(2 908 slov, doba čtení 15 minut)
V noci na 15. července, podnikla Ruská federace další letecký dronový útok na Ukrajinu s celkovým nasazením 267 útočných prostředků typu Šáhed a jejich imitátorů. Drony startovaly z oblastí Orjol, Brjansk, Kursk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a okupovaného území Doněcké oblasti, přičemž přibližně 200 z nich tvořily samotné Šáhedy. Podle údajů k 13:00 zlikvidovala ukrajinská protivzdušná obrana 178 dronů, dalších 66 bylo neutralizováno prostřednictvím radioelektronického boje. Zaznamenány byly zásahy ve 23 případech napříč sedmi lokalitami, trosky sestřelených cílů dopadly na devíti místech.
Podle analytika Jarosława Wolského došlo od ledna 2025 k výrazné eskalaci ruské opotřebovávací strategie, která vede k mimořádně vysokým ztrátám; podle odhadů bylo zabito již 100 000 ruských vojáků a dalších 200 000 utrpělo zranění, což odpovídá historicky nejvyšším ztrátovým poměrům od druhé světové války. V některých případech údajně dosahuje poměr mrtvých ku zraněným až 1:2, což řadí současné útoky na Donbas mezi nejkatastrofálnější operace ruské historie. Rusko podle Wolského vede nejbrutálnější vyčerpávací kampaň od války mezi Irákem a Íránem, jejíž plné dopady se však projeví až na podzim. Zároveň dochází k poklesu tempa rekrutace, a to z loňských 30-35 tisíc měsíčně na letošních 20-25 tisíc. Navíc výrazné ztráty dopadají na omezený počet manévrových jednotek, které musí být neustále stahovány k doplnění. Ačkoli to oslabuje ruské ozbrojené síly, přetrvává schopnost nahrazovat zničené jednotky novými. Současně jsou však výrazně vyčerpány i ukrajinské síly, mimo jiné kvůli rostoucím dezercím, jež mají podobně destruktivní účinek jako ruské údery drony nebo přesnou municí. Situace tak směřuje k oboustrannému vyčerpání, přičemž Rusko spoléhá na dočasnou akumulaci sil ve snaze zlomit odolnost ukrajinské obrany, i za cenu masivních lidských ztrát.
Belgorodská a Kurská oblast jsou i nadále bez relevantních změn.
Směr Sumy: Ruský kanál ArchandělSpetsnaza, napojený na extremistický prapor Rusič, informuje o bojích v Sumské oblasti. Podle jeho tvrzení měly ruské síly po obsazení Jablonivky pokračovat směrem na Chrapovščinu. Výsadkáři 11. brigády údajně obsadili lesní pásy a dosáhli silnice Sumy–Junakovka, navzdory ukrajinské palbě a útokům dronů.
Dále tvrdí, že nasazení ukrajinské jednotky 425. OSHP „Skala“ nedokázalo ruský postup zastavit, a že případná ztráta Chrapovščiny by otevřela cestu k městu Sumy. Tyto informace zatím nelze nezávisle ověřit a přicházejí výhradně z ruských zdrojů s propagandistickým profilem.
Současně má 83. výsadková brigáda útočit na Varačino, kde podle stejných zdrojů pokračují těžké střety. Ukrajinská armáda údajně zahájila protiútok mezi Kondrativkou a Konstantinovkou, kde se má pokoušet o obklíčení části ruských sil, konkrétně 155. brigády námořní pěchoty.
Andrijivka je podle dostupných zpráv aktuálně v tzv. šedé zóně, bez jasné kontroly jedné strany. Ukrajinské oficiální kanály ohledně situace v oblasti tradičně mlčí, což znemožňuje potvrdit či vyvrátit výše uvedená tvrzení.
Charkovská situace: Ruské síly pokračovaly v útocích u Zeleného a ve Vovčansku. Situace v oblasti zůstává napjatá, ale bez potvrzených výrazných změn linie.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru proběhly střety u Kindrašivky, směrem na Petropavlivku, u Stěpové Novoselivky a v Zahryzovém.
V limanském sektoru pokračovaly boje v Hrekivce, směrem na Novy Myr, a dále u Ridkodubu, Karpivky, Zelené Dolyny, Kolodjaz a Torského.
V siverském sektoru se bojovalo v Serebrjanském lese, směrem na Hryhorivku, u Verchnokamjanského, a směrem na Ivano-Darijivku a Vyjimku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se bojovalo ve Stupočkách, v Predtečiném a směrem na Bilou Horu.
