(2 560 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 17. března zaútočili ruští okupanti na Ukrajinu 174 útočnými drony typu Šahed a různými druhy klamných cílů. O útoku informovalo velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. K 9:00 bylo potvrzeno sestřelení 90 Šahedů a dalších typů dronů nad Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Černihivskou, Čerkaskou, Kyjevskou, Kirovohradskou, Dněpropetrovskou, Záporožskou a Oděskou oblastí. Dalších 70 klamných cílů bylo ztraceno v terénu bez jakýchkoli negativních důsledků.
V noci také naopak došlo k útoku dronů na Astrachaňskou oblast Ruské federace, přičemž terčem byl palivový a energetický komplex. O úderu informoval místní gubernátor Igor Babuškin. Podle ruských úřadů způsobil “pád trosek” jednoho z dronů požár v areálu. Oheň se podařilo lokalizovat a na místě zasahují ruské záchranné složky. Hlášeno je také jedno zranění, přičemž postižená osoba byla hospitalizována. Gubernátor tvrdí, že úder na objekt provedly ukrajinské drony. Ukrajina se zatím k incidentu nevyjádřila.
Neplecha v Rusku: Podle ruských zdrojů jejich jednotky pokračují v postupu a zatlačují ukrajinské síly, i když ukrajinské pozice ve vesnicích Gujevo a v oblasti Olešňa zatím drží. Tato tvrzení zatím nejsou potvrzena nezávislými zdroji a mohou být součástí informační války.
Ve zbytku Kurské oblasti, kde stále probíhají poziční boje, se situace příliš nemění. K dnešnímu dni vychází jen minimum zpráv, což naznačuje, že žádná strana nezískala zásadní výhodu.
Ukrajinské kanály informují o ostřelování ruských pozic v Koreněvské oblasti, včetně vesnice, pomocí raketometů HIMARS.
Ruské síly pokračují v útocích na vesnici Basovka, kde se snaží vytvořit zachytný bod pro další postup. Situace zůstává dynamická, ale zatím nejsou žádné důkazy o zásadním ruském průlomu. Ukrajinské jednotky se zde pravděpodobně drží a pokoušejí se útoky odrazit.
Severovýchodní fronta: Ruské síly obnovily pokusy o ovládnutí Bohuslavky, kde jim v postupu brání ukrajinská obrana. Intenzivní poziční boje a vzájemné ostřelování pokračují jak severně, tak jižně od Teren, přičemž obdobná situace se odehrává i v Serebrjanském lese. Na jihu fronty okupanti tlačí z jihu na Bilohorivku – ačkoliv zde utrpěli značné ztráty, postupně se jim daří rozšiřovat tzv. zemi nikoho, což naznačuje jejich úsilí o obchvat obránců.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru je v současnosti relativní klid. Okupanti hledají slabá místa v ukrajinské obraně, zatímco bojiště dominuje vzájemné dělostřelecké ostřelování a útoky dronů.
Doněcká fronta: V Torecku nadále probíhají těžké boje na severu i jihu města. Situace zde zůstává nepřehledná, protože pozice často mění své držitele.
Ve směru na Pokrovsk pokračují intenzivní střety v jižní části Tarasivky a Lysivky, stejně jako ve vesnicích Ševčenko, Piščané, Kotlyné a Udačné. Přesto zde nedošlo k výrazným změnám. Jižně od Pokrovsku ukrajinské zdroje tvrdí, že okupanti obsadili Uspenivku a pokouší se postoupit na Novovasylivku, nicméně chybí vizuální důkazy k potvrzení či vyvrácení těchto zpráv.
Severovýchodně od Burlackého ruské jednotky postoupily směrem k Veselému, což potvrzuje ukrajinské dělostřelecké ostřelování této oblasti. Celkově se ukrajinským silám stále nedaří plně stabilizovat situaci kolem Veliké Novosilky, kde ruské útoky pokračují.
