(2 514 slov, doba čtení 13 minut)
Dnešek není jen připomínkou okupace nacistickým Německem. Je to uvědomění si, jak vypadá chvíle, kdy se agresor přestane tvářit, že chce jednat a prostě si vezme, co chce. Ne proto, že na to má právo. Ale proto, že narazí na slabost, strach a ochotu ustupovat výměnou za iluzi klidu. Češi si tento den připomínají už po 87. a jako by se celý smysl vytratil. Jak směšně v diskuzi působí lidé, kteří křičí “měli jsme se bránit” a zároveň napadené zemi za humny radí, ať už neprodlužuje tu otravnou válku. Náš 15. březen je až do očí bijící paralelou dění na Ukrajině a vlastně nás děsí, že je potřeba o tom stále vést diskuzi. Kdo se dívá na zprávy a vidí jen ztráty, posuny fronty a ušlý zisk, ten pořád nechápe podstatu. Nejde jen o produkci zbraní, mapu nebo zemní plyn. Jde o starý známý princip: velmoc si osobuje právo rozhodnout, zda menší národ smí existovat. Včera to dělalo nacistické Německo. Dnes to dělá Rusko. Jiná doba, jiná uniforma, stejná logika. A stejně známá je i výmluva okolí. Že je třeba hlavně neprovokovat. Že na zbrojení nemáme peníze. Že bychom měli být „realisté“. Jenže dějiny jsou v tomhle krutě prosté: ustupování agresi nezastaví válku, jen prodraží mír. Ukrajina dnes nebojuje jen za své území. Bojuje i o to, aby v Evropě znovu neplatilo, že síla stojí nad právem a že slabší má držet hubu a krok. Není to vzdálená válka. Je to připomínka toho, co se stane, když si kontinent zase jednou začne nalhávat, že se ho cizí agrese netýká. Tolikrát omílané „Nikdy více“ nemá být vzpomínka, ale závazek.
V noci na 15. března Rusko zaútočilo na Ukrajinu 97 útočnými bezpilotními prostředky typu Šahed, Gerbera, Italmas a dalších typů. Starty byly vedeny ze směrů Brjansk, Orel, Kursk a Millerovo (Ruská federace) a Hvardijské na dočasně okupovaném území Autonomní republiky Krym. Přibližně 70 z těchto dronů měly být „Šahedy“. Podlepředběžných údajů bylo k 08:00 ukrajinskou protivzdušnou obranou sestřeleno nebo potlačeno 90 nepřátelských dronů. Zároveň bylo zaznamenáno pět zásahů útočných dronů na pěti lokalitách a také dopady trosek po zničených cílech na dvou lokalitách.
Na druhé straně zasáhly ukrajinské drony několik regionů Ruska. Podle místních úřadů byly zasaženy mimo jiné energetické objekty. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov oznámildva masivní údery na energetickou infrastrukturu. Podle něj došlo k „vážnému poškození“ a v důsledku útoku byly zaznamenány výpadky dodávek elektřiny, vody a tepla. V Belgorodu zároveň vypukl požár na území jednoho z objektů. Operační štáb Krasnodarského kraje oznámilpožár ropného skladu na předměstí Tichorecku. Podle úřadů jej měl způsobit pád trosek bezpilotního prostředku. Zranění hlášena nebyla, na místě zasahují operativní a specializované složky. V Tichoreckém okrese podle úřadů úlomky dronu poškodily také dvě vedení vysokého napětí. Republika Mordvinsko oznámilaútok na město Saransk. Podle předběžných informací nebyly hlášeny oběti. Gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov uvedl, že bezpilotní prostředek zasáhl v regionu obytný dům, ani zde podle jeho slov nedošlo ke zraněním. Telegramový kanál Astra informovalo možném úderu na muniční sklad v okupovaném Dovžansku v Luhanské oblasti. Podle videa od svědků tam mělo docházet k detonacím munice. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že během noci bylo nad územím Tverské, Brjanské, Belgorodské, Kalužské, Kurské, Smolenské, Tulské a Rostovské oblasti, nad Republikou Adygejsko a nad okupovaným Krymem zachyceno nebo zničeno 170 ukrajinských dronů. Podle ruských informací mířilo nejméně 20 dronů směrem na Moskvu.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo ve Vovčansku, u Vovčanských Čutor a u Fiholivky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se Rusové snažili postoupit u Petropavlivky a směrem na Kurylivku.
V lymanském směru pokračovaly boje u Drobyševého, Stavek a Lymanu.
Ve slovjanském směru se bojovalo u Jampilu, Zakitného, Paltonivky, západně od Siversku, směrem na Riznykivku a Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se okupanti pokoušeli o postup a Nikiforovku a u Novomarkového.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru pokračovaly střety u Kosťantynivky, Ivanopilije, Pleščijivky, Kleban-Byku, Illinivky, Rusyn Jaru a Sofijivky.
