(2 835 slov, doba čtení 15 minut)
V noci z 5. na 6. června zahájilo Rusko další mimořádně rozsáhlý vzdušný útok proti Ukrajině, při kterém nasadilo celkem 452 prostředků – převážně dronů a řízených střel. Útoky přicházely z Kurské, Orlovské, Voroněžské a Saratovské oblasti, z okupovaného Krymu i nad Kaspickým mořem. Do akce byly zapojeny bezpilotní letouny Šáhed a jejich imitace (407 kusů), balistické rakety Iskander-M (6), řízené střely Ch-101 (36), střely Iskander-K (2) a protiradarová střela Ch-31P. Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila do rána 406 cílů. Sestřeleno bylo 199 dronů a 30 střel Ch-101, dalších 169 bezpilotních prostředků bylo potlačeno elektronickými prostředky. Zničeny byly rovněž 4 balistické rakety a 2 střely Iskander-K, přičemž další dvě balistické rakety nedoletěly do cílových oblastí. Dopady útoku byly zaznamenány ve 13 lokalitách, přičemž trosky sestřelených prostředků dopadly na území v dalších 19 místech po celé Ukrajině.
V Kyjevě si útok vyžádal nejméně čtyři oběti na životech a dvacet zraněných, informoval starosta Vitalij Kličko. Těžké škody utrpěl také Luck na západě Ukrajiny, kde byly ruskými raketami a drony poškozeny obytné budovy, pět lidí bylo zraněno. V Ternopilu zasáhly údery průmyslové a infrastrukturní objekty, což vedlo k výpadkům elektřiny a přerušení dodávek vody.
V předvečer rozsáhlého ruského útoku podnikly ukrajinské síly preventivní sérii úderů na klíčovou vojenskou infrastrukturu hluboko na území Ruské federace. Zasažena byla letecká základna Engels v Saratovské oblasti, kde jsou umístěny strategické bombardéry. Útok mířil také na základnu Ďagilevo v Rjazani, využívanou tankery a stíhači pro doprovod při raketových útocích na Ukrajinu. Podle Generálního štábu Ukrajiny vzplálo v Saratově několik palivových nádrží. Ukrajina zároveň provedla cílené údery na vojensko-průmyslové objekty v několika oblastech. V Tambovské oblasti zasáhly drony závod v Mičurinsku, který vyrábí řízení pro letecké a raketové systémy. Útoky byly hlášeny i z Moskevské, Tulské, Bělgorodské a Kalužské oblasti. Exploze otřásly i městem Engels, kde podle guvernéra Romana Busargina hořel „průmyslový objekt“. Ve městě se nachází jak rafinerie, tak strategická letecká základna Engels-2, která už byla dříve cílem ukrajinských operací. Za zvláštní pozornost stojí výbuch v Brjansku. Podle proruských zdrojů byl pravděpodobně zasažen sklad raket Iskander, určených k útokům na Ukrajinu. Na záběrech z incidentu je patrná série sekundárních explozí, což naznačuje přítomnost velkého množství munice včetně balistických střel na tuhé palivo.
Rusko také poprvé nasadilo strategické bombardéry Tu-160. Tento krok je pravděpodobně reakcí na značné ztráty letounů Tu-95MS, které utrpělo během ukrajinské operace „Pavučina“ z 1. června. Podle dostupných informací bylo do včerejšího útoku zapojeno sedm strategických bombardérů: pět Tu-95MS a dva Tu-160. Každý z těchto letounů pak také nesl neobvykle vysoký počet střel, což naznačuje snahu kompenzovat ztráty v letecké flotile.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Dronové jednotky ukrajinské pohraniční složky Fénix byly dnes v této oblasti mimořádně aktivní. Jejich útoky se zaměřily na ruské zásobovací trasy v týlových oblastech a přispívají k narušování logistiky ruských jednotek. O přesných výsledcích těchto úderů však nejsou k dispozici detailní informace.