Jižní fronta: Ruské jednotky se dostaly do jižní části Malé Ščerbaky. Kromě toho se objevují tvrzení o jejich postupu na Stepové a Ščerbaky, ale chybí nezávislé důkazy k jejich potvrzení. Úspěchy ruských sil v této oblasti mohou souviset s nasazením méně zkušených ukrajinských jednotek, protože kvalitnější jednotky byly přesunuty na západní část fronty, kde byl dosud vývoj považován za stagnující.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump oznámil, že 18. března plánuje kontaktovat ruského vůdce Vladimira Putina, aby projednal možnost ukončení války na Ukrajině. O Trumpově záměru informují Reuters a The New York Times. Podle prezidenta se o víkendu „odvedlo hodně práce“ a nyní chce zjistit, zda je možné konflikt ukončit. „Možná ano, možná ne, ale myslím, že máme velmi dobrou šanci,“ prohlásil. Trump se snaží získat Putinovu podporu pro návrh 30denního příměří. Na otázku, jaké ústupky jsou při jednáních o příměří zvažovány, uvedl, že se diskutuje o „rozdělení určitých aktiv“. „Myslím, že budeme mluvit o území, je to hodně území. […] Budeme mluvit o elektrárnách, což je velké téma. Ale už jsme o tom hodně diskutovali, obě strany – Ukrajina i Rusko,“ řekl Trump. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pro propagandistickou agenturu TASS potvrdil, že rozhovor mezi Putinem a Trumpem je naplánován na 18. března.
Podle průzkumu NBC News 61 % Američanů podporuje Ukrajinu, zatímco pouze 2 % stojí na straně Ruska. Třetina respondentů nepodporuje ani jednu stranu. Nejvíce sympatií k Ukrajině projevují demokraté (88 %), nezávislí voliči (59 %) a lidé s vyšším vzděláním a příjmem. Podpora Ukrajiny převažuje napříč demografickými skupinami – bez ohledu na pohlaví, věk či rasu. Výjimkou jsou hispánští voliči, kteří jsou v názorech téměř rovnoměrně rozděleni mezi Ukrajinu a „žádnou stranu“. Republikáni a konzervativci častěji volí možnost „ani jedna strana“ – v této skupině se tak vyjádřilo 57 % dotázaných. Mezi republikány s vyšším vzděláním však Ukrajinu podporuje 53 %, zatímco 62 % těch bez vysokoškolského titulu uvádí, že jejich sympatie nepatří žádné zemi. Polovina Američanů (49 %) se domnívá, že Donald Trump je spíše nakloněn Rusku, zatímco 40 % si myslí, že nemá jasné preference. Mezi těmi, kdo jej považují za proruského, jsou převážně demokraté, nezávislí voliči, ženy z předměstí, nebělošští voliči a lidé všech věkových kategorií kromě skupiny 50–64 let. Mezi republikány 70 % věří, že Trump je neutrální, 14 % ho považuje za proruského a 13 % za spíše proukrajinského.
Rada Evropské unie schválila poskytnutí 3,5 miliardy eur v rámci programu Ukraine Facility. Oznámila to samotná Rada EU. Podle závěrů EU splnila Ukrajina všechny podmínky pro získání třetí platby z programu, což zahrnovalo přijetí 13 různých opatření. Mezi nimi například reformy na podporu obnovitelných zdrojů energie, posílení nezávislosti energetického regulátora, zjednodušení hraničních kontrol v souladu s unijními standardy, schválení strategie pro rozvoj zemědělství a venkova či pokračování práce na seznamu strategických a kritických surovin. Ukrajinský premiér Šmyhal uvedl, že přislíbené finanční prostředky pomohou posílit odolnost státu a budou směřovat na klíčové rozpočtové výdaje důležité pro občany. Celkově by měl Kyjev v roce 2025 obdržet z programu Ukraine Facility 12,5 miliardy eur, zatímco v loňském roce činila podpora 16,2 miliardy eur.
