(2941 slov, doba čtení 16 minut)
V noci na 10. června podnikla Ruská federace další rozsáhlý vzdušný útok proti Ukrajině, během něhož bylo vypuštěno celkem 322 prostředků – 315 útočných dronů Šahed a jejich imitací z různých směrů (Kursk, Šatalovo, Orel, Millerovo, Primorsko-Achtarsk), dvě balistické rakety KN-23 z Voroněžské oblasti a pět střel s plochou dráhou letu Iskander-K z Kurské oblasti. Hlavním cílem byla opět ukrajinská metropole Kyjev. Podle Vzdušných sil Ukrajiny se podařilo zničit 284 vzdušných cílů, z toho 220 přímým zásahem PVO a dalších 64 bylo potlačeno prostředky REB. Během útoku došlo k zásahům v 11 lokalitách a pádu trosek ve 16 dalších místech.
Noční raketový a dronový útok na Ukrajinu také poškodil významné objekty kulturního dědictví. Podle ministra kultury Mykoly Tochyckého došlo v Kyjevě v důsledku tlakové vlny k poškození hlavní apsidy Sofijského soboru z 11. století, jenž je považován za symbol ukrajinské státnosti a součást světového kulturního dědictví UNESCO. V Oděse byly raketovým úderem zasaženy ateliéry, sklady, technika Oděského filmového studia. Útok také způsobil škody v několika částech Kyjeva a vyžádal si nejméně šest zraněných, zatímco v Oděse byli potvrzeni dva mrtví a devět zraněných.
Podle ruského ministerstva obrany bylo mezi 22:00 a půlnocí moskevského času zničeno 76 ukrajinských dronů nad Moskevskou, Brjanskou, Kalužskou a Smolenskou oblastí a také nad okupovaným Krymem. Agentura TASS uvedla, že kvůli dronové hrozbě byla v noci dočasně uzavřena všechna moskevská letiště. Informace o případných škodách nebo zásazích cílů zatím nejsou k dispozici.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Tato část fronty dnes beze změn.
Směr Kursk: I tato část je dnes beze změn.
Směr Sumy: Podle ukrajinského analytika Petrenka se ruské jednotky pokusily o lokální postup východně od Jablonovky, kde obsadily část lesní mýtiny a postupovaly podél několika lesních pásů směrem k západnímu okraji Junakovky. Tam se pokusily využít terénní depresi k útoku z boku. Ukrajinská obrana však úspěšně odrazila útoky z oblasti Kondratovky směrem na Choteni, stejně jako útoky vedené z Andrejevky a Aleksejevky proti Malé Korčakovce.
Charkovská situace: Na charkovském úseku fronty se bojovalo v Hlybokém a ve Vovčansku . Okupantům se podařilo vstoupit do Krásného Peršeho a útočili i v Kamjance.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk ruské jednotky provedly útoky u Kindrašivky, Holubivky, Stepové Novoselivky, Kolesnykivky a Zahryzového. Intenzita střetů zde zůstává vysoká, ale bez potvrzeného postupu okupantů.
Ve směru na Lyman se bojovalo u Zeleného Háje, Nadije, Hryhorivky a Nového Myru. Střety dále pokračovaly u Ridkodubu, Karpivky a Lypového. Ruské ostřelování severního cípu Torského svědčí o tom, že zde obranné jednotky stále drží pozice, navzdory tlaku okupantů.
Na ose Siversk probíhají poziční boje v Serbrjanském lese.
Bachmutská fronta: V sektoru Kramatorsk okupanti postoupili ve Stupočkách, kde se jim podařilo prorazit obranné linie. Boje pokračují i směrem na Bílou Horu a v oblasti Kurdjumivky.
Doněcká fronta: U Torecku se bojuje jak na severním, tak na jižním okraji Dilijivky, zatímco západní část města čelí dalším ruským útokům. Situace zůstává složitá, ale ukrajinské síly nadále drží klíčové obranné pozice.
Ve směru na Konstjantynivku byly odraženy ruské útoky u Oleksandro-Kalynového, Jablunivky a směrem na Poltavku. Na pokrovském úseku probíhaly boje u Malynivky, Jelyzavetivky, Hrodivky, Prominu, Lysivky, Novoukrajinky a Udačného.
Jižně od Pokrovsku se okupantům podařilo potvrdit zisk pozic v Oleksijivce, kde drží nejméně polovinu vesnice. Boje pokračují v Novoserhijivce, směrem na Novomykolajivku, Muravku, Bohdanivku, Andrijivku a dále i v okolí Ševčenka, Vilného Pole, Novosilky a Zeleného Pole.
