(2 620 slov, doba čtení 14 minut)
Dnešní audio bude vydáno následující dny. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 13. února (od 18:00 12. února) nepřítel zaútočil na Ukrajinu balistickou raketou Iskander-M z Kurské oblasti a také 154 útočnými drony typu Šahed, Gerbera, Italmas a dalšími bezpilotními prostředky ze směrů Orel, Brjansk, Primorsko-Achtarsk, dočasně okupovaný Doněck, Hvardijské a Čauda (okupovaný Krym). Přibližně 100 z nich tvořily drony Šahed. Podle předběžných údajů bylo k 08:30 protivzdušnou obranou sestřeleno nebo potlačeno 111 nepřátelských dronů různých typů. Zaznamenán byl zásah rakety a 22 útočných dronů na 18 místech, stejně jako dopad trosek sestřelených cílů na dvou dalších lokalitách.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace:V Charkovské oblasti pokračovaly boje směrem na Hrafské a Lyman, ve Vovčansku, u Vovčanských Čutorů, směrem na Ochrimivku a Kolodjazné.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru došlo ke střetu u Piščaného.
V lymanském směru se bojovalo u Seredného, Dobyševého, Stavek a u Lymanu.
Ve slovjanském sektoru pokračovaly boje u Jampilu, Zakitného, směrem na Platonivku a u Svjato-Pokrovského.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyl hlášen žádný útok.
Doněcká fronta:V koťsantynivském sektoru se bojovalo u Pleščijivky, Kosťantynivky, Ščerbynivky, u Ilinivky, Rusyn Jaru a Sofijivky.
V pokrovském sektoru měru probíhaly boje u Ševčenka, Ivanivky, směrem na Bilycké, u Rodynského, v Pokrovsku, severně od Udačného, Kotlyného, u Molodeckého, Novopidhorodného, směrem na Novopavlivku a u Dačného.
V oleksandrivském směru nebyly hlášeny žádné útoky.
Jižní fronta: Huljajpolském sektoru se bojovalo směrem na Zlahody, ale skupinky okupantů se pohybují až u Danylivky a Ostrapivského. Dále se okupanti snažili postoupit na Dobropiliji, Zelené, u Huljajpole a směrem na Zaliznyčné.
V orichivském směru nedošlo k žádným útočným akcím.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajina obdržela informaci, že Spojené státy jsou připraveny ratifikovat bezpečnostní záruky v americkém Kongresu. S odvoláním na ministra zahraničí Andrije Sybihu to uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Podle Sybihy nejde pouze o politická ujištění, ale o právně závazné záruky. Zdůraznil, že by šlo o první takový případ v historii Ukrajiny. Návrh bilaterálních bezpečnostních garancí je podle resortu diplomacie téměř hotový. „Druhým klíčovým prvkem bezpečnostní architektury je vojenská přítomnost s americkou oporou. Bez role Spojených států je efektivní bezpečnostní systém v Evropě nemožný,“ uvedl Sybiha.
Během jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (formát Ramstein) se spojenci dohodli na poskytnutí téměř 38 miliard dolarů na obrannou pomoc Ukrajině v roce 2026. Většina prostředků má směřovat na systémy protivzdušné obrany, bezpilotní prostředky a záchytné (interceptor) drony. O výsledcích informoval ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov po jednání v Bruselu. Společně s ním vystoupili před novináři britský ministr obrany John Healey a německý ministr obrany Boris Pistorius. Podle Healeyho jde o nejvyšší úroveň podpory dosud. Pistorius zároveň uvedl, že Ukrajina bude v roce 2026 potřebovat zhruba 60 miliard dolarů na obranu. Fedorov označil výsledky jednání za „jedny z nejúspěšnějších“ v rámci Ramsteinu. Ukrajina se s několika evropskými partnery dohodla na urgentních dodávkách střel Patriot z jejich skladů; konkrétní počty budou upřesněny po finálním schválení vládami dotčených států. Z celkové částky 38 miliard dolarů má být více než 6 miliard poskytnuto v konkrétních balíčcích pomoci. Přibližně:
- přes 2,5 miliardy dolarů půjde na ukrajinské drony,
více než 500 milionů na iniciativu PURL,
2 miliardy na protivzdušnou obranu.
