(2 098 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 26. září podnikly ruské síly další masivní útok drony proti Ukrajině. Podle Velitelství ukrajinského letectva bylo na zemi odpáleno 154 útočných bezpilotních letounů typu Šáhed, Gerbera a dalších konstrukcí. Přibližně 80 z nich tvořily „Šáhedy“, které Rusko masově nasazuje k nočním náletům. Útok vedl z oblastí Brjansk, Orel a Millerovo. Na jeho odražení byly nasazeny protivzdušné raketové jednotky, letectvo, prostředky radioelektronického boje, jednotky bezpilotních systémů a mobilní palebné skupiny. Výsledkem obranné operace bylo zničeno či potlačeno 128 dronů v severních, jižních, východních i centrálních oblastech Ukrajiny. Přesto bylo zaznamenáno 26 zásahů útočných UAV na devíti místech a na jednom dalším místě dopady trosek zničených strojů.
Belgorodský, Kurský a Sumský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku a u Dovhenivky.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk probíhaly boje v okolí Kupiansku, u Radkivky a ve směru Piščané.
V lymanském sektoru fronty se bojovalo u Hrekivky a směrem na Novomichajlivku. Okupanti rozšiřují území, které ovládají v okolí Šandriholového a střety pokračovaly i u Kolodjaz, v Torském a Zaričném.
Ve směru Siversk okupanti útočili u Dronivky a směrem na Perejzné.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se bojovalo ve Stupočkách a v okolí Oleksandro-Šultyného.
Doněcká fronta: U Torecku pokračovaly boje ve směru na Pleščijivku a ve Ščerbinivce.
Ve směru na Konsťantynivku se okupanti snažili postupovat jižně od Kleban-Biku, v Jablunivce, v okolí Rusyn Jaru, u Poltavky a směrem na Volodomirivku a Šachové.V pokrovském směru se bojovalo u Zapovidného, Rodinského, v Novoekonomičném, Mykolajivce, směrem na Mirnohrad, u Lisivky, ve Zvirovém, Kotliném, Udačném a směrem na Molodecké.
Jižně od Pokrovsku pokračovaly střety severo a jiho západně od Horikového. Ve směru na Novopavlivku okupanti útočili u Dačného, směrem na Filiji, Jaltu a v Ivanivce. Dále se bojovalo u Tolstého, Piddubného, Mirného a Voskresenky. Okupanti útočili i v Novoselivce a Choroších. Jižněji se okupantům dařilo postupovat v Berezovém, jižně od Novoivanivky a v okolí Olhivského.
Jižní fronta: No tomto sektoru fronty okupanti útočili u Poltavky, směrem na Novoandrijivku, Malou Tokmačku, a severně od Kamjanského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Americký prezident Donald Trump znovu otevřeně kritizoval šéfa Kremlu. Podle něj Vladimir Putin „zabíjí lidi bez důvodu“ a současné boje na frontě dokazují, že Rusko postupuje jen velmi pomalu, v některých úsecích dokonce přichází o dříve dobytá území. Trump zdůraznil, že Moskva „vsadila všechno na jednu kartu“, ale výsledek je katastrofální: ruská ekonomika se propadá a reputace země utrpěla vážné škody. Dodal, že pokud by šlo o válku vedenou Spojenými státy, „skončila by během jediného týdne“. Je to další z jeho ostrých prohlášení z posledních dnů – nedávno totiž uvedl, že s podporou Evropské unie by Ukrajina mohla získat zpět celé své území, a dokonce „jít ještě dál“. Viceprezident USA mezitím varoval, že pokud Moskva odmítne jednat o ukončení války v dobré víře, „může to mít pro Rusko vážné následky“.