Jižní fronta: Ruské síly postoupily o několik stovek metrů směrem k Malynivce, kde pokračují pokusy o průlom obrany. Střety probíhají i u Novoandrijivky, severně od Nestoryjanky, směrem na Pavlivku a v oblasti Stepového.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Evropská komise představila návrh 18. balíčku sankcí proti Rusku, jehož cílem je další omezení ruského energetického a finančního sektoru. Podle předsedkyně Komise Ursuly von der Leyen má balíček poprvé zahrnovat zákaz jakýchkoli transakcí souvisejících s plynovody Nord Stream 1 a 2, čímž se EU definitivně distancuje od jakéhokoli návratu k dřívější energetické spolupráci. Návrh rovněž počítá se snížením cenového stropu na ruskou ropu z 60 na 45 dolarů za barel, přičemž rozhodnutí bude projednáno na nadcházejícím summitu G7 v Kanadě. Dále má být sankční seznam rozšířen o dalších 77 lodí z ruského „stínového loďstva“, čímž se celkový počet plavidel pod sankcemi zvýší na 419. V oblasti financí Komise navrhuje rozšířit zákaz transakcí na dalších 22 ruských bank, a to přeměnou dosavadních omezení systému SWIFT na úplnou transakční blokádu. Součástí návrhu je i záměr postihnout finanční operátory ve třetích zemích, kteří napomáhají obcházení sankcí.
Ministr obrany USA Pete Hegseth během slyšení v Senátu oznámil záměr snížit finanční pomoc Ukrajině v rámci příštího obranného rozpočtu, což odráží nový přístup administrativy, která upřednostňuje diplomatické řešení konfliktu s ohledem na globální bezpečnostní priority. Hegseth uvedl, že mírové urovnání prostřednictvím jednání považuje současná vláda za nejvýhodnější pro všechny zúčastněné strany, včetně USA. Tato linie navazuje na postoje prezidenta Spojených států, který již v předvolební kampani deklaroval úmysl omezit pomoc Ukrajině a po znovuzvolení uvedl, že nebude pokračovat ve stejném rozsahu podpory jako předchozí administrativa. Již v březnu byla americká pomoc Ukrajině krátkodobě pozastavena na základě ústního pokynu z Hegsethova úřadu, který byl vydán v lednu a vstoupil v platnost o několik týdnů později, přičemž prezident podle médií o tomto kroku údajně nevěděl.
Izrael oficiálně popřel výrok svého velvyslance na Ukrajině Micha’ela Brodského, který v nedávném rozhovoru tvrdil, že Ukrajině byly z Izraele poskytnuty protiraketové systémy Patriot původně dodané USA v 90. letech. Ministerstvo zahraničí Izraele na dotaz deníku Ynet uvedlo, že žádné takové systémy Ukrajině předány nebyly, a jeho vyjádření tak nebylo koordinováno s oficiální linií vlády. Na Brodského prohlášení reagovala i Moskva, která si vyžádala od Izraele vysvětlení. Kontradikce mezi vyjádřením diplomata a oficiální izraelskou politikou odhaluje napětí v rámci izraelské administrativy ohledně vojenské podpory Ukrajině. Izrael se dosud vyhýbal přímému poskytování zbraní, zejména kvůli obavám z narušení vztahů s Ruskem, které hraje klíčovou roli v syrském prostoru, ale také kvůli riziku, že by předané technologie mohly skončit v Íránu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro maďarský portál Válasz Online uvedl, že Ukrajina je schopna mobilizovat přibližně 27 000 osob měsíčně, zatímco Rusko podle odhadů zvládne povolat 40–50 000 vojáků měsíčně, a to zejména kvůli vyšším ztrátám. Zelenskyj přitom zdůraznil, že klíčovým faktorem není počet mobilizovaných, ale dostupnost moderních zbraní, technologií a finančních prostředků. Odmítl plošnou mobilizaci osob ve věku od 18 let, a místo toho prosazuje dobrovolnický model s ročním kontraktem pro mladé ve věku 18–24 let, který zahrnuje finanční a sociální výhody včetně jednorázové odměny 1 milion hřiven. Prezident rovněž upozornil, že západní partneři občas podmiňují poskytnutí širší podpory tím, že Ukrajina provede úplnou mobilizaci i mladších ročníků, ale podle něj by takový krok byl v současné situaci nezodpovědný. Prezident také v rozhovoru obvinil maďarskou Vojenskou národní bezpečnostní službu (KNBSZ), že na ukrajinském Zakarpatí sbírala informace o rozmístění protivzdušné obrany, vojenských jednotkách a postoji místního obyvatelstva k možné přítomnosti maďarských „mírových jednotek“. Podle Zelenského Ukrajina disponuje důkazy včetně fotografií, videí i záznamů plateb, které potvrzují aktivity KNBSZ, jež údajně probíhají od roku 2021 a eskalovaly v letech 2024–2025. Poslední zaznamenané předání informací se mělo uskutečnit 25. března 2025. Zelenskyj zdůraznil, že tento postup nepřičítá přímo premiérovi Viktoru Orbánovi, ale považuje za nepřijatelné, že taková činnost probíhá bez vědomí NATO a mimo rámec spojenecké spolupráce. Zároveň kritizoval Orbánovo využívání ukrajinského tématu pro vnitropolitické účely a označil jeho postoj vůči ruské agresi za historickou chybu. Incident navazuje na květnové odhalení agenturní sítě maďarské vojenské rozvědky na Ukrajině, což vedlo k oboustrannému vyhoštění diplomatů a prohloubení napětí mezi Kyjevem a Budapeští.
