(2 004 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 8. června zaútočilo Rusko na Ukrajinu 49 drony typu Šáhed a jejich imitacemi ze směrů Kursk, Millerovo a Primorsko-Achtarsk. Součástí útoku byla také protilodní raketa Oniks odpálená z Krymu a dvě řízené střely Ch-59/69 vypálené z prostoru okupované Záporožské oblasti. Hlavním cílem útoku byly Charkovská a Doněcká oblast. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala do 9:00 zneškodnit 40 dronů – 22 z nich bylo sestřeleno palebnými prostředky, zbytek byl narušen nebo ztracen díky působení prostředků elektronického boje.
V noci také pokračovaly ukrajinské dronové útoky na území Ruské federace. Podle starosty Moskvy Sergeje Sobjanina byla ruskou protivzdušnou obranou sestřelena desítka dronů. V Tulské oblasti způsobil zásah dronu požár v chemickém závodě Azot. Dalších sedm dronů bylo zneškodněno nad sousední Kalužskou oblastí. V reakci na vzdušnou hrozbu přerušil ruský úřad pro civilní letectví provoz na moskevských letištích Vnukovo a Domodědovo.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Z této části fronty dnes nejsou hlášeny žádné relevantní informace.
Směr Kursk: Podle ruského propagandistického zdroje Dnevnik Desantnika pokračují ukrajinské pokusy o průnik do oblasti Tětkina. Údajně se ukrajinské jednotky snaží pronikat přes linie od Ryžovky, využívají hřbitov a prostor u čističky odpadních vod.
Také popisuj intenzivní aktivitu ukrajinského letectva i dronových operátorů v oblasti. Podle Dnevnik Desantnika se ukrajinské síly mohou pokoušet dosáhnout toku Sejm, s cílem obejít ruské pozice a zaútočit na křídlo jednotek postupujících směrem na Sumy. Tato informace však vychází z neověřených zdrojů a měla by být posuzována s rezervou.
Směr Sumy: Ukrajinský analytik Petrenko upozorňuje na zhoršující se situaci v oblasti Junákovky, kde se ruské jednotky posouvají po Ševčenkově a Višněvské ulici. Rusko sem stahuje zálohy s cílem zvýšit tlak na obranu. Aktivní boje pokračují i v okolí Jablonivky.
V oblasti Aleksejevky, Andreevky a Kindrašivky se ruské jednotky snaží postupovat podél lesních pásů jižním směrem, přičemž probíhají střety. Podle DeepstateUA ruské jednotky plně ovládly vesnici Lokňa.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračují ruské útočné operace ve Vovčansku, severně od Vovčanských Chutor a nově i severně od Zapadného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se ruské jednotky pokusily postoupit směrem na Stepovou Novosilku, bez známek většího úspěchu.
Na Limanském směru probíhaly intenzivní boje v okolí Hrekivky, Novomychajlivky a Nového Myru. V okolí Ridkodubu a Karpivky se situace nadále vyvíjí dynamicky. Jižně od Ridkodubu se okupanti snažili proniknout východními přístupy k Zelené Dolině a pokračovaly střety i u Torského.
V siverském sektoru se ruské síly pokusily o útoky severně od Bilohorivky a ve směru na Verchnokamjanske. Frontová linie se zde zatím zásadně neposunula.
Bachmutská fronta: Ruské síly útočily ve směru na Markové, na pozice v Časiv Jaru a dále směrem na Bílou Horu a Předtěčiné. Přes přetrvávající tlak okupantů se ukrajinská obrana v oblasti zatím drží.
Doněcká fronta: Na severu Torecka se bojovalo v obou Dilijivkách, a také v západní části samotného města. Ruské útoky pokračovaly i ve směru na Kleban-Byk a Ščerbynivku.
Směrem na Kostjantynivku se ruské jednotky snaží postupovat na Oleksandro-Kalynové, kde boje přetrvávají. V Jablunivce se bojuje v její západní části, zatímco další údery byly zaznamenány ve směru na Rusyn Jar a Poltavku.
Ve směru na Pokrovsk došlo ke střetům u Mirného, Jelizavetivky, Miroljubivky, Promynu, Lysivky, Novoukrajinky a východních částí Kotlyného a Udačného.
Jižně od Pokrovsku okupanti nadále tlačí u Novoserhijivky, která je dle záběrů z ukrajinských dronů téměř celá pod jejich kontrolou. Další boje probíhaly směrem na Novomykolajivku, v Kotljarivce, Horychovém a také v roklích jižně od Bohdanivky. V Andrijivce i východní části Oleksijivky probíhají lokalizované střety s nasazením dronů.