Doněcká fronta: V okolí Torecka útočily ruské jednotky směrem na Dilijivku a postupovaly v Novospaském jižně od města.
Ve směru na Konsťantynivku pokračoval tlak na Katerynivku a zaznamenán byl další postup v Jablunivce. Boje pokračovaly i směrem na Poltavku, Rusyn Jar a v okolí Popiv Jaru.
V pokrovském směru se ruská útočná skupina dostala do Fedorivky severně od Razine. Západně od Razine se okupantům podařilo postoupit ke kalovým jímkám. Intenzivní střety pokračovaly u Myrného, Novoekonomičného, směrem na Promin, u Lysivky, Zvirového a v Udačném.
Jižně od Pokrovska se bojovalo severně od Novoserhijivky, směrem na Muravku a v Oleksijivce, kde okupanti konsolidovali část vesnice.
Ve směru na Novopavlivku ruské síly doobsadily zbytek Bahatyru. Bojovalo se rovněž u Novoukrajinky a severně od Tolstého, kde postupovaly směrem k Novochatskému. Další střety proběhly v Piddubném, Myrném, směrem na Voskresenku a u Vilného a Zeleného Pole.
Jižní fronta: V oblasti Malynivky okupanti zaznamenali postup a ovládají nyní téměř celou vesnici. Další útoky probíhaly v oblasti Kamjanského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal podal demisi, čímž formálně inicioval pád celé vlády, neboť podle ukrajinské ústavy odchod předsedy vlády znamená rezignaci celého kabinetu. Šmyhal, který zastával funkci od března 2020, se stal nejdéle sloužícím premiérem Ukrajiny v historii země. Jeho vláda vedla zemi v období pandemie COVID-19 a odolávala následkům ruské invaze po 24. únoru 2022. Mezi hlavními výsledky vlády uváděl reformu sociálního pojištění, rozvoj elektronické veřejné správy přes platformu „Dija“, správu veřejných investic, transparentní privatizaci, zavedení podpor pro podnikání a bydlení, a také posílení domácího obranného průmyslu, jehož kapacity podle něj vzrostly 35násobně. Významným úspěchem byla rovněž energetická nezávislost na Rusku a napojení na evropskou energetickou síť. O den dříve se Šmyhal setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským, který následně oznámil záměr navrhnout na post premiérky první vicepremiérku a ministryni hospodářství Juliji Svyridenkovou.
Bílý dům popřel, že by americký prezident Donald Trump během nedávného telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským vyzýval k útokům na území Ruské federace. Podle tiskové mluvčí Caroline Leavitt Trump pouze položil otázku, nikoli že by navrhoval či podporoval údery do hloubky ruského území, čímž reagovala na zprávy médií, zejména Financial Times a Washington Post, které naznačovaly, že Trump měl vyjádřit podporu takové strategii jako prostředku k donucení Ruska k jednání. Bílý dům tyto informace označil za vytržené z kontextu a zdůraznil Trumpovu snahu konflikt ukončit. Kontroverzní výrok přichází ve chvíli, kdy Trump oznámil plán na poskytnutí rozsáhlé americké vojenské pomoci Ukrajině v rámci modelu, kdy výzbroj zakoupí a rozdělí evropské členské státy NATO, přičemž k iniciativě se již přihlásily mimo jiné Německo, Velká Británie, Norsko a Nizozemsko. Současně Trump pohrozil Moskvě zavedením „velmi tvrdých“ cel, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody.
Ukrajinský parlament schválil prodloužení válečného stavu a všeobecné mobilizace o dalších 90 dní, konkrétně do 5. listopadu 2025. Pro návrh hlasovalo 320 poslanců, přičemž se jedná již o šestnácté prodloužení od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022. Válečný stav umožňuje úřadům omezit svobodu pohybu osob a dopravy, uvalit pracovní povinnost, provádět mobilizaci zdrojů a přesměrování institucí a podniků na podporu obrany. Dále může být dočasně pozastavena činnost politických stran a organizací, které ohrožují státní suverenitu, a zakázány veřejné shromáždění. Současně platí, že během válečného stavu nelze rozpustit parlament ani vládu, měnit ústavu či pořádat volby. Platnost zákonů začne 7. srpna.
