(2 776 slov, doba čtení 15 minut)
Dnešní audioverze článku není zatím dostupná, děkujeme za pochopení.
V noci na 10. března Rusové zaútočili 137 útočnými bezpilotními prostředky Šahed, Gerbera, Italmas a dalších typů. Starty byly vedeny ze směrů Brjansk, Orel, Kursk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a Šatalové a Hvardijské na dočasně okupovaném území Krymu. Přibližně 80 z těchto dronů měly být „Šahedy“. Podle předběžných údajů bylo k 08:00 ukrajinskou protivzdušnou obranou sestřeleno nebo potlačeno 122 nepřátelských dronů. Zároveň bylo zaznamenáno 12 zásahů útočných dronů na 10 lokalitách a také dopady trosek po zničených cílech na dalších 10 lokalitách.
Ukrajinské obranné síly zasáhly závod v ruském Brjansku, který vyrábí systémy řízení raket. Uvedl to prezident Volodymyr Zelensky při odpovědích na otázky novinářů. „Vrchní velitel Oleksandr Syrsky mi řekl, že operace byla úspěšná — byl zasažen brjanský závod, který vyráběl řídicí systémy pro všechny typy ruských raket,“ uvedl Zelensky. Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny oznámil, že úder na brjanský závod mikroelektroniky „Kremnij El“ byl proveden leteckými střelami Storm Shadow. Podle Generálního štábu byl cíl zasažen a byly zaznamenány významné škody na výrobních kapacitách. Rozsah poškození se upřesňuje. Vzdušný průzkum podle ukrajinské strany zajistila jednotka samostatného pluku bezpilotních systémů „Reid“. Ruské účty na sociálních sítích Mash a ASTRA zveřejnily fotografie a videa místních obyvatel, na nichž jsou vidět exploze a kouř po požáru. Podle jejich tvrzení byl napaden závod mikroelektroniky „Silicon El Group“. Gubernátor Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz krátce před útokem varoval před raketovým nebezpečím.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Fronta na Ukrajině: V Charkovské oblasti se bojovalo u Popivky a směrem na Lyman.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru okupanti útočili směrem k Novoplatonivce a údery ukrajinských dronů ukazují, že jsou okupanti na okraji Zahryzového.
V lymanském směru probíhaly střety u Drobyševého, Stavek, Zaričného a u Lymanu.
Ve slovjanském směru Rusové tlačili u Zakitného, Platonivky směrem na Riznykivku a u Fedorivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo u Nikyforivky.
Doněcká fronta: V kostantynivském směru pokračovaly boje u Predtečiného, Kosťantynivky, Ivanopilje, Illinivky, Rusin Jaru a u Sofijivky.
V pokrovském sektoru probíhaly střety ve směru na Bilické, u Zapovidného, Rodynského, Krasného Lymanu, severně od Mirnohradu, u Pokrovsku, v Hryščiném, u Kotlyného, Udačného, Molodeckého a ve směru na Novomykolajivku.
V oleksandrivském směru se bojovalo u Ivanivky, Ternového, Stepového a směrem na Nové Záporoží a Dobropilji.
Jižní fronta: V huljajpolském směru pokračovaly střety u Varvarivky, Olenokostantynivky, Zaleného, Staroukrajinky, Huljajpole, směrem na Zaliznyčné, Mirné a Luhivské.
