeňme, že Trump po schůzce s Volodymyrem Zelenským uvedl, že s podporou EU by se Ukrajina mohla vrátit k původním hranicím, a „možná jít ještě dál“.
Bývalý vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny a nynější velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj otevřeně popsal důvody neúspěchu ukrajinské protiofenzívy v létě 2023. V obsáhlém textu pro ZN.ua přiznal, že toto selhání „stále bolestně cítí“ a že Ukrajina musela rychle přejít na novou strategii, aby vůbec dokázala přežít v měnících se podmínkách války. Zalužnyj zdůrazňuje, že protiofenzíva byla od počátku poznamenána jak nedostatkem sil a prostředků, tak i úniky informací a nevhodnou medializací. „Z pokusu o těžký vojenský manévr se stala reality show, kde naše plány nejprve pronikly k Rusům a poté jejich průběh online komentovali samozvaní proroci, kteří se později sami ocitli pod sankcemi či na seznamech hledaných,“ uvedl. Přesto podle něj bylo klíčové okamžitě vyvodit důsledky a změnit strategii na defenzivní, založenou na technologiích a partnerství se Západem. Za hlavní příčinu selhání označil „klasickou nedostatečnost sil pro průlom“, protože k prolomení ruské fronty by bylo potřeba mít rozhodující převahu na vybraném směru útoku i mobilní zálohy schopné rychle využít vzniklé okno. Tyto předpoklady však Ukrajina kvůli objektivním i subjektivním důvodům nesplnila. Zalužnyj fakticky potvrdil i závěry New York Times, podle nichž část připravených jednotek odvedl tehdejší velitel pozemních sil Oleksandr Syrskyj k Bachmutu, čímž se oslabila hlavní úderná skupina směřující původně k Melitopolu. Dalším faktorem byla sofistikovaná ruská obranná infrastruktura a masové nasazení dronů, které umožnilo rychlou identifikaci shromažďování ukrajinské techniky a přesun ruských rezerv do ohrožených sektorů. Výsledkem bylo zpomalení ofenzívy a ztráta iniciativy. „Cítím bolest z neúspěchu těchto plánů. Ale hlavní bylo naučit se lekci a okamžitě přizpůsobit naši strategii nové realitě války,“ shrnul Zalužnyj.
Letadlo se španělským ministrem obrany mělo při letu nad Kaliningradem výpadek GPS. Španělská média El Mundo, El Confidencial a ABC informovala o incidentu během letu vojenského letadla, které převáželo španělskou ministryni obrany Margaritu Robles na leteckou základnu v Litvě. Během přeletu nad Kaliningradem byly zaznamenány pokusy o narušení GPS signálu letounu. Na palubě byli kromě ministryně i rodinní příslušníci španělských vojáků ze stíhacího oddílu Vilkas, jenž působí na základně Šiauliai a podílí se na mise NATO k ochraně vzdušného prostoru Pobaltí. Doprovázeli je také novináři. Letadlo ale pokračovalo bez komplikací, protože bylo navigováno pomocí vojenského satelitního signálu, takže rušení nemělo praktický dopad. Velitel letounu incident zlehčil s tím, že podobné pokusy o rušení GPS jsou při přeletech nad Kaliningradem časté – a to jak u civilních, tak vojenských letadel. Roblesová má během návštěvy Litvy jednat se svým litevským protějškem o koordinovaných opatřeních NATO k odstrašení Ruska.
Bulharský premiér Rosen Želazkov oznámil, že jeho země příští rok ukončí smlouvu o tranzitu ruského plynu. Citovala ho stanice BNR. Podle premiéra se Sofie připojí k rozhodnutím EU, která počítají s tím, že do roku 2026 skončí všechny kontrakty na využívání či tranzit ruského plynu. V delším horizontu, do roku 2028, má být ruský plyn z bulharského energetického trhu zcela vyloučen. Želazkov dodal, že veškerá spotřeba plynu v Bulharsku – ať už v průmyslu, nebo v domácnostech – je již nyní pokrývána dovozem zkapalněného plynu (LNG) prostřednictvím specializovaných terminálů. Předsedkyně EK Ursula von der Leyen už dříve uvedla, že celá EU má přestat využívat ruské fosilní paliva do roku 2027. Po zastavení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu zůstává hlavní cestou TurkStream, který vede přes Turecko, Bulharsko a Srbsko do Maďarska. Maďarsko z něj část dodávek přeposílá na Slovensko.
