(2 183 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 22. října podnikly ruské síly další masivní útok na Ukrajinu. Od 19:00 21. října útočili Rusové na kritickou infrastrukturu po celé zemi pomocí útočných dronů i raket odpalovaných ze země i ze vzduchu. Celkem bylo podle ukrajinského letectva zaznamenáno 433 prostředků vzdušného útoku, z toho:
- 405 dronů (asi 250 typu Šahed),
- 11 balistických raket Iskander-M/KN-23,
- 9 střel s plochou dráhou letu Iskander-K,
- 4 hypersonické střely Kinžal (Ch-47M2),
- 4 řízené střely Ch-59/69.
Hlavním cílem útoku byla Kyjevská oblast, zasaženy byly i Dněpropetrovská, Záporožská, Čerkaská, Černihivská a Oděská oblast. Podle předběžných údajů bylo zneškodněno: 333 dronů, 8 střel Iskander-K, 6 střel Iskander-M/KN-23, 2 střely Ch-59/69.
Zaznamenány byly přímé zásahy 12 raket a 55 dronů ve 26 lokalitách, trosky dopadly na dalších 19 místech. Dalších 17 dronů nedoletělo k cílům. Ukrajinská armáda upozornila, že útok pokračoval ještě po poledni, kdy se v ukrajinském vzdušném prostoru stále nacházely jednotlivé drony.
Ruské jednotky zároveň napadly Charkov, kde drony zasáhly soukromou mateřskou školku v okrese Cholodnohirskyj. O incidentu informoval starosta města Ihor Těrechov. Původně uvedl, že při útoku byly zraněny děti, tuto informaci však později popřel. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že všechny děti byly evakuovány do úkrytů, ale mnohé utrpěly akutní stresové reakce. Jednotky Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) zachránily celkem 48 dětí. Později policie uvedla, že v rámci předběžného vyšetřování podle článku 438 trestního zákoníku (porušení zákonů a zvyklostí války) prověří činnost školky, která podle informací ze sociálních sítí mohla fungovat bez plnohodnotného krytu.
V noci na 22. října ukrajinské obranné síly podnikly útoky na řadu strategických cílů na území Ruska. Konkrétně na strojírenský závod v Mordvinské republice a ropnou rafinerii v Dagestánu. Podle Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny byl zasažen Sarancký strojírenský závod, který vyrábí ženijní protipěchotní miny, minovací soupravy, roznětky a iniciační jednotky. Na území podniku byly zaznamenány výbuchy.Dalším cílem byla ropná rafinerie v Machačkale (Dagestán), kde došlo k zásahu jedné z technologických jednotek. Podle ukrajinského velení má podnik klíčový význam — zásobuje palivem Kaspickou flotilu a slouží jako sklad i překladiště pohonných hmot pro ruské vojenské lodě. Ročně zpracuje až 1 milion tun ropy.
Zdroje serveru Hromadske z ukrajinské rozvědky uvedly, že útok na machačkalskou rafinerii provedla jednotka „Sargas“ z Oddělení aktivních operací Hlavního zpravodajského ředitelství (HUR). Použity byly drony ukrajinské výroby, které podle zveřejněných záběrů zasáhly a vyřadily primární zpracovatelskou jednotku rafinerie. Hlava Mordvinské republiky Artem Zdunov potvrdil, že jeden z podniků regionu byl poškozen při útoku dronů, a OSINT zdroje označily tento podnik právě jako Sarancký strojírenský závod.
Ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo, že začne povolávat záložníky k ochraně klíčových objektů před útoky ukrajinských dálkových dronů. Podle zástupce náčelníka Hlavního organizačně-mobilizačního odboru ruského generálního štábu Vladimira Csimljanského má jít o „nejlépe připravené a vlastenecké občany“. Záložníci budou umísťováni do speciálních výcvikových táborů a následně nasazeni k ochraně energetických, dopravních, ropných a dalších klíčových objektů ve svých regionech — zejména proti útokům dronů. Csimljanskij zároveň zdůraznil, že: „Zákon se nevztahuje na povinné odvedení do armády ani na vyslání do bojových zón či mimo území Ruské federace. Nejde o žádnou mobilizaci. Týká se pouze občanů, kteří dobrovolně podepíšou smlouvu v záloze.“
Sumský, Bělgorodský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku, u Vovčanských Čutor, směrem na Bolohivku, u Kamjanky a Kutkivky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se okupanti snažili postupovat v Kupjansku a dostali se až na sídliště Juvilejny na jihozápadě města. Dále se bojovalo ve směru na Petropavlivku, u Piščaného a Bohuslavky.