Český premiér Petr Fiala oznámil, že Česká republika se nezapojí do projektu nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím NATO, který inicioval prezident USA Donald Trump, a zdůraznil, že Praha se nadále soustředí na vlastní iniciativu zaměřenou na mezinárodní nákup dělostřelecké munice. Tato česká iniciativa, spuštěná v únoru 2024, dosud zajistila více než 1,5 milionu kusů munice, přičemž se do ní zapojilo přibližně 20 evropských států včetně Německa, Polska, Nizozemska a Skandinávských zemí. Trumpův plán počítá s dodávkou amerických zbraní v hodnotě miliard dolarů, včetně až 17 systémů Patriot, přičemž náklady mají nést evropští spojenci. Generální tajemník NATO Mark Rutte označil návrh za logický a potvrdil zájem několika států včetně Kanady, Německa a Velké Británie.
Slovenský premiér Robert Fico potvrdil, že Bratislava požádala o odklad hlasování o 18. balíčku sankcí proti Rusku kvůli výhradám k plánovanému zákazu dovozu ruského plynu po roce 2028, a jako podmínku svého souhlasu uvedl poskytnutí výjimky umožňující Slovensku pokračovat v plnění smlouvy s Gazpromem až do jejího vypršení v roce 2034. Evropská komise sice nabídla písemné záruky zahrnující nouzové mechanismy pro cenové výkyvy a právní podporu při vypovězení kontraktů, avšak slovenská vláda tyto garance označila za nedostatečné. Fico zdůraznil, že současné odmítavé stanovisko Komise k požadované výjimce je neslučitelné s přijatou sankční politikou, nicméně zároveň připustil možnost kompromisu. Hlasování o sankčním balíčku, které bylo plánováno na 15. července, zůstává pozastaveno nejen kvůli postoji Slovenska, ale i kvůli námitkám Malty.
Podle vyjádření vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaji Kallasové dochází k nárůstu použití chemických zbraní ruskými silami na Ukrajině, přičemž informace o této skutečnosti poskytly nizozemské a německé zpravodajské služby. Kallasová uvedla, že od začátku plnohodnotné invaze Rusko použilo chemické látky proti ukrajinským jednotkám přibližně 9 000krát, přičemž podle rozvědek dochází k intenzifikaci těchto útoků. Už v únoru 2025 dvě akreditované laboratoře Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) potvrdily, že ruská armáda na frontě používá granáty obsahující zakázané chemické látky. Tento vývoj přichází navzdory předchozím pochybnostem OPCW z května 2024 o dostatečnosti důkazů z obou stran. Zprávy o systematickém nasazení chemických prostředků vyvolávají vážné mezinárodní obavy a mohou zintenzivnit tlak na další zpřísnění sankčního režimu vůči Moskvě i na posílení podpory Ukrajině v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení.
Dnes si na výsledcích letošní sklizně zeleniny ukážeme, že zemědělský sektor v Rusku narazil na své limity a jakákoliv snaha o zvýšení produkce jedné plodiny automaticky vede k potížím a nedostatkům v zásobování jiných plodin. Již několikrát jsme informovali o tom, jak vlivem nedostatku dramaticky vzrostla cena brambor v Rusku, což se ruská vláda rozhodla vyřešit administrativním příkazem, který nařídil zemědělcům zvětšit plochu určenou pro výsadbu brambor v tomto roce.
Zemědělci se tímto příkazem samozřejmě řídili a letošní sklizeň ukazuje, že se nedostatek brambor v Rusku podařilo zažehnat, nicméně administrativní řízení zemědělské produkce ukázalo své nedostatky již za časů socialismu a ani dnes se na důsledcích řízení zemědělství “od stolu” nic nezměnilo. Zvětšení plochy, na které se nyní pěstují brambory, totiž přinutilo ruské zemědělce zmenšit plochy, na kterých byla v této sezóně pěstována jiná zelenina, hlavně mrkev a červená řepa.
A menší sklizeň těchto druhů zeleniny se již projevila v jejich omezené dostupnosti a růstu maloobchodních cen, který od počátku roku do 7.7 činí u mrkve 62% a u červené řepy o 62,4% podle údajů agentury Rosstat. Za poslední týden vzrostla cena mrkv o dalších 4,5% a v některých regionech (například v ) došlo k týdennímu vzrůstu cen mrkve o 14,5%. V Kemerovské oblasti a v Baškirsku pak došlo k takovým potížím v zásobování mrkví, že ta teď není na mnoha místech v těchto regionech dostupná.
