(1 973 slov, doba čtení 10 minut)
V noci na 8. dubna podnikly ruské síly další vzdušný útok na Ukrajinu, při kterém použily balistické rakety Iskander-M a různé typy bezpilotních prostředků. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny bylo v severních a východních oblastech země sestřeleno 9 dronů typu Shahed a dalších UAV, zatímco dalších 31 nepřátelských dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
V Dnipropetrovské oblasti byly zasaženy cíle v okrese Samarivskyj, kde došlo k požáru a poškození obytných domů a obchodního objektu; požár byl následně zlikvidován. Útoky mířily také na okres Nikopol, kde byly nasazeny drony, avšak bez hlášených obětí či zraněných.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: V oblasti Krasnaja Jaruga pokračují boje, přičemž se zdá, že se ukrajinské jednotky nadále udržují v bojových pozicích navzdory ruské snaze je vytlačit. Ačkoliv ruské síly kontrolují většinu obytných částí Demidovky, jejich postup brzdí tvrdý odpor obránců. Ukrajinské zdroje potvrzují pokračující střety jak v Demidovce, tak v sousední Popovce. Situace na místě zůstává napjatá a přehled o přesných liniích kontroly není zcela jasný.
Směr Kursk: Podle proruského kanálu Slivočnyj Kapríz došlo dnes k ukrajinskému útoku v oblasti Lokňa, zaměřenému na pozice ruských sil v obytné zástavbě. Údajně mělo dojít k zajetí několika ruských vojáků. Zprávy rovněž hovoří o bojových akcích ukrajinských jednotek, které pronikly až pět kilometrů do hloubky ruského území z oblasti Sumy. Tyto informace však zatím nejsou podpořeny nezávislým vizuálním důkazem a je vhodné k nim přistupovat s opatrností.
Ruské jednotky zároveň pokračují v ofenzivních operacích směrem na vesnice Guevo a Olešky. Ruský propagandistický kanál Dnevnik Desantnika publikoval záběry, na kterých mají být ruské síly zachyceny při vyvěšování vlajky na ruinách kostela v Guevu.
Charkovská situace je stále bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ukrajinské zdroje hlásí pokračující boje v okolí Teren a Jampolivky. Ve směru Borovsk ruské síly zaznamenaly dílčí úspěch, když postoupily západně od Novoljubivky na levém (západním) břehu řeky Žerebec. U Bilohorivky je situace pro obránce nadále kritická – podle dostupných záběrů i četnosti úderů zde ukrajinské jednotky drží už jen omezené pozice v okolí křídového dolu.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru dnes DeepstateUA potvrdil dřívější zprávy o ruském průniku do areálu železničního depa. Boje zde pokračují, přičemž situace zůstává velmi dynamická.
Doněcká fronta: V Torecku dnes žádné změny. Ve směru na Pokrovsk okupanti pokračují v útocích pomocí dronů, především na jihu Tarasivky, což svědčí o tom, že oblast zůstává pod kontrolou ukrajinských obránců. Na západě probíhají intenzivní střety v Lysivce. V Ševčenku ukrajinské síly provedly úspěšný protiútok a podle dostupného videa vytlačily okupanty ze severní a západní části obce. V Kotlyne byl ruský útok odražen.
Z oblasti Tarasivky a Bilohorivky přichází informace o zajetí dvou příslušníků Čínské lidové republiky, kteří bojovali na straně ruské armády. Oba jsou nyní v držení SBU. Prezident Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina má k dispozici jejich osobní doklady a další důkazy, přičemž bylo zahájeno diplomatické šetření. Ukrajinské tajné služby ověřují, zda se jedná o ojedinělý případ, nebo širší fenomén účasti čínských občanů v ruských ozbrojených silách.
Jižní fronta: Ve směru Záporoží ruské jednotky nadále útočí na pozice u Stepoveho, Malých Ščerbaků a Ščerbaků, ovšem bez viditelného postupu.
Chersonská fronta je nadále beze změny.