V orichivském směru došlo ke střetům u Prymorského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Další kolo jednání ve formátu Ukrajina–USA–Rusko se má uskutečnit příští týden, a to buď ve Švýcarsku, nebo v Turecku. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky při odpovědích na otázky novinářů. Zelensky potvrdil, že rozhovory byly původně plánovány už na tento týden a ukrajinská strana byla připravena na setkání odcestovat. Americká strana však navrhla posun na příští týden. „Jednání měla proběhnout v úterý a ve středu v Turecku. Právě jsem mluvil s prezidentem Erdoganem. Pro všechny, včetně situace na Blízkém východě, je válka výzvou, ale přesto všichni říkají, že dialog o ukončení války na Ukrajině je důležitý a že je to priorita pro nás pro všechny,“ uvedl Zelensky. Trilaterální rozhovory jsou nyní plánovány na příští týden ve Švýcarsku nebo v Turecku. Přesný termín se má odvíjet od dalšího vývoje na Blízkém východě. Podle Zelenského mají být klíčovými tématy pokračování výměn válečných zajatců a přípravy na případné setkání lídrů. Dodal, že otázku území se pravděpodobně nepodaří vyřešit bez jednání na nejvyšší politické úrovni. Zelensky zároveň zdůraznil, že Ukrajina trvá na zapojení Evropy do mírových rozhovorů. Podle něj se Kyjev snažil zajistit účast evropských lídrů v různých formátech jednání i „v době, kdy někteří partneři takovou konfiguraci nepodporovali“. „Evropa musí být v tomto směru aktivnější. Protože Evropa nebude čekat, až Rusko bude chtít, aby seděla u vyjednávacího stolu. Nechce to,“ dodal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky uvedl, že možné zmírnění sankcí proti Rusku by bylo pro Ukrajinu „vážnou ranou“ a zároveň by představovalo reputační problém pro mezinárodní společenství. Řekl to při odpovědích na otázky novinářů, informuje hromadske. Před několika dny americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že administrativa Bílého domu zvažuje zrušení sankcí na ruskou ropu, aby řešila globální nedostatek způsobený vojenskou operací proti Íránu. Ministr energetiky Chris Wright však zároveň prohlásil, že politika administrativy Donalda Trumpa vůči ruské ropě se nezměnila. Zelensky zdůraznil, že pokud by byly sankce proti Ruské federaci zrušeny, „byla by to pro nás vážná rána“, protože Rusko tyto prostředky využívá k nákupu zbraní. „A pro celý svět je to velmi složitý, velmi vážný reputační úder. Jak můžete zrušit sankce proti Rusku, když je agresorem? A pak to nemusí dělat jen oni. Z principu to není příliš pozitivní příklad pro ostatní,“ uvedl. Ukrajina podle Zelenského zároveň ví, že Rusko vede dialog se zástupci USA o možném zmírnění sankcí. „Pevně věříme, že Spojené státy takové ústupky neudělají,“ dodal.
Spojené státy v srpnu 2025 odmítly spolupráci s Ukrajinou na systémech určených k zachycení a sestřelování íránských útočných dronů Šahed. Ukrajina podle serveru Axios nabízela dohodu, která měla posílit vazby a zároveň umožnit Kyjevu „vyjádřit vděčnost“ za americkou podporu ve válce. Axios uvádí, že ukrajinští zástupci ve Spojených státech tehdy připravili prezentaci s mapou Blízkého východu a varováním, že Írán průběžně zdokonaluje technologii dronů Šahed. Ukrajinští představitelé podle zdrojů doporučovali USA vytvořit „dronová centra“ v Turecku, Jordánsku a dalších státech Perského zálivu, kde se nacházejí americké vojenské základny. Podle zdrojů Axios Ukrajinci navrhovali vybavit základny radary a tzv. „dronovými zdmi“. Podle Axios měl ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky přímo navrhnout prezidentu Donaldu Trumpovi, aby USA nakoupily z Ukrajiny zachytávací drony jako způsob, jak „vyjádřit vděčnost“ za podporu Ukrajiny ve válce. „Na té schůzce v srpnu Trump požádal svůj tým, aby na tom pracoval, ale nic neudělali,“ řekl Axios jeden z ukrajinských představitelů. Jeden z amerických politiků z Trumpova okolí Axios sdělil, že část prezidentské administrativy vnímala Zelenského snahu prodat dronové systémy jako „sebepropagaci někoho, kdo se netěší velkému respektu“. „Mysleli jsme si, že se Zelensky chová jako obvykle, a tak jsme to nebrali vážně,“ dodal. Axios píše, že ukrajinská strana s ohledem na Trumpův „byznysový“ přístup rámovala návrh jako obchodní partnerství. Výměnou za zapojení USA do výroby protidronových systémů s využitím ukrajinské technologie měla nabídka zahrnovat vznik pracovních míst ve Spojených státech a nákupy amerických zbraní. „Náš problém byly peníze. Naše zdroje nám umožňovaly vyrobit jen 50 % toho, co jsme potřebovali. Chtěli jsme, aby USA investovaly zbylých 50 % a měly podíl na produkci,“ uvedl podle Axios jeden z ukrajinských představitelů. Ukrajina podle Axios očekávala, že společná výroba by mohla umožnit produkci zhruba 20 milionů kusů zachytávacích dronů, což by posílilo schopnost USA čelit hrozbám z Íránu.
