(2 501 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 11. října ruské síly zaútočily na Ukrajinu 78 drony typu Šahed, Geran a dalších typů. Informovalo o tom velitelství ukrajinského letectva. Útočníci vypustili drony z oblastí Kursk, Orel a Millerovo, stejně jako z Chaudy na okupovaném Krymu. Z celkového počtu bylo přibližně 40 dronů typu Šahed. Podle údajů ukrajinského letectva bylo k 9. hodině zneškodněno nebo potlačeno 54 nepřátelských UAV na severu, jihu a východě země. Zaznamenáno bylo také 21 zásahů útočných dronů na šesti místech.
Vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj uvedl, že účinnost ukrajinské protivzdušné obrany dosahuje přibližně 74 %, ale je nutné posílit ochranu energetické infrastruktury, logistiky a zázemí. Dodal, že Rusko během posledního měsíce zvýšilo počet vzdušných zbraní o 1,3násobek, a upozornil, že Ukrajinu čekají „nové výzvy“.
Drony Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) mezitím zaútočily na ropnou rafinerii Bašněft-UNPZ v ruském Baškortostánu, zhruba 1 400 km od ukrajinského území. Podle zdroje serveru Hromadske je Ufa jedním z největších ropných center Ruska, které dodává palivo a maziva ruským ozbrojeným silám. Po výbuších v areálu rafinerie dorazily na místo hasicí jednotky a nad závodem se zvedl sloup černého kouře. Podle předběžných údajů došlo po útoku dronů speciálního centra „A“ SBU k požáru v oblasti jednotky ELOU-AVT-6 pro primární zpracování ropy. „Tyto údery dokazují, že v hlubokém ruském týlu neexistují žádná bezpečná místa. SBU může zasáhnout jakýkoli objekt, který pracuje pro válku proti Ukrajině,“ uvedl informovaný zdroj služby. Šlo již o třetí útok na ropnou infrastrukturu v Baškortostánu během měsíce — 18. a 24. září zasáhly drony dlouhého doletu SBU závod Gazprom Neftekhim Salavat.
Sumský, Bělhorodský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: Charkovské oblasti okupanti přidali na tempu ofenzivních operací a útočili ve Vovčansku, u Vovčanských Čutoru, u Odradného, směrem na Bolohivku, u Strojivky, Kamjanky, Dovhenek a Zahydného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru okupanti útočili ve směru na Petropavlivku, u Stepové Novoselivky, Piščaného a ve směru na Bohuslavku.
V lymanském směru se bojovalo u Kopanek, směrem na Nový Mir, u Ridkodubu, Karpivky, Seredneho, Šandryholového, směrem na Děrylove, v Torském a Jampilu.
V slovjanském sektoru probíhaly střety u Dronivky a Hryhorivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se okupanti pokoušeli postupovat západně od Časiv Jaru ve směru na Myroljubivku.
Doněcká fronta: V konsťantynivském směru okupanti útočili u Predtečyného, u Pleščijivky a Kleban-Byku, což naznačuje, že je většina Ščerbinivky pod kontrolou Rusů. Další boje v tomto směru proběhly u Rusyn Jaru, Poltavky, Šachového a Volodymyrivky.
V pokrovském směru okupanti postupovali u Zapovidného a tlačili u Zatyšku, Rodynského, v Novoekonomičném, Myrolyubivce, u Myrnohradu, Lysivky, ve Zvirovém, Kotlyném , Udačném a ve směru na Molodecké. Ve směru na Novopavliku probíhaly střety západně od Horikového, u Dačného a Filije. Ve směru na Oleksandrivku se bojovalo západně od Zeleného Haje, ve směru na Andrijivku-Klevcové, u Tolstého, severně od Oleksandrohradu, v Janvarském, u Sosnivky a v Oleksijivkce a jejím okolí. Okupanti se také dostali do Stepového a tlačili u Verbového, v Novovasylivském, Ochotnickém, v Poltavce a Malynivce.