Dnes si přiblížíme jeden z nepřímých dopadů ukrajinských dronových útoků na ruskou ekonomiku. Již od počátku letošní ukrajinské kampaně, zaměřené primárně na ničení ruské ropné infrastruktury (pravidelnými cíli jsou ale také například nádraží a jiná kolejová dopravní infrastruktura) bylo v platnosti nařízení zakazující civilní letecký provoz v okamžiku, kdy byly v daném regionu detekovány ukrajinské drony.
Například nedávný ukrajinský útok na Moskevskou oblast způsobil zpoždění nebo zrušení více než 200 letů, což narušilo nejen harmonogram běžných civilních letů a leteckou přepravu nákladu, která je v Rusku vzhledem k nedostatečné silniční infrastruktuře a přetížené železnici jediným způsobem dostatečně rychlé přepravy nákladů pro mnoho druhů zboží, ale i privátních letů, neboť Moskva je ekonomickým centrem země a mnoho zde sídlících korporací má pobočky po celém Rusku – na které je třeba pravidelně dohlížet, což se opět realizuje primárně pomocí leteckých služebních cest, a nemožnost realizovat tyto cesty do určité míry zhorší celkový stav těchto korporací.
Přičemž aerolinky i na západě dnes operují s velmi nízkou marží a jsou závislé na plynulosti přepravy. V ruských podmínkách, kdy je přeprava v posledních dvou měsících pravidelně narušována ukrajinskými útoky (ale nejen jimi, připomeňme červencový hackerský útok, který také vedl ke zpoždění mnoha letů), a aerolinky trpí navíc potížemi při servisování letadel (náhradní díly je potřeba získávat pomocí nejrůznějších polo nebo nelegálních schémat, což však servis značně prodražuje), způsobuje ruským aerolinkám značné škody.
Celkové škody lze jen velmi obtížně kvantifikovat, ale lze odhadovat, že jen aerolinkám byly za červenec způsobeny škody ve výši nejméně 20 miliard rublů, na paměti je ale potřeba mít také navazující škody, vzniklé například pozdním dodáním zboží nebo prostoji, kdy muselo mnoho cestujících někdy i více než jednu noc přespávat na letištích. Potíže to způsovuje ale i také například druhé největší ruské bance VTB, která se již delší dobu snaží odprodat 25% podíl, který má ve vlastnictví letiště Pulkovo u Petrohradu, neboť výpadky v přepravě se podepisují nejen na špatné finanční situaci aerolinek, ale i samotných letišť.
Vidíme tak, že narušení ekonomického řetězce na jednom místě způsobuje následné problémy i na mnoha dalších místech. Přičemž jak už jsme napsali, je tyto jevy velmi obtížné přesně kvantifikovat, je ale nesporné že mají na celkový výkon ruské ekonomika negativní vliv.
Izrael: IDF zahájilo vyšetřování, proč se nepodařilo zničit dron Hútíů, jehož dopad ve městě Eilat si vyžádal 20 zraněných z toho 2 vážně. Systém Iron Dome sice vypálil dvě střely, ale dron se nepodařilo nesestřelit. Podle armády byly sirény v Eilatu aktivovány v souladu s protokolem.
Příslušníci brigády IDF Nahal dnes při bojích v centru Gazy zabili palestinského ozbrojence, uvedla izraelská armáda. Brigáda v posledních dnech postoupila hlouběji do města v rámci pokračující ofenzivy proti Hamásu. Kromě eliminace ozbrojence vojáci objevili zbraně, vojenské vybavení včetně uniforem IDF a zničili základnu teroristů, odkud byl následně odpálen raketový útok.
Izraelské jednotky včera večer objevily v Tulkarem na Západním břehu jednoduchou raketu, uvedla armáda. Policie ji před vyšetřováním zneškodnila. Raketa bez motoru byla nalezena na volném prostranství, kde pravděpodobně ležela dlouho. Není jasné, zda byla vypálena. V posledních letech se palestinské teroristické skupiny snaží vyrábět a odpálit rakety ze Západního břehu na izraelská sídla, ale bez většího úspěchu. Minulý týden byla v oblasti Ramalláhu zadržena teroristická buňka stavějící rakety proti Izraeli.