Diplomatické a politické události:
USA zvažují stažení 10 000 vojáků z východní Evropy. Informuje o tom NBC News s odvoláním na americké a evropské představitele obeznámené s plánem. Jde o jednotky, které byly vyslány do Evropy v roce 2022 bývalým prezidentem Joem Bidenem v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Posílení přítomnosti mělo sloužit jako jasný signál závazku USA vůči spojencům v NATO. Připomeňme, že podle Financial Times Rusko během jednání v Saúdské Arábii požadovalo stažení sil NATO z východní Evropy – tento požadavek byl však údajně odmítnut. Ruský mluvčí Dmitrij Peskov později popřel, že by k takovému požadavku vůbec došlo.
Trumpovy cla vyvolaly zájem téměř 70 zemí, tvrdí ministr financí. Americký ministr financí Scott Bessant uvedl v rozhovoru pro Fox News, že asi 70 zemí kontaktovalo USA kvůli celní politice prezidenta Donalda Trumpa. „Všechny tyto země hledají způsob, jak znovu vyvážit světový obchod,“ uvedl ministr. O jaké země se jedná nepřiblížil.
Podle Trumpa musí EU nakoupit americkou energii za 350 miliard dolarů, jinak přijde clo. Americký prezident Donald Trump oznámil, že pokud Evropská unie nekoupí americké energetické zdroje v hodnotě 350 miliard dolarů, zavede nová cla na dovoz. Oznámil to Politico krátce poté, co EU nabídla USA zrušení cel na průmyslové zboží v rámci principu „nula za nulu“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla: „Nabízíme spravedlivou dohodu.“ Trump ale na tiskové konferenci po boku izraelského premiéra Netanjahua reagoval jasně: „Ne, nestačí to.“ Zdůvodnil to obchodním deficitem USA vůči EU ve výši 350 miliard dolarů, který podle něj musí být „rychle odstraněn“.
Belgie poskytne Ukrajině miliardu eur na obranu ročně. Belgie v roce 2025 poskytne Ukrajině balík obranné pomoci ve výši 1 miliardy eur. Uvedl to belgický premiér Bart De Wever na společné tiskové konferenci s prezidentem Volodymyrem Zelenským. De Wever potvrdil, že stejnou částku plánuje Belgie poskytovat i v dalších letech. Podle něj je důležité pomoci Ukrajině vybudovat vlastní obranný průmysl a zároveň připravit Evropu na případné hrozby ze strany Ruska.
Norsko poskytne Ukrajině 417 milionů eur na nákup dělostřelecké munice. Norská vláda oznámila, že uvolní přibližně 417 milionů eur na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Z této částky:
- 4 miliardy norských korun (cca 333 milionů eur) poputují na podporu české iniciativy pro nákup dělostřeleckých granátů,
- 1 miliarda korun (cca 83 milionů eur) bude poskytnuta Evropskému mírovému fondu (EPF), který EU využívá k financování vojenské pomoci Ukrajině — i zde se prostředky zaměří na munici.
Norský premiér Jonas Gahr Støre uvedl, že dělostřelecká munice patří mezi největší potřeby ukrajinské armády, a právě proto se Norsko rozhodlo podpořit její zajištění.
Dnes se zaměříme na nepřímý dopad cel, která vyhlásil americký prezident Donald Trump. Ačkoli Rusko patří k několika málo zemím, na které se tato nová cla nevztahují, Trumpův krok způsobil výrazný propad na všech světových burzách, což se projevilo i v poklesu cen nerostných surovin. Například ropa se včera obchodovala za čtyřleté minimum a podobný vývoj zaznamenaly i další komodity.
Pro Rusko je takový pokles cen velmi problematický, neboť export surovin je klíčovým sektorem ruské ekonomiky a jakékoli výraznější potíže v této oblasti se odrazí na celkovém hospodářství. Druhým faktorem, který ovlivnil cenu ropy, bylo rozhodnutí kartelu OPEC+ o dalším zvýšení produkce, což tradičně vede ke zlevnění ropy.
