(2 299 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 5. června podniklo Rusko další vzdušný útok na Ukrajinu s nasazením 103 útočných dronů typu Šáhed a jejich imitací a jedné balistické rakety Iskander-M/KN-23 odpálené z Rostovské oblasti. Údery byly vedeny z Kurské, Orlovské, Rostovské oblasti, z Millerova, Primorsko-Achtarska a okupovaného Krymu (Čauda). Hlavními cíli byly regiony Černihiv, Charkov a Oděsa. Do 10:00 ukrajinská protivzdušná obrana zlikvidovala 74 nepřátelských dronů – 28 bylo sestřeleno palebnými prostředky a 46 potlačeno pomocí REB. Útok zasáhl 16 lokalit na severu, východě a jihu země.
Při nočním ruském útoku dronů na Černihivskou oblast přišlo o život nejméně pět civilistů, včetně tří členů rodiny velitele místních hasičů. Dalších šest osob bylo zraněno a hospitalizováno. Informoval o tom ministr vnitra Ihor Klymenko a následně i šéf oblastní správy Vjačeslav Čaus. V důsledku dalších úderů bezpilotních prostředků utrpělo zranění nejméně 19 lidí také v Charkově, uvedly úřady.
Neplecha v Rusku:
Směr Kursk: Situace v pohraniční vesnici Tetkino se podle proruských zdrojů dále zhoršuje. Milbloger Majakovsk informuje o rostoucím tlaku ukrajinských sil a spekuluje o možném operačním obklíčení 56. výsadkového pluku. Tato tvrzení však nelze nezávisle ověřit a je třeba je brát s rezervou. Mezitím ukrajinské jednotky pokračují v intenzivním leteckém bombardování centrální části vesnice. Propagandistický kanál DnevnikDesantnika připouští, že jednotky čelí snaze ukrajinské armády o jejich odříznutí severně od vesnice, přičemž zásobovací trasy jsou pod stálým dohledem dronů. Ruské pozice jsou ostřelovány přesnými bombami AASM Hammer, letectvem a raketovým dělostřelectvem. Přímé zprávy z oblasti však chybí, a většinu informací tvoří spekulace.
Směr Sumy: Ukrajinský analytik Petrenko informuje o postupu ruských jednotek v oblasti Kondratovky, odkud údajně plánují útok směrem na obec Choten. V Aleksejevce pokračují boje o jižní část vesnice. Ruské síly se zároveň zakopaly severovýchodně od Jablonivky, podél lesního pásu, přibližně 950 metrů do ukrajinského vnitrozemí, a podnikají útoky na přístupové linie k obci ze severu a východu. Tato část fronty vykazuje zvýšenou aktivitu, ale bez zásadního průlomu.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračují ruské útoky ve Vovčansku, severně od Vovčanských Chtorů a v oblasti Kamjanky. Boje zde zůstávají intenzivní, ale bez potvrzených posunů linie.
Severovýchodní fronta: V Kupjanském sektoru se bojovalo v Zahryzovém.
Ve směru na Liman ruské síly útočily na Hrekivku a pokusily se prorazit od Novomychajlivky směrem na Nový Myr. V Ridkodubu byly vyvěšeny ruské vlajky a dostupné informace naznačují, že okupanti kontrolují většinu vesnice. Ukrajinský generální štáb hlásí další útoky na Karpivku ležící západně odtud. Dále se bojovalo u Lypové směrem na Torské. Na severu fronty probíhaly boje v Serebrjanském lese, kde ruské jednotky tlačí směrem k Bilohorivce a Verchnokamjanskému.
Bachmutská fronta: Severně od Časiv Jaru Rusové útočili u Orichovo-Vasylivky a směrem na Markove. Samotné město zůstává dějištěm pozičních bojů a dělostřeleckých přestřelek, přičemž ukrajinský generální štáb zde dnes nezaznamenal přímé útoky. Intenzivní boje pokračují východně od Stupoček, u Kurdyumivky a ve směru na Bílou Horu.
Doněcká fronta: V Torecku se bojovalo na severu a západě města.
Ve směru na Konstjantynivku okupanti útočili u Romanivky a ostřelovali ukrajinské pozice jižně od Jablunivky. Podle zásahů ukrajinských dronů drží ruské síly východní část Jablunivky. Zaznamenán byl také ruský tlak směrem na Rusyn Jar. V Popiv Jaru, na který útočily ruské drony, se obráncům zatím daří držet pozice.
