(2 536 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 28. července, provedla Ruská federace další masivní kombinovaný vzdušný útok na Ukrajinu s nasazením 331 vzdušných prostředků. Šlo o 324 útočné drony typu Šahed a jejich imitace, čtyři strategické střely Ch-101 a tři střely Ch-47M2 Kinžal. Útok směřoval z oblastí Brjansk, Kursk, Orjol, Millerovo, Šatalovo, Primorsko-Achtarsk a z prostoru nad Lipeckou a Saratovskou oblastí. Hlavním cílem byl opět vojenský uzel ve Starokostjantynivu (Chmelnycká oblast). Podle údajů k 09:30 byla protivzdušnou obranou zlikvidována nebo radioelektronicky narušena většina cílů – 309 dronů a dvě střely Ch-101. Ačkoliv tři hypersonické střely Kinžal nezasáhly své cíle, byly zaznamenány zásahy dvou dalších raket a patnácti dronů ve třech lokalitách, dopady trosek byly hlášeny na více místech.
Směr Sumy: V oblasti pokračovaly boje v okolí Kindrativky, kterou ukrajinské síly podle vlastních zdrojů nedávno osvobodily. Během dne se ruské jednotky měly opakovaně pokusit o protiútok s cílem znovuzískání vesnice. Podle ukrajinského velení byly tyto pokusy odraženy příslušníky 225. útočného pluku. O situaci v obci chybí nezávislé ověření.
Z Belgorodské a Kurské oblasti nejsou nadále hlášeny žádné změny.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Zeleného, ve Vovčansku, směrem na Petro-Ivanivku a u Západného.
Severovýchodní fronta: V Kupjanském sektoru probíhaly střety u Radkivky, Holubivky a východně od Zahryzového.
V Limanském sektoru útočily ruské jednotky u Hrekivky a směrem na Šandryholove.
V Siverském sektoru se okupanti pokoušeli postoupit v Serebrjanském lese, u Hryhorivky, jižně od Serebrjanky a v okolí Verchnokamjanského.
Bachmutská fronta: V Kramatorském sektoru pokračovaly boje ve Stupočkách. Ruské síly podle dostupných zpráv zaznamenaly dílčí postup jižně od Bílé Hory.
Doněcká fronta: U Torecku probíhaly boje západně od města a v Ščerbynivce.
Ve směru na Konsťantynivku útočily ruské jednotky na Katerynivku, Oleksandro-Kalynove, v
Jablunivce, u Rusyn Jaru a Poltavky. Zaznamenán byl také ruský postup západně od Popiv Jaru.
V Pokrovském sektoru okupanti pokračovali v tlaku u Volodymyrivky, Raziného, Novoekonomičného, Myroliubivky, Lysivky, směrem na Novoukrajinku, ve Zvirovém, Kotlyném a Udačném.
Jižně od Pokrovsku se bojovalo u Horichového a Oleksijivky. V novopavlivském sektoru ruské jednotky útočily u Zeleného Haje, postupovaly západně od Tolstého a jihozápadně od Piddubného. Další boje byly hlášeny z Myrného a Zeleného Pole.
Jižní fronta: Ukrajinské síly provedly protiútok v oblasti Kamjanského. O případném výsledku zatím nejsou k dispozici potvrzené informace.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že zkracuje lhůtu pro uzavření mírové dohody s Ruskem na 10–12 dní od dnešního dne. Prohlásil to při jednání s britským premiérem Keirem Starmerem. „Stanovím novou lhůtu – 10 až 12 dní ode dneška. Nevidím důvod čekat těch 50 dní. Chtěl jsem být velkorysý, ale nevidíme žádný pokrok,“ řekl Trump. Už dříve téhož dne americký prezident vyjádřil „velké zklamání“ z ruského diktátora Vladimira Putina a oznámil, že zvažuje zkrácení původní lhůty, kterou Rusku dal k uzavření mírové dohody. Připomeňme, že 14. července Trump pohrozil Rusku „velmi tvrdými cly“, pokud dohoda nebude uzavřena do 50 dnů. Zároveň oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině zbraně, které však zaplatí evropské země. „Uvalíme velmi tvrdá cla, pokud se do 50 dnů nedohodneme. Zhruba 100% cla — můžete tomu říkat sekundární cla,“ prohlásil tehdy prezident USA.