Ministerstvo spravedlnosti USA informovalo evropské partnery o odstoupení Spojených států z Mezinárodního centra pro stíhání zločinu agrese proti Ukrajině (ICPA). O rozhodnutí píše The New York Times s odvoláním na své zdroje. Předchozí administrativa vedená Joem Bidenem se ke skupině připojila v roce 2023. Centrum bylo vytvořeno s cílem pohnat ruské vedení a jeho spojence v Bělorusku, Severní Koreji a Íránu k odpovědnosti za válku proti Ukrajině. Podle zdrojů NYT se očekává, že rozhodnutí bude oficiálně oznámeno dnes, 17. března, v e-mailu zaměstnancům a členům Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci (Eurojust), na jejímž základě ICPA vzniklo. USA byly jedinou zemí mimo Evropu, která s centrem spolupracovala, a do Haagu vyslaly vysokého žalobce ministerstva spravedlnosti, aby koordinoval práci s vyšetřovateli z Ukrajiny, Pobaltí a Rumunska. Administrativa Donalda Trumpa zároveň ruší i Skupinu pro analýzu válečných zločinů, složenou ze zkušených žalobců. Ta byla vytvořena v roce 2022 tehdejším ministrem spravedlnosti Merrickem Garlandem s cílem koordinovat úsilí ministerstva spravedlnosti o pohnání Rusů k odpovědnosti za zvěrstva spáchaná na Ukrajině. Podle zdrojů listu Washington své rozhodnutí nijak nezdůvodnil, kromě obvyklého vysvětlení, že jde o „přerozdělení zdrojů“. Již dříve The Telegraph informoval, že Spojené státy daly jasně najevo, že by mohly ukončit mezinárodní snahy o stíhání Ruska za válečné zločiny na Ukrajině – mimo jiné i tím, že se stáhnou z procesu vytvoření zvláštního tribunálu proti Ruské federaci.
Německo předalo Ukrajině nový balík vojenské pomoci, který zahrnuje mimo jiné protiletadlovou munici, tankové střelivo a samohybná protiletadlová děla. Informace pochází z aktualizovaného seznamu vojenské pomoci zveřejněného na webu německé vlády.
Nový balík obsahuje:
- 24 obrněných vozidel MRAP s ochranou proti minám a přepadům,
- munici pro tanky Leopard 1,
- munici pro bojová vozidla pěchoty Marder,
- tři samohybné protiletadlové kanóny Gepard včetně náhradních dílů,
- 10 000 kusů munice pro Gepard,
- rakety pro systémy protivzdušné obrany IRIS-T SLM,
- 5 000 kusů dělostřelecké munice ráže 155 mm,
- 2 000 kusů munice ráže 122 mm,
- 50 průzkumných dronů Vector s náhradními díly,
- 30 pozemních bezosádkových platforem Gereon RCS,
- 30 systémů pro detekci dronů,
- dvě odminovací vozidla WISENT 1 s náhradními díly,
- 100 přenosných systémů pro odstraňování min H-PEMBS,
- dva odminovací pluhy,
- 556 laserových dálkoměrů,
- 255 infračervených dalekohledů,
- dvě vozidla pro pohraniční stráž,
- 8 000 kusů munice pro minomety ráže 120 mm.
Kromě toho Německo dodá 95 útočných pušek MK 556, 1 340 útočných pušek HK 416 a 765 000 kusů lékárniček první pomoci. Podle německé vlády Berlín poskytl nebo přislíbil vojenskou pomoc v hodnotě přibližně 28 miliard eur v nadcházejících letech.
