(2 043 slov, doba čtení 11 minut)
V noci podnikly ruské síly vzdušný útok pomocí 78 útočných dronů typu Šahed a bezpilotních imitátorů z oblastí Orla, Kurska a okupovaného Krymu. Zvláštností útoku bylo nasazení až osmi reaktivních dronů na severním směru. Do obrany se zapojila ukrajinská protivzdušná obrana včetně letectva, raketových jednotek, REB a mobilních ohnivých skupin. Podle předběžných údajů bylo na severu a východě země zničeno nebo potlačeno 51 nepřátelských dronů. K zásahům došlo ve 27 případech na sedmi místech, v dalších dvou lokalitách byly zaznamenány pády trosek sestřelených cílů. Ruský raketový útok včera zasáhl jeden z výcvikových útvarů ukrajinských Pozemních sil. Bylo potvrzeno úmrtí tří vojáků a zranění dalších osmnácti. Příčiny a okolnosti incidentu vyšetřuje komise pod vedením Vojenské služby pořádku Ozbrojených sil Ukrajiny.
V noci také došlo v ruském Belgorodu k zásahu výškové obytné budovy ukrajinským bezpilotním letounem. Podle gubernátora Vjačeslava Gladkova, který zveřejnil fotografie a videozáznamy z místa, nebyli při incidentu hlášeni žádní zranění ani oběti. Škody byly způsobeny na fasádě budovy a v interiéru několika bytů.

Belgorodské a Kurská oblast jsou i nadále beze změn.
Směr Sumy: V oblasti Sumy dnes došlo k bojovým střetům v okolí Kindrativky a Andrijivky. Objevily se informace o možném stažení ruských jednotek z Varachyna, tyto zprávy se však prozatím nepodařilo ověřit a je třeba k nim přistupovat s rezervou.

Charkovská situace: Pokračovaly intenzivní boje ve Vovčansku, kde ruské síly nadále vyvíjejí tlak na obránce ve městě. Další střety probíhaly severně od Krasného Perše, kde se ruská pěchota snažila o postup, avšak bez potvrzených zisků.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se ruské jednotky pokusily o postup v okolí Radkivky, Holubivky, chatové oblasti severně od Kupjansku a směrem na Piščané, nicméně bez známek většího územního zisku.
V limanském sektoru probíhaly ruské útoky směrem na Nový Mir, Karpivku, Šandryholove, dále u Kolodjazy, Torského a západně od Dibrové.
V siverském sektoru pokračují poziční boje v Serebrjanském lese a kolem Hryhorivky, Verchnokamjanského a Fedorivky, bez výraznějších změn v linii dotyku.
Bachmutská fronta: V Kramatorském sektoru se ruské síly pokusily postoupit směrem na Novomarkove a v oblasti Bílé Hory. O výsledku těchto útoků zatím nejsou dostupné spolehlivé informace.
Doněcká fronta: U Torecku pokračovaly boje severně a jižně od města, přičemž se ukrajinské obranné pozice nadále drží pod tlakem.
Ve směru na Konsťantynivku ruské jednotky lehce postoupily jižně od Oleksandro-Kalynového a ovládly další část Jablunivky. Intenzivní střety probíhaly rovněž u Popiv Jaru, Poltavky a Volodymyrivky.
V Pokrovském sektoru okupanti postoupili západně od Razině mezi místní kalová jezírka. Boje se dále soustředily na Novoekonomičné, Mykolajivku, Myroljubivku, Lysivku, Novoukrajinku, Zvirové, Kotlyné, Udačné a směr Novopidhorodné.
Jižně od Pokrovska ruské síly útočily na Muravku, západně od Horichového, v Orichivce a u Dačného. Ve směru na Novopavlivku došlo k bojům v Novochatském, Zeleném Haji a ruské jednotky lehce postoupily směrem na Oleksandrohrad. Uchytit se jim podařilo v remízku východně od Malijivky, zatímco západ vesnice zůstává pod kontrolou obránců. Západně od Zeleného Pole okupanti postoupili směrem k Temyrivce.
Jižní fronta: V orichivském sektoru se ruské síly snažily postoupit z Kamjanského na Plavnou.
Chersonská fronta je nadále beze změn.

