(1 535 slov, doba čtení 8 minut)
Spojenecké zahraniční džihádistické skupiny v syrském konfliktu
Dne 27. listopadu 2024 zahájila Národní koalice syrských ozbrojených revolučních a opozičních sil ve spolupráci s hnutím Haját Tahrír al-Šám (HTS) a jeho operačním velitelstvím Fatah al-Mubin rozsáhlou ofenzívu s názvem „Odstrašení agrese“. Tato operace přinesla dramatické územní zisky během pouhých několika dní, když povstalci ovládli strategická města Aleppo, Hamá a Homs.
Ofenzíva vyvrcholila 8. prosince 2024 svržením režimu prezidenta Bašára Asada, který po 24 letech vlády opustil Sýrii a podle ruských médií se uchýlil s rodinou do Moskvy. Tento milník přinesl zásadní změnu ve vývoji syrského konfliktu a znamenal dočasný triumf opozice nad režimem podporovaným Ruskem a Íránem.
Vedle HTS se do operace zapojilo i několik zahraničních džihádistických skupin, jejichž úloha byla klíčová při plánování a provádění ofenzív. Tyto skupiny, včetně Ansár al-Tawhíd, Ajnad al-Kavkaz a Turkistánské islámské strany v Levantě, posilovaly schopnosti povstaleckých frakcí a umožnily jim dosáhnout tak rozsáhlých územních zisků. V dalších částech článku se zaměříme na jejich specifické role a strategický význam.
Džama’at al-Tawhid wal-Jihad
Džama’at al-Tawhid wal-Jihad je džihádistická skupina, jejíž jádro tvoří bojovníci z Uzbekistánu, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu. Skupina vznikla v severní Sýrii v roce 2013 a v roce 2015 se připojila k Džabhat al-Nusra, předchůdkyni Haját Tahrír al-Šám. Aktuálně působí jako součást brigády Abú Ubajda al-Džarráh, plně integrovaná do struktur HTS. Skupina se specializuje na různé formy boje, včetně odstřelování, operací za nepřátelskými liniemi, přímých úderů a dělostřeleckých či minometných útoků. Počet jejích členů se odhaduje na 400–500. Jejím současným emírem je Ustad Abdul Azíz, zatímco ideologické vedení zajišťuje Ahl al-Din Navkoti. V minulosti čelila skupina interním tlakům, když její tehdejší velitel Abú Sálih musel odstoupit kvůli veřejné podpoře skupiny Hurras al-Din, která byla napojena na al-Káidu a stála v opozici vůči HTS. Navzdory těmto problémům zůstává Džama’at al-Tawhid wal-Jihad klíčovým aktérem v rámci HTS. V březnu 2022 byla skupina označena americkým ministerstvem zahraničí za globální teroristickou organizaci.
Xhemati Alban – Albanian Tactical
Xhemati Alban, známý také jako Albanian Tactical, je albánský džihádistický prapor působící v severozápadní Sýrii, založený v roce 2012. Tvoří ho 50–100 bojovníků pocházejících z Albánie, Kosova, Makedonie a Preševského údolí (jižní Srbsko). Navzdory svému omezenému počtu si skupina vybudovala reputaci pro svou vojenskou efektivitu, vyvažující kvantitu kvalitou. Skupina hraje klíčovou roli nejen v přímých bojových operacích, ale také v organizačních a operačních aspektech povstaleckých aktivit. Její struktura zahrnuje čtyři specializované jednotky: odstřelovače, sapéry, dělostřelectvo a minomety a taktickou skupinu. Vůdcem praporu je Abu Qatada al-Albanian, kterého v roce 2014 jmenoval vůdce HTS Abu Muhammad al-Džoulání vojenským velitelem. Xhemati Alban je dlouhodobým spojencem Haját Tahrír al-Šám a úzce spolupracuje s jeho operačním velitelstvím Fatah al-Mubin. Od roku 2017 se také podílí na výcviku dalších povstaleckých skupin a intenzivně se věnuje propagandě zaměřené na úspěchy svých vojenských operací, výrobu zbraní a taktické inovace. V roce 2016 označilo Ministerstvo financí USA Abu Qatadu al-Albaniana za teroristu, což podtrhuje význam této malé, ale vlivné skupiny v širším kontextu syrského konfliktu.
