(2 416 slov, doba čtení 13 minut)
Audioverze článku bude doplněna co nevidět!
V noci na 14. ledna ruští okupanti zaútočili na Ukrajinu balistickými raketami a více než stovkou dronů. Síly protivzdušné obrany zneškodnily 90 vzdušných cílů, uvedlo Velitelství Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Rusko odpálilo tři balistické rakety Iskander-M z Rostovské a Voroněžské oblasti a 113 dronů typu Šahed, Gerbera a dalších typů ze směrů Kursk, Orel, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a z okupovaného Krymu (Chauda a Hvardijské). Podle předběžných údajů bylo k 8:00 sestřeleno nebo potlačeno jedno balistické střela a 89 bezpilotních prostředků na východě a severu země. Zároveň byly zaznamenány zásahy dvou balistických raket a 24 úderných dronů na 13 místech a dopad trosek dronů na třech dalších lokalitách.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Zeleného, Buhruvatky, a u Děhťarného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru okupanti útočili u Petropavlivky a Piščaného.
V lymanském sektoru probíhaly boje u Novojehorivky, Lypového, Novoselivky, Stavek, Mirného, Zaričného a ve směru Dibrovou.
Ve slovjanském sektoru pokračovaly boje u Dronivky a Fedorivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se okupanti snažili postoupit ve směru na Priviliji a u Stupoček.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru pokračovaly střety u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ivanopilije, Kosťantynivky, u Jablunikvy, směrem na Berestok a Sofijivku.
V pokrovském sektoru se bojovalo u Šachového, Fedorivky, Rodynského, v Mirnohradu, Pokrovsku, severně od Kotlyného a Udačného.
Ve směru na Novopavlivku se okupanti snažili postupovat u Filije.
V oleksandrivském sektoru probíhaly střety u Zeleného Haje, Jehorivky, Rybného a Solodkého.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru Rusové tlačili na Dobropiliji, u Varvarivky a Huljajpole.
V orichivském sektoru uplynulý den zaznamenány žádné útočné akce.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že nesouhlasí s tím, aby Grónsko zůstalo součástí Dánska. Řekl to novinářům v reakci na prohlášení grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena, který po boku dánské premiérky Mette Frederiksenové znovu zdůraznil, že ostrov není na prodej a že pokud by si měl vybrat, zvolil by „Dánsko před USA“. Nielsen prohlásil, že Grónsko nechce patřit Spojeným státům ani být jimi spravováno a chce zůstat součástí Dánského království. Trump na to reagoval slovy, že s tím „nesouhlasí“ a že by to pro Nielsena byl „velký problém“.
Podle NBC News odhadují vědci a bývalí američtí představitelé, že případný „nákup“ Grónska by stál zhruba 700 miliard dolarů, tedy více než polovinu ročního rozpočtu amerického ministerstva obrany. Podle zdrojů dostal ministr zahraničí Marco Rubio pokyn připravit v nejbližších týdnech návrh na odkoupení ostrova, který je označován za vysokou prioritu prezidenta Trumpa. Dnes mají Rubio a viceprezident J. D. Vance jednat s představiteli Dánska a Grónska ve Washingtonu.
Zároveň Dánsko oznámilo posílení vojenské přítomnosti v Grónsku a zahájení vojenských cvičení. Podle dánského ministerstva obrany se od 14. ledna zvyšuje počet letadel, lodí i personálu na ostrově a v jeho okolí, včetně účasti spojenců z NATO. Cvičení se mají zaměřit na ochranu kritické infrastruktury, podporu místních úřadů, přijetí spojeneckých sil a operace ve vzduchu i na moři. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že bezpečnost Arktidy je klíčová a že spolupráce s aliančními partnery bude dále rozšiřována. Grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldt dodala, že prioritou vlády je posílení obrany a bezpečnosti ostrova v úzké spolupráci se spojenci z NATO.
Od 21. ledna Spojené státy dočasně pozastavují vyřizování imigračních (nikoli všech) víz pro občany 75 zemí, včetně Ruska, Íránu a Nigérie. Uvedla to stanice Fox News s odkazem na interní memorandum U.S. Department of State, přičemž později upřesnila, že se opatření týká výhradně imigračních víz. Konzulární úřady mají podle pokynů víza odmítat do doby, než ministerstvo dokončí revizi prověřovacích postupů. Krok je součástí zpřísnění kontroly žadatelů, kteří jsou považováni za potenciální zátěž pro stát – zejména osob závislých na sociální pomoci. Na seznamu zemí, jejichž občané mají být dočasně odmítáni, figurují mimo jiné Somálsko, Rusko, Afghanistán, Brazílie, Írán, Irák, Egypt, Nigérie, Thajsko a Jemen.