Na světové konferenci předsedů parlamentů v Ženevě demonstrativně odešly desítky poslanců během projevu šéfky ruské Rady federace Valentiny Matvijenko. Podle zúčastněných šlo lo o výraz odporu vůči agresorovi a silný symbol mezinárodní solidarity s Ukrajinou. „Jsem hrdá na všechny naše partnery a kolegy! To je demarše proti agresorovi, mimořádná podpora pro lid Ukrajiny! Děkuji, upřímně, mám slzy v očích – tolik kolegů nás podporuje! Nejsme sami! Sláva Ukrajině!“ uvedla místopředsedkyně ukrajinského parlamentu Olena Kondratjuk. Mezi těmi, kdo opustili sál, byla i předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová. Podle svých slov nechtěla být „komparzem v lžích, na kterých je postaven zločinný kremelský režim“. Matvijenko podle ní nese osobní odpovědnost za agresi a všechny následné ruské zločiny, protože veřejně schválila použití ozbrojených sil na území Ukrajiny. „Mnohem užitečnější pro mě bylo věnovat čas diskuzi s kolegy, kteří odešli spolu se mnou a podporují Ukrajinu v jejím boji za svobodu a demokracii,“ doplnila Pekarová Adamová.
Ukrajinská mobilizace probíhá podle plánu a ve většině případů nejde o nucené odvody, tvrdí nový ministr obrany Denys Šmyhal. V rozhovoru pro BBC Ukrajina uvedl, že naprostá většina povolaných na výzvu reaguje dobrovolně: „Je důležité si uvědomit, že 90 % mobilizace probíhá zcela normálně – lidé po obdržení povolávacího rozkazu přicházejí sloužit. Nikdo je nechytá, nikdo je netáhne. Po obdržení dokumentu jdou na odvodové středisko, zaevidují se a míří do výcvikových středisek. Jsem vděčný našim obráncům, kteří k tomu přistupují vědomě.“ Podle ministra médii rezonuje hlavně „malé, skandální procento“, které tvoří zhruba 5–10 % případů. „To nám ale škodí. Škodí Ukrajině, ukrajinské společnosti, naší nezávislosti a národní bezpečnosti,“ řekl Šmyhal a zdůraznil, že většina mobilizovaných se rozhoduje dobrovolně a s vědomím odpovědnosti. Na otázku novinářů, zda je systém spravedlivý, zejména s ohledem na domnělou „třídní nerovnost“ a tvrzení, že „slouží jen chudí“, ministr odpověděl, že v armádě jsou lidé ze všech vrstev – jak podnikatelé, tak lidé z venkova. „Armáda je odrazem ukrajinské společnosti. Nemám k dispozici žádný výzkum, říkám to intuitivně. Ale nechci, abychom žili v ruské propagandě a mýtech,“ uzavřel.
Donald Trump uvedl, že pravděpodobně umožní Ukrajincům, kteří utekli před válkou, zůstat v USA až do jejího konce. Informoval o tom reportér stanice Suspilne z Washingtonu. Na otázku jednoho z novinářů, zda by uprchlíkům z Ukrajiny povolil zůstat v USA do konce války, odpověděl Trump kladně: „Myslím, že ano. Máme hodně lidí, kteří přišli z Ukrajiny, a pracujeme s nimi,“ uvedl prezident.
Ukrajina si v Německu objednala celkem 18 jednotek systémů protivzdušné obrany středního doletu IRIS-T SLM, přičemž dosud bylo dodáno 7 baterií a zbývajících 11 je ve výrobě s postupným termínem dodání. Podle ukrajinského velvyslance v Německu Oleksije Makejeva každá z těchto baterií obsahuje kombinaci tří odpalovacích zařízení IRIS-T SLM s dosahem 40–45 km a dvou zařízení IRIS-T SLS určených pro blízkou obranu s dosahem 9–12 km. Systémy jsou vyráběny přímo v Německu a jejich dodávka představuje významný příspěvek ke schopnostem Ukrajiny čelit vzdušným hrozbám, zejména v kontextu pokračujících ruských útoků na kritickou infrastrukturu a vojenské cíle.
Německá zbrojařská společnost Diehl Defence poprvé otestovala svůj pozemní robotický komplex na Ukrajině v rámci iniciativy Test in Ukraine, která umožňuje zahraničním firmám provádět zkoušky svých systémů v podmínkách blízkých reálnému boji. Test proběhl ve školicím centru 3. útočné brigády, kde byli přítomni jak zástupci firmy, tak ukrajinští vojáci s praktickou zkušeností z fronty. Ti poskytli přímou zpětnou vazbu a doporučení k úpravám konstrukce podle aktuálních potřeb ozbrojených sil. Diehl se tak stal první mezinárodní společností, jejíž technika byla oficiálně testována v rámci této platformy.