V lymanském směru se bojovalo u Ridkodubu, Děrylového, Kolodjaz, Torského, Zaričného, u Lymanu a Jampilu.
V slovjanském směru pokračovaly střety u Serebrjanky a ve směru na Zvanivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly zaznamenány žádné útočné akce.
Doněcká fronta: V konsťantynivském směru Rusové tlačili u Pleščijivky, ve Ščerbynivce, ve směru na Stepanivku, v okolí Rusyn Jaru, Poltavky, ve směru na Sofijevku a u Volodomyryvky a Šachového. V pokrovském směru hlásí ukrajinské zdroje ukrajinský postup u Kučeriv Jaru a Nového Šachového a dále se bojovalo u Zapovidného, Dorožného, Rodynského, Krasného Lymanu, Novoekonomičného, směrem na Mirnohrad a Balahan, u Promyn, Balahanu, Lysivky, v Novopavlivce, Zvirovém, u Kotlyného, Udačného a směrem na Molodecké. Z Pokrovsku přichází několik pozitivních zpráv, obráncům se údajně podařilo vytlačit okupanty z industriální části severně od kolejí v severozápadní části města a zároveň by nyní neměli být žádní Rusové v budovách nádraží a jeho okolí. Prozatím tyto zprávy nedokážeme potvrdit, ani vyvrátit. Zároveň je třeba podotknout, že i pokud se tyto zprávy ukáží jako pravdivé, okupanti se stále vyskytují v jižní části města.
Ve směru na Novopavlivku se bojovalo západně od Kotljarivky a u Filije. V oleksandrovském směru okupanti tlačili u Zeleného Haje, Ivanivky, směrem na Oleksandrohrad, u Janvarského, Sosnivky, Verbového, Voroného, Novomykolajivky a Novohryhorivku.
Jižní fronta: V huljajpolském směru pokračovaly boje u Poltavky, která je nyní celá v rukou okupantů a u Malynivky. Ve směru na Orichiv se bojovalo u Stepového.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Tchaj-wan zahajuje novou iniciativu nazvanou „dronová diplomacie“, v jejímž rámci chce dodávat drony svým spojencům pro civilní využití a také „zemím podobně smýšlejícím“ v Evropě, které čelí hrozbě ze strany Ruska. Oznámila to agentura CNA po fóru EU–Taiwan Forum on Drone Technology and Exports. Podle Charlieho Changa, vedoucího odboru pro mezinárodní neziskové organizace na tchajwanském ministerstvu zahraničí, má iniciativa dva hlavní cíle: podpořit rozvoj domácího dronového průmyslu, který zatím zaostává za sektory ICT a umělé inteligence, a rozšířit export a mezinárodní spolupráci v oblasti bezpilotních systémů. Chang připomněl, že tchajwanská vláda plánuje do roku 2027 nakoupit téměř 50 000 vojenských dronů od domácích výrobců a zároveň zvýšit jejich export. Program bude probíhat ve dvou fázích. První se zaměří na civilní využití dronů v přátelských státech, například v zemědělství, logistice, při prevenci katastrof, ochraně pobřeží, ve zdravotnictví a při monitorování infrastruktury. Druhá fáze bude určena „spojeneckým zemím“ v Asijsko-pacifickém regionu, jako jsou Japonsko a Filipíny, a zahrne také dodávky bezpilotních hladinových a podvodních prostředků. Taiwan plánuje dodávky i do střední a východní Evropy, tedy do států, které čelí ruské hrozbě – mezi jmenovanými jsou Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česko a Německo. Chang k tomu uvedl: „Vzhledem k pokračující rusko-ukrajinské válce sousední země čelí obtěžování ruskými drony a snaží se vybudovat síť protivzdušné obrany.