Pravidelně zde informujeme o rostoucím celkovém zadlužení ruské populace, přičemž dnes se zaměříme na to, jak se situace vyvíjí u zadlužení na kreditních kartách. V tomto segmentu zadlužení ruských obyvatel meziročně vzrostlo o 25%, a pokud srovnáme současnou situaci s tou, jaká byla těsně před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, uvidíme, že zadlužení populace vzrostlo o 254% (z 184 na 652 miliard rublů). Výše dluhu jen na kreditních kartách tak v Rusku dosáhla přibližně 1,5% rozpočtových výdajů.
Průměrná výše zadlužení také vzrostla, a to oproti lednu 2025, kdy výše průměrného dluhu dosahovala 64 700 rublů, na 76 100 v lednu 2026. Roste také počet kreditních karet, u kterých nejsou půjčky řádně spláceny, jejich počet meziročně vzrostl o 9% a k lednu 2026 jejich počet dosáhl 8,57 milionu kusů.
Přičemž toto je pouze jedna z cest, jakými si ruská populace v současné situaci zajišťuje dodatečné finanční prostředky, zadlužení populace například nebankovními úvěry roste v Rusku obdobně, nebo ještěrychleji. Když pak k rostoucímu zadlužení přičtěme to, že u mnoha profesí (například v automobilovém průmyslu) byly v průběhu minulého roku plošně kráceny úvazky i prémie, a průměrnému pracovníkovi tak klesla výplata například ze 70 000 na 40 000 rublů měsíčně, se i zadlužení, které bylo dříve únosné, stává nyní pro značný počet Rusů jen obtížně zvladatelné.
Izrael: Přibližně 50 % balistických raket, které Írán během války vypálil na Izrael, bylo podle nového hodnocení Izraelských obranných sil (IDF) vybaveno kazetovými hlavicemi. Tyto hlavice rozptylují desítky menších náloží, z nichž každá obsahuje několik kilogramů výbušniny, a zasahují oblast o poloměru přibližně 10 kilometrů. Podle armádních představitelů je zachytávání těchto raket účinné, ale velmi náročné. Zároveň upozorňují, že izraelská protivzdušná obrana není zcela neprostupná. Podle Velitelství domácí fronty Izraelských obranných sil Írán během války cílí rakety především na hustě obydlené oblasti, ale také na vojenské objekty a klíčovou infrastrukturu. Útoky z Íránu v posledních dnech většinou zahrnují jen jednu nebo několik raket najednou. Izraelská armáda se domnívá, že Írán má potíže s organizováním větších koordinovaných salv směrem na Izrael. Včera dopadla kazetová munice na staveniště ve středním Izraeli, kde zahynuli dva lidé. Další osoba byla na jiném místě ve středním Izraeli těžce zraněna a několik dalších dopadů způsobilo materiální škody.
IDF uvedlo, že další tři členové hnutí Hamás byli potvrzeně zabiti v tunelu na jihu Pásma Gazy poblíž města Rafáh. Podle armády se desítky bojovníků Hamásu ukrývaly v podzemních tunelech ve východní části Rafáhu, na izraelské straně linie příměří, už od října. Izraelská armáda v posledních měsících oznámila, že více než 50 z nich bylo zabito nebo zajato. Jednotky brigády Golani při včerejších prohledávacích operacích v oblasti našly těla tří ozbrojenců, kteří podle armády zemřeli během operací vedených podél trasy tunelu.
Izraelské město Bejt Šemeš bylo dnes opět zasaženo Íránskou balistickou raketou. Raketa naštěstí dopadla do neobydlené oblasti a k obětem tak naštěstí nedoslo
Nad zemí je aktivní kombinovaná protivzdušná obrana.
Libanon: Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že zahájily vlnu leteckých úderů na infrastrukturu Hizballáhu v jižních předměstích Bejrútu. Útoky následovaly poté, co armáda znovu vyzvala obyvatele k evakuaci oblasti Dahíja , která je považována za hlavní baštu hnutí Hizballáh. Zasažena byla také Nabatíja al Fakwa, Abbasíja a Sahel Adloun.