Jednotlivé příspěvky států:
- Spojené království: 500 milionů liber na protivzdušnou obranu a 150 milionů liber do iniciativy PURL; celkem 3 miliardy liber vojenské pomoci do roku 2026.
- Německo: nejméně 1 miliarda eur na nákup dronů; financování projektu „protivzdušné kopule“ nad ukrajinskými městy a projektu útočných dronových jednotek v rámci balíku 11,5 miliardy eur.
Norsko: 7 miliard dolarů v roce 2026 (1,4 miliardy na drony, 700 milionů na PVO, 200 milionů na dělostřelectvo, 125 milionů na PURL). - Nizozemsko: minimálně 0,25 % HDP na obranu Ukrajiny v roce 2026 a 90 milionů eur do PURL.
- Belgie: 1 miliarda eur vojenské pomoci letos.
- Švédsko: 24. balík pomoci v hodnotě 1,2 miliardy eur a 100 milionů eur do PURL; celkem letos 3,7 miliardy eur.
- Dánsko: navýšení vojenské pomoci o 425 milionů dolarů na celkových 2 miliardy dolarů v roce 2026.
- Španělsko: 1,2 miliardy dolarů v roce 2026.
Kanada: 50 milionů dolarů na tzv. „dánský model“ a 45 milionů na zdravotnickou podporu. - Island: 8 milionů dolarů do PURL a 2,4 milionu dolarů na nákupy zbraní přes fond NSATU.
- Litva: 265 milionů dolarů letos.
- Lotyšsko a Estonsko: minimálně 0,25 % HDP na podporu obrany Ukrajiny.
- Austrálie: nový příspěvek do PURL.
- Portugalsko: příspěvky do PURL a „české iniciativy“, předání obrněných vozidel a dronů v rámci programu SAFE.
- Turecko: posílení ukrajinské protivzdušné obrany svým příspěvkem.
- Slovinsko: balík pomoci ve výši 5 milionů dolarů.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha jednal v Mnichově se svým čínským protějškem Wang Yi. Podle ukrajinského ministerstva zahraničí označil Sybiha rozhovor za „smysluplný a produktivní“. Obě strany se zaměřily na rozvoj vzájemně výhodného obchodu a bilaterálních vztahů založených na respektu k územní celistvosti. Sybiha zároveň potvrdil zájem Ukrajiny o kontakty s Čínou na nejvyšší úrovni. Jedním z témat byla také role Pekingu při ukončení války. Ukrajinský ministr informoval čínskou stranu o situaci na frontě, ruských útocích na energetickou infrastrukturu a o ztrátách, které podle Kyjeva utrpěly i čínské firmy v důsledku ruských úderů. Sybiha poděkoval Číně za rozhodnutí poskytnout Ukrajině další balík humanitární energetické pomoci, pozval Wang Yiho na návštěvu Ukrajiny a zároveň přijal pozvání k návštěvě Číny.
Evropské státy podle zdrojů agentury Bloomberg poprvé od konce studené války vážně diskutují o budování vlastního jaderného odstrašení. Důvodem jsou obavy, že Spojené státy už nemusí být spolehlivým bezpečnostním garantem. V Evropě dnes disponují jadernými zbraněmi pouze Velká Británie a Francie. Dohromady mají přibližně 400 hlavic (oproti zhruba 1 670 americkým) a na jejich údržbu vydávají asi 12 miliard dolarů ročně. Britský arzenál je přitom závislý na dodávkách z USA, zatímco Francie je schopna hlavice vyrábět samostatně. Francouzský prezident Emmanuel Macron má podle informací nabídnout evropským partnerům posílení jaderného odstrašení, včetně možnosti rozšíření francouzského „jaderného deštníku“ na další evropské země. Varianta, že by si další státy vyvinuly vlastní jaderné zbraně, by byla extrémně nákladná a znamenala by porušení mezinárodních smluv o nešíření jaderných zbraní. Alternativou je rozšíření britských a francouzských garancí. To však otevírá zásadní otázku ochoty nést riziko odvety. Jak upozorňuje analytik Pavel Podvig z Institutu OSN pro výzkum odzbrojení, v případě ruského útoku například na Estonsko by Francie musela počítat s tím, že jaderný úder proti Rusku by vyvolal ničivou odvetu proti francouzskému území. Možné kompromisní varianty zahrnují například rozmístění francouzských letounů schopných nést jaderné zbraně v jiných evropských státech (například v Polsku), hlubší zapojení spojenců do francouzských jaderných cvičení nebo těsnější koordinaci s jadernou plánovací skupinou NATO. Další možností je investice do tzv. „připravené kapacity“ – tedy vytvoření technologického zázemí, které by umožnilo rychlou výrobu jaderné zbraně v případě potřeby. To by však vyžadovalo jaderné elektrárny, zařízení na obohacování uranu a politickou vůli riskovat porušení mezinárodních závazků.
