(2 007 slov, doba čtení 11 minut)
Ukrajinské letectvo dnes hlásí, že sestřelilo 38 ruských sebevražedných dronů Šahed. Rusové měli dále útočit pomocí balistických střel Iskander-M a protiradiačních střel Ch-31P.
Během noci na dnešek podnikla Ukrajina masivní dronový nálet na Brjanskou, Lipeckou, Orjolskou, Kalužskou, Tulskou, Moskevskou a Rostovskou oblast. Kvůli dronům musela být uzavřena tři ruská letiště; Žukovského, Domodědovo a Kazaňské. Drony byly v noci zaznamenané i nad Rostovem na Donu.
Některé drony pak zasáhly i obytné budovy, např. v ruském předměstí Ramenskoje. Je však pravdou, že v několika případech je poškození budov velmi zvláštní, protože by drony musely nalétat hned ze tří různých směrů, což je v rámci jednoho domovního bloku velmi nepravděpodobné. Z toho tedy lze usuzovat, že minimálně část poškození jde na vrub ruským systémům protivzdušné obrany, což naznačuje tato analýza.
Neplecha v Rusku: Ruský kanál Dněvnik desantnika hlásí boje v Apanasovce, ležící na západním okraji ukrajinského průlomu ve směru na Gluškovo. To by mohlo naznačovat, že se Rusům podařilo alespoň část ukrajinských sil donutit k ústupu. Ukrajinci vesnici drželi necelý měsíc. Podle TG kanálu Zapisky Veterana se pak příslušníkům 155. brigády námořní pěchoty Tichomořské flotily mělo podařit během 12 hodin získat zpět pod kontrolu kromě Apansovky taky Bjachové, Snagosť, Vnězapnoje a Viktorovku. Pro to však chybí jakékoliv důkazy a jde o poměrně nepravděpodobnou situaci. 155. brigáda je sice v tomto úseku nasazena, dlouhodobě však patří spíše k podprůměrným brigádám. Tomuto vývoji navíc neodpovídají ani informace, které je možné nalézt na jiných ruských účtech.
Dnevnik dále píše o blíže neupřesněném ruském postupu u Koreněva, ale domníváme se, že jde spíše o asi dva dny staré informace, o kterých jsme již psali. Ač se museli Ukrajinci s největší pravděpodobností opravu nejspíše stáhnout, dle geolokalizovaných zpráv od ruských OSINT analytiků se jim daří postupovat do Vetrena, tedy severním směrem od Koreněva.
Ruské kanály se vesměs shodují, že prakticky došlo k zastavení ruských ofenzivních operací, což je pravděpodobně z větší části pravda, přesto však geolokalizované záběry naznačují, že drobných úspěchů Ukrajinci i nadále dosahují. Nejsou však zdaleka již tak významné, jako tomu bylo v předchozích týdnech.
Kanál Dva Majora pak informuje o bojích v Marynovce, Čerkasském Porečném a Krejmaném na východě průlomu.
Ruský milbloger Radov pak mluví o tom, že se Ukrajinci stáhli z Borek, neposkytuje k tomu však prozatím žádný důkaz. Jde ale o pravděpodobný scénář, protože Ukrajinci jsou zde dlouhodobě pod poměrně silným tlakem nejen kvůli ruským dronům, ale také z důvodu ruských dělostřeleckých přepadů.
Ač nemusí nutně docházet ke snižování intenzity bojů, sledujeme výrazné zpomalení, na velké části úseku pak úplné zastavení ukrajinského postupu. Rusům se nejspíše daří situaci pomalu stabilizovat, v některých úsecích pak pravděpodobně získávat zpět území, které Ukrajinci během posledního měsíce dobyli. Dlouhodobě si netroufáme dělat žádné predikce, ale lze počítat s tím, že následující měsíce budou pro Ukrajince velmi složité, potenciálně může vzniknout možnost, že se budou muset stahovat, aby vytvořili kompaktnější prostor, který bude snazší bránit.