Ve směru na Pokrovsk probíhaly ruské útoky u Malynivky, Miroljubivky, Hrodivky, v Lysivce, směrem na Novoukrainku a v Udačném. Jižně od Pokrovska Rusové tlačili u Novoserhijiivky, bojovalo se v Kotljarivce, u Horichového a jižně od něj okupanti konsolidovali pozice v rokli Stavková. Další střety pokračovaly u Andrijivky, Bahatyru a směrem na Odradné. Ukrajinské ozbrojené síly zároveň odrazily ruské útoky na Veselé, u Vilného Pole, Novosilky a Novopilu ve směru na Novopavlivku.
Jižní a Chersonská fronta jsou beze změny.
Diplomatické a politické události:
Ministr zahraničí Jan Lipavský potvrdil, že Česká republika nadále podporuje režim sankcí proti Rusku a nevidí důvod ke zmírnění či zrušení stávajících opatření, přičemž zdůraznil, že zdržovací taktika Moskvy při jednáních o příměří pouze posiluje potřebu dalšího tlaku včetně tvrdších sankcí. Reagoval tak na rozhodnutí slovenské sněmovny, která zavázala členy vlády Roberta Fica, aby na mezinárodní úrovni nehlasovali pro nové sankce a obchodní omezení vůči Rusku. Slovensko jako člen EU nadále formálně participuje na sankční politice, která dosud vyústila ve schválení sedmnácti sankčních balíků, přičemž jejich rozšíření i prodloužení vyžaduje jednomyslnost členských států. Lipavský označil tlak na Moskvu za nástroj ochrany bezpečnosti evropských občanů, včetně těch českých a slovenských. Jednání ruské a ukrajinské delegace v Istanbulu, které přineslo pouze dílčí dohodu o výměně těžce raněných válečných zajatců a návratu těl padlých, ale nikoliv posun v otázce příměří, podle něj potvrzuje, že ruská strana nadále operuje s požadavky z roku 2022. Ukrajina mezitím souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, zatímco Rusko naznačilo jen možnost lokálních a krátkodobých přerušení bojů.
Severní Korea rozšířila svůj arzenál dodávaný Rusku o 60mm minomety, které byly poprvé zaznamenány při bojovém nasazení ruskými jednotkami, čímž dále posiluje svou roli jako klíčového dodavatele ve prospěch ruského válečného úsilí proti Ukrajině. Tento vývoj zapadá do širšího trendu systematické a rozsáhlé vojenské podpory, zahrnující mimo jiné dělostřeleckou munici, raketové systémy a pravděpodobně i logistické komponenty. Rozsah severokorejské pomoci kontrastuje s omezeným přínosem některých západních států, což vyvolává otázky ohledně efektivity mezinárodní podpory Ukrajině a omezování přístupu Ruska k mimoevropským zbrojním trhům.
Francie oznámila poskytnutí finančních záruk ve výši 1,5 miliardy eur určených k nákupu obranného materiálu od francouzských společností a k podpoře společné vojenské výroby s Ukrajinou, jak uvedla kancelář premiéra Gabriela Attala. Tento krok navazuje na prohlubující se francouzsko-ukrajinskou obrannou spolupráci a odpovídá širší strategii Paříže podporovat ukrajinský odpor vůči ruské agresi nejen dodávkami, ale i transferem výrobních kapacit. Iniciativa zároveň reflektuje trend bilaterálních dohod mezi evropskými státy a Ukrajinou, které mají za cíl zajistit dlouhodobou udržitelnost ukrajinských obranných schopností mimo rámec přímé vojenské pomoci.
Belgie oznámila akvizici deseti baterií protivzdušného systému NASAMS z Norska jako součást nové obranné investiční strategie v hodnotě 36 miliard eur, kterou inicioval nový ministr obrany Theo Francken s cílem obnovit pozemní PVO kapacity zrušené v 90. letech. Od té doby se belgická protivzdušná obrana opírala primárně o stíhací letectvo F-16 a alianční systém NATINADS, což zanechalo belgické území bez přímého raketového krytí. Zvolený systém NASAMS je již provozován řadou aliančních zemí a jeho modularita zajišťuje plnou kompatibilitu se strukturami velení a řízení NATO. Rozhodnutí posiluje interoperabilitu v rámci aliance a reaguje na rostoucí potřebu rozšířeného PVO pokrytí v kontextu zkušeností z války na Ukrajině, kde systém NASAMS od svého nasazení v listopadu 2022 dosáhl vysoké účinnosti s 94% mírou zásahu a neutralizací přibližně 900 vzdušných cílů.