Cena ruské ropy Urals se nyní pohybuje kolem 50 USD za barel u dlouhodobých kontraktů, například uzavřených s Indií. I spotové ceny na moskevské burze se aktuálně nacházejí v rozmezí 56 až 58 USD za barel, takže Rusko v současnosti prodává veškerou svou ropu pod úrovní cenového stropu stanoveného západními sankcemi. Jedná se zároveň o nejnižší ceny od začátku invaze na Ukrajinu, přičemž hladina 50 USD za barel již zcela jistě leží pod prahem ziskovosti ruských ropných společností, jejichž finanční potíže se tímto dále prohlubují.
Takto nízké ceny představují problém nejen pro ropné podniky, ale také pro ruský státní rozpočet. Ten byl sestaven s předpokladem průměrné ceny ropy na úrovni 69,77 USD za barel. Současná úroveň okolo 50–58 USD znamená, že daňový výnos z těžby nerostných surovin je asi o 25 % nižší, než se očekávalo. Již v březnu činila průměrná prodejní cena ruské ropy 58,99 USD za barel, což naznačuje, že i v dalších měsících bude ruský rozpočet nadále tížit rostoucí deficit.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: V pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu pokračují izraelské vojenské operace. Přestože boje v některých sektorech nadále probíhají, nedošlo k zásadní změně situace na frontách. Místní zdroje hlásí přetrvávající humanitární krizi, avšak rozsah izraelských zásahů zůstává relativně stabilní.
Africká vsuvka: Teroristická organizace Islámský stát (IS) oznámila úspěšný útok na významnou základnu nigerijské armády ve městě Katawilla ve státě Borno. Podle dostupných zpráv došlo k tvrdému odporu ze strany vládních jednotek, které však byly nakonec přinuceny ke stažení. Islamisté se zmocnili tábora, zapálili jej, zničili tank a odvezli ukořistěný materiál. Při příchodu posil nigerijské armády do oblasti vybuchla nastražená IED, což mělo za následek další oběti.
Útok je příkladem stále propracovanější taktiky IS v regionu, která využívá zkušeností bojovníků z Blízkého východu. Videomateriály z výcvikových táborů naznačují systematickou přípravu útočných jednotek, což se odráží v rostoucí efektivitě těchto operací. Nigerijská armáda zatím nedisponuje dostatečně účinnými protiopatřeními, což teroristickým skupinám umožňuje získávat převahu v terénu.
Dnešní Třešnička™ bude o kolaboraci. Nebo felaci? V případě Lubomíra Volného je to jedno — výsledek je stejný: hluboký předklon směrem k Moskvě. Bývalý poslanec, který se v pandemii proslavil hlavně svým antivaxerským rodeem a ochotou mlátit se ve sněmovně, teď u nás zdobí billboardy, kde nabízí „příležitost“ s Ruskem. S tou samou zemí, která nám ve Vrběticích vyhodila do vzduchu muniční sklady, zabila dva Čechy a de facto nám vyhlásila válku. Ale co je pár mrtvých a akt státního terorismu proti levnému plynu a teplému objetí Vladimíra „Navždy“ Putina, že? Česko je dodnes na prvním místě ruského seznamu nepřátel a Volný se přesto snaží prodávat kolaboraci jako výhodnou dohodu. Možná doufá, že když bude dost hlasitě olizovat kremelské kliky, Kreml ho pak nechá přežít jako maskota nového protektorátu. Pokud tedy budeme parafrázovat jednu gumu; “Proč vůbec někdo může obdivovat, omlouvat nebo dokonce blahořečit tak neuvěřitelně zvrhlý režim, jako je třeba současný Putinův. Velmi často to jsou lidi, kteří jsou nešťastní, zahořklí, zapšklí, smutní, opuštění nebo mají prostě jenom životní smůlu… a nebo je to prostě jenom Konečná a Volný”.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