Dnes se zaměříme o pokračující úspěchy Ruska na cestě k dosažení ekonomické nezávislosti a plné suverenity. Ta se měla projevit zejména sesazením amerického dolaru z pozice nejdůležitější měny v mezinárodním obchodě, a jeho nahrazení společnou měnou organizace BRICS. Ruský vůdce Vladimír Putin ve svých projevech již mnohokrát zmínil slábnoucí roli dolaru ve světové ekonomice, a na zasedání organizace BRICS, které proběhlo v Kazani v roce 2023, představil i návrh nových bankovek budoucí společné měny.
Nyní se ale ukazuje, že by se Rusko velmi rádo k obchodování v dolarech vrátilo. Má to sloužit rozvoji spolupráce Ruska s USA, pomoci ukončit konflikt (tedy invazi) na Ukrajině a umožnit realizaci vzájemných projektů zejména v následujících oblastech:
- dodávky amerických letadel, což nepřímo potvrzuje neúspěch ruské snahy o vybudování vlastního civilního leteckého průmyslu
- těžba ropy v obtížně přístupných oblastech a produkce LNG – zde se projevuje špatná finanční situace ruských ropných společností, které již tyto projekty nedokáží financovat z vlastních zdrojů
- spolupráce v jaderné energetice
- společná těžba lithia, mědi, niklu a platiny
Dále mají americké společnosti získat preferenční přístup i na ruský spotřebitelský trh, a pokud se rozhodnou k návratu, mají jim být kompenzovány ztráty, které tyto společnosti zaznamenaly při odchodu z ruského trhu. V krátkodobé perspektivě by návrat amerických společností mohl znamenat povzbuzení ruskou ekonomiku, která se nachází v recesi, dlouhodobé následky takového kroku lze ale předvídat jen obtížně.
Bude zajímavé sledovat zejména to, jak na tento ruský návrh zareaguje Čína. Ta jej bude chápat jako jednoznačný důkaz ekonomické slabosti Ruska, a to takového stupně, že může usoudit, že další podpora ruské ekonomiky pro ni není perspektivní, a svou podporu přeruší – podobně, jako to provedla v případě Venezuely nebo Íránu. Pro Rusko by to znamenalo zásadní ránu, neboť jak už jsme mnohokrát zmiňovali, má Čína dominantní roli v ruském exportu i importu, a spoléhat se na dobrou vůli USA je podle našeho názoru při současné administrativě poněkud ošemetné.
Izrael: Izraelské bezpečnostní složky včera ve městě Dženín zadržely muže podezřelého ze spoluúčasti na loňském smrtícím útoku na Západním břehu. Oznámily to IDF a Izraelská policie. Příslušníci elitní jednotky Yamam spolu s armádou zatkli Mohammeda Zaidana, Mohammed Zaidan který je obviněn z podílu na útoku ze 6. ledna 2025 v palestinské vesnici al-Funduq. Při střelbě tehdy zahynuli tři Izraelci a dalších osm lidí utrpělo zranění. Podle IDF byl Zaidan významným členem teroristické sítě v Dženínu. Měl se podílet na financování dalších ozbrojenců a přípravě útoků proti Izraeli.Útočníci tehdy zahájili palbu na autobus a dvě osobní auta na frekventované silnici procházející obcí. Nejméně tři ozbrojenci zabili mimo službu stojícího policistu Elada Yaakova Winkelsteina Elad Yaakov Winkelstein a civilistky Rachel Cohen Rachel Cohen a Alizu Raiz Aliza Raiz. Dva z útočníků byli zabiti izraelskými vojáky několik týdnů po atentátu, třetí byl zlikvidován v dubnu 2025.