V pokrovském směru probíhaly střety u Toreckého, Rodynského, severně od Mirnohradu, Udačného a u Novopavlivky.
V oleksandrivském sektoru se bojovalo směrem na Oleksandrohrad, u Zlahody a Dobropiije.
Jižní fronta: V huljajpolském směru došlo k útokům u Varvarivky, Zeleného, Huljajpole, směrem na Zaliznyčné a u Mirného a Čarivného.
V orichivském směru Rusové tlačili u Ščerbak, Stepového a u Stepnohirského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Spojené království zvažuje vyslání více než tisícovky záchytných dronů Octopus, které vyrábí s využitím ukrajinské technologie. Napsal to deník The Telegraph. V listopadu 2025 Ukrajina a Spojené království podepsaly dohodu o výrobě dronů Octopus v britských továrnách a jejich následném předání Kyjevu. Strany tehdy plánovaly společně vyrábět několik tisíc dronů měsíčně. Nyní Londýn podle The Telegraph zvažuje, že více než tisíc dronů Octopus pošle na Blízký východ k boji proti íránským útočným dronům Šahed. Britské ministerstvo obrany uvedlo, že Ukrajina zůstává zjevně první prioritou pro dodávky záchytných dronů Octopus, zároveň je však podle něj zjevná i hrozba ze strany Íránu. „Pokud tento konflikt pokračuje, musíme zvažovat, jak můžeme vycházet z ukrajinské expertizy a inovací a zajistit, aby Ukrajinci z toho viděli přínos. Potenciální přínosy pro britskou obranu i naše partnery jsou zřejmé,“ uvedlo ministerstvo. Místo záchytných dronů Octopus by Spojené království mohlo podle The Telegraph poslat Ukrajině tisíce jiných levných systémů pro zachytávání dronů. Deník uvádí, že ukrajinské Octopus mají stát zhruba 3 000 dolarů za kus. The Telegraph zároveň píše, že případné přesunutí části dodávek záchytných prostředků na Blízký východ může být pokusem reagovat na výtky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že britská vláda neposkytuje Spojeným státům v operaci proti Íránu dostatečnou podporu.
Nově zvolený íránský ajatolláh Mojtaba Chameneí byl podle kuvajtského deníku Al Jarida přepraven vojenským letounem do Moskvy, kde podstoupil operaci v jedné ze soukromých nemocnic ruské metropole. Al Jarida se odvolává na zdroj z okruhu ajatolláha. Podle deníku si Mojtabovo zranění, které měl utrpět první den americké a izraelské operace proti Íránu, vyžádalo přísné nemocniční podmínky a stabilní lékařskou péči, kterou mu Írán kvůli pokračujícímu ostřelování země údajně nedokázal zajistit. Al Jarida dále tvrdí, že nabídku léčby v Rusku měl nedávno osobně předložit diktátor Vladimir Putin během rozhovoru s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem. Podle zdrojů deníku už Mojtabu Chameneího operovali ruští lékaři za přítomnosti íránského lékařského doprovodu a nyní se má léčit v soukromé nemocnici umístěné v jednom z prezidentských paláců Ruské federace. Zdroje blízké Mojtabovi podle Al Jarida zároveň spekulují, že jeho první oficiální projev po nástupu do funkce nenapsal sám nejvyšší vůdce, ale tajemník íránské Rady národní bezpečnosti Alí Larídžání. V projevu měl ajatolláh deklarovat záměr „pomstít krev zavražděných Íránců“ a podpořit blokádu Hormuzského průlivu. Americký ministr války Pete Hegseth poté podle textu uvedl, že prohlášení přečetl hlasatel a Mojtaba se dosud neobjevil na veřejnosti, což v něm vyvolalo dojem, že může být vážně zraněn. Íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí naopak uvedl, že s Mojtabou Chameneím „nejsou žádné problémy“, plní své povinnosti a „brzy se o tom všichni přesvědčí“.
Íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí uvedl, že Hormuzský průliv je uzavřen pouze pro Spojené státy a Izrael, které podle něj útočí na Írán, zatímco ostatní země jej mohou nadále využívat. Napsal to deník New York Post. Aragčí připustil, že řada lodí se průlivu vyhýbá „z bezpečnostních důvodů“, zároveň však tvrdil, že to nesouvisí s íránskými kroky. „Je uzavřen pouze pro tankery a lodě patřící našim nepřátelům, těm, kdo na nás útočí, a jejich spojencům. Ostatní mohou proplouvat volně,“ uvedl. Podle britské organizace UK Maritime Trade Operations bylo od začátku americké a izraelské operace proti Íránu 28. února napadeno celkem 16 lodí proplouvajících Hormuzským průlivem. Americký prezident Donald Trump už dříve požádal Čínu, Francii, Japonsko, Jižní Koreu a Spojené království, aby vyslaly válečné lodě k ochraně Hormuzského průlivu a udržení jeho otevřeného provozu.