Charkovská situace: Šéf Charkovské oblastní vojenské správy Oleh Siněhubov k situaci na severu Ukrajinny píše, že na charkovské frontě došlo k útoku okupantů u Hlybokého a ve Vovčansku. Fronta zde zůstává beze změny.
1. prapor 92. samostatné útočné brigády se pohybuje po jižním okraji Hlybokého, jak můžeme vidět na jimi zveřejněných záběrech. Video začíná v Lypcích, později můžeme sledovat pohyb ukrajinské techniky právě podél jižního okraje Hlybokého.
Severovýchodní fronta: Oleh Siněhubov navíc informuje, že ve směru na Kupjansk došlo během dne ke dvanácti útokům u Synkivky, Petropavlivky, Hluškivky, Stelmachivky a Lozového. U Piščaného ukazují geolokalizované záběry, že se Rusům podařilo postoupit na západ. V Makijivce se Rusové aktivně snaží překročit řeku Žerebec a získat oporu na jejím pravém břehu.
Radov pak píše, že se okupantům podařilo vyvěsit dvě ruské vlajky ve Spirném na potvrzení dobytí vesnice, ale Ukrajinci si ji poté “vzali zpátky.” Není podle něj jasné, jaká panuje ve vesnici situace a proto čeká na další informace od vojáků na místě.
Bachmutská fronta: Rusům se daří pomalu postupovat v Kalynivce západně od donbaského kanálu, kde se jim podařilo dostat do panelových domů na severozápadě vesnice odkud se je nyní snaží Ukrajinci vytlačit, což se jim nejspíše nakonec podařilo, protože Dněvnik Desantnika hovoří o snaze se do západní části vesnice vrátit a získat ji pod kontrolu. Tento vývoj ilustrují i mapky, které k příspěvku autor přiložil. Případné uchycení se okupantů v západní části Kalynivky by zhoršilo situaci časivjarských obránců. Ruské zdroje píší, že východně od Časiva Jaru podnikají ukrajinské ozbrojené složky řadu protiútoků, aby udržely okupanty na východní straně Donbaského kanálu.
Na východní straně kanálu se pak dronařům z roty Raroh 24. samostatné mechanizované brigády podařilo lokalizovat a zničit ruský termobarický raketomet TOS-1.
Doněcká fronta: DeepstateUA informuje, že západně od Novohrodivky postupovali okupanti a dostali se přibližně na úroveň odkaliště selydovské čistírny odpadních vod. Práce pilotů dronů Ozbrojených sil Ukrajiny ukazuje, že se okupanti pokusili postoupit západně za železniční násep v Mychajlivce a zaujmout nové pozice v zahrádkářské kolonii východně od Selydového. Podle ruského milblogera Radova však byli Rusové v zahrádkové kolonii východně od Selydového zničeni, nebo vytlačeni a novou frontou je nyní železniční násep.
Během včerejšího dne podniklo ruské velení velký mechanizovaný útok podél linie Marjinka – Kurachové (geolokalizace začátku videa). Na záběrech je vidět ukrajinské ostřelování a několik zásahů ruských strojů, s následnými výsadky a snahou získat kontrolu nad ukrajinskými pozicemi v tomto prostoru.
Okupanti nadále postupují západně od Krasnohorivky, jižně od místních rybníků. Západně od Pobjedy postupují okupanti Dolhanskou roklí.
Ve směru na Vuhledar okupanti obsadili důl Pivdendonbaska č. 1 a boje pokračují západně od Voďané ve směru na důl Pivdendonbaska č. 3.