Libanon: IDF oznámilo, že při nočním leteckém úderu na jihu Libanon zabilo operativce hnutí Hizballáh, který se podílel na obnově jeho vojenské infrastruktury. Cílem útoku bylo město at-Tiri. Libanonské ministerstvo zdravotnictví rovněž informovalo o jedné oběti.
Sýrie: Guvernér Abd al-Qadir al-Khasriya se setkal s delegací Syrsko – Americké obchodní rady, aby projednali posílení bankovních vazeb a důvěry mezi finančními sektory obou zemí. Hlavním tématem byly společné kroky k rozvoji dvoustranné ekonomické spolupráce.
Izraelské síly zřídily vojenský kontrolní bod ve vesnici As-Samdania al-Sharqiya, odkud se po několika hodinách zase stáhly.
Pod Damaškem začne obnova jedné z největších elektráren země – Deir Ali. Program OSN ve spolupráci s Itálií a Norskem podepsal smlouvu za 10,7 milionu dolarů na opravu a modernizaci elektrárny. Projekt zahrnuje urgentní opravy, dodávku klíčových dílů a školení místních techniků, což zajistí stabilní provoz a efektivnější údržbu. Ministerstvo energetiky Sýrie, vedené Muhammad al-Bašírem, zdůraznilo strategický význam elektrárny pro národní síť a krátké lhůty realizace. Obnova Deir Ali je prioritou pro stabilitu dodávek elektřiny, a mezinárodní partneři, zejména z Itálie a Norska, přispívají k rychlému zajištění spolehlivého napájení pro domácnosti, průmysl a návrat vysídlených obyvatel. Realizace projektu vrátí do sítě přibližně 120 MW a zajistí elektřinu pro více než 2 miliony lidí v provinciích Dará, Kuneitra a Suweida. Elektrárna je jednou z největších v Sýrii s instalovanou kapacitou 1450 MW a tvoří základ národní energetické infrastruktury.
Závěrem se na Mnichovské bezpečnostní konferenci se setkali ministr zahraničí Sýrie As’ad al-Šejbání, velitel SDF Mazlum Abdi a státní tajemník USA Marco Rubio. Témata společného jednání prozatím nebyly zveřejněny.
Irák: CENTCOM oznámilo ukončení 23denní operace převozu zadržených bojovníků IS z severovýchodní Sýrie do Iráku, která skončila 12. února nočním letem. Admirál Brad Cooper ocenil roli iráckého vedení při předání členů IS a zdůraznil, že úspěšný převod zabrání opětovnému upevnění skupiny v Sýrii. Podle Národního centra mezinárodní soudní spolupráce Iráku bylo převezeno 5701 zadržených z 61 zemí, včetně 467 Iračanů, 4253 občanů arabských států a 983 dalších, převážně Syřanů. Vyšetřování již probíhá.
Pákistán: Separatistické hnutí, Armáda osvobození Balúčistánu (BLA) oznámila, že její nově vytvořená jednotka vzdušných a dronových operací „QAHR“ (Qazi Aero Hive Rangers) je plně připravena k nasazení. V prohlášení z 12. února 2026 mluvčí BLA Džijánd Balúč uvedl, že jednotka absolvovala první mise během druhé fáze „Operace Herof“. Podle něj jde o nový krok ve vojenském rozvoji organizace, která nyní začleňuje dronové a vzdušné schopnosti do své operační strategie. BLA tvrdí, že během operace provedla koordinované dronové útoky, mimo jiné na vojenskou infrastrukturu a objekty ve městě Gwadar, a že útoky způsobily ztráty i materiální škody. Tyto informace však nebyly nezávisle ověřeny a úřady je oficiálně nepotvrdily. Podle BLA má jednotka rozšířit schopnosti útoků na delší vzdálenost, posílit průzkum i koordinaci pozemních sil. Vznik QAHR organizace připisuje iniciativě velitele Abdullaha Basita, známého jako Kazi, který prosazoval technologický rozvoj hnutí. Oficiální reakce na nejnovější tvrzení zatím nepřišla. Pákistánské bezpečnostní složky však již dříve uvedly, že během druhé fáze operace zabavily drony a kvadrokoptéry z výzbroje zabitých členů BLA.