Jižní fronta: V orichivském směru se bojovalo u Stepového, Kamjanského a v Plavném.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem znovu otevřel téma dodávek amerických střel dlouhého doletu Tomahawk pro Ukrajinu. Informoval o tom server Axios s odvoláním na dva obeznámené zdroje. Podle jednoho z nich trval rozhovor asi 30 minut, ale není známo, zda bylo během hovoru učiněno konečné rozhodnutí o poskytnutí těchto střel. Zelenskyj označil dnešní (11. října) telefonát s Trumpem za „dobrý a velmi produktivní“ a dodal, že pokud se Trumpovi podaří zastavit válku mezi Izraelem a Hamásem, „určitě lze zastavit i jiné války, včetně této ruské.“ Deník The Telegraph dříve uvedl, že Zelenskyj žádal Trumpa o střely Tomahawk už při jejich setkání na okraj Valného shromáždění OSN. Podle ministra zahraničí Andrije Sybigy tehdy obě strany hovořily o nutnosti „zrušit všechna tabu“ ohledně dodávek zbraní Ukrajině. Po tomto setkání americký viceprezident J. D. Vance uvedl, že Washington zvažuje možnost převést Tomahawky do rukou NATO, které by je následně předalo Ukrajině. Zdůraznil však, že konečné slovo má prezident Trump. Samotný Trump prohlásil, že o dodávkách už „prakticky rozhodl“, ale nejdříve chce od Ukrajiny zjistit, na jaké cíle má v plánu americké střely použít. Krátce poté ruský diktátor Vladimir Putin pohrozil, že potenciální předání střel Tomahawk Ukrajině by vedlo ke zničení vztahů mezi Washingtonem a Moskvou.
Spojené království dodalo Ukrajině „stovky“ protiletadlových raket – a to pět měsíců před plánovaným termínem. Uvedla to britská vláda na svých oficiálních stránkách. Jedná se o lehké víceúčelové rakety (LMM) vyráběné společností Thales v Belfastu. Podle britského ministerstva obrany tyto střely pomáhají chránit ukrajinské nebe před ruskou invazí ve velkém měřítku. Informace o předčasném předání raket byla zveřejněna během návštěvy britské obchodní delegace v Kyjevě, kterou vedl ministr pro obrannou připravenost a průmysl Luke Pollard. „Byla to čest vést tuto obchodní delegaci do Kyjeva a vidět, že se této akce účastní tolik dalších zemí. Podpora průmyslového partnerství je zásadní — můžeme se učit z ukrajinských zkušeností a společně budovat průmyslovou základnu potřebnou k obraně Spojeného království, k odstrašení našich protivníků a k podpoře Ukrajiny,“ uvedl Pollard. Dodal také, že Velká Británie letos vyčlenila 4,5 miliardy liber (asi 6 miliard dolarů) na vojenskou pomoc Ukrajině — což představuje největší objem britské vojenské podpory od začátku války.
Dnes se zaměříme na jedno z opatření, které má za cíl omezit inflaci v Rusku, a to pomocí snížení objemu peněz v oběhu. Řeč je o zmrazení vkladů na účtech, které sice oficiálně neprobíhá, ruská vláda ale našla způsob, jak toto zmrazení vkladů ukrýt za starost o vklady ruských obyvatel a jejich ochranu před podvodníky. Částečné zmrazení prostředků na vkladech je již v Rusku v platnosti od roku 2022, kdy se to ovšem týkalo pouze valutových vkladů, zde jde již řeč o vkladech v rublech.
Komerční banky mohou již od 1.9. tohoto roku bez rozhodnutí soudu zmrazit veškeré prostředky na účtu fyzické osoby, a to i co se týká kreditních karet, jakmile zjistí podezřelou aktivitu, která může naznačovat, že byl účet zneužit podvodníky. Jedná se zejména o výběr větších částek nebo i výběr menších objemů peněz, pokud jsou provedeny opakovaně. To, že se jednalo o legitimní krok vlastníka účtu, není v tom okamžiku důležité, ke zmrazení dojde ihned a banka má blíže neurčený čas na to, aby danou aktivitu prošetřila a následně účet odblokovala, pokud uzná, že k podvodu nedošlo.
Již několikrát jsme v naší ekonomické rubrice zmiňovali to, že zmrazení vkladů bude jedním velmi pravděpodobných kroků v okamžiku, kdy klesnou úrokové sazby a občanům se přestane vyplácet držet prostředky na depozitech. Bohatství je sice v Rusku rozděleno velmi nerovnoměrně a větší finanční prostředky má sice pouze přibližně 12% ruské populace, tato malá část ale disponuje celkovým objemem prostředků uložených na bankovních depozitech ve výši přibližně 60 bilionů rublů.
Přibližně stejný objem peněz mají na depozitech uloženy společnosti, pro které je výhodnější držet peníze na účtech s úročením v současné době 14 až 15%, než tyto prostředky investovat do podnikání, neboť tam je možné nyní v Rusku dosáhnout stejné úrovně zisku jen vzácně. Vidíme tak zcela netypický jev, kdy společnosti raději utlumí podnikatelskou aktivitu a pobírají úroky z vkladů, namísto toho aby investovaly do rozvoje. To samozřejmě vede k oslabení ruské ekonomiky jako celku, z pohledu vlastníka je to ale zcela logický krok.