Sýrie: Syrský prezident Ahmad Al-Šará telefonicky hovořil s libanonským prezidentem Josephem Aúnem o vývoji v regionu a bezpečnosti hranic. Vyjádřil podporu Aúnovým snahám odzbrojit Hizballáh a zabránit, aby se region zapojil do probíhajícího konfliktu.
Podle místních zdrojů byl íránský dron sestřelen během dneška izraelskými protiletadlovými silami a jeho trosky spadly u vesnice Ajn al-Bajda v provincii Kunejtra.
Syrský ministr informací Hamza al-Mustafa se setkal s jordánským velvyslancem Sufjanem al-Kudou, aby projednali spolupráci v médiích a výsledky nedávné návštěvy Jordánska. Strany se dohodly na lepší koordinaci, podpisu dohod o spolupráci a využití jordánských zkušeností v mediálním vzdělávání, boji proti dezinformacím a rozvoji žurnalistiky v Sýrii.
Prezident Sýrie Ahmad aš-Šara’ podepsal dekret o vytvoření výboru pro přípravu infrastruktury v zničených oblastech pro návrat vysídlených obyvatel. Výbor povede ministr pro mimořádné situace a bude dohlížet na obnovu. Skládat se bude z ministrů a guvernérů, včetně zástupců ministerstev financí, veřejných prací a místní správy. Zasedání budou probíhat každých 15 dní nebo podle potřeby a výbor bude prezidentovi předkládat měsíční zprávy.
Sipan Hamo, velitel kurdských jednotek YPG, byl jmenován náměstkem ministra obrany pro východní Sýrii. Jmenování je součástí dohody mezi Syrskými demokratickými silami (SDF) a syrskou vládou z 29. ledna. V rámci této dohody byla rovněž otevřena mezinárodní dálnice M4, která vede západně od Tel Tamra a spojuje Hasaku s Aleppem.
Stálý zástupce Sýrie při OSN Ibráhím Uljábi uvedl, že přístup Sýrie ke Konvenci o chemickém zbraních odráží nejen právní závazky, ale i zkušenosti a soucit se syrskými oběťmi chemických útoků. Sýrie poskytla přístup více než k 25 podezřelým objektům, předala přes 10 000 dokumentů a umožnila odběr vzorků z prostředí a výslechy 19 osob, které se podílely na chemickém programu bývalého režimu.
Írán: Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé škody na íránských závodech na výrobu balistických raket po izraelských leteckých úderech z minulého týdne. Snímek pořízený zpravodajsko-analytickou firmou Vantor zachycuje několik zničených nebo těžce poškozených budov ve vojenském komplexu Parčín jižně od Teheránu. Podle IDF byl komplex zasažen ve čtvrtek. Terčem byly mimo jiné továrny na výrobu výbušnin pro hlavice balistických raket, zařízení na výrobu speciálních materiálů pro raketové motory, provoz na míchání a odlévání motorů a také komplex pro výzkum, vývoj a výrobu pokročilých střel s plochou dráhou letu. Další satelitní snímek společnosti Airbus ukazuje zničené a poškozené budovy v závodě na výrobu raket ve městě Šahrúd. Izraelská armáda uvedla, že tento závod na výrobu balistických raket v Šahrúdu zasáhla v sobotu a označila jej za místo, kde byla vyrobena většina raket vypálených na Izrael.
Velení IDF uvedlo, že izraelské letectvo IAF v noci zasáhlo odpalovací zařízení balistické rakety a zabilo několik íránských vojáků jen několik minut před plánovaným útokem na Izrael. Podle armády byla na západě Íránu odhalena skupina vojáků, která se připravovala k odpálení raket. Na místo byl následně vyslán izraelský dron, který nejprve zničil odpalovací zařízení a poté zlikvidoval obsluhu rakety, krátce před tím, než měla být střela vypálení. IDF dále oznámilo, že během nočních leteckých úderů v Teheránu zasáhlo rovněž izraelské letectvo podzemní komplex pro výzkum a vývoj zbraní. Podle armády IAF útočilo na „klíčovou infrastrukturu íránského režimu“ v hlavním městě Teheránu. Jedním z cílů byl výzkumný komplex na Univerzitě imáma Husajna, která je vojenskou akademií Islámských revolučních gard. Podle izraelské armády byl v areálu zasažen podzemní tunel, kde jednotky gard prováděly experimenty a testy související s vývojem a výrobou balistických raket.