Směr Kursk: Podle ruských propagandistických kanálů ArchandělSpetsnaza a Dnevnik Desantnika, napojených mimo jiné i na neonacistický prapor Rusič, pokračují tvrdé boje v okolí vesnice Tětkino na hranici Kurské a Sumské oblasti. Ukrajinské jednotky, zejména příslušníci 225. útočného praporu a praporu Ajdar, se opakovaně snaží proniknout do prostoru Tětkina. K pokusům o průlom dochází především z oblasti Ryžovky a Bessalovky. Pohyb ukrajinských jednotek byl také zaznamenán u Iskriskivščyna.
Směr Sumy: Podle ukrajinského analytika Petrenka se ruské jednotky opevnily na západním okraji obce Kondratovka a přesouvají do oblasti zálohy, zřejmě v přípravě na další útoky směrem na vesnici Choteň. Jižněji, u Andreevky a Aleksejevky, probíhají boje v lesních pásech směřujících k osadě Malá Korčakovka. V Aleksejevce ruské síly údajně obsadily zbývající jižní část obce. Boje pokračují i na severním okraji Jablonovky a Junákovky, kde se situace mění dynamicky.
Charkovská situace: Boje v tomto sektoru pokračují vysokou intenzitou. Střety byly hlášeny severně od Starycy, ve Vovčansku a severně od Vovčanských Chutorů. Aktivita byla zaznamenána i ve směru na Dovhenke a v oblasti Západneho.
Severovýchodní fronta: Okupanti postoupili do vesnice Kindrašivka a pravděpodobně kontrolují její severní polovinu. Ukrajinské síly zde vedou obranné boje o udržení jižní části obce. Dále byly ruské útoky odraženy směrem na Holubivku, od Synkivky na Petropavlivku a v oblasti Zahryzove.
V Limanském sektoru okupanti útočili ve směru na Hrekivku a Nový Myr. Intenzivní boje probíhaly také u Ridkodubu, Karpivky, Lypového a směrem na Zelenou Dolinu a Torské, bez zásadní změny linie.
Na Siverském úseku se boje soustředily na oblast Serebrjanského lesa a Verchnokamjanskeho.
Bachmutská fronta: Těžké boje pokračují v Časiv Jaru, kde okupanti stupňují tlak na obránce. Ruské síly se také pokusily prorazit u Kurďumivky a útočily ve směru na Predtechyne a Bílou Horu.
Doněcká fronta: V oblasti Torecka okupanti postupují k severní Dilijivce, ale dosud se jim nepodařilo proniknout do samotné vesnice. Jižní část Dilijivky je však z velké části pod jejich kontrolou. Bojovalo se také u Dilijivských rybníků, na západě Torecka směrem na Nelipivku a na jihu směrem na Ščerbynivku.
Ve směru na Konsťantynivku došlo k ukrajinskému stažení od Staré Mykolajivky a Hnativky, čímž se linie vyrovnala mezi Zorjou a Romanivkou. Ruské síly zároveň útočily na Jablunivku, Rusyn Jar, Poltavku a Ševčenko Perše. Na pokrovském směru pokračovaly boje u Malynivky, Jelizavětivky, Myroliubivky, Lysivky, Novoukrainky, Zvirového, Kotlyného a jihovýchodně od Udačného.
Jižně od Pokrovsku byly hlášeny střety u Novoserhijivky a Novoaleksandrivky. Ruské jednotky postoupily severně od Horichového, kde pokračují boje stejně jako v Andrijivce. Ve směru na Novopavlivku se okupantům podařilo obejít Veselé a překročit řeku Mokré Jaly, čímž obsadili část Fedorivky. Intenzivní útoky směřují dále na Komar a probíhají střety i u Novosilky a Zeleného Pole.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru podnikli okupanti útoky ve směru na Malynivku a u Novozlatopolu. V Orichivském směru došlo k útokům na ukrajinské pozice u Novoandriivky, Malých Ščerbáků a Stepového.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Koalice severských a pobaltských států NATO oznámila rozšíření společné iniciativy na pořízení bojových vozidel pěchoty CV90 od švédské společnosti BAE Systems, čímž se původní čtyřčlenné uskupení rozrostlo na šest států: Norsko, Finsko, Švédsko, Estonsko, Litvu a Nizozemsko. Tento krok představuje zásadní posun směrem k vytvoření interoperabilních mechanizovaných sil schopných rychlého společného nasazení, přičemž posiluje odstrašující schopnosti států hraničících s Ruskem. Společný nákup moderních IFV zároveň odráží širší úsilí NATO o harmonizaci výzbroje mezi spojenci na základě zkušeností z války na Ukrajině, s cílem zvýšit operační synergii, logistickou kompatibilitu a dlouhodobou udržitelnost. Geopoliticky iniciativa podtrhuje konsolidaci obranné spolupráce v severní a východní Evropě a vytváří precedens pro budoucí kolektivní akviziční projekty v rámci aliance. Platforma CV90 se tak stává klíčovým prvkem při budování jednotné, modernizované a kohezní obranné struktury v rámci evropského pilíře NATO.