USA se dohodly s Evropskou Unií. Prezident Donald Trump po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen oznámil, že Spojené státy a Evropská unie dosáhly rámcové dohody o obchodní spolupráci. Informuje o tom CNN. Trump oznámil zavedení obecného cla ve výši 15 % na dovoz ze všech 27 členských států Evropské unie. Po boku Ursuly von der Leyen Trump uvedl, že EU „souhlasí s nákupem energií z USA v hodnotě 750 miliard dolarů“ a „se zvýšením investic v USA o dalších 600 miliard dolarů oproti stávajícímu objemu“. „Všechny země otevřou obchod se Spojenými státy bez cel a souhlasí s nákupem obrovského množství vojenské techniky,“ dodal Trump. Dohodu s EU označil za „největší obchodní smlouvu všech dob“. Ursula von der Leyen přiznala, že jednání s Trumpem byla velmi náročná. „Věděla jsem to od začátku a skutečně to bylo velmi těžké. Ale dosáhli jsme dobrého výsledku pro obě strany,“ uvedla předsedkyně Evropské komise. Dohoda podle ní „přinese stabilitu a předvídatelnost“. K dohodě došlo poté, co Trump pohrozil zavedením 30% cla na veškerý dovoz z Evropské unie od 1. srpna. Brusel v reakci uvedl, že je připraven k odvetným opatřením.
Spojené státy mohou poprvé od roku 2008 přesunout jaderné zbraně zpět na území Velké Británie — s cílem vyslat signál ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. S odvoláním na obranné analytiky a veřejně dostupná data to uvádí agentura Bloomberg. Podle zprávy přistál 16. července americký letoun C-17, letící z jaderného skladu v Novém Mexiku, na britské letecké základně Lakenheath. Let nebyl utajen a předpokládá se, že mohl přepravit termonukleární pumy typu B61-12. William Alberk z pacifického fóra uvedl, že letoun letěl přímo, bez přeletu přes jiné země, a že se na přepravě podílela elitní jednotka amerického letectva pro jaderné operace (PNAF). Podle něj skutečnost, že letadlo ponechalo zapnutý lokalizační systém, značí úmysl USA demonstrovat Rusku, že v Evropě své jaderné kapacity nijak nesnižují. Hans Kristensen z Federace amerických vědců dodává, že „existují silné náznaky“, že Spojené státy skutečně rozmísťují jaderné zbraně zpět na britském území. NATO odmítlo záležitost komentovat. Spojené státy i Velká Británie se tradičně nevyjadřují ke stavu a rozmístění svých jaderných zbraní. Nicméně podle dokumentů amerického ministerstva obrany již několik let probíhají na základně Lakenheath práce na vybudování zabezpečených skladovacích zařízení pro jaderný arzenál. Už v červnu Velká Británie oznámila nákup nejméně tuctu nových stíhaček F-35A, které jsou schopné nést pumy B61-12. A koncem července britské ministerstvo obrany připomnělo, že „jaderné odstrašení NATO spoléhá i na americké jaderné zbraně rozmístěné v Evropě a na podpůrné kapacity a infrastrukturu spojenců“.
Od začátku ruské invaze se Ukrajině podařilo vrátit z ruského zajetí celkem 5 857 osob, přičemž dalších 555 bylo osvobozeno mimo rámec dohodnutých výměn. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského představují výměny zajatců jeden z klíčových výsledků tří kol přímých rusko-ukrajinských jednání, která se konala v Istanbulu v květnu, červnu a červenci. Naposledy si obě strany vyměnily po 250 zajatcích 23. července, čímž podle ruského vyjednavače Vladimira Medinského završily druhou rozsáhlou výměnu přibližně 1 200 osob z každé strany. V Istanbulu byla zároveň dosažena předběžná dohoda o další výměně obdobného rozsahu. Zelenskyj zdůraznil nutnost pokračovat v těchto výměnách a individuálně prověřovat osud každého zajatce, přičemž poděkoval všem, kdo se na procesu podílejí, včetně ozbrojených sil, které podle něj vytvářejí podmínky pro reciproční dohody.
Dnes se zaměříme na výsledek zasedání vrcholných představitelů centrální banky, které proběhlo minulÿ pátek. Jeho výsledek byl předvídatelný, a vedl ke snížení základní úrokové sazby z 20 na 18%, což je úroveň, na kterou tato sazba vystoupala loni v červenci. Jedná se také o druhé snížení v řadě, od října minulého roku až do května tohoto roku byla základní úroková sazba udržována na úrovni 21%.
Guvernérka centrální banky Elvíra Nabiullina zdůvodnila tento krok tím, že podle ní došlo k poklesu inflace, snižuje se ale také spotřebitelská poptávka (tedy, ekonomika se ochlazuje) a poklesl i růst úvěrování společností (což je logické, neboť ty si při současných úrokových sazbách mohou dovolit úvěry ve stále menší míře). Nabiullina ale zdůraznila, že tvrdá restriktivní opatření zavedená centrální bankou je potřeba zachovat, aby nedošlo k rychlému růstu inflace.