Dnes si přiblížíme vyčerpávání poslední z větších finančních rezerv, které má Rusko k dispozici. V důsledku nízkých cen ropy, rostoucího deficitu a vyčerpání národního rezervního fondu ruský vláda uvolnila rezervy, uložené na hotovostních účtech v ruských bankách. Tyto rezervy, které ruské ministerstvo financí drží na účtech komerčních bank, a které ještě na počátku roku tvořily téměř 10 bilionů rublů, se nyní začaly rychle zmenšovat.
Na konci února tohoto roku byl objem finančních prostředků již jen 6,75 bilionu rublů, a za první dva březnové týdny klesla na 5,8 bilionu rublů, došlo tedy ke zmenšení těchto rezerv o 35% od počátku tohoto roku. Tyto finanční prostředky jsou využívány zejména k pokrytí schodku ruského státního rozpočtu, který má negativní bilanci již pět měsíců nepřetržitě, v prvních dvou měsících byl ale schodek vlivem zálohových plateb zbrojnímu průmyslu mnohem vyšší.
Jak jsme již několikrát uvedli, jednou z hlavních příčin potíží ruského rozpočtu jsou klesající zisky z prodeje ropy. Na počátku tohoto roku bylo možné prodat barel ruské ropy za přibližně 70 USD, na počátku února klesla její cena na průměrných 62 USD za barel, a na počátku března se její cena pohybovala okolo hranice 54 USD za barel, což je čtrnáctiměsíční minimum.. Pokud k tomu připočteme pokles rublových příjmů způsobených posílením kurzu rublu vůči USD, lze odhadovat, že příjmy ruských ropných společností klesly na přibližně 65% úrovně na počátku tohoto roku.
Analytici předpokládají, že Rusko bude nuceno zahájit drastické škrty výdajů, tedy mechanismus známý jako sekvestr. Lze tedy předpokládat další krácení výdajů v oblastech jako jsou administrativa, školství, zdravotní péče, přičemž tyto výdaje byly již v návrhu rozpočtu na rok 2025 silně redukovány, například zdravotní péče o 15% oproti již sníženým výdajům roku 2024. tyto sektory se tak dostanou do ještě hlubší krize, než v jaké se nacházely v předchozích letech, s přímým dopadem na kvalitu života ruských obyvatel.
Situace na Blízkém východě:
Jemen: Jemenští Húsíové oznámili, že 16. března zaútočili na americkou letadlovou loď Harry Truman v Rudém moři. O útoku informoval vojenský mluvčí skupiny Jahjá Saríja, jehož prohlášení zveřejnila Al Jazeera. Podle Saríji Húsíové použili při útoku 18 raket. Tvrdí, že šlo o odvetu za americký úder, při němž bylo provedeno více než 47 náletů na několik jemenských guvernorátů, což mělo za následek desítky mrtvých a zraněných. Dále uvedl, že Spojené státy celkově zasáhly různé oblasti Jemenu více než 170 leteckými údery.
Americký prezident Donald Trump obvinil Írán z koordinace útoků jemenských Húsíů a varoval Teherán před vážnými následky. Uvedl to na své stránce na Truth Social. Podle Trumpa stojí Írán za stovkami útoků, které podnikli „Húsíové, zlověstní bandité a násilníci“. Zdůraznil, že jakýkoli další útok nebo odveta ze strany Húsíů bude čelit „obrovské síle“. Obvinil také Írán, že se snaží tvářit, že jsou Húsiové „vyhnaní teroristé, nad nimiž ztratil kontrolu“, ale podle něj je skutečnost jiná. „Írán řídí každý jejich krok, dodává jim zbraně, poskytuje finance, vysoce technologické vojenské vybavení a dokonce i takzvané ‚zpravodajské informace‘. Každý výstřel vypálený Húsíi bude od nynějška považován za výstřel pod íránským velením – a Írán za něj ponese odpovědnost a pocítí následky, které budou strašlivé!“ zdůraznil americký prezident.