“ Zatím nebyl stanoven konkrétní časový harmonogram spuštění této iniciativy, ale tchajwanské ministerstvo zahraničí už připravuje pracovní skupinu pro dronovou diplomacii, která má projekt koordinovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a švédský premiér Ulf Kristersson podepsali 22. října dohodu o záměru na nákup 100 až 150 nových stíhacích letounů Gripen. Dokument byl podepsán při Zelenského návštěvě ve Švédsku. Premiér Kristersson zdůraznil, že dopis o záměru neznamená okamžité dodání letadel Ukrajině, ale představuje základ pro dlouhodobou spolupráci. „Tato dohoda zatím nesměřuje k žádným novým dodávkám. Jde o dlouhodobou spolupráci a možnost uzavřít velkou dohodu mezi našimi zeměmi — zhruba o 100 až 150 letounech Gripen E. To nám umožní vybudovat velmi silné ukrajinské letectvo,“ uvedl švédský premiér. Kristersson označil dohodu za „jasné vzájemné prohlášení a začátek dlouhé, deset až patnáctileté cesty.“ Prezident Zelenskyj označil podpis za otevření „nové a velmi významné kapitoly ve vztazích mezi Ukrajinou a Švédskem“. Dodal, že jde o první dokument, který ukládá základ pro vytvoření flotily švédských stíhacích letounů Gripen: „Jsou to skvělé stroje, výkonné platformy schopné plnit širokou škálu úkolů.“ Na dotaz novinářů, proč Ukrajina upřednostnila právě švédské stíhačky, odpověděl: „Nechci odhalovat všechny kroky, ale pro naši armádu je Gripen prioritou. Je to otázka financí, manévrovatelnosti a způsobu nasazení.“ Zelenskyj zároveň označil Gripeny za „jedny z nejlepších letounů na světě.“ V září Švédsko schválilo 20. balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě přibližně 836 milionů dolarů. Tehdy ministr obrany Pål Jonson uvedl, že balíček obsahuje i „další tajné systémy a projekty“, jejichž podrobnosti budou zřejmé až v bojových podmínkách.
Dnes si přiblížíme jeden z důsledků již více než dva měsíce nepřetržitě probíhajících ukrajinských útoků na ruský ropný a plynový sektor. Je jím výrazné zdražování LPG,které dále zrychlilo po posledních útocích na orenburský závod. Jen v průběhu včerejška vzrostla cena LPG v průměru o 4%, přičemž od počátku října vzrostly ceny již o téměř 17%.
Připomeňme, že ještě nedávno mělo Rusko přebytek LPG, útok na orenburský závod ale vyřadil z provozu největší zdroj LPG v Rusku. Přičemž přerušení výroby LPG v Orenburgu není komplikací jen pro Rusko, ale i Kazachstán, neboť orenburský závod zpracovává kazašský surový zemní plyn a dodává do Kazachstánu LPG a další produkty, příslušná mezistátní dohoda je platná až do roku 2038. Kazachstán očekává brzkou obnovu dodávek a aktuálně pokrývá výpadek v zásobování ze svých rezerv, lze tak očekávat, že jakmile bude činnost orenburského závodu alespoň částečně obnovena, bude jeho produkce směřovat primárně na kazašský trh a zásobování ruských obyvatel bude obnoveno až později.
To představuje výraznou komplikaci pro ruské obyvatele, neboť významná část nejen malých měst a vesnic, ale i například milionový Krasnojarsk, nemají dodnes centrální rozvody plynu, a tak jsou jejich obyvatelé závislí buď na uhlí, nebo právě na LPG. Růst cen tak způsobí další růst nákladů na vytápění a přípravu jídla, přičemž ve zmíněném Krasnojarsku v současné době dosahují teplot přes den jen několik stupňů nad nulou, a pravidelně klesají pod bod mrazu. Místní obyvatelé tak sice mohou vytápění omezit, ale nikoli zcela přerušit, přičemž mnoho moderních domů nemá k dispozici pece na uhlí, takže budou obyvatelé nuceni nakupovat LPG za současné vysoké ceny.