Rumunsko nevylučuje dialog s Moldavskem o případném sjednocení obou států. V rozhovoru pro Calea Europeană to uvedl poradce rumunského prezidenta pro vztahy s Rumuny v zahraničí a europoslanec Eugen Tomac. Reagoval tak na nedávné prohlášení moldavské prezidentky Maie Sandu, která uvedla, že by sjednocení s Rumunskem podpořila, pokud by o něm rozhodlo referendum. Tomac připomněl, že Rumunsko už v roce 2018 jednomyslně přijalo deklaraci, v níž vyjádřilo připravenost kdykoli s Moldavskem o sjednocení jednat. Tato oficiální pozice Bukurešti se podle něj nezměnila. Zároveň ale upozornil, že v Moldavsku sice proběhl proces „de-sovětizace“, nicméně zatím nedosáhl fáze, kdy by tamní politická elita byla připravena nahlížet na sjednocení jinak než dosud. Poradce prezidenta zdůraznil, že Rumunsko respektuje právo občanů Moldavska rozhodnout o vlastní budoucnosti. Na dotaz, zda by Bukurešť podporovala sjednocení jako alternativní cestu do EU a euroatlantického prostoru v případě, že Moldavsko nestihne vstoupit do EU do roku 2028, Tomac odpověděl, že Rumunsko je připraveno o takovém scénáři jednat – ale pouze pokud ho samo Moldavsko bude považovat za reálnou možnost.
Moldavsko bylo součástí Rumunska v letech 1918–1940, než bylo anektováno Sovětským svazem. Po roce 1991 se téma sjednocení pravidelně vrací do veřejné debaty a rozděluje společnost. V Moldavsku jej odmítají zejména proruské komunistické a socialistické síly, přesto se země dlouhodobě kulturně i jazykově sbližuje s Rumunskem – například změnou označení „moldavský jazyk“ na „rumunský“ v zákonech a ústavě v roce 2023.
Dnes si přiblížíme novou publikaci, která má obohatit ruské studenty o aktuální pohled ruské vlády na řešení ekonomických potíží země. Již od druhé poloviny minulého roku se v ruském mediálním prostoru, a to i z oficiálních míst, množí hlasy, že ruské hospodářství na tom není nejlépe, a tak v souladu s nejlepšími ruskými tradicemi začaly vznikat články a publikace, které vysvětlují současnou situaci jako jedinou a nejlepší možnou.
Příkladem je kniha s názvem Eseje o ekonomii a ekonomických vědách, která má sloužit studentům ekonomie. Vedoucí úlohu při tvorbě této publikace hrál Valerij Fadějev, předseda rady prezidenta Ruska pro otázky lidských práv a rozvoje občanské společnosti. Hlavním cílem příručky je svržení mýtu o ekonomickém růstu v demokratických společnostech a zdůraznění převah teorií socialistického řízení ekonomiky J.V Stalina. Titul má být určen také například pro studenty politologie nebo sociologie, a pokud se podaří všechny práce úspěšně zakončit, bude moci sloužit jako studijní materiál již od následujícího školního roku.
Záměrem publikace je ukázat, že liberalismus je příliš úzký, a cílem je ukázat studentům plnou škálu názorů komplexního světa. Publikace bude také unikat nadměrné matematizaci, neboť podle Fadějeva má i astrologie má větší vědecký význam než některé současné matematické teorie. Také v něm budou popřeny mýty o škodlivosti protekcionismu a růstu blahobytu pouze v demokratických zemích, neboť podle autorů bylo potvrzeno, že hospodářský růst vždy probíhal v zemích s méně nebo více tvrdými režimy.
Velký důraz tak bude kladen na popis úspěchů industrializace ve třicátých až šedesátých letech tehdejšího SSSR, a Stalin bude představen jako autor knihy Ekonomické problémy socialismu v SSSR. Budou také zmíněny práce ruských ekonomů, ale logicky nebudou zmíněni nositelé nobelovy ceny za ekonomii, kteří ji obdrželi v posledních letech, například Daron Acemoglu, neboť podle autorů publikace jsou jejich teorie špatné a je potřeba, aby se Rusko vrátilo ke kořenům.