Dnes se po delší době vrátíme k situaci v ruském automobilovém průmyslu. Nedávno jsme zmiňovali, že jak největší výrobce osobních automobilů AvtoVAZ (u nás známý spíše pod značkou Lada) i KamAZ (největší výrobce nákladních automobilů v Rusku) museli kvůli nedostatečné poptávce přejít na čtyřdenní pracovní týden, dnes se zaměříme na potíže výrobců autobusů.
Největší ruský výrobce autobusů PAZ (Pavlovský Autobusový Závod, existující od roku 1932 a známý zejména výrobou malých terénních autobusů přezdívaných pazik, které zajišťují dopravu v mnoha horských nebo jinak špatně přístupných regionech, oznámil, že na 14 dní, tedy od 21.7. do 3.8., přerušuje výrobu, oficiálně z důvodu celozávodní dovolené. Poptávka po autobusech této značky nicméně jen od počátku tohoto roku klesla o 56%, prodeje klesly na přibližně 1900 kusů za první polovinu tohoto roku ve srovnání s 4500 prodaných autobusů v první polovině minulého roku.
Přičemž PAZ není jediným ruským výrobcem autobusů, který se v tomto roce potýká s velkým propadem poptávky. Obdobné potíže mají i ostatní výrobci autobusů na ruském trhu, prodeje čínské značky Yutong klesly v první polovině tohoto roku o 51%, autobusů LiAZ (Likinský autobusový závod) o 74%. NefAZ (Něftěksmský autobusový závod) dosáhl nejhorších výsledků, prodeje za první polovinu tohoto roku klesly o 73 a bylo prodáno pouze 240 autobusů této značky.
S potížemi se potýká i celá skupina GAZ, pod kterou spadá například již zmíněný PAZ nebo linka produkující dodávky GAZ Gazelle, ta oznámila celkový meziroční pokles poptávky po nákladních automobilech své značky o 40%, dodávek o 30% a autobusů o již zmíněných 56%. Podobnou situaci hlásí i KamAZ, který pro segment nákladních automobilů s užitečnou hmotností nad 14 poklesl za první polovinu tohoto roku meziročně o 60%. Lze předpokládat, že značná část odebraných automobilů značky KamAZ směřovala do armády, což ještě více podtrhuje krizi civilních sektorů ruské ekonomiky.