Výše zmíněné opatření funguje velmi jednoduše. Všichni občané již o něm vědí, a tak aby nebylo využito i v jejich případě, vybírají nyní z účtů jen nezbytné částky, neboť zmrazení celého účtu představuje pro každého dotčeného značnou životní komplikaci. Opatření tak plní svou funkci, neboť reálně omezuje přítok peněz do ekonomiky, aniž by proběhlo regulérní zmrazení vkladů, což je politicky značně citlivé téma.
Samozřejmě, že to není jediné opatření, o kterém ruská vláda v současné době uvažuje. Vladimír Putin nedávno oznámil záměr privatizovat některé státní společnosti, takže se se nabízí varianta, že budou například státním zaměstnancům nabídnuty k (samozřejmě zcela dobrovolnému) odkupu akcie některých ruských státních společností, které by byly jinak neprodejné. Ruští obyvatelé tak vymění své finanční prostředky za akci například zoufale prodělečné Ruské pošty, které jsou nyní uloženy v nelikvidní části národního rezervního fondu, což bude krok pro vládu velmi výhodný – omezí volné prostředky obyvatel a současně získá dodatečné prostředky pro pokračování zbrojení, přičemž k tomu využije akcie s reálně nulovou hodnotou na finančním trhu.
V úvahu připadají i další metody, jak může ruská vláda získat peníze nyní uložené na depozitech obyvatel, například nucený nákup státních nebo regionálních oblikací, případně tzv. Kyperské schéma, kdy bude veškerý objem finančních prostředků na účtu nad určitou hranicí vyměněn na (opět zcela neprodejné) akcie dané banky, nejlépe takové, která je ve vlastnictví státu. V současné době se žádné z těchto opatření ještě nezavádí, deficit rozpočtu pro letošní rok se ale neustále prohlubuje a rozpočet na rok 2026 na tom nebude o mnoho lépe, takže se ruská vláda dostává do stále prekérnější (pokud máme mluvit slušně) situace, a je stále pravděpodobnější, že nejpozději příští rok některý z těchto způsobů, jak získat dodatečné prostředky, využije.
Izrael: Vysoce postavený představitel Hamásu uvedl, že hnutí jedná s prostředníky o propuštění palestinských vězňů, které Izrael odmítá zařadit do dohody zprostředkované USA — včetně Marwana Barghútího a Ahmada Sa‘ádáta. „Hamás na jejich propuštění trvá a jednání stále pokračují,“ řekl Músa abú Marzúk televizi Al-Džazíra. Dodal, že Izrael odmítl i další jména, včetně Abdulláha Barghútího, Hasana Salámy, Ibráhíma Hámida a Abbáse as-Sajjida. Jeho vyjádření přišlo poté, co Hamás, Islámský džihád a Lidová fronta pro osvobození Palestiny oznámily, že jsou připraveny přijmout dohodu o příměří a propuštění rukojmích — i přes to, že Izrael část požadovaných vězňů odmítá propustit.
Podle ABC News začali přes noc do Izraele přijíždět američtí vojáci, kteří mají pomáhat s dohledem nad příměřím v Pásmu Gazy. Přibližně 200 členný tým má dorazit o víkendu z USA a dalších základen na Blízkém východě. Do Izraele už přicestoval i admirál Brad Cooper, šéf amerického velitelství CENTCOM. Američané se mají podílet na zřízení společného řídícího centra a koordinaci dalších bezpečnostních složek, které budou působit v Gaze, ve spolupráci s IDF. Součástí týmu budou také zástupci Egypta, Kataru, Turecka a pravděpodobně i SAE. Základnu by měli mít v Egyptě. Podle úřadů se nepočítá s tím, že by američtí vojáci vstupovali přímo do Gazy.
Izraelská vězeňská služba oznámila, že tisíce bezpečnostních pracovníků přesunuly palestinské vězně do jiných zařízení před jejich plánovaným propuštěním v rámci dohody o příměří s Hamásem. Podle vládního nařízení byli vězni, kteří budou vyměněni za rukojmí držené v Gaze, přemístěni do věznic Ofer a Ketziot.
Libanon: Při nočních izraelských náletech na jihu Libanonu byl podle místních médií zabit jeden Syřan a dalších šest lidí bylo zraněno. Podle libanonské Národní tiskové agentury zasáhly útoky přes deset skladů se stavební technikou. Zničeno bylo asi 300 vozidel, včetně buldozerů, rypadel a více než 100 malých strojů značky Bobcat. Izraelská armáda uvedla, že cílem byly sklady Hizballáhu, kde údajně uchovával těžkou techniku určenou k obnově jeho infrastruktury v jižním Libanonu.