Reakce ruských trhů na tento krok byla značně rezervovaná. Index moskevské burzy MOEX okamžitě poklesl o přibližně 100 bodů na úroveň 2734 bodů, což je znatelně pod průměrem hodnoty tohoto indexu za poslední dva roky. Pro srovnání, ještě v polovině března tohoto roku dosahoval index úrovně přes 3200 bodů. Trhy tak reflektovaly fakt, že nelze očekávat rychlé snížení základní úrokové sazby na úroveň, která by umožnila oživení ekonomiky, tedy například 10%.
Snížení základní úrokové sazby tak bylo spíše kosmetické, a lze jej chápat jako podvolení se tlaku z nejvyšších míst ruské politické reprezentace, společnostem ale neumožní získat výrazně levnější půjčky, což by mohlo vést k oživení ekonomiky. Lze tak předpokládat pokračování recese v civilních sektorech, spolu s dalšími průvodními jevy spojenými se zpomalováním ekonomiky, například zkracování úvazků zaměstnancům (ke kterému došlo v poslední době například v automobilkách AvtoVAZ nebo KamAZ). A i celková nálada v ruské ekonomice zůstává i po tomto snížení značně depresivní.
Izrael: Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že během bojové operace v pásmu Gazy objevili vojáci 401. brigády v oblasti Džabalíje sklad zbraní ukrytý v objektu bývalé školy Al-Rafi’i. Současně byla poblíž lokalizována a zneškodněna podzemní chodba o délce přibližně 400 metrů. Podle velení IDF tunel sloužil teroristickým skupinám jako úkryt a základna pro útoky proti izraelským jednotkám. Operace proběhla pod velením 162. divize v rámci širší kampaně zaměřené na infrastrukturu Hamásu.
IDF dále oznámila shození dalších 20 humanitárních balíčků s potravinami do pásma Gazy. Akce měla za cíl zmírnit zhoršující se situaci v oblasti a byla provedena ve spolupráci se Spojenými arabskými emiráty a Jordánskem. Izrael zdůraznil, že humanitární pomoc bude pokračovat a popřel obvinění z úmyslného vyvolávání hladomoru mezi civilním obyvatelstvem.
Sýrie: Více než 130 kmenových skupin v Sýrii vydalo ultimátum Syrským demokratickým silám (SDF), v němž požadují, aby do 30 dnů předaly správu nad provinciemi Rakka, Dajr az-Zaur a Hasaka silám Abu Muhammada al-Džuláního. Odvolávají se přitom na dohodu z 10. března. V případě nesplnění podmínek hrozí kmeny všeobecnou mobilizací a zahájením ozbrojených akcí proti SDF. Vedení SDF se k výzvě zatím oficiálně nevyjádřilo. Velitel Mazlúm Abdi se mezitím setkal s kmenovými vůdci a projednával otázky bezpečnosti, ekonomiky a budoucí integrace jednotek do syrské přechodné vlády. Podle dostupných informací Abdi odmítl rozpuštění SDF bez záruk autonomie a zvláštních integračních podmínek.
Zároveň byla zaznamenána zvýšená aktivita ruských jednotek v oblasti města Kámišlí, včetně opakovaných letů vrtulníků a přistání ruských letadel na místním letišti.
Írán: Írán oznámil, že v následujících dvou týdnech navštíví zemi delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Oznámení přichází po vyjádření šéfa MAAE, že Teherán je připraven obnovit technická jednání o jaderném programu. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghají uvedl, že Írán připravuje rámcový dokument budoucí spolupráce, který bude v souladu s nově přijatým zákonem parlamentu omezujícím rozsah spolupráce s MAAE. Legislativní změny následovaly po nedávném ozbrojeném střetu mezi Íránem a Izraelem a po zveřejnění kritické zprávy MAAE, jež obvinila Teherán z porušení dohod o jaderném programu.
Burkina Faso: Skupina Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) se přihlásila k odpovědnosti za několik koordinovaných útoků v různých částech země. Mezi nimi byl i útok na pozice dobrovolnických obranných sil (VDP) poblíž města Kaya. Islamisté zároveň oznámili, že jejich bojovníci zaútočili na armádní postavení ve vesnicích Maoué a Biale, kde měli zabít čtyři vojáky a ukořistit zbraně a munici. Další útok byl zaznamenán ve městě Fada N’Gourma, kde militanti napadli opěrný bod VDP, zabili tři jeho členy a získali dron DJI, motocykly a munici. Informace nelze nezávisle ověřit, ale korespondují s nedávným vzestupem násilí v regionu.