Mujahideen al-Ghuraba
Mujahideen al-Ghuraba, známá také jako Turkestánská Ghuraba nebo skupina Ghuraba, je džihádistická frakce působící na severozápadě Sýrie. Skupina vznikla v červenci 2017 jako Turkestánský prapor Gharbaa a od počátku se zaměřila na boj proti syrskému režimu, přičemž zveřejňovala videa dokumentující své vojenské operace. Skupina zahrnuje především bojovníky z Ujgurské a Tádžické komunity, později však do jejích řad vstoupili také Uzbekové a Arabové. Počet členů se odhaduje na 200–400 bojovníků. V roce 2018 začala skupina spolupracovat s dalšími významnými frakcemi, jako jsou Malhama Tactical a al-Tawhid wal-Jihad. Mujahideen al-Ghuraba je dnes součástí brigády Omar ibn al-Chattáb, která spadá pod Haját Tahrír al-Šám. Podílela se na operacích v severním Hamá a jižním Aleppu, kde hrála důležitou podpůrnou roli. Od roku 2022 vystupuje pod názvem „Prapor mudžahedínů Al-Gharib“, což odráží její rostoucí prestiž a význam. Vůdcem skupiny je Abu Abdul Rahman al-Turkistani, který koordinuje operace a propagandu.
Turkistánská islámská strana v Levantě
Turkistánská islámská strana v Levantě (TIP) je významnou džihádistickou skupinou s ujgurským jádrem, která hraje důležitou roli v syrském konfliktu. V roce 2015 vyslala svůj „prapor Katibat Turkistán“ na podporu povstalců během ofenzívy v Džisr aš-Šughúru. Brzy poté navázala úzké vojenské vztahy s Haját Tahrír al-Šám, což vedlo k jejich rozsáhlé spolupráci v letech 2015–2016. TIP byla klíčovým spojencem při mnoha významných bitvách v této době. V srpnu 2024 se TIP formálně začlenila do struktur HTS a stala se součástí jejího operačního velitelství Fatah al-Mubin, což upevnilo její pozici mezi povstaleckými frakcemi. S přibližně 1 000 až 2 000 bojovníky, z nichž většina jsou Ujgurové, představuje TIP jednu z největších zahraničních džihádistických skupin působících v Sýrii a Její bojovníci jsou známí disciplinovaností a schopností efektivně operovat v rozsáhlých vojenských operacích.
Skupina Yurttog
Yurttog Tactical, ujgurská džihádistická skupina, vznikla v roce 2018 pod vedením vysoce kvalifikovaných veteránů. Tato frakce se zaměřuje na dva hlavní cíle: poskytování vojenského výcviku a taktických znalostí Ujgurům a boj za vytvoření nezávislého státu Východní Turkestán. Její ideologie je silně zaměřena proti čínskému režimu, kterého skupina označuje za hlavního nepřítele. V srpnu 2024 Yurttog Tactical oficiálně vstoupil do struktur Haját Tahrír al-Šám a stal se součástí operačního velitelství Al-Fatah al-Mubin. Tato integrace posílila jeho pozici v rámci severosyrských povstaleckých operací. Skupina také navázala vazby na další taktické frakce, jako je Albanian Tactical, a úzce spolupracuje s čečenskou džihádistickou skupinou Ajnad al-Kavkaz. Název „Yurttog“ odkazuje na historický vojenský termín z období dynastie Kanato Kara-Khanid, který označoval speciální vojenskou jednotku. Skupina se profiluje jako elitní taktické uskupení.
Muhajireen wal Ansar
Brigáda Liwa al-Muhajireen wal Ansar, založená v roce 2012, se rychle stala důležitou součástí syrského povstaleckého hnutí. Již od počátku spolupracovala s Džabhat al-Nusrá (předchůdcem Haját Tahrír al-Šám), a od roku 2013 se výrazně zapojila do intenzivních bojů v Aleppu proti syrským vládním silám a jejich spojencům. V lednu 2017 byla skupina formálně začleněna do struktur HTS a přijala nové označení „Liwa Said bin Zaid“. Organizace brigády je strukturovaná a zahrnuje vojenské velení, výbor pro šaríu, radu šúry a mediální složku. Brigádu tvoří 400–500 bojovníků z různých zemí, přičemž hlavními etnickými skupinami jsou Čečenci, Tádžikové, Dagestánci, Ázerbájdžánci, Kazachové a ukrajinští Tataři. Ve skupině se ale nacházejí i bojovníci z Libye, Saúdské Arábie a Turecka, což z ní činí skutečně mezinárodní frakci. Muhajireen wal Ansar patří mezi klíčové složky HTS, přičemž její multietnické složení a zkušenosti z předchozích konfliktů z ní dělají významnou součást povstaleckých sil.