Izrael: Izraelské letectvo dnes v ranních hodinách provedlo přesný letecký úder na dva operativce Hamásu v oblasti Buredž. Podle izraelské armády (IDF) se teroristé pokoušeli zakopat výbušná zařízení, což mohlo ohrozit jak izraelské vojáky, tak civilisty v oblasti. Rychlá reakce IAF zabránila potenciálním obětem.
Na hranici s Egyptem došlo k incidentu, při němž vojáci pohraničního praporu Karakal zasáhli dva podezřelé pašeráky. Podle IDF se jednalo o muže, kteří se pokoušeli pomocí dronu přepravit nelegální materiál přes hranici. Po neúspěšném pokusu o zatčení vojáci zahájili palbu, přičemž jednoho z podezřelých smrtelně zasáhli.
Libanon: Libanonský prezident Joseph Anouk oznámil, že libanonská armáda odpoví na ostřelování libanonského území jednotkami tzv. nové syrské armády. Dělostřelecký útok způsobil smrt jednoho dítěte a byl reakcí na zabití tří syrských bojovníků pašeráky ve vesnici Kasr. Situace na hranici je nestabilní a další eskalace nelze vyloučit.
Izraelský ministr obrany Jisra’el Katz potvrdil úder izraelského dronu v jižním Libanonu. Cílem byli operativci Hizballáhu provádějící výzvědnou činnost v oblasti Johmor. Tento zásah naznačuje pokračující izraelské operace proti Hizballáhu na libanonském území.
Sýrie: Turecké letectvo dnes provedlo sérii leteckých úderů na město Kobane, kde podle oficiálního prohlášení zasáhlo vojenské cíle. Svědectví z místa ale naznačují, že bomby dopadly především na obytné oblasti, což vedlo k vysokému počtu civilních obětí, včetně dětí.
V provincii Homs zaznamenala tzv. nová syrská armáda úspěch, když se jí podařilo obsadit vesnici Hauš al Sajíd Ali. Tato vesnice se nachází poblíž libanonské hranice a dříve ji ovládaly šíitské milice s podporou Hizballáhu. Boje byly intenzivní a přinesly desítky obětí na obou stranách, včetně syrského propagandisty. V oblasti se nadále bojuje, přičemž nelze vyloučit zapojení libanonské armády do konfliktu.
Z oblasti Tišrínu a Manbídže dnes nejsou hlášeny žádné nové informace.
Dnešní Třešnička™ utekla z vypolštářované cimřičky. Když se nedávno objevily zprávy, že Francie bude chtít po USA splatit dluh za financování války za nezávislost ve výši několikanásobně převyšující HDP planety, jen málokdo tomu uvěřil. Jenže je rok 2025, kamarádi, a blázni ovládli blázinec. Skupina republikánských senátorů v Minnesotě bůhvíproč přeložila zákon, který by klasifikoval “přehnanou kritiku Donalda Trumpa nebo jeho podporovatelů” jako duševní nemoc. Jestli to bude nazýváno “libtarstvím” je nejisté stejně jako to, že ti, co toto slovo nadužívají ví, co znamená. Ale popojeďme. O slovo se totiž, tentokrát doopravdy, přihlásila i země kohouta, baget a dávné nenávisti ke všemu anglosaskému. Francouzský europoslanec Raphaël Glucksmann navrhl, aby si Francie vzala zpět Sochu Svobody, protože Spojené státy už prý nezastávají hodnoty, které vedly k jejímu darování. Možná se nám tu rýsuje deal století. Francouzi si odvezou těch pár set tun mědi a oceli, aby nemuseli přihlížet, jak země, která teprve nedávno přestala považovat za nemoc homosexualitu obratem prohlásí za šílenství svobodu slova. Trumpova Amerika by naopak mohla do Evropy začít vyvážet něco, co skutečně reprezentuje její současné hodnoty. Jediné, co nás zatím napadá jsou repliky pozlacených hajzlíků Donalda Trumpa z Oválné pracovny!
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