Somálsko: Ztráta města Mahas ve středním Somálsku, jen krátce po pádu Mokokori, znamená vážný neúspěch pro somálskou vládu. Obě města leží na strategických osách mezi regiony Híran a Galguduud a jejich ovládnutí teroristickou skupinou al-Šabáb zkomplikuje logistiku a manévrovací schopnosti federálních sil. Od března islamisté získali zpět řadu důležitých pozic, mimo jiné Gulané, Beero Yabal, Adan Yabaal, El Hariri a naposledy Mahas. Vývoj poukazuje na vyčerpanost somálských jednotek a oslabenou koordinaci s místními milicemi.
V oblasti města Dolo v regionu Gedo došlo podle záběrů na sociálních sítích k explozím a střelbě na základně somálské rozvědky. Cílem měla být zbrojní skladiště zasažená etiopskou dělostřeleckou palbou, což odráží zhoršující se vztahy mezi oběma zeměmi.
Nigérie: Nigerijská armáda oznámila, že během operace Hadin Kai provedla letecké údery na pozice skupiny ISWAP ve státě Borno. Podle velení přišli islamisté o několik vyšších velitelů i řadových bojovníků. Operace se zaměřila na oblast Sambisa a je součástí širší snahy o zničení struktur ISWAP, která je považována za jednu z nejnebezpečnějších frakcí ISIS v regionu.
Niger: Džihádisté z JNIM tvrdí, že se jim podařilo dočasně obsadit armádní postavení poblíž města Namaro, asi 35 km od hlavního města Niamey, na klíčové silnici RN4. Podle očitých svědků se však většinu útoku podařilo odrazit. Úřady zatím incident nekomentovaly, ale pokud se zprávy potvrdí, šlo by o neobvyklý útok v těsné blízkosti hlavního města.
Indie: Indická armáda oznámila likvidaci tří ozbrojenců během operace Mahadev v oblasti Džammú a Kašmír. Podle oficiálního prohlášení šlo o pákistánské islamisty, kteří se údajně podíleli na dubnovém útoku v Pahalgamu, kde bylo zavražděno 26 hinduistických poutníků. Mezi zabitými měl být i vysoce postavený velitel. Armáda neupřesnila jeho identitu. Dále uvedla, že operace se odehrála v hornatém terénu a byla součástí širších protipovstaleckých aktivit v regionu.
Pákistán: V oblasti Arsun v okrese Čitrál (region Droch) došlo včera k útoku islamistických ozbrojenců z hnutí Tehrik-e-Taliban Pakistan (TTP) na vojenské stanoviště na výšině Sarfaráz Top. Při přestřelce padl jeden pákistánský voják jménem Kamar Said a dalších pět utrpělo vážná zranění. Podrobnosti o průběhu útoku zatím nejsou veřejně dostupné.
Thajsko a Kambodža se po pětidenních bojích dohodly na příměří, které má vstoupit v platnost o půlnoci 29. července. Dohodu oznámili zástupci obou zemí po jednání v Malajsii, která sehrála roli zprostředkovatele a nabídla i vyslání svých pozorovatelů do pohraniční oblasti. Velitelé armád se mají sejít zítra ráno, aby příměří formálně stvrdili. Přestože boje ustávají, základní příčina konfliktu (územní spor o oblast u chrámového komplexu Preah Vihear) zůstává nevyřešena a možnost opětovné eskalace nelze vyloučit.
Dnešní Třešnička™ bude o zásahu shůry. Jednou z mnoha neblahých vlastností některých lidí je, že mají dojem, že když je někdo europoslancem, měl by být automaticky nositelem rozumu, důstojnosti a evropských hodnot. Nuže, Ondřej Dostál, místopředseda Stačilo! a host konzervativního kabaretu Make Europe Great Again (tohle by si zasloužilo třešeň samo o sobě), byl moldavskými úřady označen za bezpečnostní hrozbu (on jediný z unijních politiků si v květnu zajel na Putinovu přehlídku a proti sankcím brojí, jako by mu je strhli z platu) a jako takový vykázán z jejich půdy. A nutno říci, že Moldavsko tím prokázalo více evropské odvahy než leckterá členská země EU. Dostál se samozřejmě rozhořčil nad „omezováním svobody projevu“; ale… inu… svoboda není licence k šíření ruských narativů v zemi, kterou se Moskva pokouší rozežrat podobě, jako vodkou nalitá dřevomorka základní trámy evropského domu. A tak skončil v Bukurešti s kufrem erotických pomůcek a výrazem zklamaného rekreanta ROH. Ale nebojte, soudruh DoSSty (jak mu během hajlovaček jistě familiérně říkají) si to i tak užil. Celej den na sítích kňučel o svobodě slova, zatímco seděl v rumunském parlamentu vedle náckoidních soudruhů z AUR. Přesně tam, kde mu to historicky i morálně sluší.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez,
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