Příručka bude obsahovat i kapitolu věnované současnému hospodářství Ruska, tedy pro období od konce devadesátých let minulého století (tedy od okamžiku nástupu Vladimíra Putina do funkce věčného prezidenta Ruska), přes obnovu realizovanou v prvním desetiletí 21. století, až do jeho současného stavu. Autoři publikace ale neuvádějí, jakým termínem má být označován současný systém ekonomického řízení v Rusku, neboť nálepkování je podle nich zbytečné. Necháme tedy na našich čtenářích, aby nám napsali, jak by oni označili současné fungování ruské ekonomiky.
Izrael: Většina palestinských frakcí i palestinská autonomie vyjádřily podporu technokratickému výboru, který má spravovat Pásmo Gazy. Oznámil to Egypt poté, co se strany dohodly na jeho složení.Hamas, Palestinský islámský džihád a další frakce ve společném prohlášení uvedly, že podporují snahy zprostředkovatelů o vytvoření Přechodného palestinského národního výboru a chtějí mu zajistit podmínky pro zahájení práce. Zároveň zdůraznily potřebu palestinské jednoty, vznik nezávislého palestinského státu a vyzvaly k tlaku na Izrael, aby se stáhl z Gazy. Podporu výboru potvrdilo i palestinské vedení v Ramalláhu. Zdroj z prezidentské kanceláře agentuře AFP sdělil, že stanovisko odráží postoj hnutí Fatah, jehož předsedou je i prezident Mahmúd Abbás.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že její jednotky včera během operací v Pásmu Gazy zničily dva raketové odpalovače v rámci snahy o likvidaci teroristické infrastruktury podél tzv. žluté linie. Na severu Gazy objevila jednotka Severní brigády divize Gaza odpalovač s jednou raketou namířenou na izraelské území. Při samostatné operaci na jihu pásma našli vojáci 188. obrněné brigády vícenásobný odpalovač a raketu, které byly rovněž zničeny. Podle armádního zdroje šlo pravděpodobně o starší zařízení umístěná v oblasti ještě před říjnovým příměřím.
Libanon: Vysoce postavený zdroj z libanonské armády uvedl pro Al Jazeeru, že armáda připravuje druhou fázi prosazení státního monopolu na zbraně. Ta se zaměří na oblasti mezi řekami Litání a Awálí, severně od dosavadního operačního prostoru. První fáze se týkala území mezi Litáním a izraelskou hranicí. Armáda nyní posílila kontrolní stanoviště, aby zabránila přesunu zbraní na sever.Zdroj zároveň varoval před možným odchodem mírových sil OSN (UNIFIL), jejichž mandát vyprší na konci roku. Libanonská armáda by podle něj potřebovala asi 4 000 dalších vojáků, aby vzniklou mezeru pokryla. Bez náhrady za UNIFIL hrozí střety mezi izraelskou a libanonskou armádou. Od začátku roku 2026 Libanon zadržel 160 členů Islámského státu a dalších extremistických skupin. Podle příměří z listopadu 2024 měla libanonská armáda a UNIFIL odstranit infrastrukturu Hizballáhu jižně od Litání. Izrael se sice měl z oblasti stáhnout, nadále však drží pět pohraničních bodů a tvrdí, že Hizballáh nebyl zcela odzbrojen.
Sýrie: Izrael podle vysoce postavených zdrojů odmítá uzavřít bezpečnostní dohodu se Sýrií. Důvodem je požadavek Damašku na stažení izraelských jednotek z hory Hermon, o němž Izrael odmítá jednat. Dosavadní rozhovory mezi Izraelem, Sýrií a USA vedly pouze ke zřízení mechanismu technické koordinace, bez jakéhokoli politického průlomu. Izrael zároveň nesouhlasí s ruskou vojenskou přítomností na jihu Sýrie, která by podle něj omezovala jeho operační volnost, a trvá na tom, že nedovolí Sýrii získat strategické zbraně či moderní systémy protivzdušné obrany.
Po nedávném izraelském vpádu do oblasti zřídily izraelské jednotky kontrolní stanoviště na východní silnici Samdáníja v syrské provincii Kunejtra, kde provádějí kontroly osob a vozidel.
Z města Rakka přicházejí informace, že místní skupiny čekají na vstup Syrské arabské armády s cílem zahájit útoky proti bojovníkům Syrských demokratických sil (SDF).
Syrské ministerstvo obrany mezitím přesouvá vojenské posily z pobřežní provincie Latákie směrem k frontě Dajr Háfir ve východní části provincie Aleppo. V oblasti již došlo k leteckým úderům, kdy drony zasáhly tři pozice SDF v okolí města Dajr Háfir východně od Aleppa.