Koalice pro elektronický boj, iniciovaná v dubnu 2025 Ukrajinou a Německem, se rozrůstá o dalších pět států – Belgii, Švédsko, Itálii, Turecko a Estonsko – a celkově tak sdružuje již více než deset partnerských zemí. Jejím cílem je zajištění rychlých dodávek vybavení a služeb pro vedení radioelektronického boje na podporu ukrajinských ozbrojených sil. Německo, které koalici vede, vytvořilo speciální finanční mechanismus pro nákup tohoto vybavení, zatímco Švédsko, nově jmenovaný spolupředseda, přislíbilo přispět svými technologickými a operačními zkušenostmi v oblasti EW. Koalice se zaměří nejen na dodávky materiálu, ale i na výcvik ukrajinských specialistů. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov zdůraznil klíčovou roli radioelektronického rušení v moderních konfliktech a vyjádřil naději na další rozšiřování koalice.
Estonský parlament schválil zákon o odstoupení od Ottawské úmluvy zakazující použití, skladování, výrobu a převod protipěchotních min, čímž se země připojuje k Litvě, Lotyšsku, Finsku a Polsku, které již dříve oznámily podobný záměr. Podle přijaté legislativy vstoupí odstoupení v platnost šest měsíců po oficiálním oznámení OSN a zákon nyní čeká na podpis estonského prezidenta.
Německý kancléř Friedrich Merz po návratu z návštěvy Spojených států, kde jednal s prezidentem Donaldem Trumpem, vyjádřil přesvědčení, že USA zůstanou v NATO, přestože americká administrativa podle něj plně nerozumí rozsahu ruského zbrojení. Merz zdůraznil, že je důležité s Trumpem vést dialog a ocenil ochotu americké vlády diskutovat i o odlišných postojích. V rámci jednání se dotkl témat války na Ukrajině, Severoatlantické aliance i obchodních sporů, přičemž upozornil na Trumpovy opakované výzvy, aby spojenci navýšili obranné výdaje až na úroveň pěti procent HDP. Tato otázka bude patřit k ústředním bodům nadcházejícího summitu NATO, přičemž i samotné USA aktuálně vydávají přibližně 3,4 % HDP. Merz rovněž oznámil, že o výsledcích své návštěvy Washingtonu bude informovat předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.
Německý ministr obrany Boris Pistorius oznámil, že Bundeswehr bude muset navýšit své stavy o přibližně 50 000 až 60 000 vojáků, aby splnil nové závazky vůči NATO, přičemž až 40 000 z nich má být určeno pro sedm nově budovaných brigád pozemních sil. Tento krok je reakcí na zpřísněné alianční požadavky v souvislosti s bezpečnostní situací v Evropě a roste význam německého příspěvku k odstrašení vůči Rusku. Pistorius plánuje zavést dobrovolnou vojenskou službu jako prostředek k posílení personálu, přičemž zatím nevylučuje, ale ani neprosazuje obnovení branné povinnosti, pozastavené v roce 2011. Zároveň poukazuje na aktuálně omezené kapacity Bundeswehru pro výcvik a příjem branců. Klíčovým faktorem úspěchu dobrovolné služby má být atraktivita armády jako zaměstnavatele, což bude rozhodující pro získání dostatečného počtu nových rekrutů bez nutnosti zásadní změny branného systému.