Dnes se zaměříme na jeden z nejpalčivějších problémů, se kterým se v současné potýkají ruští zákonodárci. Je jím boj za ochranu čistého ruského jazyka, který je podle nich potřeba chránit před slovy pokoutně vnesenými z cizích jazyků, převážně angličtiny, a to prostřednictvím nápisů a označení na obchodech. Vydali proto zákon, který k 1.3. tohoto roku vstoupil v platnost, a který nařizuje, aby měli všichni prodejci vývěsní štíty a veškeré označení pouze v ruštině, psané azbukou.
Za vývěsní štít, který neodpovídá novým pravidlům, může být příslušný podnik potrestán pokutou do výše 500 000 rublů, tedy přibližně 130 000 Kč. Nařízení se přitom netýká pouze samotného vývěsního štítu, ale i označení otevírací doby nebo nápisů typu open (otevřeno) nebo exit (východ), jídelních lístků nebo popisů zboží – vše nyní musí být v rámci novely zákonu o ochraně spotřebitele pouze v ruštině (u těchto nápisů ale hrozí nižší pokuty). Výjimku tvoří pouze v Rusku zaregistrované ochranné známky, ty bude možné používat i nadále.
Nutnost vyhovět novým nařízením a tedy vyměnit vývěsní štíty, upravit nebo vyměnit popisy zboží a další informace zákazníkům, je po zvýšení daní na počátku tohoto roku další ranou, která zasáhne zejména malé společnosti. Změna značky nebo vývěsního štítu může navíc znamenat, že zákazníci danou značku nyní nepoznají, což povede k poklesu prodejů a tedy k dalšímu oslabení finanční stability dané společnosti.
Sdružení prodejců sice tento zákon kritizovaly a vyslaly do ruského parlamentu požadavky na jeho zmírnění, tyto požadavky byly ale ignorovány a zákon byl schválen v původním znění. Podle Vjačeslava Volodina, předsedy ruského parlamentu, bylo přijetí zákona nezbytné pro posílení ochrany ruského jazyka a národní identity, a ruská města, plná nápisů v cizích jazycích, tomuto důrazu na posílení kulturních tradic mohou vyhovět jen stěží.
Do zajímavé situace se tak nyní dostaly například italské restaurace, které budou nuceny například názvy různých těstovin buď nahradit ruskými slovy, nebo název doplnit vysvětlivkou v ruštině. Další výzvou budou fonetické přepisy čínských značek do ruštiny, které budou minimálně z počátku pro mnoho zákazníků značně matoucí.
Tyto dodatečné náklady tak donutí další ruské, zejména malé podnikatele, aby ukončili činnost. Již v minulém roce ukončilo v Rusku činnost 223 000 společností, což bylo o 15% více, než v roce 2024, v prvních dvou měsících roku 2026 se tento trend ještě urychlil a díky novým nákladům spojeným s výměnou vývěsních štítů a dalších nápisů jen těžko zpomalí.
Izrael: Ministerstvo vnitra Hamásu uvedlo, že při izraelském úderu na policejní vozidlo v ulici Salah ad-Dín u vjezdu do vesnice Zawajda v Pásmu Gazy zahynul velitel jednotky „Intervention Police“ ve střední části Gazy Ijád Abú Júsuf spolu se sedmi dalšími policisty Hamásu. „Intervention Police“ je jednotka v rámci policejních sil Hamásu, která má podle dostupných informací dohlížet na vnitřní disciplínu mezi civilním obyvatelstvem v Gaze. Izraelská armáda se k útoku zatím nevyjádřila.
Při nejnovějším íránském raketovém útoku na střed Izraele byli zraněni dva lidé, uvedla záchranná služba Magen David Adom. V Bnej Braku utrpěl muž kolem 60 let středně těžká zranění poté, co bytový dům zasáhla pravděpodobně kazetová munice. V Ramat Ganu byl při výbuchu po dalším zásahu lehce zraněn muž kolem 70 let.
Izraelské Velitelství domovské fronty, oznámilo modernizaci systému včasného varování před dálkovými raketami a zavádí přesnější rozdělení varovných oblastí. Cílem je snížit zbytečná upozornění pro civilisty a zefektivnit krizové postupy.