Sýrie: Syrské ministerstvo vnitra odmítlo zprávy o údajném obklíčení provincie Suvejda jako lživé a označilo je za dezinformační kampaň ozbrojených skupin, které se podle něj snaží maskovat pašeráckou činnost. Mluvčí ujistil, že humanitární koridory zůstávají otevřené, nicméně situaci na místě komplikuje zhoršující se bezpečnost, v důsledku čehož z oblasti odcházejí civilisté, zejména směrem k Damašku.
Izraelský zdroj, na který se odvolává stanice Al-Hadath, uvedl, že mezi Izraelem a syrskou vládou probíhají jednání o odzbrojení jižní Sýrie. Rozhovory se vedly mj. v Paříži a pokračují v dalších metropolích, přičemž další kolo má proběhnout ve čtvrtek v Baku. Diplomatické zdroje popírají zprávy o izraelském vojenském zásahu na jihu země a zdůrazňují, že izraelská strana momentálně spoléhá na vyjednávání. Tel Aviv zároveň obdržel zpravodajské informace o připravovaných útocích íránských proxyskupin, což dává rozhovorům nový bezpečnostní kontext.
Irák: Bezpečnostní síly v provincii Erbíl odhalily trosky dvou kamikadze dronů a jeden nepoškozený kus typu Sayyad, známého z výzbroje proíránských milic operujících v regionu. Jeden z dronů měl podle dostupných informací mířit k ropné rafinérii. Od začátku července bylo v severním Iráku zaznamenáno přibližně 20 dronových útoků, většinou cílených na ropný sektor v iráckém Kurdistánu. K útokům se dosud nikdo nepřihlásil, ale místní úřady obviňují šíitské milice Hašd aš-Šaabí.
Jemen: V provincii Hadramaut se protesty proti korupci, výpadkům elektřiny a kolapsu veřejných služeb rozšířily z pobřeží do vnitrozemí. V Sayúnu obyvatelé zablokovali silnice a veřejně kritizují nečinnost státních orgánů, které ani po porážce Al-Káidy v roce 2016 nenaplnily sliby o obnově regionu. Hadramaut, kdysi označovaný za „jemenský Singapur“, se stal symbolem nenaplněných nadějí. Protesty vyvolávají obavy z represí či manipulace ze strany frakcí napojených na Spojené arabské emiráty, přesto však představují výraz občanského odporu, který zatím není radikalizovaný, ale o to výrazněji artikuluje frustraci běžných obyvatel.

Nigérie: V rámci operace Hadin Kai nigerijské ozbrojené síly zneškodnily dva bojovníky skupiny ISWAP (Západoafrická provincie Islámského státu) během bojové hlídky ve vesnici Aligambari poblíž města Gajiram ve státě Borno. Tento stát zůstává jedním z hlavních ohnisek džihádistické aktivity v zemi. ISWAP zde pravidelně provádí přepady vojenských postů i civilních cílů. Zásah nigerijské armády tak představuje dílčí úspěch v rámci dlouhodobé kampaně proti islamistickému povstání, které oblast sužuje již více než deset let.

Dnešní Třešnička™ bude o nejstarším řemesle. Někdejší rakouská ministryně a dnes už jen prodejná nevěstka v barvách ruské trikolóry, Karin Kneisslová, se z Petrohradu skrze TASS nechala slyšet, že Rusko má právo vetovat rakouské členství v NATO, protože prý Sovětský svaz kdysi podepsal smlouvu o rakouské suverenitě. To je asi jako kdyby si nás Německo navždy nárokovalo jen proto, že nám kdysi vtrhl jistý krajinkář do krajiny s Benešovo razítkem a sudetskou pečetí. Kneisslová, která si na svatbu pozvala Putina, s nímž si romanticky zatančila mezi canapés a samovary, teď zcela vážně tvrdí, že neutralita Rakouska je závazkem vůči Moskvě, nikoliv svobodným rozhodnutím demokratického státu. Z politiky přešla do full-retarded propagandy, z vídeňských salonů do ruské mlhy, a z diplomatky se stala loajální škvírou ozvěnou kremelské říše. Až Rakousko jednou bude opravdu debatovat o své bezpečnostní budoucnosti, nemělo by se řídit podle svatebních vzpomínek jedné tanečnice s chujlem, ale podle vůle svých občanů. Protože kdo dnes hájí ruské „veto“, ten zítra obhajuje i ruské tanky. My bychom o tom sakra měli něco vědět.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez,
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.