Podle íránských opozičních zdrojů došlo v noci v Teheránu na Kaveh Avenue, ulici Bahar Jonoubi a uličce Zamani k atentátu. Údajně šlo o „bezpečný dům“ (angl. Safe house), kam přijížděla vládní vozidla s tónovanými skly. Ulička byla uzavřena a na místě byl hlášen jeden mrtvý. Podrobnější informace ovšem v tuto dobu nejsou k dispozici.
Americké a Izraelské letectvo během dneška pokračovali v letecké kampani napříč zemí. Zasažena byla okrajová čtvrť Teheránu jménem Qods, skladiště ropy v Kermanu,
Podle OSINT zdrojů přistála nedávno na britské základně Fairford tři strategická bombardéry B1-B. Na stejné základně přistály včera také tři bombardéry B-52 poté, co britská vláda schválila použití základny pro útok na Írán. Celkem se tak na Fairfordu nachází 11 bombardérů B1-B a tři B-52 – čtvrtina všech amerických B1-B je právě zde.
V Bahrajnu byla v noci na dnešek zasažena výšková budova Milenium v Manamě. Protivzdušná obrana v Bahrajnu a okolních arabských státech je aktivní.
Somálsko: Kapitán somálské armády utrpěl těžká zranění při útoku džihádistické skupiny Aš-Šabáb v oblasti Wadžir severně od hlavního města Mogadišo. Zraněný důstojník působil na turecké vojenské základně Camp TURKSOM v Mogadišu. V neděli došlo také k útoku na hlídku provládních milicí na předměstí města Bal’ad. Při útoku zahynuli čtyři milicionáři včetně jednoho důstojníka a dalších devět bylo zraněno. Vozidlo, ve kterém hlídka jela, bylo zničeno.
V novém prohlášení šejch Abú Abdur-Rahmán Warsámi, jeden z vůdců džihádistické skupiny Aš-Šabáb, varoval špiony a obvinil je z zrady a spolupráce s nepřáteli islámu. Podle něj špionáž přináší obrovskou újmu muslimům, usnadňuje ztrátu jejich území a smrt nevinných lidí. Warsámi zdůraznil, že špionáž je odpadlictví od islámu a spolupráce s nevěřícími či prozrazení muslimských tajemství je těžký hřích. Vyzval špiony k pokání, které může vést k odpuštění, pokud se vzdají. Ti, kdo budou pokračovat, podle něj čelí trestu jak v tomto, tak v budoucím světě podle “božích zákonů.”
Burkina Faso / Pobřeží slonoviny: Čtyři členové Burkinabských provládních milic Dobrovolníci za obranu vlasti (VDP) a dva dezertéři z bezpečnostních sil FDS z malé vesnice Defitara na jihozápadě Burkiny Faso se pokusili získat azyl v Pobřeží slonoviny. K incidentu došlo ráno 7. března na přísně střežené hranici, kde operují jednotky Pobřeží slonoviny a uskupení GTIA Nord. Skupina přišla s bílou vlajkou a kontaktovala místní vojenskou jednotku, která je zadržela a provedla kontrolu. Muži uvedli, že z Burkiny Faso odešli kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci, špatným podmínkám a nepravidelnému vyplácení žoldu. Na podporu svých tvrzení předložili důkazy o službě v milicích VDP a v FDS. Úřady Pobřeží slonoviny však jejich žádost o azyl zamítly a skupina byla vrácena zpět do Burkiny Faso. Paradoxně se tak děje v době, kdy vláda Burkiny Faso obviňuje Pobřeží slonoviny z nepřátelských kroků, zatímco mnoho Burkiňanů tam hledá útočiště. Země už přijala více než 150 000 uprchlíků z Burkiny Faso.
Mali: Objevily se záběry smrtícího přepadení, které provedli džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) proti hlídce malijské armády a ruského Afrického korpusu jihozápadně od města Nampala.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