Libanon: Izraelský vojenský dron včera havaroval v sídle mise OSN v jižním Libanonu, uvedla UNIFIL. Nikdo nebyl zraněn. Pyrotechnici dron zneškodnili, zjistili, že není ozbrojený, měl jen kameru. Izraelská armáda potvrdila, že dron je jejich. UNIFIL označila incident za porušení rezoluce 1701 a libanonské suverenity a oznámila formální protest.
Sýrie: V noci došlo k ozbrojeným střetům mezi Syrskými demokratickými silami (SDF) a syrskou armádou na frontě u Dajr Hafiru v provincii Aleppo. SDF zároveň ostřelovaly vojenské letiště Kuweires nedaleko Aleppa.
Na jihu země vpadl konvoj IDF o šesti vozidlech do oblasti Sida al-Džolán v provincii Kunejtra, kde provedl domovní prohlídky. Podle místních zdrojů šlo o součást širší izraelské operace v regionu.
Bezpečnostní složky v provincii Aleppo mezitím zadržely Hasana Muraíe, bývalého dozorce nechvalně proslulé věznice Sajdnája. Podle vyšetřování se podílel na mučení, mimosoudních popravách a utajovaném pohřbívání těl vězňů.
V provincii Homs byla objevena tajná věznice, kterou ozbrojené skupiny využívaly k věznění civilistů. V okolí byla nalezena podezřelá civilní oblečení a probíhá pátrání po možných masových hrobech. Pozemky, kde byla věznice nalezena, patří bývalému členovi milice Národní obrany.
Írán: Rusko a Írán se dohodly na výstavbě malých jaderných elektráren v Íránu, oznámil Rosatom. Dohodu podepsali šéf Rosatomu Alexej Lichačov a íránský viceprezident Mohammad Eslami při jednání v Moskvě. Projekt má pomoci Íránu dosáhnout cíle 20 GW jaderné kapacity do roku 2040. V současnosti má zemi jedinou jadernou elektrárnu v Búšehru (1 GW), postavenou Ruskem. Rusko odsoudilo nedávné útoky USA a Izraele na íránská jaderná zařízení. Írán tvrdí, že jadernou zbraň nevyvíjí, zároveň však obohacuje uran na vysoké úrovně, staví chráněná zařízení a má rozsáhlý raketový program.
Írán začal obnovovat výrobny raket, které během červnové 12denní války zasáhlo Izrael, ukazují satelitní snímky. Chybí mu však klíčové zařízení – velké míchače potřebné k výrobě tuhého paliva pro rakety. Obnova raketového programu je pro Írán zásadní, protože očekává další konflikt s Izraelem. Rakety jsou jeho hlavní vojenskou odstrašující silou po výrazném oslabení protivzdušné obrany. Írán má údajně usilovat o získání míchacích strojů, které by mohl koupit v Číně, kde už v minulosti nakupoval součástky pro rakety. To je o to důležitější vzhledem k možnému znovuzavedení sankcí OSN proti Íránu, které budou zahrnovat i zákaz rozvoje raketového programu. Íránský prezident Masoud Pezeškian dnes vystoupí na Valném shromáždění OSN. Íránská mise na otázky o obnově raketového programu nereagovala.
Mali: V regionu Mopti čelí obyvatelé extrémnímu nedostatku pohonných hmot. Ceny benzínu vystřelily z obvyklých 700–750 franků na 2 500–3 000 franků (cca 4–5 dolarů) za litr. Důvodem je pokračující blokáda silnic, kterou džihádisté ze skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) zavedli před třemi týdny. Silniční doprava tak téměř ustala. Regionální policejní ředitel označil natáčení opuštěných čerpacích stanic za velezradu a vyzval guvernéra Mopti k zásahu. Podle něj se palivová krize netýká jen Mopti, ale celé země. Státní televize ORTM mezitím odvysílala záběry z bojů mezi armádou a džihádisty JNIM, které zveřejnila armádní mediální služba DIRPA. Ukázané vojenské vybavení však bylo později opuštěno a padlo do rukou povstalců.
Dnešní Třešnička™ se neurodila (ne že bychom se nesnažili).
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