Sýrie: V provincii Al Suvejda došlo během dneška ke střetům mezi frakcemi Národní gardy, věrné duchovnímu vůdci drúzské komunity Híkmatovi al-Hidžrímu. Následovalo jednostranné rozhodnutí o odstranění několika velitelů, včetně Tárika al-Magúše, z vedení. Očekává se jejich reakce. Híkmat al-Hidžrí zároveň vyzval OSN a mezinárodní společenství k ukončení blokády oblasti „Horský Bašán“ (Džabal al-Arab). Tvrdí, že region se proměnil v „obrovské vězení“ – lidé nemohou cestovat, chybí základní zdroje, potraviny i peníze. Po nedávném napětí al-Hidžrí změnil oficiální název komunity (odstranil slovo „muslimové“), přesunul protesty z pátku na sobotu a začal používat biblické termíny jako „Bašán“, odkazující na izraelskou vojenskou operaci. Dále apeloval na urychlené poskytnutí práva na sebeurčení pro obyvatele horského regionu pod dohledem OSN, aby byla zajištěna jejich svoboda, důstojnost, náboženská a kulturní bezpečnost.
SDF také oznámily dohodu s Damaškem o předání části ropné produkce z Deir ez-Zoru syrské vládě. Dohoda, uzavřená ústně při nedávném setkání Mazlúma Abdiho s prezidentem Ahmadem aš-Šaráem, počítá s tím, že část ropy si SDF ponechají pro vnitřní spotřebu. Integrace severovýchodních oblastí Sýrie má začít právě v Deir ez-Zoru a bude se týkat ropných polí, civilních institucí i bezpečnostních složek.
V Aleppu byla mezitím zadržena skupina zlodějů aut, která se přiznala ke krádežím i poškozování vozidel.
V Suvejdě se během protestu ve městě Šahba objevily transparenty podporující SDF a kritizující plány guvernéra na obnovu infrastruktury. Demonstranti také vyvěsili kurdské vlajky a nápisy, což následovalo po výzvě al-Hidžrího k vytvoření mezinárodního humanitárního koridoru a kritice zastavení výplat mezd ze strany Damašku.
Pákistán: Ve městě Dera Ismail Khan zaútočil sebevražedný atentátník autem naplněným výbušninami na vstup do výcvikového centra ministerstva vnitra. Po explozi proniklo do areálu šest ozbrojenců, kteří zapálili budovy a následně se střetli s bezpečnostními silami. Přestřelka trvala přes šest hodin, všichni útočníci byli zabiti. Při útoku zahynulo sedm policistů a více než dvacet dalších utrpělo zranění. K odpovědnosti se přihlásila skupina Tehrík-e-Talibán Pákistán.
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že dnes znovu zaútočila na dva vojenské posty v oblasti Džibo.
Podle nepotvrzených zpráv džihádisté včera zorganizovali rozsáhlou léčku mezi Džibo a Namssigiou, při níž mělo být údajně zabito 50 až 85 vojáků burkinafaské armády.
V reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci oznámilo Rusko dočasné uzavření svého velvyslanectví v Burkině Faso. Konzulární agendu prozatím převezme ruská ambasáda v Pobřeží slonoviny. Tolik k heroické podpoře spojenců.
JNIM se přihlásila k odpovědnosti za několik dalších útoků v posledních dnech, včetně: přepadů armádních konvojů mezi Dori a Sebbou a mezi Namssigiou a Djibo, útoku na vojenská vozidla mezi Gomboro a Ouahigouya, obsazení města Boala a štábu dobrovolnických sil VDP v Dédougou, zabití člena VDP v oblasti Sollé a odražení útoku VDP v Dédougou.
Etiopie: Milice Fano obsadily město Wereilu, situace na severu zůstává nejasná
V oblasti Jižního Walla v Etiopii milice Fano dobyly město Wereilu. Na severu, v regionu Severní Walla, panují rozpory ohledně osudu města Gashema – podle některých zpráv se město opět dostalo pod kontrolu etiopské armády (ENDF) a vrátilo se tak zpět pod správu regionu Amhara.
Mali: V Bamaku stále chybí palivo, armáda chrání zásobovací konvoje vrtulníky ve snaze předejít útokům ze strany džihádistů z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM). 10 října 2025 se v Bamaku začaly tvořit fronty u čerpacích stanic – ropná krize znovu zasáhla město pouhých 48 hodin po příjezdu posledního konvoje. Kvůli opakovaným útokům džihádistů z JNIM doprovází armáda zásobovací kolony vrtulníky. 11 října úřady potvrdily pokračující nedostatek pohonných hmot v metropoli.
Dnešní třešnička se bohužel neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