Včera jsme se věnovali potížím v ruské silniční přepravě, dnes se zaměříme na to, v jakém stavu je aktuálně ruská železniční přeprava. Ta se v současné době potýká s vlnou sabotáží, k poslední došlo ve Voroněžské oblasti, kde neznámí pachatelé vyhodili do povětří koleje těsně před průjezdem vlaku. Vlak se podařilo včas zastavit, z důvodu vyřazení koleje z provozu bylo zpožděno přibližně dvacet vlaků. K vykolejení lokomotivy z důvodu výbuchu v kolejišti došlo dále v Bělgorodské oblasti, celkově se za posledních několik dní jedná o šestý nebo sedmý výbuch spojený s poškozením železniční infrastrukktury.
Pokud započítáme to, že ruský systém elektronického sdílení údajů se pro potíže s databázemi přestal používat a ruská železnice přešla zpět na průvodní listy v tištěné formě (což způsobuje další zpoždění v přepravě), je přeprava po železnici vystavena v poslední době stále větším komplikacím.
Pokud se pak podíváme na ekonomické výsledky Ruské železnice, vidíme, že pokračuje trend poklesu objemu přepravy, který již ke konci minulého roku dosáhl v meziročním srovnání 4,1%. V květnu tohoto roku dosáhl pokles v meziročním srovnání již 9,5%, přičemž pokles byl evidován u všech kategorií přepravovaných nákladů. Největší je pokles u obilnin, u nich byl zaznamenán meziroční pokles o 35%, velký pokles byl dále zaznamenán stavebních materiálů (20%), surovin pro průmysl (20%) a železa a výrobků z něj (16%).
Pokles objemů přepravy, spolu s vysokými úrokovými sazbami a potížemi při exportu, které jsou způsobeny sankcemi, přinutil Ruské železnice snížit o přibližně 40% objem investic plánovaných pro tento rok. Připomeňme, že v minulém roce dostaly Ruské železnice rozpočtovou dotaci ve výši 162 miliard rublů, v tomto roce byla ale žádost o dotaci odmítnuta a Ruská železnice si bude muset vystačit s vlastními prostředky. Což bude vzhledem ke klesajícím ziskům stále obtížnější, a tak můžeme do budoucna očekávat další útlum železniční přepravy v Rusku.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Generálmajor David Zini po více než třech desetiletích služby opustil řady Izraelských obranných sil. Jeho odchod, formálně potvrzený při ceremoniálu ve středu za přítomnosti generálmajora Tamira Yadaie, je výsledkem zásahu náčelníka generálního štábu Eyala Zamira. Ten Zinimu ukončil službu kvůli jeho neveřejným jednáním s premiérem Benjaminem Netanjahuem, jenž ho následně jmenoval šéfem bezpečnostní služby Šin Bet. Zini dosud velel Velitelství výcviku IDF a elitnímu Sboru generálního štábu, jehož velení převzal generálmajor Nadav Lotan. Výcvikové velitelství nyní dočasně vede brigádní generál Sharon Altit.
V Gaze izraelská armáda oznámila nové bezpečnostní opatření týkající se distribuce humanitární pomoci. Podle mluvčího IDF Avichaje Adraeeho bude přístup k distribučním místům povolen pouze mezi 6:00 a 18:00. Noční pohyb je zakázán a oblast se v daném časovém rozmezí stává vojenskou zónou. Opatření má zabránit incidentům při nočních přesunech a zvýšit bezpečnost obyvatel i organizátorů. Pomoc koordinuje Humanitární nadace pro Gazu s podporou USA a Izraele.
Libanon: Izraelské letectvo včera zasáhlo cíle na jižním okraji Bejrútu, které označilo za infrastrukturu Hizballáhu určenou pro operace bezpilotních prostředků. Libanonská armáda nálety ostře odsoudila a uvedla, že se pokusila skrze příměří monitorující výbor útokům zabránit. Dle jejího prohlášení byly v předstihu vyslány hlídky, aby zkontrolovaly oblasti zasažené bombardováním. Údery podle armády představují „pokračující snahu podkopat obnovu země“ a narušují suverenitu Libanonu.
Sýrie: Skupina A3+ (Alžírsko, Somálsko, Sierra Leone a Guyana) znovu potvrdila podporu svrchovanosti a územní celistvosti Sýrie. Ve svém společném prohlášení uvítala syrskou spolupráci s OPCW a ocenila opatření v boji proti terorismu, včetně ISIL. Zástupci skupiny přivítali zrušení některých sankcí vůči Damašku a podpořili obnovení syrského přístupu k mezinárodnímu financování.