Na Novopavlivském úseku okupanti tlačí v okolí Bahatyru, zcela obsadili Veselé a pronikli do Komar. V Komaru se však zatím nezdají být schopni udržet. Dále se bojovalo u Burlatského a Vilného Pole.
Jižní fronta: Na tého části fronty okupanti tlačili z Novozlatopilu na Malynivku a snažili se postoupit západně od Kopani ve směru na Novoandrejevku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Prezident Volodymyr Zelensky v rozhovoru pro americkou stanici ABC News uvedl, že Spojené státy přesměrovaly zásilku 20 000 raket protivzdušné obrany, původně určenou Ukrajině, na Blízký východ. Podle jeho slov šlo o již dříve dohodnutý projekt s bývalým ministrem obrany USA Lloydem Austinem, jehož cílem bylo posílit ukrajinskou schopnost bránit se zejména proti ruským bezpilotním prostředkům typu Shahed a doplnit munici pro systémy Patriot. Zelensky varoval, že v případě omezení americké pomoci Ukrajině dramaticky vzrostou její ztráty, přičemž v současnosti pociťuje PVO kritický nedostatek munice. V reakci na sílící pochybnosti ohledně trvající podpory ze strany USA, posílené absencí nového ministra obrany Pita Hegsetha na posledním jednání kontaktní skupiny v Ramsteinu, Washington odmítá, že by Ukrajině přestal pomáhat. Od ledna 2024 však nebyl oznámen nový balík pomoci, přičemž většina zbraní byla dodána ještě za předchozí administrativy.
Нěmecký Spolkový úřad pro civilní ochranu a pomoc při katastrofách (BBK) vyvíjí plány na rozsáhlé rozšíření a modernizaci sítě krytů a ochranných přístřeší v reakci na rostoucí riziko rozsáhlého ozbrojeného konfliktu s Ruskem v horizontu do roku 2029. Podle šéfa BBK Ralpha Tislera Německo v současném stavu nedisponuje odpovídajícími kapacitami pro ochranu civilního obyvatelstva a musí přehodnotit dlouhodobé podcenění rizika konvenční války v Evropě. V současnosti je provozuschopných pouze 580 z celkových 2 000 krytů z doby studené války, které mohou pojmout pouhých 0,5 % populace, oproti finskému systému schopnému ochránit 85 % obyvatel. BBK proto plánuje přeřadit a přizpůsobit pro ochranu civilistů infrastrukturu jako jsou tunely, stanice metra, podzemní parkoviště a sklepy veřejných budov, a zároveň modernizovat varovné systémy, navigaci a kybernetickou bezpečnost krizových aplikací. Tisler odhaduje náklady na minimálně 10 miliard eur během čtyř let a 30 miliard v dekádním horizontu. Navrhuje rovněž zavedení dobrovolné či povinné služby v oblasti civilní ochrany a apeluje na obyvatelstvo, aby zvyšovalo svou připravenost na výpadky dodávek energie a vody.
Dnes se zaměříme na potíže ruského exportu hotových produktů. Ukazuje se totiž, že společnosti, které se snaží exportovat jiné produkty, než suroviny (tedy například ropu, zemní plyn, uhlí nebo obilí) a které se snaží uchytit na asijských trzích poté, co byl kvůli ekonomickým sankcím přerušen jejich export do Evropy a jiných západních zemí, narážejí na těchto trzích na značné problémy.
Například u farmaceutické produkce je tomu tak proto, že spolu se zavedením sankcí byly ruským produktům odňaty evropské certifikace, a asijští zákazníci nejsou ochotni akceptovat na svých trzích produkci, která má pouze ruské certifikace. Obdobné potíže se dotýkají i dalších sektorů, a výsledkem je pokles hodnoty ruského exportu hotových výrobků o téměř 25% oproti předinvaznímu období (konkrétně z 194,2 miliard USD v roce 2025 na 145 miliard USD v roce 2024).
Další obtíží, se kterou se ruští exportéři podle vlastních slov potýkají, jsou vysoké úrokové sazby na ruském trhu dané restriktivní politikou ruské centrální banky. Na nedávno proběhlém setkání zástupců průmyslu s rusko vládou a také Vladimírem Putinem, které proběhlo v Kremlu, zástupci téměř všech sektorů průmyslu žádali o poskytnutí zvýhodněných úvěrů, aby bylo jejich zboží na zahraničních trzích konkurenceschopnější. Připomeňme také, že na mnoho ruských produktů jsou při exportu i do tzv. přátelských států (jak Rusko nazývá například Čínu) uvalena impotrní cla těchto států, a ruské vládě se ani přes opakovaná jednání nedaří tato cla odstranit, což ruské produkty dále znevýhodňuje.