Velká Británie představila nový Strategický obranný přehled, který deklaruje zásadní posun směrem k trvalé bojové připravenosti a posílení schopností odstrašení v euroatlantickém prostoru. Dokument zdůrazňuje strategii „NATO na prvním místě“, rozvoj domácího zbrojního průmyslu, rozsáhlé investice do bezpilotních systémů a adaptaci na nové typy hrozeb, přičemž důraz klade na poučení z války na Ukrajině. Mezi 62 doporučeními figurují výstavba nových muničních závodů, nákup zbraní dlouhého doletu, vznik kybernetického velitelství, zvýšená ochrana kritické infrastruktury a výrazné navýšení obranného rozpočtu. Klíčovou novinkou je návrh na investici až 15 miliard liber do vývoje nových jaderných hlavic a pořízení stíhaček s jadernou kapacitou, dále pak rozvoj protivzdušné obrany a koncepce „hybridního námořnictva“ včetně akvizice 12 útočných ponorek v rámci spolupráce AUKUS. Dokument zároveň upozorňuje na vážné problémy s personálním stavem britských ozbrojených sil, které čítají historicky nízkých 70 000 vojáků, i s omezeným počtem bojových jednotek, včetně letectva. Vláda plánuje navýšit obranné výdaje na 2,5 % HDP do roku 2027 s výhledem na 3 % v roce 2030, což má být klíčovým krokem k obnově britské obranné kapacity v kontextu rostoucí globální nejistoty.
Dnes se zaměříme na jeden z nepřímých důsledků ukrajinské operace Pavučina, v rámci které bylo na několika ruských letištích zničeny a poškozeny přibližně přes dvě desítky ruských letadel. Útok byl proveden pomocí malých FPV dronů, které byly do blízkosti letišť dopraveny ve speciálně upravených kontejnerech pomocí běžných ruských spedičních společností, a snaha o zabránění dalšímu podobnému útoku vedla ke znásobení počtu silničních kontrol, a to plošně v celém Rusku.
Kontroly byly zahájeny v úterý, a ve středu byly dále rozšířeny. Na Sibiři byly zahájeny plošné kontroly na stacionárních i mobilních kontrolních stanovištích dopravní policie, s důrazem na pečlivou kontrolu nákladních automobilů, a to zejména těch směřujících z Čeljabinsku (v tomto městě byla Ukrajinci pronajata dílna, kde došlo k instalaci dronů do úkrytů v kontejnerech). Nejintenzivněji jsou kontroly prováděny v Čeljabinské a Irkutské oblasti.
Příslušníci otevírají dokonce i zaplombované kontejnery, což vyžaduje opětovné vydání celních deklarací a průvodních dokumentů. Řidiči kamionů si tak stěžují na mnohahodinová čekání v kolonách, a to i v případě, že jejich náklad již prošel kontrolou. Současně probíhá hledání těch, koho by bylo možné obvinit z provedení útoků, pátrání bylo vyhlášeno například po majitelích přepravní společnosti, která dopravila kontejnery k letišti v Irkutské oblasti, které se stalo cílem útoku. Podle společností zajišťujících mezinárodní přepravu nákladů byly také již den po útoku zesíleny kontroly na hraničních přechodech s Čínou a Mongolskem, přičemž podle zástupců celního úřadu mají být tyto kontroly zavedeny minimálně na několik následujících měsíců, případně i na trvalo.