Ruské ministerstvo zemědělství sice informovalo, že sklizeň mrkve v loňském roce byla rekordní a o 17% převýšila tu z roku 2023 (a Rusko má tak k dispozici rezervy z předchozího roku a nedostatek mrkve nehrozí), současná ekonomická realita ale ukazuje něco jiného a vysvětlení ministerstva se do velké míry podobá tomu, jaké jsme mohli slýchat z našich televizí za socialismu. Přičemž systémové potíže ruského zemědělství (o kterých jsme informovali 12.7.) se tento rok dále prohlubují, a tak lze do budoucna počítat s dalším rozvojem obdobných “objektivních obtíží”.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) zveřejnila záběry z probíhajících operací v Bejt Hanúnu, kde jednotky brigády Givati likvidovaly tunely a nástražné systémy. Podle IDF bylo během zásahů zabito několik desítek ozbrojenců a zničena infrastruktura Hamásu včetně raketometu. Na operacích se podíleli i ženisté a drony záložníků 646. brigády. V severní části Gazy byl dále proveden letecký úder na osobu převážející zbraně.
Na jihu Gazy oznámila IDF zničení 3,5 kilometru dlouhého tunelu Hamásu v Chán Júnisu. Tunel objevily jednotky brigády Kfir a elitní ženijní složky Yahalom. Byl propojen s dalšími podzemními chodbami a využíván jako úkryt. Součástí zásahu bylo i zajištění zbraní a zničení skladu výbušnin.
IDF potvrdila rozsáhlé nálety na syrské vojenské síly u města Suvejda. Podle izraelského zdroje šlo o reakci na pokus syrské armády vstoupit do drúzského města, kde se odehrávají střety s beduínskými milicemi. Údery údajně mířily na tanky, transportéry, raketomety a zásobovací trasy a byly vedeny na základě pokynu politického vedení Izraele. Damašek následně oznámil příměří.
Libanon: Centrální banka Libanonu vydala nařízení zakazující všem licencovaným finančním institucím spolupráci s organizací Al-Qard Al-Hassan, napojenou na Hizballáh. Organizace, která poskytuje bezúročné půjčky podle islámských zásad, je od roku 2007 pod sankcemi USA a působí především v šíitských oblastech.
Izraelské letectvo provedlo údery v údolí Beqaa, které si podle guvernéra Bachira Khodra vyžádaly 12 obětí. Bezpečnostní zdroje uvedly, že pět z nich byli členové Hizballáhu, zbytek tvořili převážně syrští pracovníci. Cílem byl zásah proti jednotce Radwan, elitnímu křídlu Hizballáhu, a zničení vojenské infrastruktury hluboko ve vnitrozemí. Jednalo se o nejsilnější útok od loňského příměří.
Sýrie: Izraelské letectvo (IAF) provedlo sérii náletů na cíle v provinciích Al-Suvajda a Dará, přičemž se zaměřilo na síly spojené s novým syrským režimem. Podle izraelských představitelů šlo o odpověď na násilnosti vůči drúzskému obyvatelstvu a převoz těžké techniky jednotek Muhammada al-Džuláního, který údajně porušuje izraelskou politiku demilitarizace jižní Sýrie. Premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Jisra’el Katz deklarovali závazek k ochraně drúzské komunity.
Objevily se záběry údajného masakru celé drúzské rodiny v provincii Al-Suvajda, za který je obviňována Damaškem kontrolovaná „Generální bezpečnostní služba“. Zdroje napojené na opozici tvrdí, že tato služba je odpovědná i za dřívější etnické čistky. Zároveň přichází zprávy o rozsáhlých represích v oblasti – drúzští civilisté jsou údajně zadržováni a biti. Tyto informace však není možné nezávisle ověřit a je třeba je hodnotit se zdrženlivostí.
Syrské ministerstvo obrany naopak oznámilo převzetí kontroly nad většinou provincie Al-Suvajda včetně její metropole Essaouida. Bojovníci al-Džuláního podle Damašku čelili několika přepadením, ale udrželi své pozice. Na místě byl zaveden zákaz vycházení a bezpečnostní jednotky zahájily zatýkání podezřelých osob. Šejk Hikmet al-Hijri, vůdce drúzské komunity, vyzval k odporu proti novému režimu a obvinil vládní jednotky z útoků na civilní obyvatelstvo. Rozdílné postoje uvnitř drúzské komunity naznačují napětí a polarizaci.