Maďarský premiér Viktor Orbán dal jasně najevo, že jeho země nepřestane nakupovat ruskou ropu, a to ani po přímém naléhání amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle agentury Bloomberg Orbán vysvětlil, že okamžité zastavení dovozu by vedlo k propadu maďarského HDP o 4 %, což by podle něj znamenalo „zničení ekonomiky“. Premiér po rozhovoru s Trumpem prohlásil: „Nemusíme přijímat argumenty toho druhého. Musíme si ale vyjasnit své zájmy a naslouchat si jako přátelé – a pak každý udělá to, co uzná za vhodné.“ Trump přitom ještě předtím avizoval, že chce s Orbánem osobně mluvit, aby Maďarsko ukončilo dovoz ruské ropy. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó ale už dříve prohlásil, že Budapešť se ruských dodávek nevzdá, a to ani pod tlakem Washingtonu. Americký prezident zároveň zkritizoval EU, že některé státy stále obchodují s Moskvou. Uvedl, že nové americké sankce proti Rusku přijdou teprve tehdy, až Evropané sami posílí své restrikce a přestanou nakupovat ruské energetické suroviny.
Keňské bezpečnostní složky zadržely Rusa podezřelého z verbování místních občanů do války proti Ukrajině. Podle deníku Eastleigh Voice, který cituje tamní oddělení kriminální policie, jde o Michaela Ljapina, zaměstnance ruského velvyslanectví v Nairobi. Do Keni přicestoval poprvé už v březnu 2017. Podle vyšetřovatelů sehrál klíčovou roli při náboru Keňanů do ruské armády a údajně se chtěl ukrýt poté, co zjistil, že je hledaný. Ljapin byl zadržen 25. září a převezen na policejní stanici Mutayga na předměstí Nairobi, kde měl čekat na obvinění. Podle místních médií měl být následující den deportován do Moskvy. Spolu s ním byl zatčen také Edward Kamau Gituku, považovaný za koordinátora vysílání Keňanů na frontu. Policie momentálně vyslýchá 21 Keňanů, kterým se nepodařilo odcestovat do Ruska.
Dnes se zaměříme na plánované ochlazování ruské ekonomiky, jak se o jejím aktuálním stavu vyjádřil Vladimír Putin na Východním ekonomickém fóru, které proběhlo na počátku září ve Vladivostoku, a to na základě analýzy, kterou publikoval CMAKP (centrum makroekonomických analýz a krátkodobých prognóz, institut velmi těsně navázaný na struktury ruské vlády).
CMAKP uvádí, že současná hypotermie ruské ekonomiky, způsobená vysokými úrokovými sazbami, se může ve výrobním sektoru projevit ještě výrazněji, než předchozí ekonomické krize. Institut již delší dobu varuje před důsledky vysokých úrokových sazeb, přičemž čím déle jim bude ruská ekonomika vystavena, tím vážnější budou následky. Podle analýzy CMAKP se ke konci roku 2025 budou již na hraně úpadku společností generující přibližně čtvrtinu všech rozpočtových příjmů z korporátních daní, aa v následujícím roce má tento podíl překročit jednu třetinu.
Analýza dále dodává, že institut sleduje prudký pokles ziskovosti ruských společností od počátku tohoto roku, a již se v současné době propadla na úroveň nižší, než na jaké se nacházela v období největšího poklesu za pandemie Covid 19. Stále větší část zisků společností je také vynakládána na splátky úvěrů – na konci roku 2023 to bylo 15%, ke konci roku 2024 vzrostl tento podíl na 25%, a v polovině roku 2025 již ruské společnosti vynakládaly v průměru 36% svých zisků na splátky úvěrů.
Nízká ziskovost a nutnost financovat úvěry primárně průběžné výdaje také způsobuje, že u ruských společností došlo k prudkému poklesu investic. Celkový objem investic do rozvoje výroby v letech 2022 až 2025 je nižší než za pandemie Covid 19, přičemž připomeňme, že v té době došlo k hlubokému celosvětovému útlumu investic. Roste také podíl faktur nesplacených v termínu, a to napříč většinou sektorů ruské ekonomiky.