Diplomatické a politické události:
Švédsko posílá Ukrajině další balíček pomoci v hodnotě 440 milionu dolarů. Ovšem nejzajímavější je, že polovinu balíčku tvoří díly na letouny Gripen verze E, což podle agentury znamená, že “že Švédsko nebude muset v rámci modernizace kanibalizovat své stávající modely C/D, jak bylo původně plánováno, a starší stíhačky by tak mohly být na Ukrajinu převedeny někdy v budoucnu.” Možná se tedy v dohledné době počítá s dodávkou těchto stíhaček na Ukrajinu.
Mluvčí povstalecké aliance Tuaregů v Mali pro francouzskou publikaci Contre-Poison uvedl, že stále spolupracují s Ukrajinou. Organizace podle něj navázala kontakty s mnoha zeměmi a v poslední době se „do boje zapojila i Ukrajina“. „Máme společného nepřítele: ruské žoldáky Wagnerovy PMC, kteří také napadli Ukrajinu,“ vysvětlil zástupce rebelů. Vojenské operace v regionu podle něj začaly v srpnu loňského roku, ale Ukrajinu skupina kontaktovala přibližně na začátku roku 2024. Dodal, že spolupráce CSP-DPA s Ukrajinci je v “první fázi”. Mluvčí pak odmítl prozradit podrobnosti, ale v rozhovoru se obrátil na Kyjev s žádostí o pomoc se zbraněmi, výcvikem bojovníků a školením v oblasti lidských práv. „Boj proti ruskému imperialismu je globální, protože Rusko je hrozbou pro celý svět. Musíme spojit naše úsilí, abychom zablokovali postup této organizace, tohoto imperialistického státu,“ řekl mluvčí. Sluší se uvést, že dříve tato organizace jakoukoliv spolupráci s Ukrajinou popírala.
Dnes se vrátíme ke stavu ruských společností, které se zabývají těžbou uhlí. Ukazuje se, že jejich situace v roce 2024 oproti předpokladům nezlepšila, naopak je v některých případech přímo kritická. Po výpadku evropských odběratelů se ruské společnosti nedokázaly uplatnit na jiných trzích, jak bylo dříve předvídáno, a jejich finanční situace je před nadcházející zimou značně obtížná. Přičemž tento stav již uznala i oficiální místa, neboť rozhovor v tomto duchu, tedy upozorňující na špatnou situaci uhelného průmyslu, udělil agentuře TASS přímo ministr energetiky Sergej Civiljov.
Podle jeho informací se zisk tohoto průmyslového odvětví propadl v prvním odvětví letošního roku o 97%, přičemž jde o číslo ještě před zdaněním a výsledný hospodářský výsledek bude ještě slabší. Celkový výsledek tohoto sektoru ekonomiky, ve kterém je v Rusku zaměstnáno přibližně 700 000 lidí, skončil v tomto období ve ztrátě. A vzhledem k tomu, že Čína začala v posledních měsících omezovat import ruského uhlí, je pravděpodobné, že se ztráta tohoto odvětví dále prohloubí.
Jen v období červen-červenec se čínský import ruského uhlí snížil o 11%. Dodatečnou zátěží jsou také čínská cla, které jsou na ruské uhlí uvalena, na rozdíl od uhlí z Indonésie nebo Austrálie, které jsou členy zóny volného obchodu a tak má jejich uhlí konkurenční výhodu. Obdobně hodnotí situaci i energetická komise ruské vlády, která odhaduje, že uhelný průmysl dosáhne ztráty okolo půl bilionu Rublů. Ukazuje se tak, že Rusko nedokáže nahradit spolehlivé evropské odběratele, a jeho suroviny nejsou schopny konkurovat na jiných trzích.
Situace na Blízkém východě:
Raketomety Hizballáhu, z nichž bylo dnes vypáleno přibližně 45 raket na severní Izrael, byly podle IDF zasaženy při úderech bezpilotních letounů. Podle armády byla odpalovací zařízení zasažena v jiholibanonských oblastech at-Tiri a Mansouri. izraelské stíhačky také zasáhly budovu využívanou Hizballáhem v Rachafu.