Rusko a Ukrajina uskutečnily druhou výměnu válečných zajatců na základě dohody dosažené počátkem června v Istanbulu, přičemž počet propuštěných osob zůstává nezveřejněn. Výměna následovala po pondělním předání zajatců mladších 25 let a zahrnovala těžce zraněné či nemocné vojáky, včetně příslušníků ukrajinské národní gardy a pohraniční služby. Podle ukrajinské strany jsou mezi navrácenými i obránci Mariupolu, kteří strávili v ruském zajetí více než tři roky, přičemž mnozí z nich trpí vážnými následky včetně amputací, infekcí, ztráty zraku či chronických onemocnění. Rusko uvedlo, že jeho osvobození vojáci dostávají lékařskou a psychologickou pomoc v Bělorusku a následně budou přepraveni do vlasti. Očekává se, že celkově má být v rámci dohody propuštěno přes 1 000 zajatců na každé straně, přičemž další části výměny se mají týkat i repatriace těl padlých. Jedná se o největší výměnu od začátku války a zároveň jediný konkrétní výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání za poslední tři roky.
Ukrajinská Státní služba pro etnopolitiku a svobodu svědomí (DESS) schválila seznam 7736 náboženských organizací, jejichž duchovní mohou být během mobilizace a válečného stavu vyňati z povinnosti narukovat díky institutu tzv. „bronzování“. Podle vyjádření Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny se na tyto subjekty nebude vztahovat běžné omezení, které stanovuje maximálně 50 % vyňatých pracovníků, avšak požadavkem zůstává, aby duchovní byli oficiálně zaměstnáni, vedeni ve vojenské evidenci a měli potvrzený status podle pravidel příslušné organizace. Armáda zároveň zdůraznila, že ačkoliv respektuje právo náboženských struktur na zajištění duchovní služby, personální potřeby ozbrojených sil zůstávají prioritou a proces bronzování nesmí narušit doplňování vojenských jednotek. Postup musí rovněž zohledňovat kvóty konfesií v kaplanských strukturách armády, Národní gardy, Pohraniční služby a dalších složek. Velení vyzvalo organizace k odpovědnému přístupu a ocenilo dosavadní zapojení duchovních do podpory vojáků a civilního obyvatelstva.
Spojené státy a Čína zahájily 10. června v Londýně druhé kolo obnovených obchodních jednání, zaměřených především na režim exportní kontroly, zejména v oblasti strategicky klíčových vzácných zemin, které hrají zásadní roli v elektromobilitě a dalších technologiích. Jednání přicházejí v době výrazného propadu čínského exportu do USA, který v květnu meziročně klesl o 34,5 %, což je největší pokles od počátku pandemie v roce 2020. Americkou delegaci vedou ministr financí Scott Bessent, ministr obchodu Howard Lutnick a obchodní zástupce Jamieson Greer, zatímco čínskou delegaci vede vicepremiér Che Lifeng. Klíčovým bodem sporu zůstává monopolní postavení Číny ve výrobě magnetů z prvků vzácných zemin a americké snahy omezit závislost na čínských dodávkách. Jednání navazují na květnovou ženevskou dohodu o 90denním pozastavení některých cel, kterou však Peking následně obvinil Washington z porušení. Londýnské kolo probíhá krátce po první telefonické konverzaci mezi prezidentem Donaldem Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem od lednové inaugurace amerického prezidenta, přičemž Trump označil hovor za „pozitivní“ a signalizoval možnost snížení napětí ohledně strategických surovin.