Při pohledu z vnějšku se tak zdá, že i pokud by nyní došlo k rychlému poklesu úrokových sazeb, nemá již ruská ekonomika dostatečné rezervy na to, aby došlo k jejímu oživení. Recese je tak již nyní nevyhnutelná, a je pouze otázkou jaká její část bude kompenzována zrychlenou inflací, například pomocí umělé devalvace rublu.
Izrael: Izraelské obranné síly (IDF) potvrdily, že na příkaz kanceláře premiéra Benjamina Netanjahua vysílaly jeho projev z Valného shromáždění OSN Palestincům v pásmu Gazy jako součást „vlivové kampaně“. Kancelář premiéra uvedla, že vojenským jednotkám nařídila umístit reproduktory na izraelské straně hranice, aby neohrozily vojáky, přesto IDF přiznaly, že reproduktory dovezly i přímo do Gazy. Není jasné, zda IDF porušily premiérovo nařízení, nebo zda kancelář premiéra uvedla nesprávné informace. Celkem bylo nasazeno devět reproduktorových systémů, které cílí na civilisty i Hamas. Kampaň má také ovlivnit jednání o rukojmí v izraelský prospěch, přičemž armáda používá i další neupřesněné metody. Reproduktory byly umístěny na jeřáby a vozy a rozestaveny v armádních táborech uvnitř pásma Gazy, ale IDF tvrdí, že žádné nejsou u frontové linie. Další reproduktory byly rozmístěny podél hranice.
Velení IDF oznámilo, že za posledních 24 hodin bylo zasaženo přes 140 cílů v pásmu Gazy. Mezi zasaženými cíli byly tunely, budovy teroristů a další infrastruktura Hamasu. Podle zdravotního ministerstva pod Hamasem za uplynulý den zemřelo 83 Palestinců. V Gaze pokračují jednotky 98., 36. a 162. divize v ničení Hamasových objektů, tunelů, likvidaci bojovníků a vyhledávání zbraní během nové ofenzívy. Kromě leteckých úderů ostřeloval 282. dělostřelecký pluk asi 35 míst v Gaze, včetně budov Hamasu, na podporu 36. divize. Na severu Gazy pak jednotky 99. divize zabily několik bojovníků, kteří se přiblížili k jejich pozicím.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) potvrdila, že během dneška provedla letecký úder ve východním údolí Bikáa v Libanonu. Cílem útoku byla továrna na výrobu přesně naváděných raket, kterou provozuje hnutí Hizballáh. Podle IDF byla tato zařízení opakovaně cílem izraelských útoků i v minulosti.
Sýrie: Syrské ministerstvo spravedlnosti včera vydalo zatykač na syrského prezidenta Bašára Asada. Čelí obviněním z masových vražd, které podnítily občanskou válku, a z mučení nespočtu obětí až k smrti. Asad bývá označován za jednoho z nejbrutálnějších vůdců 21. století.
Napětí v zemi přetrvává. Syrská arabská armáda (SAA) hlásí přestřelku s pašeráky drog u města Dabusíja na hranici s Libanonem. Narkotika byla zabavena, nikdo z vojáků nebyl zraněn. Pátrání po dalších podezřelých pokračuje.
Bezpečnostní dohoda mezi Sýrií a Izraelem, připravovaná s podporou USA, narazila na spor o izraelský požadavek otevřít humanitární koridor do syrské provincie Suvajda, kde žije drúzská menšina. Izrael chce tímto způsobem chránit Drúzy, k nimž má silné vazby. Sýrie to ale vnímá jako zásah do své suverenity a požadavek odmítla. Zdroje agentury Reuters uvádějí, že právě tento bod zablokoval plánované oznámení dohody během Valného shromáždění OSN.