Vlády Francie, Německa a Velké Británie odsoudily íránský vývoz balistických raket do Ruska a slíbili, že budou reagovat. Vyplývá to z jejich společného prohlášení. Tyto tři země jsou přesvědčeny, že takový krok je ze strany Íránu a Ruska eskalací, která přímo ohrožuje evropskou bezpečnost a poznamenaly, že mají potvrzení o přesunu raket. Země slíbily, že přijmou okamžitá opatření ke zrušení dvoustranných dohod o leteckých službách s Íránem. Kromě toho budou Francie, Německo a Velká Británie požadovat identifikaci organizací a osob zapojených do íránského programu balistických raket a transferů zbraní do Ruska. Zavázali se také pracovat na zavedení sankcí proti íránskému státnímu leteckému dopravci Iran Air. Kromě toho tyto tři země koordinují reakci na akce Íránu s evropskými a mezinárodními partnery. „Vyzýváme Írán, aby okamžitě ukončil jakoukoliv podporu ruské války proti Ukrajině a zastavil vývoj a dodávky svých balistických raket,“ stojí v prohlášení.
Rovněž USA ode dneška zavedly sankce proti Íránu. Oznámil to americký ministr zahraničí Anthony Blinken. „Nyní Rusko obdrželo dodávky těchto balistických střel. A pravděpodobně je během [příštích] týdnů použije na Ukrajině proti ukrajinskému lidu,“ řekl americký činitel. Nyní bude moci Moskva používat vlastní rakety na vzdálené cíle, zatímco íránské rakety je budou moci využít k útokům na kratší vzdálenost v okruhu asi 120 km. Ministr zahraničí uvedl, že Washington zpřísní sankce proti Íránu, zejména dojde k omezení íránského národního leteckého dopravce Iran Air. „Tento vývoj a rostoucí spolupráce mezi Ruskem a Íránem ohrožuje evropskou bezpečnost daleko za hranicemi Blízkého východu,“ zdůraznil Blinken.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že bývalý prezident je Kunda a ten před ním vlastně taky – ale o tom druhém až jindy.
Miloš Zeman se prý ani po osmdesátce nechystá zbavit své politické šarády. V rozhovoru, který s ním vedl deník Aktuálně.cz, ukázal, že staří ještěři neumírají: chce se totiž znovu postavit do centra dění a podpořit svého starého kámoše Andreje Babiše. Lahůdkou je jeho túžba vytvořit širokou koalici s extremistickými partnery jako SPD a Motoristé. Nesmrtelný spasitel české levice navíc teď vykřikuje, že Kateřina Konečná je novou nadějí sociální demokracie – komunistická vůdkyně (čti svině), která podle Zemana vlastně jen „trochu“ šilhá k Rusku.
A Zemanův pohled na válku na Ukrajině? Žádné překvapení se nekonalo. Zatímco Rusko dál bombarduje ukrajinská města a vraždí civilisty (zkuste si někdy třeba kolem půlnoci na telegramu zapnout kanál ukrajinského letectva, který hlásí odpaly ruských střel a dronů), Zeman volá po příměří, aby „Rusové neprolomili frontu“. Nebo spíš aby si Putin zachoval tvář? Je fascinující, jak rychle Zeman zapomněl na svou „chybu“ s Putinem – člověkem, kterého kdysi považoval za reformátora, ale teď by mu neváhal znovu podávat ruku. Odsouzení ruské agrese? To přece bylo pro formu.
Takže co tady máme? Zemana, který chce opět vrazit klín do české politiky a přitáhnout extrémisty zpět do hry. Muže, který je ochoten jednat s vrahem v Kremlu, ale kritiky odbývá vulgárně a tvrdí, že novináři jsou vlastně ty největší svině. To všechno v pokračujícím duchu jeho „spojovací“ role, kterou slíbil jako prezident. Bravo, Mildo. Zasloužil bys medaili – jen ne tu, kterou Putin rozdává.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