Libanon: Palestinský teroristický operativec spolupracující s Íránem byl o víkendu zabit při leteckém útoku v Libanonu, oznámila izraelská armáda. Podle armády byl Muhammad Majed Abd al-Salam Tawfiq Zidan „klíčovým palestinským teroristou“, který působil pod vedením íránské rozvědky a snažil se připravovat teroristické útoky proti Izraeli.
Během dneška byly zaznamenány letecké údery IAF v Yateru, Aita Šábu, Haninu a Toulu v jižním Libanonu.
Sýrie: Místní zdroje informují, že izraelské jednotky vstoupily do několika vesnic v provincii Kunejtra. Patrola se 14 vojenskými vozidly dorazila do obcí Džubata al-Chašab a Tranja, zatímco další kolona šesti vozidel zamířila do Sayda al-Džulan.
Bezpečnostní zdroj uvedl pro televizi Al‑Ichbaríja Syria, že v městě Al‑Bukamal v provincii Deir ez‑Zor byl objeven sklad zbraní patřící stoupencům bývalého režimu. Úkryt obsahoval těžké i lehké střelné zbraně, rakety, minometné granáty, protitankové granátomety a další vojenské vybavení. Bezpečnostní složky tím podle zdroje zabránily možnému využití arzenálu k nepřátelským či teroristickým útokům.
Syrské ministerstvo vnitra také oznámilo bezpečnostní operaci ve městech Al‑Bukamal, Al‑Basira a v jejich okolí. Akce vycházela ze zpravodajských informací o aktivitách buněk teroristické organizace Islámský stát (IS) . Zadrženo bylo dvanáct podezřelých, včetně osob obviněných z plánování operací ohrožujících bezpečnost regionu.
Ministr hospodářství a průmyslu Nidal al‑Ša’ar mezitím rozhodl o vytvoření syrsko-libanonské a syrsko-italské podnikatelské rady, jejichž cílem je posílit hospodářskou spolupráci a podpořit společné obchodní projekty mezi Sýrií a partnerskými zeměmi.
Spojené Arabské Emiráty (UAE): Ministerstvo obrany Spojených arabských emirátů uvedlo, že dnes protivzdušná obrana země zachytila čtyři íránské balistické rakety a šest dronů. Od začátku války 28. února SAE podle ministerstva sestřelily celkem 298 balistických raket, 15 řízených střel a 1 606 dronů. Při útocích zahynulo šest lidí a 142 bylo zraněno.
Írán: Izraelská armáda (IDF) dnes provedla sérii úderů v oblasti Hamedánu na západě Íránu, které zasáhly několik velitelství íránského režimu. Podle armády patří tato velící centra Revolučním gardám a polovojenským jednotkám Basídž. IDF uvedla, že rozšiřuje útoky na infrastrukturu režimu v západním a středním Íránu s cílem systematicky oslabit jeho schopnosti velení a řízení. Zasažen měl být opět také Isfahán. Zveřejněny byly také záběry vesmírného výzkumného institutu Terašat v Teheránu, po několika zásazích Izraelským letectvem. Americké centrální velení (CENTCOM) také zveřejnilo nové záběry leteckých úderů napříč Íránem.
Irák: Irácká média zveřejnila záběry útoku bojovníků proíránských milic na vojenskou základnu Victoria v Bagdádu pomocí FPV dronů. Operátor dronu před útokem provedl průzkum. Nejprve zamířil na hangár, ale když zjistil, že je prázdný, vybral jiný cíl. Podle kvality videa byly při útoku pravděpodobně použity drony řízené po optickém kabelu. Jde o první zdokumentované použití FPV dronů proíránskými milicemi. Americká armáda základnu Victoria urychleně opustila v srpnu 2025 v souvislosti s dohodou o propuštění rusko-izraelské občanky Jelizavety Curkové. V roce 2026 však na základně znovu obnovila svou přítomnost.
Americké letecké údery dnes zasáhly pozice PMF v provincii Kirkúk. Mezitím irácké milice spojené s PMF vystřelily rakety na letiště v Bagdádu.
Afghánistán: Dnes “letectvo” Islámského emirátu zasáhlo speciální tábor pákistánské armády ve Vanhu v Jižním Vaziristánu, jako odvetu za noční útoky na Kandahár. Úder zasáhl budovu speciálních jednotek komandos (SSG) a několik strategických objektů v táboře. Ministerstvo uvedlo, že část velení byla zničena a pákistánské síly utrpěly těžké ztráty na životech i materiálu. K zásahu vojenského tábora opravdu došlo, ovšem zprávy o zničeném velení a dalších ztrátách nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Proto doporučujeme k nim přistupovat s odstupem.
Burkina Faso: V Burkina Faso dnes zaútočili džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) na armádní tábor (LAT) poblíž města Dédougou.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