Připomeňme, že již dříve se mnohé přepravní společnosti potýkaly s velmi nízkou ziskovostí přepravy, a dodatečné kontroly, které způsobí prodloužení doby transportu a tím další růst nákladů těchto společností, jejich problémy dále zesílí. Tyto kontroly ale znamenají i zvýšené výdaje a větší pracovní zátěž pro bezpečnostní složky, které se již nyní potýkají s nedostatkem pracovníků. Bude obtížné kvantifikovat, jak velké nepřímé ekonomické důsledky bude mít ukrajinský útok, již nyní je však možné říci, že nebude zanedbatelný.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Izraelské obranné síly (IDF) potvrdily nálet na areál nemocnice Al-Ma’amadani ve městě Gaza, přičemž cílem měl být velitelský štáb Islámského džihádu umístěný na nádvoří zařízení. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze, ovládané Hamásem, uvedlo, že útok zasáhl také přilehlé tiskové centrum a zabil tři lidi, včetně kameramana televize Palestine Today, Ismaila Badra, a novináře Sulejmana Hajaje. IDF tvrdí, že areál nemocnice sloužil k plánování útoků proti izraelským cílům a že byla použita přesně naváděná munice s cílem minimalizovat civilní ztráty.
Ve stejné oblasti byla odhalena a vyzbrojena milice vedená Jásirem Abú Šabábem, členem vlivného klanu z Rafáhu. Izrael ji vyzbrojil ukořistěnými zbraněmi, údajně s cílem postavit ji proti Hamásu. Tento krok nebyl schválen izraelským bezpečnostním kabinetem, ale podle zpráv ho podpořil premiér Netanjahu. Hamás reagoval zveřejněním videa, na němž útočí na tuto skupinu, a obvinil ji z rabování humanitárních zásob. Abú Šabáb naopak tvrdí, že chrání konvoje s pomocí.
Libanon: Izraelský bezpilotní letoun údajně zasáhl vozidlo ve městě Kaláwíja, přibližně 13 km od izraelské hranice. Libanonská média o zásahu informují, ale nejsou k dispozici potvrzené informace o obětech. Izraelská armáda se k incidentu zatím nevyjádřila.
Sýrie: V oblasti Al-Kusajr poblíž libanonské hranice syrské bezpečnostní síly zadržely zásilku protitankových řízených střel a munice ráže 30 mm, údajně připravenou k pašování do Libanonu. Vzhledem k historickému kontextu a pašeráckým trasám v této oblasti je pravděpodobné, že šlo o dodávku určenou pro Hizballáh, i když oficiální potvrzení chybí. Řidič nákladu byl zadržen.
Zároveň probíhá bezpečnostní operace v provincii Latákíja, konkrétně ve vesnici Dalíja v oblasti Džablah, kde syrské síly pátrají po osobách spojených s nedávným útokem na místní komunikační centrum.
Africká vsuvka: Podle milblogera Majakovského vstoupily jednotky konžských ozbrojených sil (UPDF) po střetech s militanty skupiny CODECO do měst Kaseny a Tchoma. UPDF, které jsou spojeneckou provládní milicí, při svých operacích úzce spolupracují s konžskou armádou. Postup přichází po sérii ozbrojených incidentů ve východním Kongu, kde je CODECO dlouhodobě aktivní a obviňována z masakrů civilistů.
Pákistánské blues: Organizace Tehrik-e Taliban Pákistán zveřejnila záběry z dronu, který svrhl podomácku upravený granát VOG-17 ráže 30 mm na pozice pákistánské armády. Výbuch zranil několik vojáků a jedná se o první doložený případ nasazení útočného dronu touto islamistickou skupinou. Pákistánská vláda se k incidentu dosud nevyjádřila, nicméně lze očekávat odvetné operace proti zodpovědným jednotkám Talibanu. Nasazení dronů ukazuje na adaptaci povstalecké taktiky inspirované konflikty v jiných částech světa.
Dnešní Třešnička™ bude jak scénářem ze špatné německé kriminálky; „Pressburg, Juni 2025. Eine europäische Delegation soll kontrollieren, wie mit EU-Geldern umgegangen wird. Doch was sie findet, sind Schatten, nicht Zahlen. Ein Europarlamentarier spricht von Überwachung. Die Regierung lacht. Der Geheimdienst klagt. Und der Chef des SIS? Ein Mann mit vielen Worten – und noch mehr Fäden in der Hand. Willkommen im Puppentheater der Macht. Und der Gašpárek? Der tanzt noch.“ Zaznívá úvodní znělka. Kamera přelétá přes Dunaj. Střih na muže v kožené bundě. Dívá se do kamery. Zatmívačka… v dálce zní špatný slovenský jednohlasý dabing…
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