Irák: V severním Iráku došlo k několika útokům kamikadze drony. V provincii Erbíl byly cílem americká základna a ropné pole Khurmala. Drony byly sestřeleny, ale trosky poškodily vodovodní infrastrukturu. V provincii Dahúk dron zasáhl ropné pole Sarsang provozované společností HKN Energy, způsobil požár a narušil těžbu. Zatím nejsou hlášeny oběti ani se k útokům nikdo nepřihlásil. Očití svědci tvrdí, že šlo o drony typu Shahed, běžně používané proíránskými milicemi v regionu.
Burkina Faso: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al-Islám wal-Muslimin (JNIM) údajně ovládli pozice dobrovolnických obranných sil (VDP) u města Gaoua na jihozápadě země. Informace zatím nebyly potvrzeny oficiálními vládními zdroji. V kontextu rostoucího počtu útoků v zemi přibývá kritiky neschopnosti režimu Ibrahima Traorého situaci efektivně řešit.
Somálsko: V autonomním regionu Puntland odrazily místní ozbrojené síly útok milic Sool Bari, které jsou podle místních úřadů podporovány federální vládou v Mogadišu. Vláda Puntlandu označila útok za součást plánovaného pokusu o destabilizaci a varovala před další eskalací. Prezident regionu obvinil centrální vládu ze zneužívání ozbrojených skupin, přičemž sílí hlasy volající po přerušení vztahů s Mogadišem. Boje nadále pokračují.
Separátně džihádisté z hnutí Al-Šabáb zaútočili na vojenský konvoj ugandských jednotek nasazených v rámci mírové mise u města Zabid na předměstí Afgoye. Podle předběžných zpráv si útok vyžádal přibližně 20 mrtvých mezi ugandskými vojáky, 43 zraněných (z toho 10 těžce), 9 somálských vládních vojáků zabito a 8 zraněno. Zničena byla tři obrněná vozidla, jedno vojenské vozidlo a sanitka. Údaje o ztrátách se mohou měnit s ohledem na probíhající vyhodnocení situace.
Puntlandské ozbrojené síly odrazili útok ozbrojenců Sool Bari podporovaných federální vládou v Mogadišu v regionu Dahar. Podle puntlandských úřadů se jedná o plánovanou válku, jejímž cílem je podkopat bezpečnost a autonomii regionu. Prezident Puntlandu obvinil somálskou vládu, že využívá ozbrojené skupiny k destabilizaci. V souvislosti s eskalací situace sílí volání po úplném rozchodu s Mogadišem.
Dnešní Třešnička™ bude o zvláštním fenoménu ruské diplomacie. To se totiž mluví o „nepřijatelných ultimátech“, zatímco jejich vlastní armáda už třetí rok předvádí ultimativní vraždění za pomoci raket, dronů a Wagnerovských klonů. Trumpova výhružka stoprocentními cly a sankcemi prý Kreml „bere vážně“, což v překladu znamená něco mezi „to nás mrzí“ a „běžíme se schovat pod stůl“. A zatímco Evropa plánuje platit plnou americkou cenu za zbraně pro Ukrajinu, z Moskvy dál zní věčná mantra: „Ukrajina chce válku.“ Tak určitě. Válka přece začala tím, že Kyjev přesunul tanky k Petrohradu, že ano. A aby bylo jasno, tak ruský režim je připraven jednat. Ovšem jen pokud mu předem odevzdáte klíče od Kyjeva, mapu slovenského vzdušného prostoru s vyznačenými slabinami PVO, a malý přípitek na úspěch v podobě zrušení všech sankcí, návratu McDonaldu na Puškinovo náměstí a formálního potvrzení, že ruské tanky se na Donbas teleportovaly samy. Dále by rádi schválenou verzi ukrajinských učebnic dějepisu, kde se Velká vlastenecká válka vede až do současnosti, možnost pořádat referenda pomocí klobouku a tří lístečků s nápisem „ano“, exkluzivní právo vysílat Solovjova na všech frekvencích, a mezinárodně uznaný certifikát, že raketa, která dopadne, vlastně nikdy nevzlétla. V tom případě – a jen v tom – jsou ochotni zvážit, že jsou připraveni jednat. K tomu si Lavrov stěžuje, že Trump je pod tlakem EU a NATO… tedy těch, kdo zatím ještě nestihli bombardovat Belgorod, což je samozřejmě nehorázné. A Ryabkov tradičně připomíná, že válka skončí jedině tehdy, když Rusko dostane, co chce. V ideálním případě rovnou celé Versailles. Protože když agresor nedostane, co si nadiktoval, není to selhání diplomacie. Je to prostě jen další den v říši lží.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