Pozemní boje pokračují také v oblasti přehrady Tišrín, kde syrská armáda ostřeluje pozice SDF. Současně dorazila do čtvrti Šajch Maksúd v Aleppu třetí skupina obyvatel vracejících se z města Afrín.
Írán: Agentura Reuters ve středu 14. ledna s odvoláním na diplomatické a oficiální zdroje uvedla, že Spojené státy kvůli rostoucím regionálním napětím začaly preventivně stahovat část svých jednotek z klíčových základen na Blízkém východě. Dva evropští představitelé podle Reuters naznačili, že americká vojenská intervence je vysoce pravděpodobná, přičemž jeden varoval, že k ní může dojít během 24 hodin. Izraelský zdroj dodal, že Donald Trump údajně rozhodl o zásahu, i když časový rámec a rozsah stále nejsou jasné.
Katarská vláda potvrdila redukci jednotek na základně Al-Udeid, největší americké vojenské základně v regionu, a uvedla, že přesuny souvisejí s aktuálními napětími. Podle diplomatických zdrojů zatím neprobíhá plošná evakuace podobná té před loňským raketovým útokem Íránu. Současně během státního ceremoniálu ve středu 14. ledna byli zaznamenáni Amir Hatami, náčelník generálního štábu íránské armády, a Ahmad Reza Radan, šéf íránské policie. Jejich společná přítomnost vyvolala spekulace na sociálních sítích, že armáda podporuje vládní struktury a spolupracuje s bezpečnostními složkami proti demonstrantům.
Někteří obyvatelé Teheránu protestující proti režimu íránské islámské republiky řekli agentuře Independent Persian, že během posledních 48 hodin panuje ve městě atmosféra podobná stannému právu. V ulicích a čtvrtích jako Sa’adat Abad, Ekbatan, Narmak či Teheránpars bezpečnostní složky zastavují chodce, provádějí tělesné prohlídky, kontrolují tašky i mobilní telefony a vyptávají se na bydliště. Intenzita kontrol se podle svědků zvyšuje v noci, přičemž přítomnost civilně oděných agentů a ozbrojených jednotek v hlavních křižovatkách výrazně narušuje běžný provoz. Přitom nebylo oficiálně vyhlášeno žádné výjimečné opatření ani stav „vojenské správy“.
Současně, s rostoucími spekulacemi o možném americkém útoku na íránské cíle, generál Mohammad Pakpour ze sboru Strážců islámské revoluce prohlásil, že jeho jednotky jsou „v nejvyšší pohotovosti“ a připraveny na „razantní reakci proti chybám nepřítele a domácích zrádců“. Pakpour také znovu zopakoval tvrzení íránské vlády, že domácí protesty jsou ovlivňovány USA a Izraelem: „Trump a Netanjahu jsou vrazi íránské mládeže a jejich zločiny nebudou nikdy zapomenuty.“
Navzdory již 144 hodin trvajícímu výpadku internetu a omezeným komunikačním možnostem se objevilo video z 3. ledna, které ukazuje, že íránské represivní složky napadly zraněné účastníky protestů, kteří byli převezeni do nemocnice v Ilamu.
Somálsko: Somálsko vypovědělo veškeré dohody se Spojenými arabskými emiráty v oblasti bezpečnosti a obrany. Rozhodnutí se týká spolupráce na vojenských základnách a v přístavech Berbera, Bosaso a Kismayo. Podle somálského premiéra šlo o reakci na důkazy o aktivitách SAE, které ohrožovaly suverenitu země. Emiráty již začaly stahovat zbraně a techniku, jež byly přes somálské přístavy dodávány ozbrojeným jednotkám Rychlých podpůrných sil v Súdánu. Podle dostupných informací souvisí roztržka také s podporou SAE pro Somaliland. Emiráty měly napomoci jeho uznání Izraelem, dlouhodobě podporovat tamní separatistickou vládu a nově přijímat somalilandské pasy při žádostech o víza. Zároveň pozastavily vydávání nových pracovních a turistických víz držitelům somálských pasů, což řada pozorovatelů označuje za „tiché uznání“ Somalilandu.
Islamisté z aš-Šabábu zaútočili na vojenskou základnu etiopských sil ve městě Dinsúr v provincii Bay na jihozápadě Somálska.
El-Adde, kdysi klíčová základna keňských jednotek (KDF) a místo jedné z nejkrvavějších porážek keňské armády v boji s aš-Šabábem, je dnes baštou džihádistů. Stovky příslušníků druhé generace hnutí zde uspořádali demonstraci proti uznání Somalilandu Izraelem. Město leží v regionu Gedo na jihozápadě Somálska, nedaleko hranic s Keňou.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