Nastupující jihokorejský prezident I I Če-mjon uskutečnil první telefonický rozhovor s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, během něhož obě strany zdůraznily zájem na posílení bilaterální spolupráce v oblasti ekonomiky, bezpečnosti a kultury. I Če-mjon vyjádřil naději, že Čína pomůže při úsilí o denuklearizaci Korejského poloostrova a zachování regionální stability, což Si Ťin-pching označil za prioritní zájem pro obě země a potvrdil ochotu se na řešení těchto otázek podílet. Rozhovor se odehrál v kontextu zlepšujících se vztahů mezi Pekingem a Soulem po období napětí v roce 2017, kdy Čína protestovala proti rozmístění amerického systému THAAD v Jižní Koreji. I Če-mjon, který zastupuje Demokratickou stranu, deklaroval pragmatický kurz zahraniční politiky: hodlá udržet spojenectví s USA, ale zároveň usiluje o vyváženější vztahy s Čínou a Pchjongjangem. Jeho zdrženlivý postoj vůči otázce Tchaj-wanské úžiny naznačuje snahu minimalizovat riziko konfrontace s Pekingem, zejména v situaci, kdy Čína zůstává hlavním obchodním partnerem Jižní Koreje a zároveň se geopoliticky sbližuje s Ruskem.
Dnes si přiblížíme, jak se inflace a s tím spojený růst nákladů promítá do cen koncových produktů, jaké si může zakoupit běžný obyvatel Ruska. Oficiální míra inflace, jakou publikuje státní agentura Rosstat, se pohybuje již přibližně půl roku okolo hranice 10%, Rosstat ale přistupuje k výpočtu inflace dosti kreativně – obdobně jako za socialismu u nás, kdy se říkalo, že vzrůst ceny másla byl kompenzován poklesem ceny lokomotiv, takže celková kupní síla se nezměnila, používá i Rosstat obdobné metody, aby vyhověl politickému zadání informovat o stabilní hodnotě inflace v Rusku.
Příkladem produktu, který je v Rusku běžně dostupný a do jehož ceny se promítají jak náklady na suroviny, tak i mzdy pracovníků, je kebab, v Rusku (a také u nás) oblíbená forma pouličního občerstvení.Jeho průměrná cena za poslední rok vzrostla o téměř 40%, konkrétně z 269 rublů na 374 rublů, přičemž do průzkumu byly zařazeny jak velké prodejny, tak i malé stánky s občerstvením.
Vzrůst průměrné ceny o 105 rublů byl nejvyšší za poslední tři roky, a podílejí se na něm jak vzrůst cen surovin a logistiky, dále rostoucí nájmy a také růst platů v pohostinství. Mezi příčiny, které nebyly v průzkumu uvedeny, lze počítat i masivní odchod ekonomických migrantů ze středoasijských republik, kteří dříve tvořili značnou část zaměstnanců těchto podniků.
V průzkumu bylo také uvedeno, že tržby prodejen s kebabem meziročně vzrostly o 28%, což ukazuje, že došlo k pokles jeho prodejů o 12%, a lze očekávat, že v tradičních restauracích s dražší nabídkou bude pokles prodejů ještě výraznější, neboť ruská populace má stále hlouběji do kapsy a omezení návštěv restaurací je jedním z nejsnazších způsobů, jak ušetřit.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: V Nábulusu na Západním břehu Jordánu došlo k incidentu, při kterém byli podle izraelské armády zabiti dva Palestinci, kteří se pokusili jednomu z vojáků během výslechu odebrat zbraň. Po jejím odcizení z ní údajně vystřelili, přičemž byli zraněni čtyři vojáci – jeden středně těžce a tři lehce. Ostatní příslušníci IDF poté útočníky zastřelili.
Izraelské jednotky brigády Givati v severní části pásma Gazy identifikovaly dva ozbrojence Hamásu, kteří se podle IDF vydávali za ženy a nesli pytle ze staveniště využívaného Hamásem. Oba byli následně zasaženi při útoku bezpilotního letounu. V dalších operacích byla lokalizována zbrojní infrastruktura Hamásu včetně raketometu a dalších zbraní. Izraelské letectvo rovněž během posledních 24 hodin provedlo desítky úderů napříč Gazou, zaměřených na teroristické buňky, tunely a zbrojní sklady.