Libye: Předseda Prezidentské rady Libye Mohamed al-Menfi se ve středu v New Yorku setkal s hlavním poradcem amerického prezidenta pro africké a blízkovýchodní záležitosti, Massadem Bulosem. Schůzky se zúčastnila i zástupkyně amerického ministerstva zahraničí pro Blízký východ, Maura Namdar. Hlavním tématem jednání byly bilaterální vztahy, aktuální politická situace v Libyi a možnosti posílení spolupráce v oblasti politiky, bezpečnosti a ekonomiky. Diskutovalo se také o boji proti terorismu, nelegální migraci a rozvoji partnerství v oblasti energetiky a investic.
Zástupce velitele Libyjské národní armády Saddám Haftar provedl inspekci ve štábu sil speciálního určení. Seznámil se s výcvikovým zázemím a zhodnotil připravenost jednotek. Zdůraznil nutnost zvyšování bojeschopnosti armády pro plnění budoucích úkolů.
Somálsko: Podle místních zdrojů došlo v údolí Baalade ke střetům mezi jednotkami Puntlandu a zbytkem bojovníků ISIS.
V Mogadišu roste napětí kvůli plánovanému opozičnímu protestu. Vláda rozmístila ozbrojené vozy u rezidencí opozičních lídrů a na kontrolních stanovištích směrem k mezinárodnímu letišti Aden Adde. Podle opozice má tento krok zabránit přesunům jejich sil a zamezit pašování zbraní. Navzdory těmto opatřením prorazily opoziční jednotky, vyzbrojené těžkými zbraněmi, přes vládní kontrolní bod KM4 na cestě k letišti. Podle svědků dorazili bojovníci z okolních oblastí a vládní síly nebyly schopny klást odpor. Incident se odehrál den před zakázaným protestem, což dál zvyšuje obavy z možného ozbrojeného střetu v hlavním městě.
Niger: Podle serveru Middle East Eye vyšle Turecko do Nigeru speciální jednotky, které budou školit a radit tamní armádě, ale nezapojí se do bojů. Detaily dohody nejsou známé. Turecko zároveň rozšiřuje své působení v nigerském těžebním sektoru, což může naznačovat zájem o místní přírodní zdroje. Loni média informovala o přítomnosti tisíců syrských žoldáků napojených na tureckou bezpečnostní firmu, která má údajně chránit turecké zájmy v Nigeru. Turecko i nigerská vláda to ale popřely. Turecké know-how, například z bojů proti ISIS nebo skupině al-Šabáb, může Nigeru pomoci, ale samo o sobě nestačí. Země už dříve dostávala rozsáhlou podporu od USA a Francie, přesto se bezpečnostní situace dál zhoršovala. Hlavní problémy nigerské armády – nízká morálka, slabé vedení a přetíženost – zůstávají nevyřešeny.
Dnešní Třešnička™ je jako bumerang. Na Intervizi 2025 je vidět všechno, co potřebujete vědět o moskalabádské realitě. V Putinburgu se pořád staví mrakodrapy z levného cementu a falšovaného silikonu, aby to navenek vypadalo jako Manhattan, zatímco v Muchosransku už pomalu vychcípávají i mouchy. A protože říše musí mít svoje hry, Car z Oslího ostrova vytáhl z hrobu dalšího sovětského zombie… festival Intervize. Logo by zasloužilo cenu za upřímnost: otočte ho na výšku a máte názornou mapu, kde přesně se Rusko nachází. Dorazili účastníci z 23 zemí, především BRICS, pár postsovětských vazalů a tradiční výběr orientálních diktatur, ale ani Nejtlustší Kim neměl žaludek na tuhle estrádu. A cena? Oficiálně 600 milionů rublů, což v překladu z moskalské účetní znamená tak miliardu a půl. Samozřejmě, lepší je spálit peníze na playbackové festivaly než na drony, ale pointa zůstává: dokud v Putinburgu svítí světla a hraje muzika, venkov může klidně chcípat potmě. Kreml totiž neřeší, co není vidět z jeho oken.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