Izrael: Náčelník Generálního štábu IDF generálporučík Ejal Zamir vyzval velitele, aby se armáda po dvou letech bojových operací vrátila k intenzivnímu výcviku. „Vedle pokračujících operací, zajišťování bezpečnosti a udržování vysoké pohotovosti se musíte opět soustředit na výcvik a zlepšení připravenosti na válku ve všech sektorech,“ uvedl při včerejší návštěvě rozsáhlého cvičení u libanonské hranice.
Cvičení 91. divize „Galilea“, které probíhá od neděle do čtvrtka, je jedním z největších za poslední dva roky — a prvním, které probíhá na úrovni celé divize od začátku války. Probíhá podle Zamirova nařízení, které nařizuje všem složkám armády návrat k výcviku a posílení bojové připravenosti. Manévry zahrnují obranné i útočné scénáře a hodnocení schopností divize. Armáda varovala obyvatele severu, že mohou být slyšet exploze, zvýší se pohyb vojáků, dronů, letadel, námořních plavidel a v terénu se objeví i simulovaná nepřátelská jednotka – včetně padákových výsadkářů.
Libanon: Izraelská armáda oznámila, že při dnešním leteckém úderu na jihu Libanonu byl zabit Issa Ahmad Karbala, velitel čety elitních jednotek Radwán hnutí Hizballáh. Podle IDF se podílel na přesunech zbraní a přípravě útoků proti Izraeli, čímž porušoval stávající dohody mezi Izraelem a Libanonem. Karbala byl zasažen během jízdy na motorce ve městě Ain Qana. Libanonské ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že při útoku zemřel jeden člověk.
Sýrie: Bezpečnostní složky v provincii Latákie zabránily pokusu o únos zlatníka ve městě Latákie. Zločinecká skupina, do níž patřil i člen bývalého režimu, byla dopadena při zásahu během předem připravené léčky. Všichni pachatelé byli zadrženi.
Ve vesnici Kafr Mars západně od Idlibu došlo k ozbrojenému útoku na minibus. Zahynuli dva civilisté z komunity drúzů – muž a žena. Další čtyři lidé byli zraněni.
Koalice vedená USA provedla výsadkovou operaci u železniční trati ve vesnici Al-Kassar, východně od Dajr az-Zauru. Zúčastnily se jí vrtulníky, letadla i drony. Jedná se již o druhou podobnou akci v posledních dnech, její cíl a výsledky však zatím nebyly zveřejněny.
Na severu Idlibu proběhla záchranná operace ve „Francouzském táboře“, kde byla na žádost matky osvobozena dívka zadržovaná skupinou osob napojenou na Omara Diabiho (známého jako Omsen). Podle zdrojů šlo o cílený zásah proti jednotlivcům, kteří se snažili převzít kontrolu nad táborem a bránili činnosti státních orgánů – ne proti zahraničním bojovníkům.
Syrské úřady chtějí razantně vyřešit otázku zahraničních radikálů. Podle médií blízkých nové vládě plánuje Damašek tyto bojovníky neutralizovat, odzbrojit a postupně deportovat do jejich domovských zemí – navzdory tomu, že někteří již byli začleněni do syrské armády. Prvním cílem má být skupina „Fírkat al-Ghurabá“, na kterou už dnes údajně proběhl útok. Následovat by měli radikálové z Ruska. Podle novinářů mělo k dohodě o jejich návratu dojít při jednání mezi Abú Muhammadem al-Džuláním a Vladimirem Putinem. Deportace má probíhat postupně a v malých skupinách, aby se předešlo odporu ze strany zahraničních bojovníků v Sýrii.
Burkina Faso: Skupina Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že při útoku na vojenský post v oblasti Pensa zabila tři příslušníky sil dobrovolné obrany (VDP). Džihádisté ukořistili útočné pušky, granátomet RPG, motocykly a munici. O několik dní později na severozápadě země, mezi městy Ouahigouya a Gomboro, zničili pomocí improvizovaného výbušného zařízení (IED) obrněné vozidlo VP14 patřící armádě Burkiny Faso.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