Libye: Vedení speciální ekonomické zóny Misurata podepsalo memorandum o porozumění s egyptskou společností MAPSO Marine Propulsion, která se specializuje na vývoj a dodávky lodních zařízení a systémů. Dokument podepsal generální ředitel zóny během mezinárodní konference o námořní dopravě a logistice MARLOG 15 v Alexandria. Memorandum zahrnuje několik oblastí spolupráce, zejména loděnici. V první fázi se plánuje výroba mořských rybářských lodí přímo ve volné zóně, později i tahačů, člunů, vrtacích zařízení a mořských jeřábů.
Předseda Výboru pro zahraniční vztahy a mezinárodní spolupráci Poslanecké sněmovny Yusef Al-Akuri se setkal s indickým velvyslancem v Libyi Hafizem Rahmanem. Diskutovali o perspektivách libyjsko-indické spolupráce a posílení indického diplomatického zastoupení v Libyi. Velvyslanec potvrdil záměr otevřít indické konzulát v Benghází.
Somálsko: V provincii Dolní Šabellí na jihu země zahynuli dva vojáci vládních sil a další tři utrpěli zranění při výbuchu, který provedla islamistická skupina Aš-Šabáb.
Niger: Alžírské ministerstvo zahraničí oznámilo, že prezident Abdelmadjid Tebboune rozhodl o okamžitém návratu velvyslance do Niamey a obnovení jeho mandátu. Krok následoval den po návratu nigerského velvyslance do Alžírska. V dubnu 2025 Niger, Mali a Burkina Faso své diplomaty z Alžíru stáhly, na což Alžírsko reagovalo stejně. Prezident Tebboune nyní hovoří o zlepšení vztahů s Nigerem a potvrdil, že svého nigerského protějška pozval na oficiální návštěvu Alžírska.
Mali: Skupina Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) se přihlásila k útoku z 12. února 2026 na hlídku malijské armády (FAMa) u města Hombori v regionu Mopti. Podle dostupných informací byly dva vojenské vozy ukořistěny, několik dalších zničeno a několik vojáků zahynulo. Zbytek jednotky ustoupil směrem k městu.
Burkina Faso: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrat al-Islám val-Muslimín (JNIM) včera krátce ovládli město Bilanga na východě země a zničili centrální kruhový objezd, přičemž jsou hlášeny oběti mezi vojáky (LAT). Na sociálních sítích se objevila nová videa útoku, včetně údajné popravy dvou vojáků a zničené vojenské techniky. Podle aktualizovaných informací při útoku zemřelo nejméně 18 členů armády.
Dnešní Třešnička™ bude o víře. K nevíře se může zdát, že podle výsledků nejnovějšího průzkumu Eurobarometr nejsou největší idioti v Unii ani Slováci a ani my. Jsou to podle všeho Rakušáci, kteří se nejvíc se bojí války, nejméně věří Unii, že ochrání své obyvatele a zároveň si myslí, že do obrany investují až moc. Gratulujeme. Druhou peckou je modlitba. Za Telegram. Ruská pravoslavná církev vyzvala své ovečky, aby se modlili za “dodání moudrosti, trpělivosti a zdrženlivosti” zaměstnancům cenzurního úřadu Roskomnadzor. Podle orodujícího kněze je totiž Telegram “prostor pro modlitbu, upřímný rozhovor a pomoc bližnímu.” V tomto ohledu kněz navrhl prosit Boha, aby dialog ve společnosti „zůstal možný a slovo bylo slyšet“. Nechceme to říkat nahlas, ale Bůh nemá místa na přezce ruského vojáka. Se s tim smiřte. Amen.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