Skupina zároveň ostře kritizovala pokračující izraelské nálety na syrském území a vyzvala k jejich okamžitému ukončení. Dnes ráno, v první den svátku Íd al-Adhá, vstoupila izraelská vojenská hlídka složená z pěti vozidel do města Abú Kubaísa v provincii Dará, což může dále zvýšit napětí v jižní části země.
Africká vsuvka:
Mali: Soukromá vojenská společnost Wagner oznámila svůj odchod ze země s tvrzením, že za 3,5 roku splnila svůj mandát – posílit místní armádu a přispět k její bojeschopnosti. Ve svém vyjádření hovoří o „vlastencích“ a „disciplinované armádě“, připomínají však spíše propagandistickou narativu než realitu na zemi. Ve zprávě chybí jakákoli zmínka o pokračujících problémech s Tuaregy a islamistickými milicemi, které nadále působí rozsáhlé bezpečnostní hrozby.
Aktuální situace v zemi svědčí o tom, že stabilita je stále vzdálená. Islamisté z organizace Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) nadále drží město Bulikessi, a to pět dní po jeho obsazení. Tato skutečnost podporuje zprávy o přepadech malijských vojenských konvojů, které se snaží oblast znovu získat pod kontrolu.
Uganda: V Kampale se odehrál pokus o teroristický útok ze strany Islámského státu. Cílem se měl stát kostel během bohoslužby. Útočnice Aisha Katushanbe spolu se svým komplicem, řidičem motocyklu, dorazili k cíli, ale výbušnina explodovala ještě před útokem – podle jedné z verzí zřejmě kvůli nervozitě z přítomnosti vojáků. Oba útočníci zahynuli.
Ugandské bezpečnostní složky označily akci za „zmařený útok“ a potvrdily, že Katushanbe byla dříve spojována s předáváním peněz islamistickým buňkám napojeným na IS. Jde o první sebevražedný pokus v oblasti tzv. vilájetu střední Afriky od roku 2022, kdy došlo k podobnému útoku v Kongu. IS se k incidentu prozatím nepřihlásil – důvodem může být skutečnost, že útočnicí byla žena, což organizace obvykle veřejně nekomentuje.
Somálsko: Podle milblogera Majakovského hnutí Al-Šabáb ovládlo vesnici Maqkari v regionu Hiran a vytlačilo odtud vládní jednotky. K situaci se somálská vláda zatím oficiálně nevyjádřila, ale lze očekávat snahu o protiofenzívu. Událost opět ukazuje, že Al-Šabáb zůstává významným hráčem, který i přes ofenzivy centrální vlády dokáže kontrolovat území a znovu dobývat pozice v klíčových regionech.
Dnešní Třešnička™ bude o hlučném rozchodu v domě Číslo Jedna. Ono, v každém bytovém domě, i v tom nejmodernějším s rekuperací, podlahovým topením a kamerami na každém rohu, bývá jeden pár, který se hádá. Ne potichu, ne kultivovaně, ne smírně – ale hlasitě, teatrálně a pravidelně, jako kdyby v tom byla jakási občanská povinnost. A v domě jménem Západ bydlí pán Musk a pán Trump (nesezdaní). Kdysi spolu pekli koláče, jeden platil, druhý žehnal, jeden technologie, druhý dekrety. Teď si ale vyměňují nadávky přes stoupačky sociálních sítí, hází po sobě účtenky z kampaně a vytahují na světlo věci… inu, řekněme diskutabilní. Sousedi na to hledí s obavami, neboť z jednoho bytu už padá omítka a z druhého slyšet výhrůžky o impeachmentu. A když se ve dveřích objeví starý pan Rus, pantofle ošoupané, špačka v hubě a v ruce nabídka azylu, není to ze soucitu, ale z dlouhé chvíle. On má totiž rád, když se hádají. A když jeden z nich uteče k němu, pro něj jen lépe; bude mít s kým hrát svoje 4D šachy (nebylo by to přece poprvé). A tak tu sedíme, nájemníci jednoho světa, a říkáme si, že až příště bude někdo chtít „řídit stát jako firmu“, možná by měl nejdřív projít schůzí společenství vlastníků.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