Ajnad al-Kavkaz
Ajnad al-Kavkaz je čečenská džihádistická skupina působící v severní Sýrii, především v horských a zalesněných oblastech provincií Latákíja a Idlib. Skupina byla založena v roce 2015 sloučením dvou frakcí čečenských veteránů z bývalého Kavkazského emirátu. Jejím současným vůdcem je Abdul Malik al-Šíšání, který v dubnu 2023 odešel s částí bojovníků na Ukrajinu, aby bojoval proti ruským silám. Ačkoliv je Ajnad al-Kavkaz nezávislá na HTS, udržuje strategické partnerství s operačním velitelstvím Fatah al-Mubin. Skupina také spolupracuje s dalšími džihádistickými frakcemi, jako jsou Džajš al-Muhajírín wal-Ansár, Xhemati Alban a Yurttog Tactical. Díky své specializaci na guerillovou taktiku a znalosti terénu se Ajnad al-Kavkaz stala důležitým aktérem v místě svého působení; provinciích Latákíja a Idlib.
Ansár al-Tawhíd
Ansár al-Tawhíd je relativně nová džihádistická skupina, která vznikla v březnu 2018. Po krátké spolupráci s al-Káidou vyhlásila v květnu 2020 plnou nezávislost, aby se vyhnula konfliktům s hnutím HTS během jeho boje proti skupinám napojeným na al-Káidu, jako je Hurras al-Din. Operuje především ve venkovských oblastech provincie Idlib, kde má bašty ve městech Sarmin a Neirab. Skupina čítá 300–400 bojovníků, z nichž většina jsou veteráni syrské války, což ji činí zkušenou a efektivní frakcí. Navzdory své nezávislosti udržuje Ansár al-Tawhíd pragmatické vztahy s HTS, zejména prostřednictvím spolupráce s jejím operačním velitelstvím Al-Fatah al-Mubin, což jí umožňuje účastnit se koordinovaných vojenských operací.
Vliv na geopolitiku a regionální bezpečnost
Zapojení zahraničních džihádistických skupin do syrského konfliktu má významné důsledky pro regionální bezpečnost i globální politiku. Tyto skupiny posilují vojenské schopnosti HTS, avšak jejich globální ambice a vazby na zahraniční džihádistické sítě představují výzvy pro stabilitu nejen v Sýrii, ale i mimo ni. Všechny zmíněné skupiny, včetně taktických jednotek Fursan Tactical a Masafer Tactical, které jsou plně integrovány do speciálních sil HTS, představují džihádistické frakce s dlouholetou působností v Sýrii.
Členové těchto skupin mají silné vazby na HTS a místní prostředí, mnozí z nich si vzali Syřanky a založili rodiny, což posiluje jejich propojení s regionem. Plně sdílejí cíle HTS a dalších povstaleckých frakcí, především svržení Asadova režimu. Výjimku tvoří skupina Ansar al-Tawhid, která si zachovává určitý stupeň nezávislosti, zatímco ostatní frakce se důsledně řídí pravidly a hierarchií HTS.
Je důležité dodat, že Rusko vnímá tyto skupiny jako přímou hrozbu. Přítomnost čečenských bojovníků v Sýrii i na Ukrajině ukazuje, jak syrský konflikt ovlivňuje širší postsovětský prostor. Ruské vzdušné síly se proto dlouhodobě zaměřují na eliminaci čečenských frakcí v Sýrii, přičemž se snaží minimalizovat jejich návrat do severního Kavkazu. Nicméně Turecko, klíčový hráč v regionu, zaujímá vůči těmto skupinám pragmatický postoj. Ačkoliv nepodporuje jejich globální agendu, přítomnost Turků v Idlibu nadále přispívá k udržení tlaku na nový syrský režim a jeho spojence stejně, jako to bylo v případě toho starého.