Požadavek zvýhodněných úvěrů ale narazil na odpor ruské vlády, neboť zvýhodněné úrokové sazby by znamenaly vyšší náklady pro státní rozpočet (principiálně by se jednalo o formu vládních subvencí), a ten se v tomto roce nachází ve stále se prohlubujícím deficitu. Možnosti, jak podpořit vlastní průmysl, jsou tak pro ruskou vládu značně omezené, a nelze předpokládat, že by mimo několik vybraných společností byly ruskému průmyslu zvýhodněné půjčky poskytnuty.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že při nedávném leteckém útoku byl zabit Arafat Dhiab, člen praporu al-Furqan (známého také jako prapor Šejch Radván), který se 7. října 2023 podílel na masakru v kibucu Re’im a na útoku na hudební festival Nova. Dhiab byl současně vedoucím policejní stanice spravované Hamásem v Pásmu Gazy. Podle IDF byl zlikvidován při cíleném útoku 31. května.
IDF rovněž informovalo o úderech v jižní Gaze – při operacích v Chán Júnisu provedla 98. divize letecké útoky, při kterých byli zlikvidováni desítky členů Hamásu. Na severu Gazy, konkrétně v Džabalíji, zaútočil 282. dělostřelecký pluk na velitelské centrum Hamásu, kde mělo být podle IDF zničeno několik operativců. Z incidentu armáda zveřejnila videozáznam.
Sýrie: IDF oznámily, že při nedávném útoku izraelského dronu poblíž jihosyrské vesnice Bejt Jinn byl zasažen a zabit člen Hamásu. Vesnice se nachází přibližně sedm kilometrů od izraelské hranice, v oblasti nedaleko nárazníkové zóny pod kontrolou izraelské armády. Další detaily o cíli nebo identitě zlikvidovaného operativce IDF nezveřejnily.
Africká vsuvka:
Kongo: Podle milblogera Majakovského se ozbrojeným silám Konžské demokratické republiky (FARDC) ve spolupráci s milicemi Wazalendo podařilo dobýt strategickou výšinu na kopci Nkobe včetně několika přilehlých vesnic. Tato ofenzíva přinutila jednotky M23 ustoupit směrem na sever do oblasti Ikobo. Zisk výšiny představuje významný taktický úspěch pro vládní síly, jelikož oblast kontrolovaná M23 v regionu Severního Kivu se tím zmenšuje.
Burkina Faso: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) provedli včera odpoledne dva samostatné útoky. První zasáhl vesnici Tangai v oblasti Diabo (provincie Gourma, východní region), druhý město Kelbo v provincii Soum v regionu Sahel. Podrobnosti o počtu obětí nebo škod zatím nejsou známy. Vláda Burkiny Faso se k rostoucí aktivitě islamistických skupin oficiálně nevyjádřila, což reflektuje přetrvávající problém s bezpečnostní odpovědí státu v mnoha regionech země.
Mali: Malijská armáda zcela opustila rozsáhlý vojenský tábor v Boulikessi, který se v posledních dnech stal cílem dvou intenzivních útoků džihádistů ze skupiny JNIM napojené na al-Káidu. První útok, vedený pozemními silami na motocyklech a v pick-upech, způsobil těžké ztráty mezi obránci. Druhý útok údajně využil bezpilotní prostředky.
Po těchto incidentech dorazil armádní konvoj, který zajistil evakuaci přeživších. V současnosti je tábor opuštěn, v areálu zůstala vojenská technika, zásoby a stany. Malijské velení označuje opuštění základny za „strategické stažení“, nikoliv ústup. Nicméně, ztráta klíčové pozice v centrálním Mali ukazuje na rostoucí schopnosti JNIM provádět koordinované údery, a to i s využitím dronů. Tlak džihádistů narůstá nejen v centrální oblasti, ale i na severu a jihu země.
Dnešní Třešnička™, aneb bramborový král a jeho mramorový Mao. Alexandr Lukašenko, věčný kolchozník v uniformě prezidenta, se opět rozhodl, že svět potřebuje víc soch. Tentokrát ne Lenina, ne traktoru, ale rovnou Si Ťin-pchinga. Ten mu totiž „daroval“ nový národní stadion. Betonový dárek od Velké Číny v rámci projektu „Jedno hřiště, jeden vůdce“. Postavený výhradně z čínských peněz, na běloruské půdě, pro běloruský národ, si tím bramborový monarcha slibuje, že takové stadiony „nemají ani v Evropě“ – což je s ohledem na zákaz mezinárodních zápasů v Bělorusku skoro dojemné. A tak máme před sebou vládce, který místo svobody staví pomníky svým věřitelům. Orwell by zvedl obočí, Platon by zbledl. Skoro by to bylo poetické, kdyby to nebylo tak žalostně koloniální.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