Prezident Mahmúd Abbás poprvé veřejně odsoudil útok Hamásu ze 7. října a vyzval k propuštění zbývajících rukojmích. Tento krok přichází v kontextu jeho snahy posílit legitimitu samosprávy jako alternativy k Hamásu v Gaze. Abbás současně prosazuje reformy, mimo jiné plán na ukončení kontroverzní politiky finančních odměn rodinám teroristů a vězňů.
Izraelské námořnictvo dnes ráno provedlo dálkový raketový úder na jemenský přístav Hodeida, ovládaný Hútíi. Dvě řízené střely odpálené z korvet třídy Sa’ar 6 zasáhly infrastrukturu, kterou Hútíové podle IDF využívali k pašování zbraní. Opakované izraelské údery na tento přístav mají podle armády vést k jeho marginalizaci jako logistického uzlu.
Sýrie: Režim Šarík al-Shara oslavil svátek Íd al-Adhá symbolickým krokem – propuštěním více než stovky bývalých vojenských důstojníků z věznic v provincii Latákíja. Většina z nich byla zadržena během březnového povstání alavitů. Přestože během nepokojů zahynulo na 300 příslušníků bezpečnostních složek, nedošlo k žádným soudním verdiktům. Proces „omilostnění“ probíhal pod dohledem dvou prominentních bývalých důstojníků Asadova režimu – Fádího Sakra a Chálida al-Ahmada, nyní klíčových úředníků nového vedení.
Na předměstí města Dana v provincii Idlib byl při úderu bezpilotního letounu zasažen motocykl se dvěma muži. Oba byli zraněni, jejich aktuální zdravotní stav zatím není znám. V dalším útoku v blízkosti města byl zabit jeden muž při zásahu automobilu, přičemž podle charakteru škod šlo pravděpodobně o zásah raketou AGM-114 R9X („létající gilotina“), obvykle používanou proti vysoce hodnotným cílům bez vedlejších ztrát.
Spojené státy vedoucí mezinárodní koalici proti terorismu zahájily sérii úderů na syrském území. Mezi zabitými je podle kanálu War & Conflict News Hádí Hammúd, údajný současný člen ministerstva obrany nového režimu. Pokud se toto potvrzení ukáže jako pravdivé, jde o precedentní případ, kdy osoba spojená s vládnoucí strukturou byla zasažena navzdory své institucionální roli.
Africká vsuvka:
Sudán: Podle informací milblogera Majakovského se sudánské armádě podařilo znovu získat kontrolu nad městem Umm Daheleeb v jižním Kordofánu, které bylo předchozí den obsazeno jednotkami Sil rychlého nasazení (RSF). Ačkoli se jedná o úspěšný protiútok, situace v oblasti zůstává vysoce nestabilní a dynamická.
Dnešní Třešnička™ bude z těch, které voní svíčkami a papírem popsaným beznadějí. Rusko, země, jež kdysi snila o vesmíru, se teď chystá zakázat i telefon z ciziny. Nový zákon, sepsaný úřednickou rukou, která už dávno neví, komu slouží, přikáže operátorům blokovat hovory zvenčí… prý kvůli podvodníkům. Ve skutečnosti je to další cihla do zdi novodobé digitální věznice. Cizí číslo bude hřích. Hovor zvenčí bude sabotáž. A každý, kdo jej přijme, bude muset podat vysvětlení. Stát, který nevěří svým občanům, je už jen prázdnou skořápkou moci. A Rusko se pomalu, krok za krokem, noří zpět do éry, kdy bylo nebezpečné poslouchat cizí rádio, číst zakázanou knihu nebo mít příbuzné v emigraci. A tak jako kdysi lidé šeptali, aby zdi neslyšely, teď budou mlčet, aby algoritmy nezaznamenaly. Digitální stachanovci budou bdít nad tím, kdo komu telefonoval, kdo se pokusil spojit s vnějším světem. A každá neoznačená SIMka, každý neprověřený kontakt, bude malým zločinem proti monolitu. V zemi, kde i drát má ideologii, bude i ticho podezřelé. A kdo chce slyšet hlas zvenčí, ať si rovnou připraví zpověď. Protože kdo dnes zavolá z Londýna, zítra skončí v Moskvě na výslechu, v Lefortovo.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
